Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

NÁRODNÍ A UNIVERZITNÍ KNIHOVNA V ZÁHŘEBU

Novostavba a moderní organizace staré knihovny s dvojí funkcí

Dora Sečis

1. Úvod

Chorvatsko staví od roku 1988 novou budovu pro svou národní knihovnu. Ačkoli první podněty pro tuto stavbu byly dány již začátkem šedesátých let, realizace následovala teprve po více než 25 letech. I když knihovna zatím zůstala ušetřena od strašné války, nemůžeme vědět, zda naše novostavba bude dokončena podle plánu. Chorvatské hospodářství je z velké části zničeno, ale přesto byla vláda dosud schopna stavbu financovat, takže plánujeme, že do poloviny roku 1995 budeme moci začít se stěhováním.

2. Několik slov k historii

Dějiny knihovny začaly v roce 1607, kdy do Záhřebu přišli jezuité a začali si budovat své sídlo - nejprve s gymnáziem a později s kolegiem. Knihovna tehdejšího jezuitského kolegia byla během 18. století a poté až do r. 1874 součástí záhřebské Akademie věd, na níž se vyučovala filozofie, teologie a práva. V letech 1874-1942 patřila knihovna organizačně univerzitě, která se do té doby velmi rozrostla. Protože od roku 1837 knihovna dostávala povinný exemplář chorvatských tiskovin (od r. 1919 až po r. 1990 povinný exemplář z celé Jugoslávie), byla zároveň národní knihovnou Chorvatska. Od roku 1943 je však již samostatnou státní institucí s dvojí funkcí.

Krásný knihovní palác, zřízený za Království Srbů, Chorvatů a Slovinců v roce 1913 s plány na pozdější rozšíření, zůstal během dob obou jugoslávských států nezměněn, protože v chorvatské části státu se z "veřejné ruky" málo investovalo. Budova, postavená okázale v secesním stylu pro cca 500 tisíc svazků, byla již před 2. světovou válkou značně přeplněna. Knihovna ve svých fondech shromáždila do dnešní doby více než 2 miliony svazků, to znamená 4x více, než může pojmout kapacita budovy. Proto jsou dnes části knihovního fondu umístěny na dvou dalších místech.

Když musela být v roce 1963 konečně učiněna nějaká rozhodnutí o prostorovém rozvoji knihovny, nebylo po tak dlouhé době v blízkém okolí stávající budovy už žádné místo. Musely se proto hledat jiné lokality. V roce 1972 bylo místo určeno. Projekt měly realizovat společně Chorvatská republika (70%) a město Záhřeb (30%). Každý z účastníků jmenoval k tomu účelu vlastní stavební výbor. Po víceletých diskusích obou výborů s jinými účastníky zainteresovanými na celkové koncepci budoucí knihovny, byl v roce 1977 vypsán veřejný konkurs architektů. Vítězné řešení s následnými doplňky bylo schváleno v roce 1979. Se stavbou se ale mohlo začít teprve mnohem později, a to z více důvodů, zejména však finančních. Objekt se staví podle platných rozhodnutí ve dvou etapách. Ačkoliv nyní se pracuje teprve na 1. etapě, jsou další části objektu již v hrubé stavbě také realizovány. Měly by se předběžně konzervovat na několik let.

Aby se pro stavbu zajistily nutné finanční prostředky, organizovaly se mimo jiné různé akce v tuzemsku i v zahraničí. Dá se říci, že naše knihovna je společnou věcí všeho chorvatského obyvatelstva a z velké části i Chorvatů žijících v zahraničí. Je zajímavé, že to byla nejšíře založená společná akce Chorvatů před prvními demokratickými volbami. Signalizovala společné úsilí národa, který si později konečně vybojoval vlastní stát, ale také kolektivní vědomí významu národního kulturního dědictví, které se v knihovně uchovává. Dnes je financování plně zajišťováno v rámci státního rozpočtu.

Realizace projektu šla nejdříve velmi rychle kupředu. Když ale v roce 1991 vypukla válka proti Chorvatsku, musely být části již hotové budovy uvolněny pro civilní ochranu. Kromě toho musely být některé práce pozastaveny kvůli nebezpečí vzdušných i jiných vojenských útoků v Záhřebu a kvůli válečnému dění v oblastech, kde sídlí naši dodavatelé materiálu. V roce 1992 a 1993 se situace znormalizovala natolik, že se doufá v předání budovy knihovny na jaře 1995.

3. Budoucí knihovna v nové budově

3.1. Organizační otázky

Spolu s přípravou stavby byly zpracovávány různé projekty zaměřené na budoucí organizaci knihovny. Nejprve byl analyzován výchozí stav knihovny a jejího systémového okolí, aby bylo možné určit problémy a nedostatky. Získané poznatky umožnily také krátkodobé změny organizace pro přechodnou dobu. Nejdůležitější úkoly se týkají revize všech knihovních fondů a zpracování zbytku dokumentú. V těchto souvislostech přišla na řadu nutně i automatizace všech druhů knihovnické práce. Takové akce stále ještě pokračují.

Bylo zjištěno, že kvůli velkému množství knihovního materiálu, který plynul do knihovny na základě povinného výtisku z celé Jugoslávie, převážná část aktivit byla věnována zvládnutí přírůstku. Funkce univerzitní knihovny tím byla značně potlačena. Kromě toho socialistický samosprávní systém, který změnil univerzity ve společenství samostatných institucí, způsobil, že univerzitní centrální zařízení ztratila v celkové organizaci univerzit své zákonné opěrné body. Proto se dá říci, že knihovna během posledních 45 let plnila přísně vzato jen funkci chorvatské národní knihovny. V rámci záhřebské univerzity byla knihovna jen jednou z více knihoven, bez větších kompetencí. Protože touto situací velmi utrpěl celý knihovnický systém záhřebské univerzity, hledají se nyní cesty pro realizaci vyváženého modelu knihovny, která by mohla úspěšně zvládnout jak funkci národní knihovny, tak funkci ústřední knihovny univerzity. Protože se vyskytly pochybnosti, že obě uvedené funkce lze úspěšně koordinovat, hledali jsme srovnatelné instituce v zahraničí. Našli jsme tři : Židovskou národní a univerzitní knihovnu v Jeruzalémě, Univerzitní knihovnu v Helsinkách a Státní a univerzitní knihovnu v Aarhus. Na základě srovnávacích studií, relevantní literatury a vlastních zkušeností byly v roce 1991 vypracovány návrhy, které mají představovat východisko budoucí organizace činnosti v nové budově. Doufejme, že nové, demokratické poměry v Chorvatsku po válce umožní i harmonický rozvoj záhřebské univerzity.

Na druhé straně vyžaduje vytvoření nezávislého, suverénního státu nové vymezení funkce chorvatské národní knihovny. Očekáváme, že knihovna bude moci uspokojit požadavky svých uživatelů. Je to o to důležitější, že novostavba knihovny je v těchto těžkých časech největší investicí našeho státu v oblasti vědy a kultury, tedy oblasti významné pro celkovou obnovu a rozvoj naší země.

Jako národní knihovna nezávislého Chorvatska musí naše knihovna na jedné straně poskytovat nové bibliografické služby, nově definovat akviziční a informační politiku, umožnit lepší přístup k vlastnímu fondu i fondům jiných institucí, obzvláště doplňovat a chránit chorvatika. Na druhé straně by měla koordinovat výše jmenované aktivity jiných knihoven v Chorvatsku.

3.2. K novostavbě

Jak již bylo zmíněno, stavba knihovny se realizuje ve dvou etapách. V první etapě (do r. 1995) bude hotovo přibližně 44.000 m2 neboli 80% celého objektu, což představuje vlastně hlavní korpus knihovny. Ve druhé etapě mají být dány k dispozici ještě prostory pro grafické, kartografické a hudební sbírky a dále prostory pro správu knihovny, oddělení rozvoje a kongresové centrum. Protože ukončení druhé etapy je plánováno na pozdější termín, musejí být mezitím zmíněná oddělení umístěna v adaptovaných prostorách předaných v první etapě stavby. Protože celá budova je dimenzována pro příštích 40 let, je v ní dostatečná rezerva na takové provizorní rozdělení prostor.

Budova bude mít dvě podlaží pod přízemím, z nichž to vyšší leží nad zemí a má denní světlo. Přízemí, kde je hlavní vchod, vstupní a výstavní prostory, leží na vyvýšené plošině. Nad ním je ještě 6 dalších podlaží, z nichž na nejvyšším bude jen restaurace s terasou.

Knihovní oddělení budou rozmístěna, jak je uvedeno dále:

2. suterén sklady knih; knihvazárna, konzervační a restaurátorské dílny
1. suterén doplňování a zpracování fondů; oddělení automatizace; sklady rukopisů a starých tisků s trezory a studovnou; část restaurátorské dílny; mediotéka
Přízemí hlavní vchod, výstavy; informační středisko
Mezzanin speciální sbírky knihovnictví, dokumentace, informační vědy se zařízením pro vzdělávací zařízení
1.-4. poschodí volné výběry knih; studovny; speciální sbírky
5.-6. poschodí restaurace a terasa.

Budova je stavba ze železobetonu s velkými prosklenými plochami, zvenku i zevnitř obložená růžovými kameny a plně klimatizovaná. Sklady se vybavují pojízdnými regály firmy Bruynzeel a mechanizované transportéry firmy Telelift budou spojovat podzemní sklady knih s výpůjčními přepážkami a studovnami. Moderní počítačová a komunikační technika, stejně jako napojení na chorvatskou akademickou a vědeckou síť CARNET dají knihovně a celému chorvatskému vědeckému knihovnímu systému nové impulsy. V tomto ohledu se již připravuje mnohé, co má v nové budově vstoupit v platnost.

V roce 1994 a začátkem roku 1995 musejí být ještě rozpracovány jednotlivosti týkající se vnitřního vybavení, osvětlení a nábytku, stejně jako vlastní přípravné práce pro přestěhování. Je to velký a zodpovědný úkol. Ale je třeba také zdůraznit, že naše generace knihovníků má vlastně zvláštní štěstí, protože se může v mnoha ohledech tvůrčím způsobem projevit a spolupracovat na tak velkém projektu.

Z němčiny přeložila L. Koudelková


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno   ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2019
Aktualizováno: 21.05.2019 13:01
TOPlist