Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

OPEN DOORS PRO KNIHOVNÍKY

(Ze zájezdu do Anglie organizovaného Sdružením knihoven ČR)

Libtech International 94

Ve dnech 7. a 8. září 1994 se konala ve Velké Británii výroční desátá Výstava knihovnické technologie (Library Technology Fair), nyní spíše známá pod novým názvem - Libtech International 94, organizovaná knihovnou Univerzity v Hertfordshiru. Poprvé byla výstava uspořádána v roce 1985, kdy se pořadatelé rozhodli pozvat několik firem z Velké Británie, vyvíjejících automatizované knihovní systémy, aby demonstrovaly své produkty na hatfieldské polytechnice pro ně a jejich kolegy z knihoven v Hertfordshire. V té době se situace v britských knihovnách zcela odlišovala od současného stavu. Nejprogresivnější novinkou bylo on-line vyhledávání v databázích; kompaktní disky byly takřka neznámé. Neexistovaly integrované modulární knihovní systémy podobné těm, které se používají nyní.

Expozice Libtech International 94 se zúčastnilo přes sto vystavovatelů, prezentujících ve dvou podlažích databázové produkty přístupné on-line i na CD ROM, moderní integrované knihovní systémy, bezpečnostní systémy a různé novinky informační technologie; letos byla pozornost zaměřena zvláště na poskytování informací z oblasti péče o zdraví - z oborů lékařství a farmacie. Podrobnosti o autorech vystavovaných produktů návštěvníci našli v tištěném průvodci nebo v multimediální podobě na počítači ve výstavních prostorách. Tento počítačový průvodce s vyhledávacím systémem a zobrazením stánků byl vytvořen speciálně pro Libtech International 94 týmem programových inženýrů z Univerzity. Kromě toho v místním časopise Offline vycházely údaje o některých hlavních předváděných produktech. V místě výstavy dále pracovalo informační centrum, kde návštěvníci získali všechny další potřebné informace.

Pořadatelé se rozhodli oslavit své desáté narozeniny tím, že pozvou jako hosty k návštěvě Libtech International 94 knihovníky, pracující ve veřejných, akademických, vládních a odborných knihovnách střední a východní Evropy, a tak jim umožní seznámit se s novinkami na poli knihovní technologie.

Byl proto sestaven program Otevřených dveří. Vystavovatelé a organizátoři seminářů byli požádáni, aby tento program podpořili. Výsledkem byla možnost přivítat na Libtech International 94 knihovníky ze zemí střední a východní Evropy.

Hlavní ideou programu Otevřených dveří bylo poskytnout zahraničním návštěvníkům příležitost vidět širší přehlídku produktů z oblasti informační technologie pro knihovny, než s jakou by se mohli setkat doma. Byla jim umožněna bezplatná účast na řadě seminářů a konferencí, pořádaných v rámci Libtech. Zájemci zde měli příležitost navázat osobní i profesionální vztahy s britskými kolegy, vyměnit si praktické zkušenosti s automatizací knihoven a informačních služeb.

Po avizování akce se ukázalo, že doslova stovky knihovníků by měly zájem na výstavu Libtech International přijet. S pomocí Univerzity v Hertfordshire, Britské rady ve Varšavě a v Praze, Sorosovy nadace a celé řady vystavovatelů byly shromážděny prostředky pro zajištění pobytu 169 knihovníků a informačních pracovníků z České republiky, Slovenské republiky, Ma_arska, Polska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Rumunska a Bulharska.

Hosté byli ubytováni v areálu univerzity ve studentských kolejích. Kromě odborných akcí byl pro ně připraven i další program. Zájemci měli možnost navštívit univerzitní knihovnu v Hertfordshire nebo veřejnou knihovnu tamtéž. První den večer se vybraní zástupci výpravy zúčastnili slavnostního Alžbětina banketu v historickém Old Palace (foto s. 22), kde královna Alžběta I. trávila dětství. Jídlo, víno a zábava, kterou obstarávali kostýmovaní aktéři, uspokojily všechny účastníky. Ale ani ostatní nemuseli zůstat ve svých pokojích. Byl připraven prohlídkový zájezd do blízkého starobylého městečka St Albans, založeného Římany, s nejstarší "hospodou" v Anglii. Právě tento večer zde v monumentálním chrámu (Norman Abbey) probíhal koncert; na programu byly Bachovy kantáty. Několik volných vstupenek tak skupině milovníků hudby zajistilo kulturní program v krásném prostředí. Zbylá skupina pak mohla "vstřebávat" atmosféru kouzelných uliček městečka.

Semináře a přednášky pořádané předními institucemi z oblasti automatizovaných informačních služeb, knihovních systémů a managementu v rámci Libtech v průběhu obou dnů se týkaly celé řady oblastí. Námětem tak byly například: CD-ROM v informačních službách, OPAC, nové informační technologie, mezinárodní meziknihovní výpůjční služby, informační sítě, ochrana fondu, INTERNET, knihovní sítě...

Libtech International 94 skončil. Jeho organizátoři věří, že tak vznikl most mezi knihovníky střední a východní Evropy a knihovníky Velké Británie, který v budoucnu jistě získá na významu.

CD-ROMy v informační práci

Jednou z doprovodných akcí veletrhu Libtech International 94 byl 7. září dopoledne seminář "CD-ROMy v informační práci". Vystoupení Marie-Laury Bouchetové z univerzity v Loughborough vypovídalo o výsledcích průzkumu uspokojování uživatelských potřeb prostřednictvím databáze MEDLINE. Obsahovalo však velmi zajímavé obecnější pohledy na práci se CD-ROMy v knihovnách. Paní Bouchetová vyhodnotila toto moderní médium jako uživatelsky přívětivé, umožňující snadný přístup k záznamům. Jeho používání však vyžaduje znalost selekčního systému, přepínání z jedné databáze do druhé je obtížnější. Čerpání informací ze CD-ROMu předpokládá vlastně vědomosti dvojího druhu: orientaci ve vyhledávání, čili znalost selekčního jazyka, ale i základy oboru, jehož se databáze týká.

Práce uživatelů se CD-ROMy má více podob. Uživatel může pracovat zcela samostatně. Jistě to záleží na náročnosti databáze, na vyspělosti uživatele, na jeho průpravě. Další způsob je nejčastější: kooperace uživatele s informačním pracovníkem. Třetí možnost představuje vyhledávání v databázích jiných databázových center pomocí obslužných programů těchto center. Všeobecně se většina vyhledávání pohybuje v časovém rozmezí 30-60 minut. Paní Bouchetová uzavřela referát konstatováním, že spokojenost s využíváním databází na CD-ROMech stoupá úměrně profesionalitě uživatele.

Přínosné pro posluchače bylo vystoupení Richarda Biddiscomba z knihovny birminghamské univerzity. Referát vyhodnocoval přínosy a negativa izolovaných stanic CD-ROM a práce v síti. Izolované stanice jsou levnější, kladou nižší nároky na technické vybavení. V knihovnách existují speciální databáze, které není nutno provozovat v síti, jedna stanice pro knihovnu stačí. Pokud však počet stanic roste, zvyšují se neúměrně náklady a pak je levnější práce v síti. Ve vystoupení byla rozebrána z jiného úhlu pohledu možnost propojení pracovní stanice na databázová centra, odkud lze přebírat ze CD-ROMů záznamy a dále je zpracovávat. Informační pracovníci k této možnosti přistupují zdrženlivě. Existuje totiž reálné nebezpečí, že uživatel se svým počítačem naváže spojení s databázovým centrem a nemusí ani fyzicky dojít do knihovny, a tudíž nevyužívá její služby.

Další část referátu se týkala kritérií výběru databází s podobným obsahem od různých producentů. Informatik se vyjadřuje k obsahové stránce a selekčnímu systému. Systémový technický pracovník posuzuje vhodnost databáze vzhledem k hardwaru v knihovně, hodnotí programovou podporu a záruky vývoje programového prostředí. Závěrem pan Biddiscombe podtrhl důležitost permanentního vzdělávání provozovatelů CD-ROMů i zpracovávání příruček pro uživatele.

Veřejná knihovna v hrabství Hertfordshire

Třetí den pobytu byla na programu prohlídka veřejné knihovny v Hertfordshire. Jde o referenční knihovnu, která mapuje hrabství - jeho historii, současnost i výhledy do budoucnosti a je článkem širší informační a knihovní sítě. Členství v knihovně je bezplatné; pro zajištění evidence jsou požadovány osobní údaje a adresa. Osoby mladší 16 let si musí zajistit souhlas některého rodiče či jiné odpovědné osoby. Půjčuje se maximálně 6 knih a 6 nahrávek na tři týdny s možností trojího prodloužení v případě, není-li na dílo rezervace. Některé služby jsou placené, jako půjčování hudebních nahrávek (nemusejí platit osoby starší 65 let, nezaměstnaní a zrakově postižení), zjištění speciálních informací, opatření konkrétní knihy či článku... Za překročení výpůjční lhůty se platí pokuta, za ztracenou či poškozenou knihu plné náklady za její náhradu. Také nahrazení ztraceného či zničeného průkazu se hradí.

Informace jsou získávány z různých pramenů, takže předmětový katalog je zdrojem poznatků o městech a vesnicích, lidech i událostech. Lze referovat o přístupných knihách, článcích, mapách, ilustracích a dalších materiálech. Personál je vždy připraven pomoci, a to i při zajišťování materiálů, které nejsou přímo ve vlastnictví knihovny.

Knihy z 18. století zachycují historii hrabství Hertfordshire, měst i vesnic. K dispozici jsou statistiky týkající se populace od r. 1801-1991, seznamy řemeslníků a obchodníků, plány rozvoje oblasti, seznamy historických budov... Knihovna vlastní přes 35 000 fotografií a pohlednic datovaných od roku 1800 do současnosti - ulice, lidé, události. Cenným zdrojem poznání jsou početné mapy. Ve fondu knihovny je uchováván soubor topografických map z roku 1896 v různých měřítcích. (Měř. 1:1250 je tak detailní, že jsou na mapě zachyceny jednotlivé budovy.) Výtisky lokálních periodik zachycují všechny události - od největších po drobné. Pro snadnější vyhledávání je mnoho článků indexováno v předmětovém katalogu. Některé noviny z období před r. 1800 jsou uchovávány na mikrofilmech.

Zajímavým zdrojem poznání historie hrabství jsou údaje získané při sčítání lidu v 19. století, uchovávané též na mikrofilmech. K dispozici jsou obchodní, vědecké, technické a zdravotní informace, publikace vydávané řídícími orgány, knihy v cizích jazycích... Rozsáhlý je fond hudebních nahrávek a videí pro všechny věkové kategorie. Najdeme i zvukové nahrávky pro nevidomé, videa pro neslyšící. Knihovna vlastní speciální telefon "Minicom", pomocí něhož lze komunikovat s lidmi, kteří mají sluchové potíže. Jsou poskytovány služby uživatelům, kteří nemohou přijít (např. ze zdravotních důvodů) osobně, a to jak v jejich domovech, tak i v nemocnicích. Nejsou opomíjeny ani zvláštní skupiny jako jsou nezaměstnaní či národnostní menšiny.

Zvláštní pořady jsou organizovány pro děti - besedy ("storytime sessions") pro děti do pěti let, prázdninové akce pro všechny věkové kategorie.

Pracovníci knihovny se snaží své služby stále zkvalitňovat, v čemž jim čtenáři mohou pomoci svými nápady a připomínkami, jež jsou vítány a očekávány.

Návštěva v Bodleianě

V Oxfordu jsme navštívili slavnou Bodleianu. Název má po humanisticky vzdělaném státníkovi Thomasi Bodleym, který měl na počátku 17. století o zvelebení do té doby rozptýlené univerzitní knihovny nesmírnou zásluhu. Vzdal se diplomatického úřadu a zbytek života věnoval budování knihovny, jejímž základem byla jeho soukromá knihovna. V r. 1602 se Bodleiana stala první veřejnou knihovnou Anglie. Bodley dosáhl toho, že v r. 1610 obdržela knihovna od spolku anglických knihkupců a nakladatelů (Stationers Company) právo na všechny exempláře knih registrované u Stationers Hall; toto právo má dosud.

V letech 1634-1640 prodělávala knihovna velkou přístavbu. Šlo o první prosazení sálového principu interiéru knihovny v Anglii. V rozlehlém prostoru byly umístěny moderní nástěnné police s galeriemi. Také v katalogizaci byla Bodleiana pokroková. Její katalog z r. 1605 byl prvním tištěným knihovním katalogem v Anglii. Nejvýznamnějším přírůstkem 17. století byl dar 8000 řeckých a orientálních rukopisů ze sbírek právníka Johna Seldena. V r. 1701 dosáhla knihovna objemu 25000 svazků a stala se nejbohatší sbírkou Evropy.

I když z prostoru knihovny dýchá na návštěvníka historie, o současnosti Bodleiany lze říct mnoho pozoruhodného. Má celkem 5,768000 svazků s ročním přírůstkem téměř 100000 svazků, registruje zhruba 19000 čtenářů. V r. 1989 byl instalován OPAC (Online Public Access Catalogue) a v r. 1993 vyšel katalog knih vydaných před rokem 1920 na CD-ROMu.

British Library

Britská knihovna byla poslední institucí, kterou jsme v Anglii navštívili. Je národní knihovnou Velké Británie. Její sbírky, vybudované za více než dvě století, patří k nejhodnotnějším na světě. Zahrnují kolem 150 mil. jednotek, reprezentujících všechna období píšící civilizace. Jsou zde uchovávány exempláře ve všech existujících jazycích a formátech, týkající se všech aspektů lidského myšlení a konání. Proto také služby nabízené knihovnou - placené i bezplatné, založené na tak široké a stále rostoucí základně, nemají obdoby. Ve fondech kromě knih a periodik nalezneme rukopisy, prvotisky, patentovou literaturu, kartografické materiály, glóbusy, poštovní známky, obrazy, kresby, notové záznamy a zvukové nahrávky.

Britská knihovna je pověřena shromaž_ováním a uchováváním všeho, co je publikováno ve Spojeném království. Hlavním akvizičním pramenem je povinný výtisk. Mimoto knihovna nakupuje běžné materiály z celého světa. Dalšími zdroji jsou různé odkazy, dary, výměna, odprodeje. Knihovna intenzívně shromaž_uje odborná periodika, vědeckou literaturu v angličtině a knihy v evropských jazycích, které mají historickou nebo kulturní hodnotu, ať byly vydány kdekoliv. Je vlastníkem speciálních sbírek (rukopisy, filatelistická kolekce, hudební sbírka, orientální sbírka...) Dále se zde shromaž_ují všechny velké světové noviny, literatura ze světových vědeckých konferencí, některé druhy šedé literatury... Akviziční a katalogizační procedury mají zajistit, aby materiál uložený ve skladech, byl dostupný co nejrychleji.

Britská knihovna slouží při vzdělávání, vědeckých výzkumech i inovacích, jedincům i pracovním týmům. Při hledání informací pomáhá čtenářům odborně školený personál. Ke všem sbírkám je umožněn těm, kteří to potřebují, bezplatný přístup v některé ze sedmnácti čítáren. Knihovnu každoročně navštíví více než půl milionu čtenářů. Při hledání potřebných materiálů uživatelům slouží kvalitní knihovní katalogy, včetně katalogů přístupných on-line, a databáze. V čítárnách je též umožněn přístup k fotokopiím, dalším informacím a službám. Knihovna nabízí služby i těm, kteří nechtějí nebo nemohou přijít osobně. (Všechny informace jsou dostupné prostřednictvím telefonu, faxu nebo písemného kontaktu.)

Ve všech čítárnách je umožněn volný přístup k relevantním dokumentům. Pracovníci knihovny pomohou uživateli identifikovat materiály, které potřebuje vidět. Dokumenty jsou bu_ přístupné na otevřených policích přímo v čítárnách nebo je zaměstnanci přinesou ze skladů. V čítárnách také můžete využít speciálních informačních služeb, vyhledávání v celé řadě databází produkovaných různými organizacemi nebo přímo Britskou knihovnou. K interně vzniklým bázím dat patří například Britská národní bibliografie, Seriály, Mapy, Konference, ISSN UK... Ve všech čítárnách je k dispozici služba, která navíc vyřizuje telefonické nebo písemné požadavky. Pochopitelně nechybějí ani reprodukční služby, zabezpečované různými druhy zařízení. Podle potřeby pak vznikají fotokopie, mikrofilmy, barevné či černobílé fotografie.

Prioritou je zajištění přístupu ke sbírkám Britské knihovny a zároveň se knihovna snaží zviditelnit své kolekce pro co nejvyšší počet lidí. Proto je pořádána řada veřejných výstav a přednášek, jsou organizovány besedy na různá témata, promítány filmy, vydávány publikace; v prostorách knihovny je také prodejna knih.

Kromě služeb pro veřejnost zajišťuje Britská knihovna také služby pro své kolegy v jiných knihovnách. Jde o řadu služeb bibliografických, napomáhajících při výběru knih, katalogizační a referenční práce, širokou paletu informací.

Britská knihovna je státem podporovanou hlavní agenturou pro výzkum a rozvoj knihoven a informačních oblastí, která podporuje širokou škálu výzkumů v knihovnách, akademických institucích apod. Výsledky výzkumů jsou zveřejňovány v různých časopiseckých článcích, publikacích a zprávách.

Další aktivity vyvíjí knihovna pod názvem Booknet. Náplň práce spočívá v redistribuci knihovních materiálů, které nebyly v určité knihovně dlouho požadovány a naopak v jiné je o ně zájem. Knihovna poskytuje placené konzultace, například dalším organizacím, pořádá různé kursy či semináře...

Největším plánem Britské knihovny do budoucnosti je nová stavba v St Pancras (foto s. 29). Půjde o první účelově postavenou budovu, jež se stane obrovským zdrojem informací nejen pro Velkou Británii, ale i pro mnoho dalších zemí. Nové prostory umožní knihovně zvýšit kvalitu a rychlost služeb. Rozšíří se také zázemí pro organizování různých programů pro širokou veřejnost a zvýší se příležitost k propagaci vlastních kolekcí. Velký důraz je kladen nejen na funkčnost, ale také na estetické působení nového prostředí. Jedenáct nových čítáren bude schopno přijmout 1200 uživatelů. Dokonalá klimatizace zajistí minimální diference teploty a vlhkosti mezi jednotlivými prostorami. Tři samostatné, leč propojené automatizované systémy budou zajišťovat maximální komfort: OPAC umožní vyhledávání v katalozích různými efektivními způsoby; automatizovaný systém podávání žádanek zajistí předání objednávky prostřednictvím terminálu přímo z čítárny a třetí mechanický systém pak nasměruje žádanku a posléze vyžádaný materiál na místo určení v rámci celé budovy.

Ze všech těchto činností je patrné, že tato instituce se stále vyvíjí, modernizuje a rozšiřuje sféru poskytovaných služeb, že nejde o kolos, žijící ze své minulosti, ale o moderní organizaci, hledící do budoucna.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno   Čtenářská anketa ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2019
Aktualizováno: 20.03.2019 15:01
TOPlist