Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

KNIHOVNY SOUČASNOSTI '93

Marie Nádvorníková

Ve dnech 23. a 24. listopadu se konala v Hradci Králové v novém kulturním zařízení ALDIS konference Knihovny současnosti '93. Pořadateli byli ministerstvo kultury ČR, Sdružení knihoven ČR, Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR a Ústřední knihovnická rada. Zúčastnilo se zhruba 150 účastníků.

Jednání bylo rozděleno do tří tematických bloků: otázky transformace knihovnictví, informační působení knihoven, domácí a zahraniční spolupráce. Obsahové celky byly šťastně zvoleny, bylo zřejmé, že současná problematika knihoven se koncentruje právě do těchto okruhů. Už v této souvislosti se však ukázal rys, který charakterizoval celou konferenci: výrazná integrace dosud izolovaných činností. Nebylo vždy jednoznačné, kam zařadit přihlášená vystoupení: transformace postihuje informační působení knihoven, knihovny zvyšují svůj informační potenciál navazováním vnitrostátních i zahraničních kontaktů. Silným integračním fenoménem je výpočetní a spojová technika.

Předsedové knihovnických organizací se stali odbornými garanty tří tematických celků. Jejich vstupní referáty dostali účastníci spolu s četnými dalšími materiály k dispozici.

Blok "transformace knihovnictví" řídil předseda ÚKR dr. Jaroslav Vyčichlo. V úvodním vystoupení shrnul dosavadní legislativní a koncepční dění v knihovnictví. Jeho referát i následné koreferáty se zaměřily na veřejné knihovny, protože současné problémy tohoto typu knihoven se jeví nejživější, někde přímo existenční. Dr. Vyčichlo rozebral úlohu státu a obcí v transformačním procesu knihovnictví. V tomto duchu navázal zástupce MK ČR, vedoucí odd. knihoven dr. Richard Khél. Referoval o zatím neuzavřené analýze, která je obrazem státního zájmu o knihovnictví. První pracovní verze Transformačního projektu již byla rozeslána do připomínkového řízení. Připomínky jsou konstruktivnější než k předchozím materiálům. Je předpoklad, že tento nutný podkladový materiál k novému knihovnickému zákonu bude úspěšně dopracován.

Bilanční charakter mělo vystoupení dr. Jany Sodomkové. Rekapitulovala průzkum okresních knihoven, který organizovala Národní knihovna v Praze. Šetření zjistilo rušení fungujících kooperačních sdružení veřejných knihoven, omezování regionálních funkcí okresních knihoven, jejichž zřizovateli se stávají městské samosprávy. V rozpočtech knihoven se objevují nové položky a snižuje se částka na nákup knih. Podle doporučení UNESCO by měl nákup knih tvořit 30 - 40% rozpočtu, pro české knihovny by optimum představovalo i 20%.

Na vystoupení dr. Sodomkové pak navázalo sedm příspěvků ředitelů OK. Objevila se kritika a stesky: funkční kooperační systémy se rozpadají, nastává "téměř dokonalý rozklad léta budované knihovní sítě", legislativa je neúčinná, knihovny zápasí s nedostatkem financí. Zazněly i útoky na postavení SVK. Kromě těchto postojů však byla ve vystoupení obsažena i východiska. Na volné nenadekretované bázi je možné mnohé pozitivní zachovat. Je třeba vytvářet platformu pro dobrovolnou spolupráci knihoven. Osvědčilo se osobní jednání se členy zastupitelstev, zvláště se starosty. Konstruktivní vystoupení ředitelů OK Hradec Králové, Karviná a Žďár n. S. byla velmi sympatická, bylo za nimi cítit dobré výsledky.

Transformační problematika byla pojednána i v rámci jednotlivých odborných knihoven (Knihovna Památníku národního písemnictví, Parlamentní knihovna Poslanecké sněmovny, Knihovna Akademie věd ČR) nebo knihoven celých resortů (zdravotnictví, školství).

Předseda Sdružení knihoven dr. Jaromír Kubíček, CSc., který byl iniciátorem celé konference, řídil druhý tematický celek "informační působení knihoven". V komentáři ke svému tištěnému rozdávanému referátu akcentoval dva závažné problémy: povinný výtisk a automatizaci. Zdůraznil potřebu mít celou českou produkci v každém regionu. Proto podporoval verzi chystané novely zákona o neperiodických publikacích, podle níž by odběrateli povinných výtisků byly všechny SVK. Na část projevu o automatizaci navazovala vystoupení vedoucích pracovníků Národní knihovny v Praze. Ing. Svoboda stručně zopakoval genezi projektu CASLIN a nastínil teoretické předpoklady fungování automatizovaného souborného katalogu, dr. Radová se zabývala českou národní bibliografií v současných podmínkách, dr. Kubalová standardizací, dr. Hora se věnoval půjčování zvukových dokumentů.

V bloku "informační působení knihoven" začala série koreferátů ředitelů státních vědeckých knihoven (Ústí nad Labem, Kladno, Hradec Králové), jež spolu se třemi dalšími (Liberec, Olomouc, Plzeň), které zazněly ve třetím tematickém oddílu, představily SVK jako stabilizovaný typ knihoven s pokročilým stádiem automatizace a navazující efektivní kontakty. "Skončila doba izolovanosti, každá knihovna je součástí řetězce" (dr. Bínová). Zajímavé informace vyslechli účastníci o průzkumu informatické gramotnosti studentů lékařství (dr. Špála) i o síti LAN ve Státní pedagogické knihovně Komenského (Mgr. Musil).

Třetí tematický celek "domácí a zahraniční spolupráce" uváděla předsedkyně SKIP dr. Jarmila Burgetová. Za pozitivní můžeme označit skutečnost, že dr. Burgetová nemusela zůstat u teoretického zdůvodňování účelnosti a prospěšnosti kooperace knihoven. V jejím vystoupení i v koreferátech bylo dost výmluvných praktických příkladů, které doložily výhodnost spolupráce. Z koreferátů vyznělo, že navazování kooperačních vztahů je už vlastní vědeckým a vysokoškolským knihovnám. Vystoupení dr. Aksamitové (Informační centrum ČVUT Praha) a dr. Hladkého (Informační centrum Univerzity Palackého Olomouc) svědčilo o tom, že i pro vysokoškolské knihovny jsou charakteristické systémové změny a navazování intenzívních kontaktů se systémovým okolím. Dr. Hladký představil projekt MOLIN, který spojuje čtyři partnery - SVK Brno a Olomouc, Masarykova univerzita Brno, Univerzita Palackého Olomouc. Vysokoškolské prostředí iniciuje fungování sítí INTERNET a CESNET i mimo univerzitní sféru.

O aktivitách Národní lékařské knihovny a jejím zájmu zapojit se do projektu CASLIN referoval dr. Pinkas. Třicetiletou tradici kontaktů knihovny 1. lékařské fakulty UK s vydavateli vědecké literatury a časopisů komentoval dr. Choc.

Blok "domácí a zahraniční spolupráce" měl i své zahraniční hosty. Ředitel Slovenské technické knihovny Ing. Kurák vystoupil jako předseda Asociace slovenských knihoven. I slovenské knihovny poznávají nevyhnutelnost spolupráce, navazované bez dirigování na bázi dobrovolnosti. Asociace podporuje "procaslinovskou" atmosféru ve slovenských knihovnách, které i když jdou různými cestami, směřují k integraci. Jménem Spolku slovenských knihovníků hovořil dr. Klinec. Za prioritu Spolek považuje schválení nového knihovnického zákona. Vývoj slovenských lidových knihoven je poznamenán přechodem pod místní nebo regionální samosprávy. Materiál o státoprávním uspořádání obsahuje zatím variantní řešení o počtu regionů. Dr. Klinec informoval o připravované novelizaci Manifestu UNESCO, týkajícím se veřejných knihoven.

Inventuru problémů českého knihovnictví provedl dr. Richter. Poukázal na absenci státní kulturní politiky, na příliš obecnou polohu Transformačního projektu, rozpad hierarchických s t r u k t u r řízení knihovnictví, nedostatečnost centrálních finančních zdrojů, neúčinnost legislativy. Ale knihovnictví má možnosti se i bez podpory legislativy vyvíjet pozitivně. Podle dr. Richtra existují 3 východiska: povinnost všech knihoven každodenně svým působením upevňovat své postavení, vytváření silných organizačních struktur, které by mohly ovlivnit zákonodárný proces a rozvoj knihovnictví; a konečně dobrá nálada knihovníků.

Celkové zhodnocení konference přednesla v závěrečném vystoupení dr. Burgetová. Ocenila myšlenku konat konferenci, vyzvedla její přátelskou atmosféru. Obohacující dopad 37 pronesených příspěvků byl evidentní. Přinesly informace, jak v současnosti vypadá české knihovnictví. Pozitivní vývoj prožívají knihovny ústřední, státní vědecké a vysokoškolské. Největší problémy vyžadující okamžité řešení jsou kolem veřejných knihoven. Dr. Burgetová vyzvala k sepětí lidových knihoven a státních vědeckých knihoven.

I kuloárová příznivá odezva konference hovoří pro její každoroční opakování.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno   Prázdninová otevírací doba.   ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2019
Aktualizováno: 17.07.2019 10:38
TOPlist