Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

23. informatický seminář INFOS '93

M. Nádvorníková

Ve dnech 26. - 29. dubna se v Jasné pod Chopkom konal již 23. seminář INFOS "93. Pořadatelem byla informatická sekce Spolku slovenských knihovníků. Zaznělo celkem 28 odborných přednášek, probíhaly diskuse veřejné i kuloárové. Součástí programu byla i výstava podnikatelů a firem z oblasti vydavatelské, výpočetní, reprografické, spojové techniky a počítačových programů zaměřených na automatizaci knihovnických procesů. Firmy měly možnost se stručnými vystoupeními prezentovat během jednání (27. 4. dopoledne), v dalším průběhu pak byly účastníkům k dispozici jak demonstracemi svých produktů, tak odbornými konzultacemi.

Zvláštní místo mezi nimi měly dvě firmy subskribční, které nabízely zprostředkování dovozu zahraničních časopisů - EBSCO a Swets a Zeitlinger. Firma Swets a Zeitlinger uspořádala pro všechny účastníky závěrečný večírek a významně tak pozvedla společenskou úroveň INFOSu. Firma Ident Code Comora z Komárna, jejíž čárové kódy již některé knihovny úspěšně používají, budila i na INFOSu svými výrobky zájem. Postarala se o vizitky pro všechny účastníky.

Své softwarové produkty komentovala a předváděla celá řada firem: Kanadskou firmu COSMOTRON zastupovala ing. Andrejčíková a komentovala modulární systém fungující na jednotlivých počítačích pod systémem DOS a v sítích pod NOVELL. Pod stejnými operačními systémy funguje i rakouský software LIBER, který je podporován ministerstvem školství a vědy a připravuje se pro nasazení do církevních knihoven. Softwarový produkt BIS rakousko-německé firmy DABIS stručně komentoval zástupce firmy p. Kugel. Propagoval systém, který je rozšířený ve více než 750 knihovnách od sólo počítačů až po rozsáhlé unixovské sítě, z nichž největší je Jihozápadní knihovní svaz se sídlem v Kostnici (více než 280 knihoven). Doporučoval software pro jeho pružnost, nezávislost na hardwaru, adaptaci na různá softwarová prostředí i pro otevřené rozhraní. O systému BIS v národním prostředí hovořil S. Kovár v dalším jednání. Přínos flexibility a otevřenosti systému byl zřejmý i z tohoto vystoupení. Dr. Krbec z Ústavu výpočetní techniky Univerzity Karlovy komentoval britský systém TINLib firmy IME, který má ve světě velké rozšíření a pronikl i do českých knihoven, především vysokoškolských. Je uživatelsky vlídný a je vhodný pro knihovny střední a menší velikosti.

Z českých a slovenských softwarových firem se představily firmy LUMARE z Hradce Králové s produktem SMARTLIB, košická firma OTM se systémem LIBRIS, Inform Slovakia jakožto slovenské zastoupení firmy Inform Katalog Brno, COMTEX Bratislava. Snahu pomoci si v oblasti aplikačního softwaru vlastními silami reprezentovala Technická univerzita ve Zvolenu, která doporučovala vlastní modulární systém INFORMIX.

Vystoupení zástupkyně bratislavské společnosti CEIT ing. Stančíkové předznamenalo svým způsobem pojetí nebo vyznění řady dalších příspěvků, které bychom mohli nazvat určitou rehabilitací systému CDS/ISIS, o kterém se nemluvilo jako o ctnosti z nouze. Firma CEIT zabývající se především konverzí bází dat, je překvapena četností zakázek na konverze do CDS/ISIS, a to i zakázek zahraničních (zatím Rakousko a Japonsko). Západ usiluje o mezinárodní výměnu informací a cestu vidí právě v CDS/ISIS. Využití ISISu na "překlenovací" dobu rozebíral doc. ing. Kimlička, CSc. Hovořil o adresářích knihoven, příručce Who's who v informatice a zejména o systému MIKS (Malý integrovaný knižničný systém) vyvinutém na Univerzitě Komenského na bázi CDS/ISIS. O širokém využití systému CDS/ISIS v Matici slovenské referoval ing. Hauptvogl.

Jako ukázka dobře fungující zpětné vazby mezi regionálním pracovištěm Slovenské zemědělské knihovny v Nitře a centrální databází v Matici slovenské vyznělo vystoupení ing. Guli. Při implementaci síťové verze ODS/ISIS v Nitře se osvědčují výstupy z ústřední databáze poskytované Maticí slovenskou. Pohled "z druhé strany" přednesl za Matici slovenskou ing. Prokop, jehož vystoupení obsahovalo rovněž mnoho praktických zkušeností se síťovou verzí CDS/ISIS.

Jeden blok odborných referátů se týkal obecných otázek integrace, kompatibility a standardizace, jak v knihovnách a knihovnictví (dr. Katuščák, CSc.), tak v informačních systémech (doc. ing. Lipták, CSc.). Těžištěm příspěvku dr. Katuščáka byla informace o hlavních mezinárodních organizacích, které se věnují oblasti knihovnické a dokumentační standardizace (ISO, IFLA, FID, UNESCO), a o nejdůležitějších mezinárodních doporučeních a normách pro oblast knihovnictví a dokumentografie. Ing. Lipták stavěl mj. do protikladu kompatibilitu za každou cenu, jak byla uplatňována v rámci jednotné soustavy VTEI, a současné chápání kompatibility jako prostředku, který může přinést efekt v integračních procesech. V určitých podmínkách připouští třeba i jen kompatibilitu navenek, tedy z pohledu uživatele.

Spíše teoreticky orientované příspěvky reprezentovala vystoupení ing. Svobody, dr. Stoklasové a ing. Androviče. Ing. Svoboda podal genezi dosavadních aktivit kolem projektu CASLIN. O tom, že tato část jeho projevu byla přijata s mimořádným zájmem, svědčí okolnost, že 40 výtisků separátů jeho referátu o CASLINu si účastníci rozebrali během chvilky. Teoretický pohled na typy souborných katalogů uplatnili ing. Svoboda a ing. Androvič. Rozebrali pozitiva a úskalí hierarchických a distributivních modelů při shodném přiklonění se k centrální autoritě, která by měla v systému garantovat úroveň stránky technické i knihovnické, včetně nezbytného respektování standardizace. Praktické fungování souborného katalogu periodik v ČR bylo tématem referátu dr. Nádvorníkové, CSc.

Složité problematice výměnného formátu a UNIMARCu se věnovala dr. Stoklasová, dále ing. Svoboda a dr. Kucianová. Diskuse ukázala, že i po velmi užitečném seriálu článků o formátech v časopise i'92 a i'93 je stále co vysvětlovat a řešení úkolů konverze bude velmi obtížné. Ústy dr. Stoklasové dala Národní knihovna v Praze záruky, že všechny projekty MAKS se dokončí a konverze výměnného formátu do UNIMARCU a zpět bude zajištěna.

Pokročilost práce při budování dokumentografických databází rozebíralo několik referujících. Dr. Kovačka CSc. hovořil o slovacikách a o reálnosti cesty k ideálu - generální slovacikální databázi. Ve slovenské národní bibliografii, zpřístupňované dnes na disketách 40 odběratelům, je od 1.1. 1993 implementovaná novela ČSN O1 O195, přičemž pracovníci MS dávali do souladu normu, výměnný formát a mezinárodní doporučení ISBD. O retrokonverzi článků databáze z let 1918-1945 referovala dr. Földvariová.

Odborníci hovořili o stavu automatizace ve Slovenské technické knihovně. Charakteristice systému v podmínkách sítě LAN i jeho jednotlivých subsystémech se věnoval ing. Lábsky, detailní genezi subsystémů, které teprve později integrovaly do systému jako celku podala dr. Appelová.

I další příspěvky podaly obraz o automatizaci knihovnických a informačních procesů na konkrétních pracovištích: na Univerzitě Komenského (doc. ing. Kimlička, dr. Gondová), Technické univerzitě Košice (ing. Kičinko, ing. Tetřevová), Ústavu vědeckých informací a knihovně UVL v Košicích (K. Škulinková).

Perspektivní technologii CD ROM rozebral především zástupce firmy Alberttina Icome Praha. Vrátili se k ní zástupci Matice slovenské a další účastníci. Komentovali i propočty nákladů ma CD ROM ve srovnání s online rešeršními službami. Hospodárnost jednoznačně hovoří pro CD ROM. Technologii hypertextu charakterizovala ve svém vystoupení ing. Krištofičová, CSc., Doc. MVDr. Prosbová, CSc. rozebrala systém informační přípravy na Univerzitě veterinárního lékařství v Košicích.

Referování o INFOSu '93 je možné ukončit myšlenkami z vystoupení ing. Lábského: Traduje se, že v automatizaci výrazně zaostáváme za Západem, ale přestává to být pravda. Automatizace postupuje dopředu vzdor snižujícím se příspěvkům na činnost knihoven. Nejsme však dost draví na dotažení automatizovaných systémů až do fáze služeb uživatelům . Ostatně malý zájem o informace ze strany uživatelů nás ne dost motivuje.

Informační pracovníci však věří, že i u nás se to změní a informace se stanou vyhledávaným zbožím. Snaží se o vzájemnou výměnu poznatků a zkušeností. A v tom byl slovenský INFOS významným příspěvkem, ke sborníku ze semináře se jistě budeme vracet.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno     ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2019
Aktualizováno: 16.01.2019 15:01
TOPlist