Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

DOPLŇOVÁNÍ ZAHRANIČNÍ LITERATURY JE ZKOUŠKOU EKONOMICKÉHO MYŠLENÍ

PhDr. H. Veličková - PhDr. V. Kravčenko

Česká a slovenská literatura byla v minulých několika desetiletích samozřejmostí ve fondu všech vědeckých knihoven v Československu zásluhou práva povinného výtisku. Jenom počet kusů toho či onoho titulu byl v každé knihovně jiný, podle jejího specifického zaměření. Z kvalitativního hlediska se svébytnost knihovny zakládala především na té části fondu, který pocházel ze zahraničí.

Podíl zahraniční literatury ve Vědecké knihovně v Olomouci se řadu let stabilizoval na přibližně 1/3 ročního přírůstku, od r. 1991 však poklesl pod 30%. Tento vývoj v posledních dvou letech můžeme sledovat v následující tabulce. Položku "koupě" totiž představuje většinou právě cizí literatura, neboť VKOL spíše jen výjimečně pořizuje duplikáty domácích titulů.

Podle způsobu nabytí: r. 1993 r. 1994 rozdíl %
povinný výtisk 9 887 11 370 + 1 483 56,83
koupě 3 829 4 828 + 999 24,13
mezinárodní výměna 1 431 1 373 - 38 6,96
rezervní fondy, dary 3 885 2 117 - 1 768 10,58

V posledních letech se změnilo i jazykové složení zahraničních přírůstků ve prospěch západních jazyků, zejména němčiny a angličtiny:

Podle jazyků: r. 1993 r. 1994 rozdíl %
čeština a slovenština 13 037 13 626 + 589 68,10
němčina 3 493 2 777 - 716 13,88
angličtina 2 048 2 258 + 210 11,28
ruština 285 270 - 15 1,34
francouzština 117 131 + 14 0,65
ostatní 620 614 - 6 3,06

Je pochopitelné, že získávání zahraniční literatury v prostředí tržní ekonomiky klade vysoké nároky na informovanost akvizičních pracovníků o dodavatelských firmách, cenových relacích, rozdílných u různých distributorů, v neposlední řadě i o možných finančních zdrojích. Dnes knihovna není omezena devizovým přídělem, ale rozpočtem v korunách, přičemž ceny zahraničních knih a časopisů rostou ročně v průměru o 7-8%. Značnou část finančních prostředků odčerpávají poštovní a celní poplatky za zásilky do a ze zahraničí.

Dnes skutečně nezbývá než řídit se určitou promyšlenou strategií, jak obstarat co největší počet knih a přitom klást na knihovní rozpočet přiměřené požadavky.

Jak již bylo řečeno, prvořadým úkolem akvizice je shromáždit informace o zahraniční literatuře v relativní úplnosti a orientovat se v nich v souladu se zaměřením knihovny i konkrétními potřebami čtenářů.

V VKOL se shromaž_ují pravidelně adresy nakladatelů ze všech nejdůležitějších vědních oborů. Seznamy nakladatelů vydává např. SAUR, jsou však dostupné ve větších specializovaných knihovnách, v jiných SVK apod. Lze si pak snadno dopsat o pravidelné zasílání katalogů, letáků apod.

Významným zdrojem informací o vydaných titulech jsou zahraniční i domácí vědecké časopisy, které pravidelně přinášejí recenze knih.

Vedoucí akvizice pravidelně navštěvuje výstavy zahraniční literatury nejen v České republice, ale i v cizině (Frankfurt n. Moh., Lipsko, Bratislava). Velkou výhodou těchto veletrhů je možnost dostat se do osobního kontaktu s nakladateli, nemluvě o množství informačně-propagačního materiálu, který je zde vždy k dispozici.

V některých knihovnách ČR je umožněn přístup do souborných katalogů velkých světových knihoven. Zejména je efektivní kontakt s Národní knihovnou v Praze, která má k dispozici rozsáhlý výběr zahraničních knižních databází. Nezanedbatelným přínosem je i souborný katalog KAKS, na jehož založení se VKOL podílela a který dnes spojuje databáze 8 českých vědeckých knihoven.

Na některé vyšlé tituly nás upozorňují sami čtenáři, kteří mohou své návrhy na zakoupení publikace vhazovat do zvláštní schránky ve výpůjčním oddělení. Z nich se pak sestavuje kartotéka deziderát, sloužící pro doplňování fondů.

Vyplácí se udržovat styky s fondy a nadacemi, jejichž prostřednictvím lze obstarat literaturu bu_ zdarma, nebo za velmi výhodných podmínek. Příkladem je Centrum pro rozvoj demokracie a svobodného podnikání v Praze, s jehož pomocí VKOL loni nakoupila kolem 1 000 svazků lékařské, právnické, přírodovědecké a filozofické literatury z let 1987-1991 v podstatě za cenu lodní dopravy, tedy 40-60 Kč za knihu.

V rámci fondu Know How jsou některé i velmi "horké" tituly dodávány za cenu v průměru o 30% nižší od některých světových nakladatelství, např. Blackwell, Mac Graw Hill, Hancourt Brace, Saunders, Oxford University Press aj.

Finančně výhodný je i nákup některých publikací v antikvariátech. Zejména pražský Antikvariát u Karlova mostu byl pro VKOL zdrojem některých cenných starších titulů včetně historických tisků.

Protikladem těchto nadějně se rozvíjejících zdrojů literatury je mezinárodní výměna VKOL, která v posledních letech stagnuje až klesá. Ukazuje se, že tento tradiční způsob získávání literatury (v VKOL již od doby 1. republiky) je nejen finančně neúměrně náročný (cena poštovného za balík se pohybuje kolem 400-600 Kč), ale zejména je nepříjemné, že knihy, které dostáváme jako protihodnotu, nemají uspokojivou úroveň a nejsou čtenářsky téměř využívány. Mám na mysli především dizertace ze západoevropských států, ale i zastaralou naučnou literaturu nebo beletrii, která nejspíš ani v zemích bývalého socialistického bloku nenašla uplatnění. Naskýtá se proto otázka, zda tradice výměny bude v budoucnu udržena jako životaschopná. Vedení VKOL koncem r. 1994 rozeslalo všem partnerským knihovnám v Rusku a zemích SNS dopisy s nabídkou, jak zintenzívnit a zkvalitnit stávající meziknihovní spolupráci.

Na rozdíl od výměny se stala v posledních dvou letech štědrým zdrojem hodnotné literatury dlouhodobá zápůjčka Goethe Institutu v Mnichově. Díky jeho velmi účinné pomoci a za spolupráce vzdělávací nadace INTER NATIONES v Bonnu VKOL získala cca 3 600 svazků, zahrnujících učebnice němčiny, německou literaturu, video a magnetofonové kazety pro potřeby budoucí německé studovny. Tak např. v r. 1994 byla ukončena zásilka Enzyklopädie Brockhaus (24 sv.), která je uložena ve studovně VKOL.

Hlavní náplní akvizice cizí literatury bývají sice knihy, ale nemůžeme se nezmínit o nákupu zahraničních časopisů. V rámci dohody o koordinaci objednávek VKOL pravidelně vydává Seznam zahraničních periodik objednaných na rok ... knihovnami, ústavy a podniky v Olomouci. Tento seznam byl zpracován jako pomůcka při koordinaci (proti případné duplicitě) objednávek časopisů ze zahraničí a pro vnitřní potřeby zúčastněných knihoven a informačních středisek v rámci meziknihovní spolupráce.

Ukazuje se, že v příštích letech se vyplatí stále důkladnější vzájemná spolupráce knihoven a institucí, získávajících zahraniční literaturu, a to nejen kvůli vzájemné informovanosti, ale hlavně v zájmu lepší "dělby oborů" při nákupu knih. V tomto směru si mnohé slibujeme od projektu souborného katalogu a knihovní sítě CASLIN, jakmile budou plně funkční a snadno přístupné. Dokud však naši čtenáři nemohou využívat rychlejších meziknihovních služeb včetně faxu, obrazového přenosu či okamžitého tisku požadovaných dokumentů, jako jsou tomu mnohde ve světě zvyklí, nezbývá než se zamýšlet v regionálních knihovnách nad získáváním prostředků na nákup zahraniční literatury v co největším oborovém rozsahu.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno     ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2019
Aktualizováno: 21.01.2019 11:51
TOPlist