Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

LIBRI 93

Helena Veličková

Kontraktační a prodejní výstavu LIBRI - Knižní Olomouc uspořádalo Výstaviště Flora Olomouc společně se Svazem nakladatelů, vydavatelů a knihkupců už potřetí. První výstava se konala v březnu loňského roku a měla takový ohlas, že na žádost vystavovatelů byla zorganizována v témže roce ještě jednou na podzim v říjnu. Počet účastníků rostl, a to i navzdory konání velkých knižních veletrhů jako např. v Praze, případně Bratislavě či v jiných městech. Zkrátka Knižní Olomouc se ujala. Většině účastníků i návštěvníků vyhovuje LIBRI právě pro svoji přehlednost a jakýsi komorní charakter.

Letos se na LIBRI '93 přihlásilo 63 vystavovatelů, nejvíce byla zastoupena nakladatelství z Prahy, Olomouce, Ostravy a Brna, ze Slovenska pouze jeden vystavovatel (Slovenská kartografia Bratislava). Nutno však upřesnit, že někteří účastníci zastupovali např. více než 20 dalších spoluvystavovatelů, a to rovněž ze Slovenska.

Výstava LIBRI '93 - jaro byla uspořádána v pavilónu A ve dnech 11. - 13. března. Součástí výstavy byl doprovodný program: Nakladatelství Panorama připravilo besedu s autogramiádou prof. Zdeňka Veselovského ke knize Chováme se jako zvířata? Beseda byla určena studentům z nižších ročníků gymnázií a žákům ze 6. a 9. tříd ZŠ.

Vystavovatelé se mohli zúčastnit přednášky na téma Daň z přidané hodnoty, zaměřené na problematiku vydávání a distribuce knih. Na první den výstavy bylo připraveno přátelské setkání vystavovatelů a organizátorů a byl neoficiálně označen dnem kontraktačním.

Výrazně komerční charakter letošní výstavy byl tím, čím se lišila od prvních LIBRI, i když samozřejmě knižní trhy mají poněkud jiného ducha než např. tradiční vánoční trhy, kde se prodávají potraviny a spotřební zboží. Prodavači knih jsou v tržních podmínkách ochotní a zdvořilí, ale nevtíraví, u stánků stojí tiché hloučky, návštěvníci si knihy prohlížejí, uvažují a na nákup mají dost času.

Bylo pamatováno i na děti, - nemám na mysli jen dětský koutek s Hračkami od vrány, ale někteří prodavači si dokonce s dětmi listovali v obrázkových knížkách a povídali si s nimi.

Při rozmluvě s nakladateli a zástupci zúčastněných firem jsem se utvrdila v přesvědčení, že "výrobci knih" jsou skutečně svébytného ražení. Myslí sice v tržně-ekonomických pojmech, dělají pečlivý marketing a dobře si spočítají, za jakou cenu lze knihu vytisknout u nás, v Rakousku, při paralelním nákladu v Hongkongu, či je-li výhodnějši si zakoupit licenci. Přitom však má většina z nich touhu dát na trh nejen tituly, které přinesou zisk, ale i vydat něco opravdu hodnotného, pozoruhodného a záslužného. co by posunulo naši duchovní kulturu zase o krůček dál. Snem velkých i menších nakladatelů je zanechat po sobě kulturní dílo - "Exegi monumentum" - které ponese jeho jméno nebo firemní značku. A s představou tohoto díla nakladatel kalkuluje, jak sníží pultovou cenu třeba bohatě ilustrované dětské encyklopedie na 2/3 výrobní ceny, jen aby se dostala dětem do rukou, přičemž vzniklou ztrátu musí vyrovnat dejme tomu vyšším nákladem a cenou nějaké počítačové příručky nebo konzumní četbou. Je to tato symbióza obchodu a kultury, která činí z LIBRI výstavu s vlastním svérázem.

O tom, jaké plány a jaké problémy mají některá nakladatelství, vám nabízím pár poznámek:

ALDA se specializuje na učebnice jazyků a slovníky všeho druhu, hlavně turistické a kolibří. Jejich knihy zřejmě nezůstávají bez povšimnutí pedagogů a školských úřadů, protože každou chvíli se objeví pozvání na školský úřad do Tábora, Sezimova Ústí či jinam, a následují objednávky. Není divu - učebnice (nejen jazykové, ale i fyziky, chemie ap.) jsou zpracovány v duchu nejmodernější západní metodiky, mnohé přímo zahraničními pedagogy. Potíž je spíš v tom, že školy nemají vždy dost peněz, aby si mohly objednat dostatečné množství. Avšak nejsou to jen školy, kdo si učebnice kupují, a tak např. německé konverzace se během roku prodalo přes 10 000 výtisků. Nejvíce jazykových titulů je v italštině, němčině, angličtině, ačkoliv olomoucká ALDA spolupracuje vydatně s Univerzitou Palackého (doc. Lepil, doc. Peč).

BLOK je jedním z mála ne-soukromých nakladatelství, a tak je jeho osud v dnešní době privatizace plný paradoxů. Zřizovatelem Bloku je Úřad města Brna, má statut příspěvkové organizace, ovšem jeho příspěvek je roven nule. Rádi by se transformovali, ale podmínky jsou takové, že by museli všechen dosud nashromážděný kapitál odevzdat a začít znovu. Čekají tedy, jak dopadne nový zákon o neziskových organizacích (přičemž jsou nakladatelstvím ziskovým). Zatím se nijak nespecializují a ani do budoucna o tom neuvažují - zdá se jim, že trh takovou univerzálnost vyžaduje.

Matice cyrilometodějská je nakladatelstvím sui generis. Nemá ediční plán a neprovádí marketing - je totiž zaplavována žádostmi institucí i soukromých osob o vydání rozmanité literatury - většinou katolické, výjimečně evangelické. Čtyři desetiletí potlačovaný hlad po náboženské literatuře vyvolal takový boom, že církevní nakladatelství nevědí, co vytisknout dřív. Přitom technické podmínky, v jakých Matice v Olomouci pracuje, jsou neutěšené - sídlí v budově kláštera, která značně zchátrala, a ani strojové vybavení není právě ideální. Na rozdíl od pražských církevních nakladatelství se Matice soustředí hlavně na knihy potřebné pro denní praxi - kancionály, žalmy, katechismy, modlitby a kontemplace, ale i učebnice a příručky pro teologickou fakultu, která byla obnovena při Univerzitě Palackého.

Orbis pictus je společnost s ručením omezeným, která se zaměřuje na vzdělávací, encyklopedickou a výukovou literaturu pro náročné čtenáře malé i velké. Počet titulů dovezených ze zahraničí a těch samostatně vydaných je přibližně stejný. Mezi světovými nakladatelstvími, která s Orbisem pictusem mají kontakty, jsou taková jména jako Larousse, Oxford a Cambridge (encyklopedie), Hachette a Hatier, španělská Edelsa, německý Springer a Reclam. Orbis pictus má však za sebou i řadu hodnotných titulů od domácích autorů, např. řady vzdělávacích encyklopedií Junior (Moje první encyklopedie, O matce a dítěti), Život (Život bez vody, Život ve vodě...). Připravuje novou řadu encyklopedií osobností, počínaje Evropou, přes Asii, Ameriku atd., řadu monografií o známých výtvarných umělcích jako Preclík či Rittstein aj.

Nakladatelství dováží zejména jazykové učebnice a knihy doplňující vzdělání. Dovoz knih nepodléhá clu, platí se však daň z přidané hodnoty, která činí 5% a u karet 23% . Tím, že objednávají v zahraničí velké objemy knih, dostanou značné slevy, takže kniha vyjde podstatně levněji, než kdybychom ji v cizině kupovali sami jednotlivě. Hranice rentability při dovozu je asi 1 000 000 Kč, přičemž Orbis pictus dovezl např. z Oxfordu za rok knihy v objemu 8-9 miliónů. Koupit licenci, přeložit a znovu vydat zahraniční titul se ukazuje jako příliš drahé. Je výhodnější pořídit překlad i s obrázky na film, odeslat např. do Hongkongu a tam nechat vytisknout českou verzi souběžně s originální.

Slovensko - od 1. 1. 1993 zahraničí - není příliš spolehlivý partner. Orbis pictus míval styky zejména s firmou Varga, ale i drobnější kontrakty, což dohromady představovalo 25% objemu dovozu z ciziny. To vše od 1. 1. 93 uvízlo na mrtvém bodě, hlavně kvůli platební neschopnosti, přičemž teď už lze pohledávky těžko vymáhat - či snad u mezinárodního soudu v Haagu?

SNTL - Nakladatelství technické literatury je dosud státním, ale čeká ho brzká privatizace. Své nejbližší perspektivy nevidí vůbec růžově - ceny titulů odborné a naučné literatury bez státních dotací budou nesmírně vysoké (600 - 2 000 Kč), navíc je tu nepříjemný faktor rychlého zastarávání technické litratury, zejména počítačové. A tak se vtírá otázka: nebylo by přece jen lépe toto nakladatelství ponechat v rukou státu?

Ostravské nakladatelství Sfinga vydává kolem 30 titulů ročně. V edičním plánu se kromě dobrodružné literatury pro mládež a různých populárních příruček objevila i jedna básnická sbírka. Na mou otázku, zda knihovny neubírají Sfinze potencionální zákazníky, se mi dostalo záporné odpovědi a dokonce uznání knihovníkům, kteří napomáhají propagaci četby.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno   Prázdninová otevírací doba.   ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2019
Aktualizováno: 22.08.2019 12:29
TOPlist