Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

JAKÉ JSOU VÝHLEDY OBCHODU S KNIHAMI ?

Miroslav Hájek, knihkupec

Byv požádán, dovolil jsem si napsat něco málo o současné situaci na knižním trhu. Nejdříve bych měl napsat něco o mé firmě. Jmenuje se KNIHY - Hájek a vznikla v roce 1990. V současné době jsem založil Nakladatelství a agenturu Hájek a spol. Do roku 1990 jsem pracoval 10 let v knihkupectví na tř. Kosmonautů. Od listopadu 1990 jsem začal prodávat díky pochopení Studentské unie na Studentcentru v 1. patře. Mimochodem první kniha, kterou jsem tam začal prodávat, byla Souostroví Gulag.

Nyní již k samotné situaci na knižním trhu. Po roce 1989 se pochopitelně většina nakladatelů vrhla na vydávání dříve zakázaných titulů exilové a samizdatové literatury. Což by nebylo ještě tak špatné, horší bylo, že tyto knihy vydávali v nákladech, na které byli zvyklí z doby předlistopadové, kdy byl trh bezproblémový. Navíc začala vznikat nová nakladatelství jako houby po dešti (k dnešnímu dni více než 1 500 nových nakladatelství). Takže se stalo, že náhle byl trh zaplaven spoustou knih, čímž samozřejmě klesala jejich prodejnost. Bohužel nakladatelé nereagovali na četné varovné hlasy a neohroženě tiskli dál ve velkých nákladech, neboť bylo téměř jisté, že vše koupí Knižní velkoobchod. Ten se ovšem začal jako první potýkat s finančními problémy, neboť krajské Knižní podniky již začali krátit odběry vzhledem k situaci na trhu. Je samozřejmé, že velkoobchod zkolaboval nejdřív a po něm i podniky Kniha, neboť většina prodejen se vracela původním majitelům, nebo se prodávaly v aukcích. V takových prodejnách se zpravidla již knihy neprodávaly - ostatně není se co divit, protože na knihách se příliš vydělat nedá a tehdejší úvěrová politika (trvá dodnes) a finanční nepodpora podnikatelů vedla k tomu, že v těchto objektech se objevovaly butiky s roztodivným zbožím nebo restaurace či bistra. Zánik velkoobchodu byl (a je stále) pro knihkupce, zejména ty, kteří existují v menších městech, značným handicapem, neboť distributoři k nim nejezdí a nová nakladatelství většinou svou vlastní distribuci nemají zavedenou na potřebné úrovni. Nejvíce patrné je to u titulů menšinových žánrů (poezie, lit. věda, umění atd.), které se velmi těžko získávají. S tím se zajisté potýkají i knihovny. V okolních státech je běžné, že pokud knihkupec objedná třeba i 1 výtisk nějaké knihy, do dvou dnů ji má na prodejně. Navíc distributorů je víc, ale rozváží třeba stejné věci a nemají nijak rozdělené pole své působnosti. A hlavně nejsou schopni zajistit např. kompletní nabídku určitého nakladatelství, ale většinou jen komerčně úspěšné tituly.

Neméně zajímavý je ovšem pohled i na nakladatelství, zvláště nově vzniklá. Zatímco obecně se soudí, že vydávání pouze náročnější literatury nemůže žádné nakladatelství uživit, existují vzácné výjimky, kterým se zatím daří nesklouznout do komerce (popř. ještě někam hůř). Nejvíce se v tomto smyslu hovoří o Torstu (p. Stoilov) - vydal např. Celý život Jana Zábrany. Dále jsou to např. p. Kadlec (Pražská imaginace), který se zaměřil na dílo B. Hrabala, ale i dalších kvalitních autorů, či pan Zadrobílek (nakl. Trigon), který se věnuje zejména hermetismu. Pro všechna výše jmenovaná nakladatelství je typické, že nemají žádné zaměstnance, ale mají kolem sebe partu nadšenců. Jinak je ale v současné době problematické vydávání učebnic a malonákladových publikací vzhledem k jejich vysokým cenám.

Co se týká skladby nejprodávanějších titulů, je to zejména jazyková literatura a učebnice, dále odborná literatura zvláště pro podnikatele a knihy pro děti. Oproti dřívějším letům o něco menší podíl v prodeji beletrie - ovšem s výjimkou děl, která měla publicitu v televizi (Ptáci v trní, Sever a Jih).

V současné době je rozhodně problémem číslo jedna distribuce. Jednání kolem Knižního velkoobchodu, jak známo, nikam nevedou a jeho služby, přes všechny výhrady, které v minulosti byly, zatím nikdo nahradit nedokázal. Zajímavý je i způsob pohybu zboží mezi Českou a Slovenskou republikou. V každém případě je již teď patrné, že prodej knih na Slovensku klesá. Celou záležitost ještě komplikují problémy při platbách mezi oběma republikami.

Závěr jsem chtěl pojmout jako optimistický, ale trochu mne zaskočila zatím neověřená informace, že u knih má být zvýšena daň z přidané hodnoty z dosavadních 5% na 10%. Přesto si stále myslím, že knihy v Čechách mají stále šanci na přežití i v budoucnu.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno     ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2019
Aktualizováno: 16.01.2019 15:01
TOPlist