Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

STUDIE O ELEKTRONICKÝCH INFORMAČNÍCH SLUŽBÁCH V SEDMNÁCTI EVROPSKÝCH ZEMÍCH (MSSTUDY)

Werner Schwuchow

Studie s tímto názvem byla uveřejněna v časopise Nachrichten für Dokumentation č. 5 (1996).

1. úvod

Od začátku roku 1995 do začátku roku 1996 byl prováděn v 17 zemích tzv. "European Economic Area" (- EEA. To je 15 zemí Evropské unie plus Norsko a Island) široký průzkum nabídky a trhu elektronických informačních služeb. Probíhal na bázi jednotné metodiky. Je to první koordinovaná studie v této oblasti v takovém počtu zemí, která zahrnuje stránku nabídky i poptávky na trhu elektronických informačních služeb (EIS-Electronic Information Services). Z toho vycházejí také důležité vlivy na vývoj těchto trhů v dotyčných zemích: národní informační politika, trhy pro tištěné informační produkty, institucionální infrastruktury (např. systémy knihoven, nakladatelství atd.), technické infrastruktury (vývoj moderních telekomunikačních systémů atd.), všeobecná ekonomická situace zemí.

Metodika pro tzv. "Member States Study" (MSSTUDY) vznikala od října 1993 do října 1994. Sjednotila definice, vymezení průzkumu, postupy sběru dat (až k dotazníkům), kontrolní seznamy, koordinační mechanismy atd. Byla vytvořena týmem DGD (Deustche Gesellschaft für Dokumentation), k němuž patřili Sabine Graumann, Willi Bredemeier a Werner Schwuchow.

MSSTUDY byla financována společně Evropskou komisí a vládami zúčastněných zemí. V každé zemi průzkum prováděla národní instituce, koordinaci zajišťoval tým ze členů DGD a Institutu politických studií v Londýně. Rok sběru dat byl ve všech zemích 1994 (to znamená data byla vybrána, analyzována a sumarizován). Zprávy předkládaly jednotlivé země od října 1995 do února 1996. Souhrnná "evropská zpráva" s nejdůležitějšími výsledky tohoto projektu vyšla v létě 1996. Následně byly prezentovány centrální výsledky, při čemž musely být řešeny metodické problémy výběru dat a agregace dat na evropské úrovni.

2. Metodické problémy

Jako nejdůležitější cíle MSSTUDY byly vymezeny
  • charakteristika stavu trhu elektronických informačních služeb (online i ofline) v 17 zemích
  • získání spolehlivých dat o tomto trhu pro srovnání v rámci EEA (a pokud možno pro srování s odpovídajícími trhy USA, Japonska a dalších světových regionů)
  • dodání lepších plánovacích a rozhodovacích podkladů pro všechny účastníky těchto trhů a pro národní vlády a Evropskou komisi co se týká jejích politických iniciativ zaměřených na tyto trhy.

V MSSTUDY byly sledovány dva vzájemně se doplňující parametry

  • stav trhu (byly měřeny výdaje profesionálních uživatelů za elektronické informační služby v 17 zemích)
  • stav nabídky (byl měřen celosvětový obrat služeb pocházejících z těchto zemí).

Projekt byl omezen na elektronické informační služby (dále jen EIS) pro profesionální účely (tj. pro využití na pracovištích, v souvislosti s výkonem povolání). To znamená: informační služby pro čistě privátní účely (zábava, elektronické nákupy, cesty atd.) byly vyčleněny. To je přirozeně problematické (když odhlédneme od těžkostí s vymezením), protože tzv. "Consumer Services" sice ještě v roce 1994 nehrály velkou roli, ale od roku 1995 zaznamenaly vysoký nárůst. Při současných výzkumech může být tento druh již sotva vyčleněn.

EIS zahrnují také videotex-systémy a audiotex-systémy, elektronickou poštu, nabídky faxem a přirozeně celou oblast ofline-nabídek (CD ROM, CD-I, diskety, magnetické pásky atd.) - pochopitelně v souladu s projektem: pokud byly informace transportovány pro profesionální účely.

17 zemí mělo odlišnou informačně politickou situaci, finanční předpoklady a také EIS-trhy na rozdílném vývojovém stupni. Proto byly pro MSSTUDY stanoveny tři úrovně, mezi nimiž si země mohly vybrat. Nejdůležitějšími nástroji při těchto výzkumech byly dotazníkové akce, interview (osobní a telefonická) a vyhodnocení shromážděných podkladů ("sekundární výzkum"). Koordinační tým musel zdolávat mnoho těžkostí, některé problémy se daly vyřešit, jiné zůstaly, což je u studie tohoto druhu a objemu přirozené.

Některých metodických problémů je možné se krátce dotknout. Problém dvojího započítání byl trvalým nebezpečím při všech kvantifikacích na straně nabídky. Duplicitní započítání vyplývá ze skutečnosti, že mezinárodní firmy mají velké "filiálky" v jiných zemích (např. největší firma na trhu EIS - britská firma Reuter). Druhé nebezpečí souvisí s tím, že proces EIS je stupňovitý řetěz (např. producenti CD ROM, distributoři CD ROM).

Dalším problémem byla důvěrnost údajů ve spojení s dostatečnou reprezentativností. Některé firmy, aby neohrozily svou situaci, odepřely určité údaje zveřejnit do detailu (např. obrat). Těžkosti byly např. v oblasti produkce CD ROM, kde je na trhu velké množství relativně malých firem s vysokou fluktuací. Přesto se v MSSTUDY podařilo dosáhnout reprezentativnosti přes 80%.

V některých segmentech trhů EIS mají velký podíl mezinárodní firmy. S výjimkou firmy Reuter mají sídlo především v USA. Protože však se studie týkala trhů EIS v zemích EEA, bylo rozhodnuto firmy se sídlem mimo tyto země z výzkumu vyloučit.

Metodickým problémem byla také spolupráce takového množství odlišných partnerů v 17 zemích. Byly nasazeny nejrůznější koordinační nástroje: workshopy, diskuse, konzultace, permanentní ústní i písemné kontakty koordinačního týmu s národními institucemi.

3. Objem trhů

Následující tabulka podává přehled objemu trhů EIS (podle dosaženého obratu) v milionech ECU v 17 zemích. Nepřesnosti vyplývající z dříve popsaných problémů by neměly překročit 10%.
Země obrat v mil. ECU podíl trhů v %
EEA 4.134,8 100,0
Velká Británie 1.174,0 28,4
Francie 763,7 18,5
Německo 594,5 14,4
Itálie 353,4 8,5
Nizozemsko 259,5 6,3
Švédsko 175,9 4,3
Dánsko 156,5 3,8
Norsko 133,6 3,2
Finsko 116,7 2,8
Belgie 75,3 1,8
Španělsko 74,7 1,8
Portugalsko 72,6 1,8
Rakousko 61,5 1,5
Lucembursko 42,0 1,0
Řecko 40,9 1,0
Irsko 31,0 0,7
Island 9,0 0,2

Tabulka ukazuje, že nějvětší trh s odstupem od ostatních má Velká Británie. Není to nic zvláštního, pokud si uvědomíme roli Londýna ve finančním světě. Tak jak je jasné postavení Velké Británie, tak pochopitelné je i 2. a 3. místo Francie a Německa. Tyto tři země dohromady dosahují více než 60% obratu na trhu informačních služeb pro profesionální účely.

4. Diferenciace obratu

Změnu v proporcích přináší pohled na informační trhy v 17 zemích z hlediska podílu exportu a importu.
Země export import
Velká Británie 3.110,6 203,7
Francie 118,0 150,4
Německo 88,7 315,8
Itálie 5,8 94,7
Nizozemsko 89,6 71,5
Švédsko 6,1 58,5
Dánsko 11,0 39,5
Norsko 1,6 32,4
Finsko 5,7 22,6
Belgie 16,5 48,9
Španělsko 4,1 18,6
Portugalsko 1,2 12,4
Rakousko 1,4 36,2
Lucembursko 1,4 36,0
Řecko 9,6 12,2
Irsko 0,5 21,2
Island 0,04 8,4

S výjimkou dvou zemí (Velká Británie a Nizozemsko) mají ostatní země EEA relativně malý "export" (prodej svých produktů do jiných zemí). Extrémně negativní obchodní bilanci má Německo. Relativně malý export jistě souvisí s dominantním postavením angličtiny. Největší průnik mohou německé firmy dosahovat v německy mluvících zemích (Švýcarsko, Rakousko).

Další diferenciace obratu ukazuje "druhy produktů" a "oborové oblasti". Tabulka zahrnuje jen vnitřní produkty zemí, dovozy jsou ponechány stranou. To ovlivňuje celkový obraz.

Druhy produktů %
Produkce databází 0,2
On-line retrospektivní 27,5
On-line v reálném čase 41,1
Videotex 7,1
Audiotex 3,7
E-mail 0,8
Ostatní on-line 0,6
CD-ROM 6,1
Ostatní off-line 3,2
Ostatní 9,6
Oborové oblasti %
Finanční informace 33,5
Kreditní a podnikatelské
informace 25,0
Ostatní hospodářské inf. 7,5
Právní informace 3,1
Patentové informace 0,7
Věda-technika-medicína 6,1
Tisk-politika-vláda 16,4
Doprava-turistika 0,8
Ostatní informace 6,9

Z přehledu "druhu produktů" je zřejmé, že přes 40% tvoří informace v reálném čase (zvláště finanční informace a informace zpravodajských agentur). Také zde je určující postavení firmy Reuter. Ale ne ve všech zemích EEA jsou informace v reálném čase převažujícím produktem. V Belgii např. má výrazný podíl produkce CD ROM, ve Francii 45% sledovaného trhu tvoří francouzský videotex-systém. V Itálii 44% celkového obratu představují klasické online informační služby z retrospektivních databází, asi 25% italský videotex-systém, 14% CD ROM a jen 13% dosahují informace v reálném čase.

Také v pozadí diferenciace "podle oborů" jsou velké rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Vysoký podíl finančních informací je opět dán dominantní pozicí firmy Reuter. Ve Francii např. stojí s cca 37% na prvním místě informace z oblasti "tisk- politika-vláda".

5. Počet pracovníků

V roce 1994 (přesněji k 31.12.1994) bylo ve všech EIS-firmách v sídlech 17 zemí celkem 60.639 zaměstnanců (přepočteno na plné úvazky). Téměř 40% (23.910) bylo v britských firmách. Z toho ovšem ve Velké Británii samé pracovalo jen 5.957 zaměstnanců (zhruba 25%), "zbytek" byl rozptýlen po celém světě - především ve "filiálkách" firmy Reuter.

Za zmínku stojí, že dvě největší ekonomiky Evropy (Německo a Francie) měly v oblasti EIS relativně málo zaměstnanců. V Německu je sektor služeb všeobecně málo rozvinutý. Jiné země (např. Itálie, Portugalsko, Řecko, Španělsko, Norsko) mají v sektoru EIS relativně vysoký počet zaměstnanců. Důvody mohou spočívat v tom, že firmy EIS v těchto zemích mohou být podporovány z veřejných prostředků nebo zde přímo působí instituce veřejného sektoru. může se ale také jednat o statistickou chybu.

6. Trendy poptávky

Kvůli výše uvedeným metodickým problémům nelze provést reprezentativní srovnání. Z materiálu MSSTUDY je možné vyvodit jen některé poznámky o všeobecném strukturálním vývoji a trendech.

Dá se říci, že v roce 1994 vydali uživatelé v 17 zemích za sledované informační služby něco přes 4 miliardy. Tato suma působí obrovsky a dá se diferencovat podle uživatelských skupin. Více než 40% spadá na uživatele z oblasti finančnictví, téměř 40% spadá na uživatele z ostatních oblastí soukromého hospodářství, cca 15% tvoří veřejný sektor (veřejná správa, veřejný výzkum, vysoké školy, knihovny atd.) a téměř 5% připadá na privátní domácnosti atd. Tento výsledek není překvapivý.

Všobecný dojem z MSSTUDY je: úspěch trhu EIS závisí do značné míry na tom, jak dalece se podaří s těmito službami proniknout na hromadné trhy (to znamená dosáhnout až na koncového uživatele). Využívání EIS je dnes, často proti všeobecnému mínění, věcí koncových uživatelů než mezičlánku - zprostředkovatelů informací. Tento trend jistě ještě vlivem Internetu zesílí.

Výzkumy v rámci MSSTUDY ukázaly, že (např. v Norsku a Dánsku) je uvnitř organizací dávána přednost interním informačním zdrojům před externími databankami. Jako důvod je možno uvést, že externí informační zdroje jsou často velmi drahé.

Jaké jsou bariéry využívání EIS v Evropě? Je možná jen velmi všeobecná výpově_, protože jednotlivé země se silně liší. Jako největší bariéra, která se však dá snad nejdříve odstranit, je neznalost těchto služeb. Země s málo rozvinutými trhy EIS jmenovaly tuto bariéru na 1. místě. V Norsku např. cca 88% potencionálních uživatelů nikdy neslyšelo něco přesnějšího o EIS. Zde mají národní vlády i Evropská komise velké možnosti "uvědomování".

Nedostatek uživatelské přívětivosti byl také často uváděn jako bariéra. To reflektuje opět výše zmíněný trend od "trhu zprostředkovatelů" k "trhu koncových uživatelů". V oblasti softwaru a všeobecně v "Computerergonomie" se mnoho udělalo, ale bude to ještě dlouhá cesta, než bude EIS (a výpočetní techniku všeobecně) možné užívat tak snadno jak telefon.

Náklady pro uživatele byly také často uváděny jako bariéra (hlavně Belgie, Řecko, Itálie). Další bariérou je nedostatečná kvalifikace osob k využívání EIS. Jiné překážky jsou technické a souvisí s fungováním telekomunikační techniky.

7. Vývoj trendů

Jedním z hlavních cílů MSSTUDY bylo charakterizovat vývojový stav trhů EIS v 17 zemích. To se dá docílit tím, že se mezi sebou porovná absolutní velikost těchto trhů. Musí se však vzít v úvahu i velikost zemí (např. měřeno počtem obyvatel) a celková hospodářská výkonnost (např. měřeno objemem produktů).

MSSTUDY přináší dvě taková hlediska. Při prvním indikátoru se jedná o poměr mezi výdaji za EIS v dané zemi a odpovídajícími brutto produkty (tržní ceny). Tento ukazatel by se dal nazvat "intenzita EIS" v národní ekonomice. Porovnání ukazuje, že Velká Británie už není na 1. místě (nýbrž na 5.). Jasné číslo 1 je nyní Lucembursko s hodnotou 3,68% "intenzity EIS". To přirozeně souvisí s dominující rolí Lucemburska v evropském bankovnictví a s tím spojenými vysokými výdaji za využívání finančních informačních služeb v reálném čase.

Relativně rozvinuté trhy jsou ve skandinávských zemích. Zde je to ve spojitosti s rozšířením moderních telekomunikačních systémů v relativně hustě osídlených zemích. Jistě také národní informační politika v těchto zemích má zásluhu na tom, že brzy byly nasazeny PC do všeobecně vzdělávacích škol a institucí dalšího vzdělávání a umožněn přístup občanům k moderním informačním médiím.

Na konci škály se podle tohoto vývojového indikátoru nacházejí největší země v EEA, např. Německo na 15. místě (následováno už jen Rakouskem a Španělskem).

U druhého vývojového indikátoru se jedná o poměr mezi výdaji EIS a počtem obyvatel v dané zemi. Zase je přirozeně na 1. místě Lucembursko se 105 ECU na hlavu. To je obrovské číslo vzhledem k celkovému průměru za všechny země EEA - 11 ECU!

Ukazatel ve skandinávských zemích se pohybuje mezi 20 a 31 ECU na hlavu a rok. Velká Británie je podle tohoto indikátoru na 6. místě s průměrem cca 21 ECU na hlavu v roce 1994. Francie a Nizozemí leží ještě nad celkovým průměrem. Některé země musí ale mnoho udělat, aby tohoto průměru dosáhly.

(Překlad M.Nádvorníková)


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno   Prázdninová otevírací doba.   ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2019
Aktualizováno: 17.07.2019 10:38
TOPlist