Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

HOSTÉ V KNIHOVNĚ

Zdeňka Daňková

Koncem září uvítala šumperská knihovna zajímavé hosty. Byli jimi delegáti americké nadace CDC /Citizens Demicrasy Corps/, zvané též po svém iniciátorovi "Bushova nadace". CDC působí ve státech střední a východní Evropy a jejím cílem je zprostředkovat zkušenosti amerických odborníků při řešení některých problémů místních zastupitelstev, neziskových organizací, univerzit.

Manželé Poppelreiterovi byli hosty města Šumperka. Cílem pobytu Mr. Poppelreitera bylo seznámit se s problematikou městské samosprávy z různých aspektů a se skupinami pracovníků konfrontovat řešení dílčích problémů, připravit vlastní návrhy řešení; jeho paní zatím absolvovala řadu návštěv škol, školních zařízení apod. Oba hosté shodně projevili zájem o návštěvu knihovny, a tak byla do jejich programu zařazena i přes to, že zatím nespadá do působnosti města.

S hosty se sešli na besedu knihovníci ze Šumperka a ze střediskových knihoven okresu. Naše počáteční rozpaky nad tím, o čem si budeme povídat s "neknihovníky" se velmi brzy rozplynuly. Bylo to povídání nadmíru zajímavé - snad právě proto, že naši hosté nebyli knihovníky, ale zato měli oba velmi dobrý přehled o správě a zřizování knihoven podobného typu v regionu, odkud pocházeli, to je v Kalifornii. Mr. Poppelreiter jako dlouholetý významný činitel v řízení samosprávy menších měst i většího regionu dokonale znal problematiku financování knihoven, jejich postavení ve městech, vztah k místní správě apod. Navíc byli oba velkými milovníky knih a pravidelnými uživateli veřejných knihoven.

Jaké jsme si odnesli poznatky? Jen tak namátkou - ani v Americe nemají všechny knihovny zrovna na růžích ustláno a dostatečný rozpočet na jejich činnost je samozřejmostí spíš výjimečně. Záleží na představenstvu té které obce a na postavení, které si knihovna vydobude. Velký význam má pro knihovnu orgán, který by se snad nejlépe přeložil jako knihovní rada, složený ze zástupců knihovně nakloněné veřejnosti, který pomáhá prosazovat požadavky knihovny u jejího zřizovatele. Často využívaná je funkce dobrovolných knihovníků, a to i v knihovnách, kde pracují profesionálové. Tito knihovníci se rekrutují z řad přátel knihovny, vykonávají pomocné práce, půjčují, besedují se čtenáři.

O profesionálních knihovnících jsme se dozvěděli více nejen o jejich vzdělávání a hierarchii v knihovnách, ale i to, že v Kalifornii patří k nejhůře odměňovaným skupinám zaměstnanců...

Obecně vzato knihovny v USA působí dle našich kritérií až ve větších obcích. Rozsáhlost naší sítě veřejných knihoven velmi překvapila. Hosté vyprávěli, jak stáli u založení veřejné knihovny v obci, kam se přestěhovali (dosud tam veřejná knihovna nebyla). Z další diskuse vyplynulo, že tato obec měla 10000 obyvatel. V menších sídlech se zřejmě dost využívají bibliobusy.

Skutečnost, že větší část knihoven u nás nemá technické vybavení a nepoužívá počítače, nepřekvapila, hosté však při automatizaci knihoven předpokládají koordinaci z regionálních center. V jejich zemi jsou tyto záležitosti organizovány prostřednictvím samosprávných regionálních orgánů - města sama poskytují část prostředků na zajištění důležitých úkolů v oblasti a jednotný informační systém knihoven k nim bezesporu patří.

Údiv nastal nad otázkou o placení poplatků za půjčování knih v knihovně. Přístup do knihovny za poplatek považují za nepřijatelný, i když připustili, že na komerční bázi občas fungují půjčovny bestsellerů a trháků spíše nevalné hodnoty - nejsou však příliš rozšířeny. Poplatky ve veřejných knihovnách se účtují za nedodržení termínů výpůjček, případně za některé zvláštní služby.

Nás zase udivil skeptický postoj pana Poppelreitera ke sponzorování knihoven. Uvedl, že je nepovažuje za příliš rozšířené, sponzoři podle něj vyhledávají oblasti atraktivnější. Financování knihoven považuje spíš za záležitost obce, což nevylučuje, že knihovny občas najdou mecenáše z řad příznivců literatury...

Probrali jsme toho skutečně mnoho a nebýt toho, že naši hosté měli naplánovaný další program, mohli jsme se dozvědět ještě více. Až po besedě při prohlídce knihovny se obě strany přiznaly - my k tomu, že jsme pro jistotu měli nachystány otázky typu "jak se Vám líbí naše město" a naši hosté, že ještě ráno si vůbec nebyli jistí, zda o svých knihovnách vědí tolik, aby zaujali knihovníky. Obavy byly zbytečné, zaujali. V době, kdy se připravujeme na rozsáhlé změny v organizaci knihoven, bylo toto setkání užitečné.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno   Prázdninová otevírací doba.   ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2019
Aktualizováno: 24.05.2019 09:49
TOPlist