Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

STÁTNÍ VĚDECKÁ KNIHOVNA V ÚSTÍ NAD LABEM

Ing. Aleš Brožek

Ústecká knihovna patří mezi nejmladší státní vědecké knihovny v České republice. Až v r. 1976 totiž získala statut, podle něhož se stala veřejnou univerzální vědeckou knihovnou pro region severní Čechy. Vzhledem k tomu, že vznikla jako městská knihovna v r. 1945 prakticky s nulovým počtem svazků (na konci r. 1945 jich vykazovala pouze 4050), dalo by se předpokládat, že nemusela mít tak velké prostorové problémy jako jiné knihovny tohoto typu. V prvních čtyřech letech se navíc třikrát stěhovala vždy do lepších místností, až koncem roku 1948 "zakotvila" ve starší vilce ve Velké hradební 49.

I když postupně tuto budovu uvolnili pracovníci oblastní úřadovny ministerstva informací a stavebními úpravami se zvýšil počet využitelných prostor pro knihovnické účely, užitná plocha 987 m2 se nedala dále jednoduše zvyšovat. A tak s narůstáním knihovního fondu (v r. 1979 byl přiznán knihovně nárok na povinný výtisk) a plněním dalších funkcí (např. v r. 1954 se rozhodlo, že knihovna má pečovat o vědeckou a naučnou literaturu, protože v Ústeckém kraji neexistovala vědecká knihovna) se musela vystěhovat některá oddělení z vily ve Velké hradební 49 a zároveň se musely hledat a budovat sklady pro knihovní fondy. V r. 1964 se odstěhovalo oddělení pro děti a mládež do nově postaveného domu kultury, v r. 1973 byla získána budova bývalé školy na Čeřeništi pro dislokovaný sklad, v letech 1985 až 1987 byl postaven sklad ve Vaňově a v r. 1988 se vystěhovala zvuková knihovna. Konečně v r. 1993 došlo k rozdělení fondu odborné literatury a beletrie, odstěhování hudebního oddělení, vedení knihovny, ekonomického úseku, okresního metodického oddělení a oddělení doplňování, evidence a zpracování knihovních fondů do budovy ve Vladimirské (nyní W. Churchilla) č. 3, kde začala fungovat "lidová" část státní vědecké knihovny (s půjčovnou beletrie a populárně naučné literatury a s čítárnou a půjčovnou novin a časopisů).

Řešit nedostatek knihovních prostor získáváním nových objektů mimo vilku ve Velké hradební 49 není však zcela ideální. Náročný uživatel knihovny nyní musí v mnoha případech navštívit jak "lidovou" část, tak i vědeckou, které jsou od sebe vzdáleny aspoň osm minut rychlejší chůze. Do Velké hradební 49 musí navíc přijít několikrát, protože publikace uložené ve skladech mimo tuto budovu nedostane okamžitě.

I když potřeba skladů byla pro ústecké knihovníky vždy naléhavá, stejně tak naléhavý byl požadavek místa na studovny, kde by obyvatelé Ústí mohli v klidu studovat, a na volný výběr naučné literatury, aby ji nemuseli pouze objednávat ze skladů pomocí katalogů, ale aby ji měli vystavenou v regálech s volným přístupem. Proto již v r. 1962 byl schválen první projekt přístavby dalšího křídla k vile ve Velké hradební, nebyl však realizován.

V roce 1983 byl zpracován investiční záměr nové přístavby, který počítal dokonce se stavbou dvou budov. Z ekonomického hlediska se měla rozdělit celá investiční akce do dvou etap, přičemž v 1. etapě se měla postavit jedna budova propojená se starou budovou a v 2. etapě se měla k ní připojit další. Zahájení stavby se plánovalo na r. 1986, 1. etapa měla být dokončena v r. 1990 a druhá v r. 1994. Celkové náklady byly odhadnuty na 40 miliónů Kčs, přičemž realizace 1. etapy měla v té době stát asi 11,5 mil. Kčs (v cenách roku 1993 však vychází 1. etapa již na 32 miliónů Kč).

Projekt první budovy vypracoval v letech 1986 a 1987 ing. architekt Kouba s kolektivem z Krajského projektového ústavu. V r. 1988 byla uzavřena smlouva o dodávce stavebních prací s Pozemními a inženýrskými stavbami Ústí n.L. (dnes transformovanými v Istar, spol. s r.o.). Pro nedostatek investičních prostředků byla stavba zahájena až v r. 1990 terénními úpravami, ze stejného důvodu mohly být práce zaplaceny až v r. 1991, kdy knihovně nebyly přiděleny žádné stavební investice a kdy se práce zaplatily z rezervy ministerstva kultury. Ani v r. 1992 se situace s investičními prostředky výrazně nezlepšila, a tak stavba pořádně "vyrostla" ze země až v r. 1993. Během roku 1993 se muselo přibrzdit tempo stavby, protože došlo k zablokování 20 procent stavebních investic ministerstvem financí a tato "ušetřená" částka se do rozpočtu knihovny již nevrátila. Nepříznivá situace s investičními prostředky panuje bohužel i letos.

Vzhledem k tomu, že projekty byly zpracovány v r. 1986 a od té doby se částečně změnily jak stavební, tak i knihovnické technologie (především stupeň využití výpočetní techniky v knihovnách), rozšířila se nabídka stavebních materiálů apod., zpracoval ing. architekt Jiroudek v r. 1992 revizi projektů a navrhl jednak rozšíření plochy studovny ve 3. nadzemním podlaží, jednak úpravu obvodového pláště tak, aby fasáda přístavby byla členitější a její vzhled se přiblížil vzhledu staré budovy. Tyto úpravy byly navrženy tak, aby nedošlo k prodražení celé investiční akce.

Začátkem roku 1993 byly postaveny sloupy, průvlaky a stropní konstrukce pro všechna podlaží. Dále bylo vybudováno nosné zdivo a příčky. Na konci července 1993 byl objekt kompletně vyzděn a zhotovena střecha. V dalších měsících byla položena střešní krytina. V letošním roce byla zhotovena a instalována okna, nanášejí se vnitřní a vnější omítky, dokončují se podlahy. Zároveň byl dokončen projekt vnitřního vybavení, jehož autorem je ing. architektka Kallmünzerová.

Přístavba má jedno podzemní a tři nadzemní podlaží. V podzemí bude umístěna strojovna vzduchotechniky a výtahů, hygienická zařízení a centrální sklad knih. Jeho plocha činí 173 m2 a má být vybaven kompaktními regály pro zvětšení skladové kapacity. Do 1. nadzemního podlaží se bude vcházet schodištěm z předprostoru s parkovou úpravou, osvětlením a plastikami přes vstupní halu. V ní bude šatna, informační zařízení s počítačem, klidové posezení a přístupová rampa pro tělesně postižené čtenáře.

První nadzemní podlaží je řešeno jako velký sál (416 m2) s volným výběrem knih pro absenční půjčování. Fond bude chráněn před odcizením magnetickými pásky a brankou u východu. Dispoziční uspořádání regálů pro ca 19 tisíc svazků vytváří polouzavřené menší prostory a kouty, propojené hlavními komunikačními uličkami ortogonálního uspořádání. Sestavu regálů doplňují katalogy v blízkosti výpůjčního pultu, který je situován u vstupu. U čelní fasády se umístí stolky a místa k sezení (ta budou i u některých regálů). V krajních modulech jsou pracovny oddělené skleněnými dveřmi pro lepší kontakt se čtenářem, hygienické a komunikační prostory.

Druhé nadzemní podlaží se řeší pomocí polouzavřených prostor studoven (379 m2) pro ca 17 tisíc svazků. V nich jsou studijní místa otevřeného i boxového typu. Ze zadních studoven je přístupný amfiteátr vyrovnávající úroveň tohoto podlaží a terénu před mateřskou školou.

Po točitém schodišti se dostane návštěvník do malé výstavní síně, ke dvojici studijních boxů pro vědecké pracovníky a do malé přednáškové místnosti (49 m2). Její malá šíře umožňuje pouze řazení jednotlivých stolků paralelně s obvodovými stěnami.

Jak vyplývá z výše uvedených údajů, brzké dokončení přístavby závisí na tom, zda se podaří včas zajistit investiční prostředky v požadovaném množství. Snižování tempa výstavby totiž vede ke zdražování této investiční akce. Proto se vedení Vědecké knihovny v Ústí n.L. nespoléhá jen na finanční příspěvek od svého zřizovatele (MK ČR), ale neustále jedná s ústeckým magistrátem a vedením Univerzity J.E. Purkyně o investiční dotaci. Bohaté fondy této státní vědecké knihovny i um jejích pracovníků jsou zárukou, že by knihovna mohla plnit rovněž funkci univerzitní knihovny.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno   ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2019
Aktualizováno: 21.05.2019 10:38
TOPlist