Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

LIPENSKÁ KNIHOVNA SLAVÍ SVŮJ SVÁTEK

Vlasta Kulíšková

Ve středu 7. června se v pěkném prostředí jídelny ředitelství VLS Lipník nad Bečvou konal slavnostní aktiv knihovníků okresu Přerov ku příležitosti 125. výročí vzniku první veřejné české knihovny v Lipníku n.B. Šlo zatím o nejvýznamnější akci z celé řady, jež toto jubileum připomíná.

Dovolte mi, abych uvedla některé momenty z dlouhodobé historie knihovny.

Knihovna byla založena v roce 1870 při pěveckém a čtenářském spolku "Lípa". Když v roce 1892 založil "Spolek pro zakládání knihoven v Lipníku a okolí" veřejnou knihovnu, předala "Lípa" svou knihovnu této veřejné knihovně. Prvním knihovníkem byl Alois Klesnil - odborný učitel.

I během první světové války se knihovna snažila plnit své poslání, ale mnoho knih se v tuto dobu z knihovny ztratilo a po válce byl fond knihovny velmi chudý.

V roce 1920 předala knihovna svůj fond odboru Národní jednoty v Lipníku, s podmínkou, že jakmile bude utvořena veřejná obecní knihovna splňující veškeré potřeby a požadavky podle nového knihovnického zákona, bude jí fond předán. Také tělovýchovná jednota Sokol měla svou knihovnu a tu předala nově vznikající veřejné knihovně.

Tak splynutím knihovny "Spolku pro zakládání knihoven v Lipníku a okolí" s knihovnami Sokola a odboru Národní jednoty (v níž byl fond původní první knihovny spolku Lípa) byl položen základ knihovního fondu nynější knihovny. Shodou náhod se nová veřejná obecní knihovna otevírala v domě Obecní záložny na náměstí č. 11, kde byla knihovna umístěna i v r. 1957 a sídlí zde až dosud.

Slavnostní zahájení knihovny proběhlo 13. února 1921 (některé prameny uvádějí 15. února). Správou knihovny byla pověřena knihovní rada utvořená v roce 1920 a vydržována byla jak knihovna tak čítárna z příjmů obce.

Za 2. světové války bylo mnoho knih fašisty z knihovny zabaveno a z knihovního fondu zůstalo jen torzo. Proto byla uspořádána akce dělnickou akademií "Kolik občanů, tolik knih do veřejné knihovny".

Oproti knihovnám, které sídlí i sedmdesát let v jedné budově, se knihovna v Lipníku poměrně často stěhovala. A stěhovat knihovnu to je vskutku velmi náročné.

Místnosti spolku Lípa byly i ve Zlatém kříži, pak v domě Okresní spořitelny na náměstí č. 11, po 1. světové válce krátce v budově bývalé německé reálky (- nyní ZŠ Osecká), v únoru 1921 znovu na náměstí v budově spořitelny č. 11; od 1.8.1927 byla knihovna a čítárna přestěhována do samostatných místností v obecním domě na "Cahůskách" (nynější sídlo Krasu). V listopadu 1947 se stěhovala knihovna do prostor radnice, v lednu 1955 do místností u Saxidů na Novosadech, kde působila 2 roky, a v roce 1957 se vrátila už potřetí do domu Státní spořitelny na náměstí č. 11.

Svátkem pro knihovníky a uživatele knihovny bylo nové vybavení knihovny - půjčovny pro dospělé v roce 1968. To už si mnozí z vás vzpomenou.

Otevření nového dětského oddělení v roce 1972 v ulici Křížkovského bylo svátkem především pro dětské čtenáře. Ale nyní tyto prostory dětské půjčovny nedostačují požadavkům na kvalitní službu čtenářům a všem je tam těsno.

Už dříve, jak knihovního fondu přibývalo, vyvstala potřeba dalších prostor a v roce 1988 byl získán odlehčovací sklad v ulici B. Vlčka. V roce 1993 byl sklad přestěhován do zámku v Bratrské ulici a v dubnu 1995 se stěhoval znovu do jiných prostor v budově zámku.

Knihovníky před rokem 1958 bývali většinou kantoři a kantorky lipenských základních či středních škol. V počátcích knihovny se půjčovalo 1 den v týdnu 2 hodiny. Později, jak přibývalo knih a čtenářů, se půjčovní doba prodlužovala a vyvstala potřeba profesionalizovat post knihovníka. Prvním profesionálem - knihovníkem byla žena, paní Anna Šromová přijatá zprvu jen na poloviční úvazek 4 hodiny denně. To bylo v roce 1958. Tím se vysoce pozvedla úroveň knihovnictví a v roce 1959 byla přijata další knihovnice - paní Oldřiška Šantová a od roku 1968 pracují v knihovně tři knihovnice. A věru měly spoustu práce. Budoval se střediskový systém, přebíralo se patnáct místních knihoven. Mnohdy nebylo do sídla knihovny spojení a knihovnice se prošla pár kilometrů. V jedné ruce nesla psací stroj, v druhé tašku s knihami. Pak si musela donést uhlí, zatopit, roztát a pak teprve mohla začít pracovat.

Velmi vděčná je kulturně výchovná práce, obzvláště besedy s dětmi. Vysokou úroveň mívaly v šedesátých a sedmdesátých letech literárně hudební večery pořádané společně s Lidovou školou umění. Čtenářsky vděčné jsou i besedy se spisovateli. Krásný byl večer s panem Františkem Nechvátalem. Později se s velkým ohlasem setkaly besedy se spisovatelem panem Josefem Kebzou, s panem Zdeňkem Zapletalem. A z poslední doby bych připomněla besedy se spisovatelkami paní Evou Kantůrkovou, paní Hermínou Frankovou a v letošním roce proběhlo milé setkání s paní Markétou Zinnerovou.

Podíváme-li se do minulosti, všimneme si, že historie společnosti se odráží i v historii knihovny. Osvědčené rčení "když řinčí zbraně, múzy mlčí" platí i pro činnost knihoven v období obou světových válek. I v 50. letech za kultu osobnosti, či v období studené války dochází k vyřazování knih, a to i velmi kvalitních, především od autorů západních zemí, ale i od našich autorů, tzv. ideologicky nevhodných. Tak bylo v roce 1954 vyřazeno 1 800 svazků. I nyní nacházíme v knihách z padesátých let razítka upozorňující čtenáře, aby, usoudí-li, že kniha je ideologicky závadná, upozornil knihovníka po přečtení knihy na závadnost textu.

Podobná situace nastala i po roce 1968, kdy v letech 1969-72 byly pořizovány seznamy knih nedoporučovaných a zakázaných. Tyto knihy byly stahovány z volného výběru, zapečetěny a uschovány. Po sametové revoluci v roce 1989 byly znovu vráceny do volného výběru zpět knihovnám.

Paradoxní je, že v období tzv. normalizace došlo k velkému rozvoji a rozkvětu knihoven, k vyšší úrovni knihovnické práce. Od roku 1981 dochází v okrese Přerov k centralizaci knihoven. Pod vedením profesionálních knihovníků roste úroveň a kvalita práce řady dobrovolných knihovníků, kteří svým nadšením uspokojují potřeby venkova po dobré knize. Mnohé tehdejší národní výbory podpořily svou knihovnu, našly pěkné, světlé a důstojné prostory pro svou knihovnu a podpořily knihovníky v jejich snaze vytvořit pro své čtenáře hezké a estetické prostředí v mnohdy jediném kulturním stánku v obci. Krásným příkladem může být knihovna ve Veselíčku.

V současnosti máme pěknou knihovnu v Týně i podporu tamního Obecního úřadu. Jinde zase musely knihovny z lepších prostor ustoupit do horších - viz MK Podhoří, MK Jezernice.

Pokud má být knihovna studijním, vzdělávacím a informačním centrem, je stále obtížnější zajišťovat vše potřebné v náležité kvalitě a rychlosti, když má Městská knihovna v Lipníku zvlášť svá oddělení i sklad.

Těší nás, že z iniciativy poslanců ODS v našem zastupitelstvu vzešla snaha řešit umístění kina, knihovny i kulturního klubu v Lipníku.

Jsme rádi, že máme okruh sponzorů, kteří nám v ryze tržním prostředí pomáhají. A knihovna jako nezisková organizace může realizovat řadu soutěží pro děti a mládež a vítěze podělit pěknými cenami. Děkuji našim sponzorům a věřím, že nám zachovají přízeň.

Víme, že doba je náročná a všichni se potýkají s mnoha problémy. My knihovníci máme ve svých řadách takové, kteří se drží hesla pana Josefa Jedličky: ...málo sejde na vnějších podmínkách, protože nic, než svůj vlastní život nemá člověk na vybranou, a jestli za něco stojí, je za něj zodpovědný.

A naši knihovníci jsou zodpovědní a houževnatí. Knihovničinu berou jako své poslání. Neumí o své práci moc vykládat, ale svou lásku ke knize, k literatuře a především k lidem projevují svými činy. Budiž vám všem za to dík!

U příležitosti oslav 125. výročí založení prvního českého čtenářského spolku v Lipníku n.B. byli ve středu 7. června oceněni tito knihovníci:

  • Anna Vlčková, MK Skoky - k životnímu a pracovnímu jubileu za obětavou donášku knih
  • Eva Rýčková, MK Dolní Újezd - k životnímu jubileu za vynikající výsledky knihovny
  • Oldřiška Šantová, MěK Lipník n.B. - za dlouholetou obětavou práci pro knihovnu.

K slavnostnímu rázu setkání knihovníků z celého okresu přispělo vystoupení souboru zobcových fléten pod vedením prof. Antonína Hudečka ze ZUŠ A. Dvořáka v Lipníku n.B.

Mezi knihovníky přišla i paní Kristýna Matyášová z Okresního úřadu Přerov a pronesla krásný přípitek. Ocenění se knihovníkům dostalo i z úst ředitelky Okresní knihovny v Přerově paní Jaroslavy Biolkové. Na historický přehled činnosti MěK Lipník, který přednesla vedoucí MěK Lipník n.B. paní Vlasta Kulíšková, reagovala nestorka, bývalá vedoucí MěK v Kojetíně, paní Marie Oulehlová milou zdravicí. Jako mezi svými se cítila paní Miluška Vašíčková z SVK Ostrava. Ctí pro toto slavnostní zasedání byla přítomnost starostů obcí, kde knihovna působí. Kromě lipenského pana starosty Zbyňka 2Beláka to byl pan starosta z Veselíčka Jiří Gogela a pan starosta z Dolního Újezda ing. Eduard Rýček. Společně s knihovníky oslavili jejich malý svátek.

A my můžeme přát jen mnoho krásných a úspěšných let k další činnosti Městské knihovny v Lipníku nad Bečvou. A víc takto úspěšných akcí, kterými ještě chce své krásné jubileum MěK Lipník n.B. svým čtenářům a spoluobčanům připomenout.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno     ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2019
Aktualizováno: 21.01.2019 11:51
TOPlist