Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

O periodikách ...

E. Dohnalová

V letech 1984-1988 se ve Vědecké knihovně v Olomouci zpracovávala bibliografie novin a časopisů vycházejících na území tehdejšího Severomoravského kraje. Bibliografie je dvousvazková. První díl zahrnuje období 1945-1965, druhý pak období 1966-1985. Jako spoluautorka vím, že pravidla, podle kterých se postupovalo, byla dosti důkladná a vyžadovala uvést nejen změny názvů, ale i redaktorů, vydavatelů apod.

Už při listování v časopisech a novinách, aniž by bylo nutno číst jednotlivé stati, čtenář ze samotných titulů vycítí nemalé změny, jimiž periodický tisk procházel. Pokusím se sledovat dobovou atmosféru a její proměny. Tyto změny prostupují oběma svazky a nelze si jich při zpracovávání časopisů a novin nevšimnout.

V letech 1945-1948 je zřejmá nejenom radost ze znovu nabyté svobody, ale zároveň i neobyčejná pestrost názorů. Řada periodik se obnovuje, nové vznikají a obsahovou hodnotu určuje um redaktorů. Při hledání potřebných údajů nejsou nejmenší potíže, tiráž obsahuje vše, co bibliograf potřebuje. Osobní zodpovědnost je zřejmá. Patrný je však i druhý rys. Totiž to, že tato periodika nemají dlouhého trvání. Nezanikají jen noviny různých politických stran (např. Volné slovo. List čs. strany nár. soc., župy olomoucké; Nové slovo. List strany nár. soc., Ostrava; Osvobozený Našinec. Deník čs. strany lidové, Olomouc; Československá demokracie. List čs. soc. dem. Ostrava aj.), ale mizí i časopisy literární (např. Archa. Revue pro literaturu, umění, kulturu, život, Olomouc), náboženské (jako Rozsevač. List katolického lidu; Filosofická revue. Dominikánská edice Krystal; Na hlubinu. Revue duchovní), spolkové (např. Sokolský hlas; Zpravodaj Sokola; Slezský věstník hasičský atd.). Víme, že nezanikly dobrovolně, jaksi ve vlastním zájmu, ale šlo o systematicky uplatňovaný tlak. Byl to důsledek února 1948, který se v periodickém tisku projevil tímto způsobem. Byl to počátek víc než čtyřicetileté hegemonie komunistické strany, která nepřipouštěla žádnou alternativu. Sledujeme-li dále naši produkci, zjistíme, že jde vlastně jenom o prosazování politiky KSČ, které se postupně mění od triumfálního nástupu přes změkčení v šedesátých letech až k období normalizace.

Listujeme-li dále prvním svazkem bibliografického soupisu periodik, upoutá nás komplex titulů padesátých let, které odrážejí "neutuchající budovatelské úsilí". Tato "spontaneita" byla výsledkem pevného řízení, které vycházelo z ideologických center a uplatňovalo svůj vliv prakticky ve všech odvětvích života. V letech 1950-1952 bujely závodní časopisy mnohdy s patřičně mobilizujícími názvy typu Úderník (Vsetín), Ruch práce (Olomouc), Plamen míru (Ostrava). Mnohé z nich stejně rychle vznikly i zanikly: Údernictvím vpřed (Frenštát p. R.), Průkopník (Opava), Uničovský budovatel. Najdeme však i závodní časopisy s dlouholetou periodicitou a se střízlivými názvy: Přerovský strojař, Optimit (Odry), Moravia (Mar. Údolí) Meopta (Přerov) apod. Povinné vydávání novin pozorujeme i na venkově. Ve stejném období vycházely vesnické noviny se vskutku originálními názvy: Nová vesnice okresu hlučínského, Nová vesnice okresu místeckého, Nová vesnice okresu vítkovského, Nová vesnice ostravského okresu. Později se vystačilo už s názvem prostším. - Nová vesnice - a pouze z podtitulu se dovíme, o který okres vlastně jde. V letech 1957-1959 se takovéto "nové vesnice" téměř organizovaně změnily na okresní noviny, týdeníky, které vydávaly okresní výbory KSČ a okresní národní výbory. Tak vzniklo Nové Hlučínsko, Nové Opavsko, Nové Přerovsko, Nové Valašsko, ale také Nový směr (noviny okresu zábřežského), Vpřed (noviny okresu Bruntál i Frýdek-Místek) apod. Některé okresní noviny rokem 1960 zanikly jako důsledek nového administativního členění. Byl to zánik řady novin, které byly vázány na rušené okresy. Totéž se týká i periodik vydávaných v rámci původních krajů.

Ve druhém svazku soupisu, který zahrnuje léta 1966-1985, na nás dýchne už trochu jiná atmosféra. Skončilo sice období nadšeného budování, ale v neztenčené míře dál pokračuje pevné stranické vedení. Především se prosadila pevná hierarchie: stranický tisk je celostátní, krajský a okresní. V šedesátých letech zavanulo jakési uvolnění, ale tato liberalizace nezasáhla do poměrů v kraji a v krajském přehledu nenajdeme ani nové tituly, jen v letech 1968-1969 některé závodní časopisy pro jistotu nevycházely, jiné změnily titul (místo Úderník, Zbrojovák). Zlom nastává až v letech 1970-1971. Ne jeden časopis, který do této doby zcela pravidelně vycházel, ukončil svou činnost. Můžeme se např. ptát "kde se ztratil literární časopis Červený květ", i když víme, jaký osud ho potkal. A ani nepřekvapí, že tolik redaktorů z nejrůznějších novin a časopisů ve stejnou dobu zmizelo.

V sedmdesátých a osmdesátých letech, tedy po úspěšně provedené normalizaci, se objevují periodika už zcela bezproblémová, a vlastně stereotypní Registrujeme vznik velkého počtu okresních a městských kulturních zpravodajů. Bibliograf se topí v nepřesnostech. Nachází chyby v číslování jednotlivých titulů, v ročníkování. V podnázvech, ve vydavatelích atd. je tolik změn, že dopředu natištěné tiráže je ani nezaznamenávají. Není výjimkou, ale spíše pravidlem, že časopis neuvádí redaktory, vládne anonymita, prakticky nikdo neodpovídá za nic. Upoutají nás však zcela jiné charakteristické znaky. Téměř všechny podniky jsou postupně vyznamenávány nejrůznějšími řády, a to i několika. K vyznamenání se pak hrdě hlásí i ve vydávaných závodních novinách. Příklad, který uvedu, není zdaleka ojedinělý: Plamen míru. Týdeník Nové hutě Klementa Gotwalda,podniku socialistické práce, nositele Řádu republiky, Řádu Vítězného února a Řádu práce. Někdy je vyznamenaný sám časopis. Jako příklad uveďme: Ostravsko-karvinský horník, vyznamenaný Řádem rudého praporu a Řádem rudé hvězdy práce.

Aniž bychom se hlouběji zabývali obsahem, je zřejmé, že už samotný přehled titulů naznačuje, jak se skutečný stav společnosti odrážel v periodickém tisku. Sledovali jsme období od konce války do roku 1985, tedy ten úsek, kdy společnost ztratila svou přirozenou pluralitu. Další přelom, totiž jeji transformaci zpět do plurality, se projeví až v některém dalším svazku.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno     ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2019
Aktualizováno: 16.01.2019 15:01
TOPlist