Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

CDS/ISIS v síti

Libuše Koudelková

V prvním čtvrtletí letošního roku byla ve Vědecké knihovně v Olomouci instalována lokální počítačová síť pod operačním systémem Novell NetWare verze 3.11. Zahrnuje především linku zpracování fondů, ale k 1. 4. 1993 byly stanice napojené na server zřízeny i ve službách - u poradenské služby v místnosti čtenářských katalogů a ve volném výběru novinek, kde se zároveň registrují čtenáři. V síti je zapojeno i pět počítačů oddělení automatizace.

Zprovoznění sítě s novou verzí databázového systému CDS/ISIS znamenalo značný kvalitativní posun v činnosti knihovny. Z hlediska technického a ekonomického je přínosem např. to, že data ve vytvářených bázích se dají aktualizovat a zálohovat hromadně z jednoho místa v určenou dobu, nebo to, že jsou lépe využívána periferní zařízení, zejména tiskárny. A hledisko knihovnické?

Na serveru jsou v současné době tyto interní báze dat:

Knižní přírůstek VKOL (od roku 1991 téměř 31000 záznamů, z nichž přes 60% je stručných - na úrovni akvizice; v současné době se již zpracovává přírůstek v úplnosti včetně zahraniční literatury; u české produkce byly zavedeny i nové věcné selekční prvky - klíčová slova a vybrané znaky MDT - viz článek H. Veličkové v tomto čísle; při průzkumu v květnu bylo zjištěno, že VKOL měla zachyceno 1044 českých titulů s vročením 1993 a agentura ISBN v databázi dodaných knih 1177, což je vcelku příznivý poměr; česká produkce s vročením 1993 je zasílána do souborného katalogu tří velkých vědeckých knihoven - Brna, Olomouce a Plzně)

Retrospektiva (projekt, který je v počátcích - 3500 záznamů; jde o zpracovávání knižního přírůstku předchozích let podle katalogizačních záznamů)

Regionální periodika (od roku 1990 577 záznamů; jde o tituly dodávané do VKOL, případně do některé ze spolupracujících institucí, jimiž jsou významné regionální archivy a muzea; mj. příspěvek do ústřední databáze periodik Národní knihovny v Praze)

Zahraniční periodika odebíraná VKOL a dalšími dvanácti velkými institucemi Olomouce (1222 záznamů za léta 1992/93, VKOL i za rok 1991; mj. příspěvek do databáze oddělení meziknihovních výpůjčních služeb a celostátní evidence zahraniční literatury Národní knihovny v Praze)

Česká periodika nově docházející do knihovny od r. 1990 (1200 záznamů; databáze sloužící mj. oddělení povinných výtisků Národní knihovny v Praze ke kontrole, zda vydavatelé dodržují zákon o povinných exemplářích pro ústřední knihovnu)

Film a video (databáze prvních videokazet ve fondu VKOL - viz samostatný článek Dík Goethe-Institutu v Mnichově ... v tomto čísle)

Moravské osobnosti kultury a umění (přes 6000 záznamů; databáze je od r. 1990 vytvářena ve spolupráci s SVK Brno)

Čtenáři VKOL (zhruba 12500 záznamů; databáze pouze pro služební potřeby)

Z bází dat, kde je větší (případně výhradní) podíl záznamů od jiných institucí, je na serveru:

  • Národní bibliografie - články (od roku 1992)
  • Periodika ČR (od roku 1991)
  • Nakladatelé ČR
  • Knihy ohlášené a dodané agentuře ISBN (část)
  • KAKS - Souborný katalog českých knih 1993 SVK Brno, Olomouc, Plzeň.

Srovnáme-li uvedený výčet s bilancí roku 1992, vidíme značný pokrok. Strojový čas získaný dokoupením několika počítačů, ale bezesporu i lepší organizací práce po zprovoznění lokální počítačové sítě umožnil např.

  • zpracovávat přírůstek knihovny v úplnosti
  • zahájit převod záznamů staršího fondu do počítače
  • začít budovat souborné databáze na základě podkladů ze spolupracujících institucí - vědeckých knihoven, univerzity, archivů, muzeí atd.
  • začít posílat data ve strojem čitelné podobě do dalších kooperačních systémů (kromě Automatizovaného systému národní bibliografie - články a periodika ještě CEZL a KAKS).

Za každým z uvedených řádků by bylo možno uvést spoustu dalších souvislostí. Vždy, když se podaří splnit jeden úkol, vytvoří se předpoklady k řešení několika úkolů dalších. Dokud se např. nedařilo zpracovávat přírůstek knihovny v úplnosti, bylo samozřejmostí pokračovat ve vydávání hromadné novinkové služby a publikace Přírůstky VKOL za rok .... tradiční cestou. Nyní se to jeví už jako překonané: Proč informace o akvizici titulů negenerovat přímo z počítače? A proč při změně technologie neuvažovat i o změně obsahu nabízené služby? Dosud si zájemci o novinkovou službu vybírali z námi stanovených skupin. Proč by se nyní vedle toho nemohlo nabídnout, aby si ten, kdo to potřebuje, stanovil vlastní individuální profil? Objevují se zájemci o odběr novinkové služby na disketách a další, kterým jde o odběr záznamů novinek v ISO tvaru. Je třeba to řešit po stránce organizační i finanční.. Tak bychom mohli pokračovat dál, ale vraťme se raději do trochu obecnější roviny.

Možnost být napojen na server považují za přínos všichni knihovníci, ale zejména ti, kteří u počítačů zažili fázi před instalací sítě. Zpružňují se vazby mezi jednotlivými odděleními, vzniká integrovaný systém, kdy zpracovatelé různých bází dat mohou ihned využívat data vznikající jinde.

Oddělení bibliograficko-informačních služeb např. sleduje články a knihy, u nichž jsou vyplněny personálie (pole 56), a využívá jich jako podkladu pro tvorbu nových záznamů a aktualizaci dat v databázi moravských osobností kultury a umění.

Regionální úsek oddělení bibliografie si pro svou práci může vybírat záznamy knih a periodik s kódem severní Moravy v poli 352 Region (provenience titulu) nebo v poli 57 Regionální třídění (tematikou regionální tituly). Provázanost článků s regionální tematikou a regionálních periodik je také zřejmá. Vždyť excerpční základna pro článkovou bibliografii je podmnožinou databáze periodik.

Oporou pro knihovníky v lince zpracování fondů je možnost otevřít si databáze agentury ISBN. Adresy nakladatelů využívá oddělení doplňování fondů při objednávání a urgencích titulů, zatímco pro jmennou katalogizaci slouží názvy nakladatelství jako určitý prozatimní soubor autorit. Program porovnávající zpracovaný přírůstek VKOL s databází knih dodaných agentuře ISBN nebo se souborným katalogem tří velkých vědeckých knihoven vyhodnotí dodržování dosud platného zákona o povinném výtisku pro SVK. Vzniká podklad důležitý pro urgence nedodaných titulů. Nezanedbatelná je i možnost ověřit si v podkladech agentury ISBN správnost ISBN na některých knihách.

Přehled o fondech jiných knihoven, který některé báze dat poskytují, je samozřejmě příslibem zkvalitnění meziknihovních výpůjčních služeb.

Je třeba také říci, že po shromáždění bází dat na serveru je práce knihovníků ukládajících data vystavena mnohem větší veřejné kontrole, a to jak z hlediska kvantity, tak z hlediska kvality. Před zprovozněním lokální sítě přicházeli knihovníci mimo linku zpracování fondů do styku výlučně s vytištěnými lístky, které jsou po vřazení do katalogu už vlastně anonymní. Nyní je možné prohlížet záznamy knih přímo v počítači, kde jsou uvedeny hned tři šifry - za jmennou katalogizaci, věcnou katalogizaci a revizora. A přibyl ještě další fenomén - společný invertovaný soubor, který nemilosrdně odhaluje odchylky od standardního zápisu. Někomu se to bude zdát překvapující, ale většina knihovníků si uvedené skutečnosti cení. Častěji se konzultují a sjednocují postupy, a to nejen s kolegy v knihovně, ale i se zpracovateli získávaných externích bází dat. Pracovníci věcné katalogizace navíc usilují o zpevnění vazby "zpracovatel knihy - čtenář". S poradenskou službou průběžně konzultují, zda zejména nově tvořená klíčová slova odpovídají dotazům kladeným zájemci o informace.

Závěrem ještě několik poznatků z informačních služeb. U počítače poradenské služby v prostoru čtenářských katalogů jsou nejvíce využívány báze dat Národní bibliografie - články, Knižní přírůstek VKOL a Moravské osobnosti kultury a umění. Žadatelé o informace jsou hlavně z řad studující mládeže. Převážně se odpovídá na dotazy z oborů lékařství, historie, technika a ekonomika. Velmi často jsou hledány také recenze na knihy vydávané v posledních dvou letech. Pracovníci poradenské služby jsou kontaktováni samozřejmě zejména čtenáři, kteří knihovnu přímo navštíví. Telefonické a písemné žádosti o rešerše, případně o poskytnutí dat (či celých databází) ve strojem čitelné podobě jsou však často směřovány do oddělení automatizace. Zde se jeví jako komerčně nejzajímavější databáze domácích i zahraničních periodik. Finanční aspekty poskytovaných služeb nejsou v současné době v VKOL ještě dořešeny. Mapuje se prozatím zájem veřejnosti o strojové rešerše, a tak pokud čtenář nežádá větší tištěný výstup či data na disketě, neplatí za informace nic.

Vybudování lokální počítačové sítě je možno nesporně označit za významný mezník v tvůrčím procesu bez hranic, jakým je přechod na nové technologie v knihovnách. Se zřízením každé stanice, se vznikem nové báze dat a se zasvěcením více lidí do možností výpočetní techniky se otevírají další a další možnosti zkvalitnění práce. Řada impulsů přichází také zvenčí. V nejbližší době chceme v síti začít využívat CD-ROM a pak nás čekají další velké mezníky: zlepšení komunikace se světem, změna knihovnického systému...


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno     ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2019
Aktualizováno: 24.01.2019 12:43
TOPlist