Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

O POČÍTAČÍCH A LIDECH

Dana Kalinová

Kladný vztah člověka k zavádění moderních pracovních technologií a jeho zájem o urychlení rozvoje své činnosti je jistě klíčovým impulsem pokroku. Nejinak je tomu i v případě příchodu výpočetní techniky do knihoven. Lidé v knihovnách, zastoupení na jedné straně knihovníky a na straně druhé uživateli, si jistě přejí, aby automatizace dosud klasických zpracovatelských postupů a přístupových cest k dokumentům a informacím o nich přinesla pozitivní změny ve prospěch všech jejích účastníků. Otázku přístupu knihovníků i uživatelů k aplikaci výpočetní techniky v knihovnách považuji za velmi důležitou a citlivou. Ráda bych se proto pokusila naznačit možné důsledky automatizace v knihovnách z pohledu takto subjektivního, ale v zájmu její úspěšné realizace neodhlédnutelného.

KNIHOVNÍCI

Měla jsem ve svém životě to veliké štěstí, že jsem mohla spolupracovat s paní Julií Kuncovou a poznat její poctivou a neuvěřitelně pilnou bibliografickou práci, jejímž výsledkem jsou cenné soubory dat. Přiznávám se ke svému obdivu k ní proto, že mne často napadá, jak může být dílo generace knihovníků, kterou již výpočetní technika svými vymoženostmi přímo neosloví, uchováváno v nové a několikanásobně více využitelné podobě. V souvislosti s převodem cenných bibliografických informací do strojem čitelné podoby jsem se však setkala i s určitými obavami knihovníků z možné ztráty či deformace klasicky zpracovaných dat. Takové obavy pramení většinou z neznalosti všech možností a výhod, jež počítačové zpracování dat přináší a často na mne obrana některých zarputilých odpůrců počítačů působí i jako pochopitelný pud sebezáchovy ze strachu z příchodu nového neznámého s "nadlidskými" schopnostmi. Navíc je zcela evidentní nutnost sociálně ekonomického dopadu automatizace v knihovnách, která spočívá ve značném urychlení zpracovatelských agend, v odstranění všech nežádoucích duplicit a překrývajících se mezičlánků, ale také v redukci pracovních sil knihovny na optimální a efektivní stav. Nejedná se jistě o žádné sociální "zemětřesení" typu Arbesových Štrajchpudlíků, přesto by zavedení automatizace bez uvedených důsledků postrádalo svůj ekonomický přínos knihovně.

Kromě obav a respektu z počítače, jenž nutí svého uživatele přemýšlet v nových logických vazbách a operacích, existuje i reálné nebezpečí, že instituce zanedbá příležitost vytvořit v zájmu plynulého zavádění a kvalitního využití výpočetní techniky náležitě sympatizující prostředí. Je to případ knihovny, v níž se nedaří překonat komunikační bariéry mezi jednotlivými odbornými útvary a plně otevřít výměnu profesních informací mezi všemi účastníky procesu automatizace. Vzájemná neinformovanost se nutně odrazí na kvalitě ukládaných dat, přípravě výstupů pro uživatele či vstřícnosti užívaného softwaru. Naštěstí nesmírnou výhodou výpočetní techniky je její neúprosný a objektivní tlak na kvalitní součinnost všech prvků automatizovaného systému s možností zpětné sebekontroly prostřednictvím funkcí, jež daný systém vykonává. Uvedené příčiny nedostatků tak mohou být odhaleny v poměrně krátkém časovém intervalu, ale jejich odstranění záleží již na knihovnících. Prioritním zájmem instituce by měla být příprava lidí na příchod počítačů, zajištění proškolení a rekvalifikace knihovníků, kteří s počítači budou pracovat. Izolace databázových center v knihovnách, a to není jen ryze český jev, by měla být odbourávána a centra by se měla stát garantem a skutečným koordinátorem procesu zavádění výpočetní techniky a simultánní odborné konzultace s těmi, kterým budou počítače sloužit. Přitom základním mottem činnosti všech knihovníků - od programátorů po expedienty výpůjček - musí zůstat zachování spokojenosti uživatele i za cenu operativních zásahů do automatizovaných linek.

UŽIVATELÉ

Lidi, přicházející do knihovny za poznáním a informacemi o zdrojích poznání, lze z hlediska jejich vztahu k počítačům rozdělit do dvou skupin. Ti, pro které je práce s počítačem denní samozřejmostí, mívají často nároky, jež knihovna není schopna zatím plnit. Požadují většinou výstupy ve výměnné podobě (tzn. dbf, iso či ASCII), aby mohli s daty dále pracovat, popř. i komerčně využívat. Knihovna teprve nachází svou pozici na trhu s informacemi, jenž je zcela reálný, a převládá zde pocit obavy z možného zneužití pracně vytvářených a mnohdy unikátních bank dat.

Pozadí koncepčních řešení a dlouhodobých projektových příprav typických pro státní instituce uživatele této skupiny nezajímají. V době vzrůstající nutnosti získat rychle a operativně potřebné informace je vyvíjen mnohem vyšší tlak na kvalitu nabízených referenčních či bibliograficko-informačních služeb. Mění se sociální skladba uživatelů knihovny, kterou do značné míry ovlivňuje nabídka strojových souborů dat. Riziko ztráty tohoto typu uživatelského zájmu spočívá v neměnnosti formy datové nabídky, neboť nároky uživatelů stoupají i v souvislosti s jejich informační vyspělostí. Při nedostupnosti primárních dokumentů se zvyšuje poptávka po anotovaných či abstrakty vybavených záznamech, využívání zahraničních databází uložených na CD-ROM klade nové nároky na akvizici či evidenci zahraniční literatury včetně služby MMVS a v konečném důsledku je vyvíjen tlak na změnu v organizaci pracovních vazeb v knihovnách. Nedostatečně pružná reakce knihovny na současné požadavky zůstává v povědomí uživatelů, kteří pak využívají nabídky služeb dalších pružnějších institucí či firem. Naopak skupina uživatelů dosud nezkušených v práci s počítačem je většinou nadšena moderními službami knihovny, jež se tak stává jejich prvním lektorem v této oblasti. Pokud je užívaný software snadný a vstřícný, získávají tito návštěvníci brzy dovednost v zacházení s počítačem a lze je pomalu zařadit do výše zmíněné skupiny zkušených uživatelů se stále se zvyšujícími nároky na poskytované služby a schopností odhalit nedostatky v informačních výstupech.

Jak však může knihovna při všech svých personálních, ekonomických a finančních potížích obstát v náročném prostředí komunikace informací? Její poslání vždy spočívalo především v uchovávání písemných plodů lidských vědomostí a poznání pro další generace a již pouze s udržením této své úlohy má nemalé potíže. Jedním z řešení je skutečně nepodlehnout novým tlakům a své služby poskytovat v mezích svého historicky daného poslání. Nikdy jsem se netajila tím, že patřím naopak mezi zastánce zavedení poplatků za nadstandardní služby poskytované knihovnou (rešerše, vyhledávání online, prodej databází), které mohou částečně pomoci financovat zavádění dalších nových služeb, popřípadě zajistit operativní změny ve stávající datové nabídce. Existují i další možné zdroje financí, jejichž vyhledáváním může být pověřeno speciální marketingové oddělení knihovny. Marketing, poplatky za strojové rešerše na zakázku, prodej databází - to vše jsou v rámci knihovnictví nové problémové okruhy vyvolané zejména příchodem výpočetní techniky do knihovny a záleží na knihovnících, jakou cestu si nadále zvolí. Sama se domnívám, že počítače a lidé mohou v knihovnách žít v symbióze, pokud si knihovny budou vědomy všech možností, jež jim počítač může poskytnout, včetně odvážného pohledu do zrcadla.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno   Čtenářská anketa ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2019
Aktualizováno: 21.03.2019 09:26
TOPlist