Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

LIPSKÝ KNIŽNÍ VELETRH

(28.-31.3.1996)

Hana Bartošová

Již šestým ročníkem pokračoval ve své nové podobě Mezinárodní knižní veletrh v saském Lipsku. Na ploše 8.000 m2 šestipodlažního Messehausu v centru Lipska se letos účastnil rekordní počet 1610 vystavovatelů z 26 zemí nejen Evropy, ale i z Číny, Japonska a Austrálie, což oproti loňskému ročníku znamená téměř pětinový nárůst. Po společenských změnách počátku 90. let byli i organizátoři této akce nuceni přizpůsobit se tvrdé konkurenci podzimních veletrhů v hesenském Frankfurtu nad Mohanem. Nová koncepce výstavy zahrnuje vedle domácí produkce i nakladatele a vydavatele především z bývalých socialistických států střední a východní Evropy a slouží jako platforma kontaktů mezi odbornou vydavatelskou, knihkupeckou a knihovnickou veřejností kdysi rozdělené Evropy.

Počínaje rokem 1994 provází lipský knižní veletrh tradice "Landesschwerpunkt" - důraz na knižní kulturu určité země. Po předchozí prezentaci produkce ruské a české se dostalo nyní ke slovu Polsko. Z této země se ve společných i samostatných expozicích představilo více než 140 nakladatelů. Autorská čtení byla soustředěna do literární kavárny Café Krakow. Návštěvníkům veletrhu zde ze svých děl předčítali polští spisovatelé zvučných jmen: Pawel Huelle - autor textu Davidek Weiser, Wiszlawa Szymborská, Tadeusz Rózewicz, Andrzej Szczypiorski či Jacek Prachenski.

Na lipský veletrh nezavítaly jen hvězdy polského literárního nebe, ale i největší německý žijící klasik Günter Grass, z našich autorů zde uvedli své knihy např. Jan Trefulka a Tomáš Kafka. Slavný italský romanopisec Umberto Eco navštívil i lipské antikvární trhy a vyjádřil zde svou nespokojenost s razancí, s níž nová média dobývají knižní svět (elektronická média letos uchvátila již 10% výstavní plochy). Prestižní veletržní Cena evropského porozumění roku 1996 byla v prostorách staré radnice udělena srbskému prozaikovi Aleksandaru Tišmovi za jeho prózy Použití člověka. Na veletrh se odvážil i islámskými zaslepenci prokletý autor Satanských veršů Salman Rushdie, který zde opět nejspíš marně vyzval Írán ke zrušení Chomejního klatby.

Lipský knižní veletrh doplňuje každoročně rovněž seminář určený odborné knihovnické veřejnosti, z České republiky jej navštívili ředitelé téměř všech vědeckých knihoven. Česká účast na veletrhu byla letos poněkud slabší než loni, kdy naše země byla těžištěm veletrhu. Ukázky ze své produkce vystavovalo 13 nakladatelů v samostatných stáncích (Atlantis, Albatros, Motto, Vitalis, Granit a další). Ostatních cca 45 firem se soustředilo do stánku Ministerstva kultury ČR, ke kterému byla přiřazena i expozice státních vědeckých knihoven a Národní knihovny ČR. Jednotlivé státní vědecké knihovny měly každá vlastní informační panel s fotografiemi a základními informacemi, mimo to byl vydán v němčině i soubor letáčků o všech státních vědeckých knihovnách. O tuto expozici jevili zájem přirozeně především návštěvníci z řad německých knihovníků. Na instalovaném počítači, který pro tento účel zapůjčila MZK Brno, jsme předváděli databáze Sudetika z SVK Liberec, KAKS (obojí v isisovském prostředí, jelikož na Internet jsme nebyli připojeni, a tudíž se musel ALEPH vynechat) a Seznam databází zpracovaný v hypertextové podobě v SVK Ústí nad Labem. Atrakcí našeho stánku se stal i infobox s mluveným slovem v češtině i v němčině, jehož realizace se úspěšně zhostila liberecká firma Konvalinka. Národní knihovna budila pozornost nejen svými tradičními publikacemi, ale i CD-ROMy vydávanými ve spolupráci s firmou Albertina-icome: Česká národní bibliografie a Paměť světa.

Zúčastnila jsem se této významné knihovnické i knihkupecké události jako servisní pracovník v expozici státních vědeckých knihoven. Celá organizace i průběh veletrhu byl velmi zajímavý a přínosný pro navázání nových kontaktů. Jelikož mám ve své péči německou studovnu, kterou v naší knihovně zřídila německá kulturní organizace Goethe-Institut, potěšilo mě setkání s paní Angelou Grees z mnichovské centrály Goethe-Institutu, která je vedoucí projektu německých studoven v zemích střední a východní Evropy. Velice ráda budu vzpomínat i na vynikající spolupráci s kolegy Mgr. Věrou Vohlídalovou z SVK Liberec a ing. Ivem Mirošovským z Národní knihovny v Praze, kteří se společně se mnou snažili o dobrou prezentaci českého knihovnictví na tomto mezinárodním fóru.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno     ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2019
Aktualizováno: 19.09.2019 09:00
TOPlist