Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

O památném náboženském týdeníku Rozsevač

V. Hrbáček

Vlastimil HRBÁČEK

Narozen 16. 10. 1916. Studoval filozofii před válkou v Paříži, po válce v Olomouci, ale po prověrkách musel studium v roce 1951 ukončit. - Od roku 1946 vedl v Olomouci administraci katolického týdeníku Rozsevač. Po jeho zrušení po únoru 1948 pracoval ve Stavebním podniku jako pomocný dělník, elektrikář, montér, ve Farmakonu jako údržbář. Zároveň působil jako regenschori a varhaník v chrámu sv. Michala. Od r. 1989 píše pilně do novin.

Mám-li dnes několika řádky vzpomenout na náš Rozsevač, činím tak po tolika letech s velkým pohnutím a lítostí. Vždyť je to bez dvou let 50 roků! S lítostnou nostalgií se vracím do těch pár let nádherného pocitu svobody po strašlivých letech zrůdné nacistické nadvlády. Koho by tehdy napadlo, že Bůh dopustí na půl Evropy zrůdný bolševizmus? Ale teď, pokud mi paměť dovolí, o samé organizaci týdeníku.

Po krátkém zaměstnání jako administrátor deníku Našinec v Prostějově, jsem byl jmenován jako administrátor týdeníku Rozsevač v Olomouci. Časopis byl tehdy přidružen k LIGŘE, lidovým závodům tiskařským a nakladatelským v Olomouci, Dolní nám. Administrace sídlila v domě přes jedno číslo, v I. patře. Administrativní práce, včetně "cyklostylování" adres, vykonávalo asi 6 úřednic a dva kněží, dstp. Boháč a dstp. Šperlík a ještě jeden úředník. Redakce, kterou vedl dstp. A. Pelikán SJ s tajemníkem p. Bittnerem, expedice a účtárna sídlily v LIGŘE. Ředitelem byl tehdy dstp. Beneš, po jeho smrti byl ředitelem jmenován jeden bankovní úředník. V tuto dobu měl Rozsevač náklad 250 000 výtisků, proti asi 100 tisíc výtisků pražského náboženského týdeníku NEDĚLE. Byli jsme druhý největší týdeník v českých zemích po časopise Rozhlas, který měl tehdy asi 300 tisíc výtisků. Jedinou stížnost měli někteří naši čtenáři na příliš drobný tis. A pak přišel "únor" a bolševický převrat! Jakmile byla LIGRA postavena pod národní správu, podařilo se nám odtrhnout se od podniku, osamostatnili jsme se a uchýlili jsme se pod ochranná křídla arcibiskupského ordinariátu, jemuž jsme vlastně patřili a nadále jsme jednali jen s arcibiskupským sekretářem dr. Moštěkem. Musím ještě dodat, že po odchodu dstp. Pelikána převzal redakci JUDr. Tesař, který tam byl už jistou dobu předtím s p.Pelikánem a přibrali jsme do redakce z Našince p. Unzeitiga. Události pak šly rychle za sebou. Předně v té době byl kompetentní pro vydávání tisku bolševik dr. Čepička. P. Unzeitig, jako politický vězeň se snad s ním znal a nabídl se, že pojede do Prahy s ním vyjednávat o dalším vydávání týdeníku. Tehdy v létě byl intronizován i nový pan arcibiskup dr. Matocha. Po jedné takové návštěvě Čepičky přijel p. Unzeitig od něho s požadavkem, že, budeme-li chtít vycházet, musíme v každém čísle v záhlaví uveřejnit nějaký "kolaborantský" článek. Jelikož ty dny měl p. arcibiskup s ostatními biskupy porady na Velehradě, najal jsem taxi a jeli jsme si pro instrukce k našemu arcipastýři. Ten samozřejmě bryskně odmítl jakýkoliv náznak kolaborantství a tak jsme byli zastaveni. Od té chvíle jsem se snažil oddálit likvidaci co nejvíc, aby si zaměstnanci mohli najít nové zaměstnání. Naší likvidací byl pověřen jeden socialistický novinář, jehož dcerku jsem kdysi učil němčinu, ale děvčata mě vždy upozornila, že je v kanceláři a tak se mi podařilo mu vždy vyhnout. Čepička rovněž poslal z Prahy jistého s. Čtvrtečku. Toho se nám podařilo - údajně na pozvání excelencpána - poslat do paláce. Ten dostal od p. arcibiskupa takové "kázání", že ještě týž den odejel do Prahy. Daleko horší věc jsem měl však před sebou. Národním správcem LIGRY v té době byl s. Zbořil. Ten mě třikrát po sobě navštívil v kanceláři a požadoval ode mne všecek adresový materiál! Třikrát jsem mu odepřel vyhovět s poukazem, že tento patří arcibiskupství a ne mně a nemohu s ním libovolně nakládat. Za několik dní po poslední návštěvě pro mne večer ve 22 hod. přijela státní bezpečnost, odvezli mne do sklepa na policejním ředitelství. Tam mě v tmavé místnosti posadili do židle, jeden se postavil přede mne, dva za mne a snažili se, "ze všech sil" mě přimět, abych jim vydal nejen tento adresový materiál, ale i "adresovací stroj":, jak oni říkali. Když se jim to nepodařilo, po několika hodinách provedli následující zásah, Jak jsem se pak dověděl. Rozbili vchodové dveře (měli jsme kanceláře v obytném domě), rozbili dveře do kanceláří a všechno na nákladním autě odvezli. Obyvatelé domu z toho měli tu noc řádný šok! A tak zanikl náš drahý Rozsevač. Víc nelze v tak krátkém článku vypsat. Snad Bůh dá a podaří se vzkřísit v jiné podobě takový náboženský týdeník znova v Olomouci.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno   ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2019
Aktualizováno: 21.05.2019 13:01
TOPlist