Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

ČTVRTÝ ROK AUTOMATIZACE VÝPŮJČNÍHO SYSTÉMU V OKRESNÍ KNIHOVNĚ ZLÍN

Jarmila Hanačíková, Okresní knihovna ve Zlíně Okresní knihovna ve Zlíně patří k poměrně velkým veřejným knihovnám. Její fond představuje cca 400 tisíc svazků. Denně navštíví naši knihovnu (v její městské působnosti) 400 - 600 čtenářů.

Právě tyto okolnosti a velké počty čtenářů, které procházejí našimi provozy, byly hlavním důvodem, proč jsme jako jedni z prvních začali automatizovat právě výpůjční proces.

Rozhodnutí, který knihovnický systém zvolit pro tvorbu databáze knih, jsme měli usnadněné tím, že v té době byl pro nás dostupný právě jen jeden, a to CDS ISIS/MAKS.

Za pomoci odborných poradců začal u nás vznikat výpůjční automatizovaný systém. Aby byl dostatečně funkční, musel mít kromě základních možností evidování výpůjček tyto další funkce:

  • zámluvkovou službu
  • upomínací možnosti v různých termínech
  • možnosti zobrazování půjčených knih
  • možnosti přehledu výpůjček, čtenářů
  • denní, měsíční, roční statistiky
  • tiskové výstupy upomínek
  • rezervaci knih

Nyní zbývalo rozhodnout, kde tento systém vyzkoušet. Výhodou naší knihovny je, že jednotlivá oddělení tvoří samostatné celky, pokud se týká fondu i čtenářů. Naše volba padla na oddělení pro děti. Jeho fond představoval 20 tisíc svazků, počet čtenářů 1200. Nyní v tomto oddělení půjčujeme pomocí automatizovaného výpůjčního systému již čtvrtý rok. V oddělení pro dospívající mládež o rok méně.

Přesto náš programátor ing. Fr. Jaroš neustále vylepšuje výpůjční systém podle požadavků a specifik jednotlivých oddělení knihovny. Může si to dovolit, neboť tento systém je otevřený budoucím úpravám a tato vlastnost rozšiřuje jeho možnosti.

Jedná se příkladně o upomínky prostřednictvím advokátní kanceláře, speciální statistiky nových čtenářů, různých hlášení o nepořádnosti čtenářů, evidence prezenčních výpůjček a záznamů o čtenářských vlastnostech nebo zájmech.

Čtenáři dostávají malé kalendáře, které slouží jednak k uložení čtenářské legitimace s čárovým kódem a k vyznačení data pro vrácení knih.

K počítači musel být zakoupen záložní zdroj a streamer na denní zálohování všech výpůjček.

A nyní několik poznámek k problematice výpůjčních automatizovaných systémů.

Tak jako katalogizace a zpracování knih je nejdůležitější pro kvalitní chod knihovny, pro styk a práci se čtenářem je nejdůležitější dobrý automatizovaný výpůjční systém, jeho rychlost, spolehlivost a přesnost. Jen ten může odstranit stereotypnost a nedůstojnost práce u "pultu" (pracné sledování knižních lístků, sáčků a vypisování stovek upomínek) a umožnit knihovnicím provádět kvalitnější informační služby. V knihovně s velkým počtem čtenářů je tento moment nejdůležitější.

Jedna z nejzákladnějších služeb čtenářům je služba zámluvková. Co nám v knihovně pomůže řada on-line katalogů, když čtenáři nezajistíme tu určitou knihu, materiál, informaci, a to okamžitě, nebo velmi brzo. Co nám pomůže vynikající katalogizace a zpracování knih, když nebudeme ihned v půjčovním procesu vědět, kde knihu najít, v kterém oddělení, v které jiné knihovně.

Další důležitá vlastnost výpůjčního systému je nejenom možnost okamžitého propojení do databáze knižního fondu vlastní knihovny, obvodní knihovny, pobočky, městské knihovny v okrese, ale rovněž propojení do databází knihoven jiných sítí ve městě (vysokoškolské, zdravotnické, technické). A to snad není tak daleká budoucnost. V měsíci lednu 1995 jsme dostali nabídku naší vysoké školy VUT Zlín k vzájemnému propojení naší knihovny a školní počítačové sítě optickým kabelem.

A jsme u hlavního problému - vytváření databáze knižního fondu a jeho retrospektivní konverze. Od roku 1991 jsme v knihovnickém systému CDS ISIS/MAKS připravili jednoduchý vstupní formát a zahájili zápis starších knih. Záznam obsahoval:
  • autora, název, rok vydání,
  • druh literatury, MDT, přírůstkové číslo,
  • číslo čárového kódu, znak oddělení, ve kterém je kniha umístěna.

Cílem bylo připravit databázi knih tak, aby se mohlo co nejrychleji zahájit automatizované půjčování knih a zároveň provádět vlastní revizi knižního fondu. V prvotním nadšení, především pracovnic dětského oddělení a posléze celé knihovny, jsme denně do počítače zapisovali až 500 svazků knih. Dnes se nám takové tempo zdá až neuvěřitelné. Správně jsme zvolili první zápis knih v oddělení pro děti, kde i desetinné třídění je jednodušší. Koncem roku 1991 jsme měli v databázi knižního fondu 20 000 svazků z dětského oddělení a v dalším roce, i s knihami odd. pro dospívající mládež, již celkem 50 000 svazků.

Tehdy jsme se nezabývali problémem klíčových slov, formálních deskriptorů a dalších knihovnických údajů. Řešili jsme jiné, neméně důležité, ryze praktické problémy, například s čárovým kódem. Kam kód umístit a kolikrát jej dát na knihu. Nebyl to vůbec podřadný úkol. Umístění čárového kódu na zadní desku knihy s přihlédnutím k případnému využití čísla ISBN, vyjádřeno čárovým kódem, zvolení správného EANu a další eventuality. Byli jsme si vědomi, že problémy s čárovým kódem nejsou vyřešeny ani ve velkých knihovnách západních zemí.

V naší knihovně máme čárový kód EAN 13. U starších knih jsme lepili čárový kód v dolní části titulní strany knihy. U nových knih dáváme kód dvakrát. Kromě umístění na titulním listě jej dáváme ještě na zadní stranu desky knihy, v místě kde bude někdy v budoucnu umístěno ISBN vyjádřené čárovým kódem. I když je lepení čárového kódu finančně náročnější, jsme si vědomi, že toto označení bude sloužit nejméně 50 let.

Nyní máme v databázi knižního fondu 120 000 knih. Z toho přibližně čtvrtinu již s klíčovými slovy. Naším velkým handicapem je, že největší naše oddělení - oddělení pro dospělé čtenáře nemá ještě zaveden automatizovaný výpůjční systém. Co je toho příčinou? Retrospektivní zápis naučné literatury pro dospělé jsme rozhodli ukládat již s klíčovými slovy. Tím se velmi zpomalil retrospektivní zápis knih. Navíc bylo třeba vyřešit problém s vytvářením klíčových slov a tezauru. Konzultací s pracovníky Národní knihovny v Praze jsme se přesvědčili o náročnosti této práce, protože i v této knihovně není tvorba tezauru klíčových slov jednoznačně vyřešena.

V současné době máme ve třech odděleních knihovny on-line katalog, ve kterém čtenáři mohou vybírat z databáze OK Zlín knihu, kterou potřebují. Dále čtenářům nabízíme prohlídku databáze na CD ROMu "Česká národní bibliografie". Zakoupili jsme také databázi "ANAL" - články z vybraných periodik ČR, databázi "LIBRIS", která obsahuje nové knihy, chystané k vydání vybranými nakladateli, a CD ROM "Paměť světa", který je také vystaven v počítačové síti.

Blíží se doba, kdy se budeme muset rozhodnout, který dokonalejší komplexní knihovnický systém zvolíme do budoucna. Zde chceme nejenom využít zkušeností jiných knihoven, které se rozhodly automatizovat později, kdy měly větší možnost výběru, ale velmi rádi bychom alespoň v našem městě měli stejný knihovnický systém jako naši největší partneři, a to Knihovna Vysokého učení technického, fakulty technologické, technická knihovna Svitu, Lékařská knihovna v naší Baťově nemocnici a druhá velká veřejná knihovna - Knihovna Domu kultury ve Zlíně. Není náhodou, že všechny knihovny zkoušejí a většina již koupila automatizovaný knihovnický systém firmy Cosmotron Hodonín - Rapid Library.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno   Čtenářská anketa ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2019
Aktualizováno: 19.03.2019 08:50
TOPlist