Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

INFORMAČNÍ SYSTÉM UNIVERZITY PALACKÉHO

Sen či realita?

Rostislav Hladký

Zpráva z tisku:
"25. června 1993 byl v Olomouci slavnostně otevřen počítačový uzel mezinárodní sítě Internet a metropolitní sítě Univerzity Palackého."

Pokud by výše citovanou zprávu dostal do ruky čtenář v roce 1990, nevěřícně by kroutil hlavou. O počítačových sítích ve světě, kde představují základní komunikační a informační prostředky, jsme tehdy měli velmi mlhavé představy a jen několik lidí u nás získávalo první zkušenosti se sítěmi, které do Čech začaly pronikat (FIDO, EUNet, EARN). Zřejmě nejrozsáhlejší světová síť Internet k nám dokonce vstoupila až koncem roku 1991.

Nejde však jen o tehdy chybějící počítače a síťové prostředí, v němž dokáží pracovat. Důvodem pro skeptickou reakci by byla i nízká úroveň standardních informačních technik, technologií, prostředků, činností a služeb na UP, jejich neuspokojivé, nesystémové uspořádání.

V euforickém polistopadovém čase nezůstala naštěstí tato oblast na UP zapomenuta. Skupina zasvěcených a zapálených pracovníků pod vedením prorektora docenta Richarda Horáka začala připravovat koncepci informačního zabezpečení univerzity. Premisa, z níž všechny úvahy vycházely a k níž se vracely, zněla: v akademickém světě je uživatel informací současně jejich tvůrcem a k tomu potřebuje podporu informačního systému. Logickým vyústěním této zásady byla integrace těch univerzitních pracovišť, která měla co do činění se získáváním, zpracováním, tvorbou či zpřístupněním informací nejrůznějšího druhu a forem (dokumentografické, faktografické, tištěné, zvukové, obrazové, elektronické atd.), ale i obsahu ( informace pro pedagogické, studijní a vědecké účely, ale současně i pro praktický výkon funkce řídící, ekonomické a administrativní sféry) do jednoho celku, t.j. Informačního centra UP. Pod jednou střechou se tedy od 1. ledna 1991 ocitlo Centrum výpočetní techniky, Audiovizuální centrum, Vydavatelství a bývalé ústřední knihovny fakult UP, které se staly základem pro nově vytvářená informační střediska fakult. Dosavadní absence celouniverzitní knihovny vyvolává navíc potřebu rozmnožit jmenované součásti Informačního centra o univerzitní knihovnu.

Jedním z prvků, který sjednocuje zmíněná pracoviště, je počítačová technika. Ta umožňuje automatizovat řadu činností v rámci celého informačního systému. Poněvadž základním předpokladem jeho efektivního fungování je rychlost přístupu k informacím, to znamená jejich dosažitelnost v reálném čase z kteréhokoliv univerzitního pracoviště, byla hlavní pozornost zaměřena na získání a instalaci vhodných počítačů na vybraná pracoviště UP, zajištění a implementaci potřebného programového vybavení pro automatizaci knihovnicko-informačních procesů a činností z oblasti správy a řízení UP. Ještě v roce 1991 byly nainstalovány a zkušebně zprovozněny lokální počítačové sítě (LAN) pro obě sféry informačního zabezpečení: pro vědecké informace v informačním středisku lékařské fakulty a pro ekonomické a správní agendy na děkanátu přírodovědecké fakulty. Zmíněné kroky byly od počátku korigovány stále konkrétnějšími představami o vybudování celouniverzitní počítačové sítě a o jejím napojení na celostátní a světové sítě. V lednu 1992 předložili odborníci z Centra výpočetní techniky UP (CVT) základní projekt sítě - UPONET. V březnu již byly známy přesné konfigurace zařízení a uskutečnil se výběr vhodných dodavatelů. O měsíc později byla uzavřena smlouva o dodávce počítače IBM RS6000/930 a byly vystaveny objednávky potřebných zařízení. V květnu téhož roku byla zahájena instalace sítí na ostatních děkanátech a rektorátu (RUP). V srpnu došlo k propojení CVT a ČVUT Praha, kde mezitím vzniklo centrum páteřní sítě CESNET (Czech Educational and Scientific NETwork). V říjnu byly propojeny sítě LAN na fakultách a RUP. V listopadu univerzita dostala povolení ke vstupu do americké části Internetu a uskutečnila se dodávka počítače IBM RS6000/930, který byl v prosinci nainstalován a uveden do provozu. Od ledna 1993 je multiprotokolová metropolitní síť UP řízena počítačem IBM. Podporuje základní komunikační standardy TCP/IP, IPX a AppleTalk, které spolu s prostředky síťového systému Novell NetWare umožňují konverzi souborových, tiskových a komunikačních služeb mezi nejběžnějšími druhy počítačů a příslušných operačních systémů (IBM PC s MS DOS, WINDOWS, počítače MacIntosh a různé klony UNIXových systémů). Dnes čítá UPONET 15 lokálních sítí (LAN) s více než 200 koncovými stanicemi a poskytuje základní internetovské služby: e-mail (elektronická pošta), list server (elektronická konference), finger (zobrazení připojených uživatelů), ftp (přenos souborů z jiných počítačů), telnet (terminálový přístup na jiné počítače), archie client (vyhledávání software v Internetu), irc client (elektronické diskuse v reálném čase), gopher server (prostředek pro poskytování místních informací do Internetu) a gopher client (informační systém sítě Internet).

Pokud si v úvodu citovanou zprávu přečte čtenář dnes, bude si ji vysvětlovat jako logické završení určité etapy vývoje informačního systému UP a nebude překvapen informacemi o dalším rozšiřování a zkvalitňování služeb UPONETu, o zvyšování přenosové rychlosti z 19 na 64 kbit/s, o propojování některých objektů UP pomocí optických vláken a perspektivním zajištění přístupu do sítě UP prostřednictvím komutovaných telefonních linek, terminálovým serverem CISCO a NetWare Access serverem pro mimouniverzitní zájemce. Pozitivní změny zasáhnou i vlastní informační služby sítě a dojde ke zvýšení uživatelského komfortu.

Zvrátit neutěšený stav v oblasti knihoven na UP, odstranit "nedobytnost" části knižního fondu pro uživatele, zefektivnit práci knihovníků, zvládnout rostoucí touhu a objektivní potřebu všech členů akademické obce získat přístup k co nejširšímu spektru informací, to vše vyžadovalo zásadní změnu ve druhé, z hlediska informačního zabezpečení velmi důležité oblasti odborných a vědeckých informací. Ke změně knihovnického systému jsme přistoupili v lednu 1991. Od té doby tvoří knihovny jednotnou knihovnickou síť na UP, která spravuje témeř tři čtvrtě miliónu knihovních jednotek a v níž se prosazují unifikované knihovnické a vědeckoinformační techniky a technologie. Informační střediska byla postupně vybavována potřebnými počítači, takže od ledna 1991 stoupl počet PC z jednoho počítače řady AT na 31 personálních počítačů typu 286, 386 nebo 486, z toho 10 z nich tvoří lokální počítačovou síť v IS LF, která je doplněna o CD-ROM server pro síťový provoz objemných databází (MEDLINE, LC's USMARC atd). Ještě v letošním roce hodláme rozšířit technické vybavení o snímače čárkového kódu a CD-ROM drivery pro všechna informační střediska.

Pro automatizaci knihovnických a bibliografických procesů byla vybrána a zakoupena česká verze systému TINLIB britské firmy IME. Nyní probíhá ve všech informačních střediscích instalace a ověřování jeho pěti modulů: Akvizice, Katalogizace, Správa seriálů, Výpůjční protokol a OPAC, které pracují pod operačním systémem MS-DOS. Jedna z instalací je síťová verze (IS LF).

Perspektivně počítáme s rozšířením na síťovou verzi TINLIBu ve zbývajících IS a s navazujícím přechodem na unixovou verzi systému, která bude provozována v univerzitní síti doplněné o výkonný databázový server.

Předpokládaný přínos automatizace a síťového prostředí:

  • nepřetržitý, on-line přístup k fakultním elektronickým katalogům i k soubornému katalogu UP, možnost prohledávat katalogy ostatních domácích i zahraničních knihoven,
  • logické sdružení a lepší využití knihovních fondů,
  • sjednocení a standardizace knihovnických technik a datové základny,
  • zpřístupnění nejnovějších informačních technologií.

Očekávaným bodem zlomu bude vytvoření ústřední knihovny UP, která bude rovněž umístěna v budově bývalé Tereziánské zbrojnice, kde budou vytvořeny vhodné podmínky jak pro přístup k aktuálním fondům a moderním informačním službám, tak bude zabezpečeno uložení a ochrana historických fondů.

Běžný návštěvník se bude volně pohybovat mezi regály s knihovními fondy, z nichž si sám vybere. Na místě zkonfrontuje obsah knihy s bibliografickými údaji, které získal z automatizovaného katalogu pro veřejnost, k němuž bude volný přístup přes počítačové terminály, rozmístěné v knihovně. Zváží, zda postačí prostudovat potřebné pasáže přímo v knihovně nebo zda jde o zásadní text, z něhož se vyplatí pořídit si xerografickou kopii, případně si vybrané publikace vypůjčí mimo knihovnu. Služba ve výpůjčním oddělení zaeviduje výpůjčky pomocí snímače čárkového kódu, kterým budou publikace opatřeny. Ve volně přístupných fondech budou knihovní jednotky řazeny oborově, aby orientace byla pro uživatele co nejsnazší. Elektronický katalogizační záznam obsahuje vedle identifikačních údajů o knize, rovněž informaci o tom, kde je uložena. Výhodou tímto způsobem organizovaného a přístupného fondu je, že čtenář nachází tu "svoji" knihu v sousedství s ostatními, oborově stejně orientovanými publikacemi, které třeba dosud unikaly jeho pozornosti. Nezanedbatelným přínosem knihovny s otevřenými fondy pro uživatele bude navíc rychlost, s níž se dostane k žádané informaci.

Informační střediska nově vzniklých fakult (tělesné kultury, právnická a teologická) budují již dnes své knihovny na principu volného přístupu k fondům s navazujícími informačními službami.

V logickém řetězci získání, zpracování, zpřístupnění a konečném zhodnocení informace nesmí chybět ani publikování nově vzniklých poznatků. A právě tímto úkolem je pověřeno Vydavatelství UP. Jeho strukturu tvoří edice, technická redakce (zpracování textů systémem DTP), odborná redakce a operativní polygrafie. Vydavatelství vytváří technické podmínky pro publikační aktivitu UP, kterou se Univerzita prezentuje navenek (periodické sborníky vědeckých prací, monotematické a speciální odborné publikace, příležitostné tisky, propagační tiskoviny a pod.), jakož i literaturu, která slouží zejména pro uspokojení vnitřních potřeb Univerzity a jednotlivých fakult (učebnice, skripta, miniskripta, učební pracovní texty ve formě volných listů, Bulletin UP, Žurnál UP aj.). Součástí této činnosti bude zajištění konferenčního tiskového servisu (plakáty, pozvánky, programy), vědecká fotografie a počítačová grafika, fotografická i xerografická reprografie, tvorba archivního fondu publikací UP a distribuce vlastních publikací.

Celou škálu informačního spektra uzavírají obrazové a zvukové informace, kterými se zabývá Audiovizuální centrum. Hlavním obsahem jeho činnosti je tvorba videoprogramů výukového a dokumentárního charakteru v systému U-Matic a VHS. Perspektiva audiovizuálního a zvukového studia, která se rýsuje v adaptované Tereziánské zbrojnici, umožní v plné míře uplatnit technické zázemí Audiovizuálního centra a vytvoří předpoklady pro oživení rozhlasového, případně televizního studia UP.

Přemístění většiny jednotlivých částí IC UP v zásadě nezmění jejich strukturu, ale umožní lepší, kvalitnější rozvoj většiny zabezpečovaných funkcí. Podstatnou změnu však dozná knihovnický systém UP. Zbrojnice umožní soustředit na jedno místo celou tvorbu fondů, společně s budováním celouniverzitního elektronického katalogu, uložit méně využívané, přesto však cenné knihovní fondy z jednotlivých fakult. V oblasti informačních služeb dojde k širšímu využití sekundárních informačních pramenů a jejich přímému provázání na primární prameny, ať již budou uloženy ve Zbrojnici, informačních střediscích fakult, či v partnerských knihovnách v celé republice. Automatizovaný knihovnický systém propojí jednotlivé fakulty mezi sebou, umožní sdíleně vyžívat univerzitní katalog, přejímat bibliografické informace z jiných zdrojů, včetně zahraničních, a zprostředkovat výpůjčku primárních dokumentů.

Proměna Tereziánské zbrojnice v Informační centrum UP je krokem, který nejenže vytváří prostorové, technické a personální předpoklady pro informační zabezpečení Univerzity, ale je současně vstřícným krokem UP směrem k odborné i laické veřejnosti města a celého regionu a slibuje být též novým kulturním zázemím (výstavní prostory přímo v objektu, koncertní a divadelní akce na nádvoří atd.) této části Olomouce. Vzniká tak šance, koncentrovat síly dalších kulturně informačních institucí (Vědecká knihovna, Vlastivědné muzeum aj.), vzájemně je funkčně propojit a vytvořit tak zárodky pro vzdělávací, informační a kulturní zónu Olomouce.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno   Prázdninová otevírací doba.   ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2019
Aktualizováno: 24.06.2019 15:27
TOPlist