Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

ZÁMECKÉ KNIHOVNY NA JIŽNÍ MORAVĚ

­­PhDr. Pavla Mazalová

Historické knihovní fondy spravované Památkovým ústavem v Brně jsou uloženy na některých objektech ve vlastní správě ústavu. Jmenovitě se jedná o zámky Boskovice, Lysice, Rájec nad Svitavou, Lednice, Milotice, Vranov nad Dyji a hrad Pernštejn. Práce na zpracování těchto fondů má svá určitá specifika, která ji odlišují od jiných pracovišť, zabývajících se starými tisky. Vzhledem k tomu, že prvořadým úkolem provozu našich hradů a zámků je služba návštěvníkům, badatelskému využití a odbornému zpracování historických knihovních fondů na objektech uložených nemůže být věnována taková péče, jaká je žádoucí ve vědeckých a univerzitních knihovnách.

Knižní fondy jsou uloženy v prostředí, kde teplota vzduchu během roku kolísá od -7 do 18°C, a z tohoto důvodu je vlastní práce s fondy možná prakticky jen v letním období, tedy v plné návštěvní sezóně, kdy je zase takřka nemožné pracovat s knihami uloženými v instalaci. Další okolností, která ztěžuje zpracování fondů, je to, že nositeli obecné hmotné odpovědnosti za tyto tisky jsou správcové hradů a zámků. Pracovníci Památkového ústavu v Brně, jejichž úkolem je správa, odborné zpracování a styk s badateli, mají k těmto fondům přístup pouze v přítomnosti správce nebo jím pověřené osoby. Proto je v této oblasti nutná maximální spolupráce a pochopení obou stran.

Knihovní fondy zámeckých a hradních knihoven přešly po roce 1945 do správy obnoveného československého státu, a jak je všeobecně známo, nový stát nebyl na úkoly podobného typu dost dobře připraven. Trvalo více než desetiletí, než se podařilo sestavit alespoň v hrubých obrysech soupisy toho, co která knihovna obsahuje, a další roky trvalo, než byly pořízeny lístkové katalogy fondů, které by mohly být zpřístupněny badatelům.

Soupisy knižních fondů byly pořizovány v padesátých letech často za pomoci středoškolských studentů a výkony těchto pomocných sil byly stimulovány různě. (Někdy se říká, že brigádníci měli stanovenu normu 100 kusů na den, jindy, opět, že to bylo 50 haléřů za kus.) Od středoškolských studentů také nebylo možno očekávat příliš široké odborné znalosti, takže výsledkem jejich práce jsou často hrubé chyby v označení autorů a titulů knih. Není např. velkou výjimkou, jestliže se v soupisu objeví "Kancionál dle Tomáše Bečáka" s poznámkou "autor neznám", jak je tomu v hradní knihovně na Pernštejně.

Domníváme se, že soupisy knih pořizované v padesátých letech byly ve svém záměru míněny jako provizorní. Při jejich sepisování se totiž ani v nejmenším nepřihlíželo k tomu, že se z velké části jedná o staré tisky. Na základě těchto provizorních soupisů byly pak během šedesátých let sestavovány lístkové katalogy, které pak pochopitelně "zdědily" i většinu omylů v soupisech uvedených. Důvodem použití provizorních soupisů pro sestavení lístkových katalogů byla patrně časová tíseň: vypracování katalogu na základě odborné revize se jevilo příliš časově náročným.

Nedostatky ve zpracování katalogů se během 70. a 80. let snažily pracovnice tehdy Krajského střediska památkové péče a ochrany přírody odstranit. Při revizích bylo opraveno množství chyb u jmen autorů a doplňovány chybějící údaje. (Ve starých soupisech se např. vůbec neuváděl nakladatel ani tiskař.) V současné době však stále stojíme před problémem, do jaké míry ponechat užívání starých, v mnoha případech nevyhovujících seznamů, a do jaké míry se pokusit tyto seznamy nahradit novými. Zdá se to žádoucí alespoň u skutečných starých tisků.

Podíl starých tisků v historických fondech zámeckých a hradních knihoven značně kolísá. V některých fondech, např. v knihovně rodu Dubských v Lysicích, najdeme staré tisky spíš ojediněle. Dubští se totiž stali majiteli zámku v Lysicích teprve roku 1807 a jejich knižní sbírka tedy obsahuje téměř výhradně knihy 19. a 20. století. Právě tak málo starých tisků obsahuje zámecká knihovna v Lednici. Toto lichtenštejnské letní sídlo zná především literaturu 19. století určenou k reprezentaci, zatímco vlastní rodová knihovna byla z Valtic po válce odvezena do zahraničí. Naproti tomu opravdové bohatství starých tisků vykazují knihovní fondy Mitrovských na Pernštejně nebo Salm- Reifferscheidů v Rájci nad Svitavou. Tyto knihovny byly soustavně a systematicky budovány již od poloviny 18. století. Navíc jejich vlastníky byly i osobnosti, jež si ve své době získaly jméno ve vědeckém světě doma i v zahraničí, jmenovitě Jan Nepomuk Mitrovský, zakladatel mineralogie jako vědecké disciplíny, a Hugo František Salm-Reifferscheid, známý jako podnikatel v oblasti hutnictví a metalurgie.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 01.09.2010
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno   Čtenářská anketa ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2019
Aktualizováno: 21.03.2019 09:26
TOPlist