Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI '97

Již po páté se letos ve dnech 7.-9. října sešlo v Seči u Chrudimi vrcholové knihovnické shromáždění - konference Knihovny současnosti '97. Pořadateli opět byli Ministerstvo kultury ČR, Sdružení knihoven ČR, Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR a Ústřední knihovnická rada. Organizátoři zařadili do úvodního tematického bloku vystoupení zahraničních kolegů o jejich pohledech na knihovny. Druhý den byl rozdělen na dvě sekce. Podrobnější informace o jednání podávají jeho účastnice v dalším textu. Samostatný příspěvek je věnován i poslednímu již opět společnému tematickému bloku Finance a právo pro knihovny. Součástí konference byla prezentace četných firem.
Sekce zaměřená na projednávání otázek výpůjčního procesu jako základní kategorie služeb knihoven měla dvě témata, která značně rozčeřila hladinu pozornosti všech účastníků : meziknihovní výpůjční služby v České republice (vnitrostátní) a automatizace výpůjčního protokolu - přičemž první vyvolalo velmi protichůdné a vrušené reakce.

Problém MVS podrobně rozebrala ve svém příspěvku dr. Jaroslava Štěrbová; podnětem byly otázky nového přístupu k této službě v době rychlého rozkvětu nových informačních technologií. Vývoj knihoven přináší masivní automatizaci a tím i síťové propojení stále většího počtu knihoven. To znamená, že " klasická" MVS - tj. pouhé půjčování literatury mezi knihovnami - už dávno nestačí. Dnes chápeme MVS též jako zprostředkování informací, dostupnosti dokumentů a celé spektrum služeb uzavírají služby reprografické (náhradní forma zpřístupnění dokumentů).Tato rozsáhlost a také vzrůstající náklady knihoven na činnost MVS (a nejen na ni) způsobily, že se objevila otázka financí, respektive otázka úhrady za tyto aktivity. Nutno přiznat, že zatímco novinky v technice při práci MVS byly příjímány se společným nadšením pro věc, problém finanční úhrady rozbouřil sál. Názory oscilovaly od obhajoby bezplatné služby přes částečné poplatky za určité výkony až k požadování platby za celou MVS i s informacemi.

Tato problematika však zahrnuje nejen základní otázku - je správné požadovat od čtenáře poplatek za vcelku standardní službu, která nijak nevybočuje z rámce všech knihoven ( měla by tedy být už zahrnuta mezi ostatními bezplatnými běžnými službami, a čtenáře tudíž naše finanční problémy s touto činností nezajímají), ale také otázku jakým způsobem by prováděly platbu knihovny mezi sebou - tzn. fakturovaly, hlídaly zaplacení, sledovaly reciprocitu, účtovaly schodek atd. až do úplné absurdity. Domnívám se, že různé nářky typu " bez těchto poplatků nejsme schopni zajišťovat služby " jsou značně přehnané a ve vzrušené diskusi zazněla v závěru realistická poznámka ing. Martina Svobody, ředitele STK Praha: zatím podle současného Knihovnického zákona jsou tyto služby bezplatné, proto úvahy o jiném způsobu budeme rozvíjet až po jeho změně. U mezinárodní meziknihovní služby figurují české knihovny většinou jako příjemci služeb zajišťovaných ze zahraničí pěticí velkých knihoven. Aktivita v této oblasti je dána finančními možnostmi (podle požadavků zahraniční knihovny) a zvážením efektivity této činnosti. Nadstandard této služby jasně vystupuje a je tak i čtenářskou veřejností příjímán.

Námětem rozsáhlejším, ale mnohem méně konfliktním je automatizace výpůjčního systému, kterým se zabývaly příspěvky H.Hendrychové a I.Horákové: Jak to s námi zamávalo - aneb počítače a my ve výpůjčním protokolu, B.Sapákové a J.Shejbalové: Systém aleph a jeho aplikace ve výpůjčním procesu MZK, A. Otrubové: Pět let automatizovaného výpůjčního protokolu v okresní knihovně v Táboře.

Z tototo souboru informací jasně vyplynul závěr společný všem příspěvkům bez ohledu na používaný softwarový systém - zavedení automatizace do výpůjčního procesu po překonání počáteční nedůvěry (leckdy i velké averze) staromileckých knihovníků a zlikvidování všech problémů, které přináší každá změna, se stalo přínosem pro čtenáře i knihovníky. Tato práce samozřejmě nikdy nekončí, neboť výpočetní technika se stále vyvíjí, ale zásadní kroky už jsou za všemi knihovnami.

Z ostatních referátů zaujala zejména dr. Zuzana Švastová z STK Praha svým vystoupením "INVIK STK - integrovaná virtuální knihovna STK ",v němž seznámila knihovnickou veřejnost s mimořádně zajímavou a kvalitativně novou etapou elektronizace knihoven, která je charakterizována přechodem od elektronizace katalogů či dalších sekundárních informačních pramenů k elektronizaci služeb poskytovaných nejen uvnitř, ale také vně knihovny. Základní ideou INVIK STK je umožnit uživateli přístup k různorodým informačním zdrojům integrovaným a zpřístupněným zejména v prostředí WWW, kde kombinuje elektronický přístup k hmotným i virtuálním dokumentům s nabídkou různých způsobů jejich doručení uživateli. Zde se také jasně rýsuje návaznost na MVS a MMVS. Lze říci, že tato cesta je velmi přitažlivá nejen pro knihovny, ale i pro jednotlivce a její široké využití je nedaleko.

Pohled na knihovny ze strany veřejného mínění a statistiky který přednesla dr Jana Sodomková, jistě mnohé překvapil a možná i přinutil k zamyšlení. Statistický výzkum provedla podle zadání MK ČR agentura Opinion Window a šlo o reprezentativní plošný výzkum mínění české populace o veřejných knihovnách.Celkové závěry nejsou nepříznivé, ale!? Kvalita služeb je závislá na kvalitě (do jisté míry i kvantitě) knihovních fondů a na technickém zabezpečení knihovny. Též informovanost veřejnosti o knihovnách a jejich službách má mezery, které je nutno zaplnit. K těmto reflexím přispěla pí ředitelka OK Chomutov, jejíž informace o aktivitách knihovny spojené s kulturním centrem byly zajímavé, ale pro drtivou většinu knihoven neproveditelné (např. provozování restaurace apod.).

Celkový rezultát z tohoto bloku sečské konference knihovníků a také z kuloárových setkání o přestávkách : knihovníci jednak nemíní setrvat v klidu na dosažených pozicích profesní úrovně a jednak ze všech sil čelí, doufejme, momentální finanční nepřízni.

Jednou ze sekcí konference Knihovny současnosti '97 byla Informace a společnost. Moderoval ji ředitel ústecké SVK ing. Aleš Brožek. Jako vstup použil ve svém úvodním slovu hlavní myšlenky z referátu Colina Attenborougha, který je v angličtině otištěn v konferenčním sborníku. Attenborough v něm linkuje cestu do budoucnosti, vymezuje postavení knihoven v moderní společnosti. Knihovny prožívají posun od institucí kulturních k institucím informačním. Fungují jako interface mezi čtenářem a učením, vzděláním, vědomostmi. Knihovny se musí chopit příležitosti. Aby v procesu přeměn obstály, záleží především na postojích knihovníků, jejich ochotě se vzdělávat, školit, jejich otevřenosti vůči všemu novému.

Svůj sborníkový příspěvek Informace ve společnosti - společnost (po krk) v informacích komentovala dr. Božena Klabalová. Neprováděla žádná srovnání, vycházela z informační činnosti SVK Hradec Králové, která má v této práci dlouhou tradici. Charakterizovala změny od klasických kartoték k referenčním službám, hovořila o nových formách: exkurze specializované na Internet, nácvikové lekce na používání CD ROM, nové postupy při rešeršování. Zdůraznila význam uměřeného vztahu k Internetu, což vyžaduje samostatnost, odvahu a odpovědnost. Nabádala k očištění pojmu "služby" ve smyslu posloužení druhému, pomoci vyřešit jeho problém. S tím souvisí vztah k práci, který by měl být málem až charitativní. Vyznění příspěvku, zejména jeho akcentu na služby přitakal v diskusním vystoupení ředitel Národní knihovny v Praze dr. Vojtěch Balík.

Novou a zajímavou tematiku vnesl na konferenci knihovník Evangelické teologické fakulty UK Josef Schwarz. Zabýval se bibliografickými databázemi pro studium náboženství a teologie. Na rozdíl od sborníkového příspěvku své vystoupení pojal jako "mapu oboru" a hledání informačních zdrojů k ní. Výklad postavil na hlavních třech náboženstvích - křesťanství, judaismu a islámu. Komentoval řadu průniků teologie s humanitními obory: historií, uměním, filozofií, psychologií, sociologií, archeologií, lingvistikou. Promítnul přehled databází s uvedením druhů dokumentů, počtu excerpovaných periodik, počtu záznamů a hloubky retrospektivy. Vystoupení doplnila dr. Břeňová informací o bázi dat o holokaustu v Ústavu pro soudobé dějiny ČAV.

Čtyři změny centrálního katalogu charakterizovala dr. Gabriela Krčmařová. Změněný název CASLIN - souborný katalog ČR je výstižnější. Neztratila se z něj značka CASLIN a přitom je zřejmé, že jde o souborný katalog celočeský. Národní knihovna ČR jako provozovatel SK ČR podtrhla institucionalizaci souborného katalogu. Byla jmenována pracovní skupina SK ČR, Rada pro SK a Tým technického rozvoje SK ČR. Na změny reaguje návrh dodatku smlouvy mezi NKP a účastnickými knihovnami. Řeší se zde prodloužení ověřovacího provozu v souvislosti s přijetím systému ORACLE a právo poskytovat záznamy k nekomerčním účelům třetí straně. Dr. Květa Cempírková otevřela bouřlivou diskusi k problematice SK ČR, do níž se zapojili ing. Svoboda, dr. Pinkas, dr. Krbec, zástupce souborného katalogu LANIUS.

Další vystoupení s tematikou souborného katalogu, tentokrát na Univerzitě Palackého v Olomouci přednesl Ivo Hučín. Vyšel z organizačního modelu Univerzity Palackého a místa Informačního centra v něm. Vyzvedl efektivnost a úspornost olomouckého centralizovaného modelu, který přináší katalogizaci v reálném čase v rámci jediné databáze, s jediným souborem autorit. Hovořil o zajímavých specifikách konzorcia MOLIN, které sdružuje knihovny s různými systémy. Moravské univerzity zvolily dělbu práce při technickém zvládnutí procesu vyhledávání: Univerzita Palackého vyvinula webovské rozhraní a Masarykova univerzita "prohlížecí server". Úlohou souborného prohlížeče bude zpracovat dotaz ze všech čtyř katalogů do jednoho výstupu. Další zajímavostí MOLINu je spojení univerzitních knihovnicko-informačních pracovišť s diametrálně odlišným organizačním modelem: Univerzitu Palackého, kde 7 fakult přispívá do centrálního souborného katalogu, a Masarykovu univerzitu se sedmi autonomními fakultami. V diskusi byla opakovaně komentobána nabídka STK vůči Národní knihovně na instalaci programu pro stahování záznamů na úrovni webu.

Blok referátů o souborných katalozích uzavřel dr. Krbec. Jako motto ke svému vystoupení zvolil myšlenku Carnegieho "Dej všechny vejce do jednoho košíku a pak je hlídej", v níž viděl princip souborného katalogu. Popsal tři typy souborných katalogů. V centralizovaném modelu všichni účastníci komunikují jen s centrálním katalogem. Při přechodném typu centrální SK existuje, ale jsou i lokální katalogy. Ve virtuálním distribuovaném modelu už centrální SK není, lokální katalogy komunikují mezi sebou. Konkrétní fungování modelů bylo vyjádřeno řadou promítnutých schemat. Dr. Krbec vyvrátil námitku ze strany zástupce SK Lanius o časové náročnosti distribuovaného modelu. Prohlížeč prohledává všechny "zaškrtnuté" servery paralelně; časově je to tedy stejné jako práce s jedním serverem.

Docent Vlasák vymezil rozdíl mezi modely souborných katalogů z jiného zorného úhlu: integrovaný model může mít i přes 1000 účastníků, u distribuovaného modelu se účastníci počítají na desítky. Jiné parametry uvedl zástupce Informačního centra UP Olomouc: centralizovaný model akcentuje kvalitu, ale nikdy nemůže být tak aktuální, jak distribuovaný. Dr. Balík shrnul výsledek víceleté diskuse ve světě: obě cesty mají své oprávnění, nejsou vůči sobě konkurenční. Ing. Brožek z bohaté diskuse vyvodil, že souborné katalogy jsou tematika tak široká a živá, že by se jí mohla v samostatné sekci věnovat příští konference Knihovny současnosti '98.

Ve stylu komponovaného televizního programu pojali své vystoupení pracovníci firmy Albertina Icome (ing. Karen, ing. Mottl). První díl nesl název DIALOG a DATASTAR aneb jak najít sponzora. Byl položen důraz na kvalitní informace, zejména obchodní informace, protože právě ony eminentně sponzory zajímají. V dramatu o půjčování časopisu byla vylíčena strastiplná databáze charakterizovaná špatně fungujícími službami a kopírkami mimo provoz. Povídání vyústilo do představy "jak si budu půjčovat časopis", která by se měla realizovat v budoucnosti co nejbližší: doma u počítače dám objednávku na článek, stáhnu si jej na disketu a vytisknu.

Odpolední jednání zahájila Karen Heiden, zástupkyně německé firmy Lange & Springer. Komentovala novou službu firmy - elektronické rešerše internetem. Účastníci dostali k propagaci nové služby materiál i v češtině. K. Heiden šířeji komentovala výhody služby pro knihovny. Zvláště zdůraznila význam používání jen jednoho "superpasswordu". Tzn., že pro všechny předplacené časopisy, které vycházejí v různých nakladatelstvích, je uživateli předán jen jeden password, k oprávnění získání přístupu.

Pro knihovníky poněkud náročný byl referát M. Šárka z firmy CORE Computer Přenos multimediální informace v knihovních sítích. Také k tomuto vystoupení obdrželi účastníci písemné teze. Složitost celé problematiky vyplynula z paralely přenosu multimediální informace v počítačových sítích a televize. Televizní vysílání je jednosměrný proces, kdežto u počítačových sítí se jedná o vzájemnou komunikaci. Dodržování standardů je zde velmi naléhavé. Výklad byl zaměřen na popis standardů, typy vhodných síťových technologií.

Rušnou diskusi vyvolalo vystoupení ředitelky UK Pardubice dr. Ivy Procházkové. Knihovna prošla transformací od uzavřené knihovny sloužící jen potřebám pedagogů a studentů univerzity až k dnešní veřejné knihovně pro všechny zájemce nad 15 let. Na akvizici se v knihovně nešetří, vedení univerzity uznává význam informací. Je však pochopitelné, že univerzita nebude mít zájem na financování služeb ve prospěch veřejnosti. Navíc narůstající objem činnosti je na samé hranici zvládnutí. Dr. Procházková upozorňovala na příklady financování knihoven z různých zdrojů v Německu, nebo v Rakousku. Apelovala na vypracování a schválení zákona o veřejných službách, který by vymezoval druhy služeb, kdo je má poskytovat a jak mají být financovány.

V diskusi reagoval dr. Balík v tom smyslu, že veřejná přístupnost je jedna věc, ale profil fondů a služeb ještě věc druhá. Dr. Zajíček (MU Brno) odmítl všechny pochybnosti o veřejném charakteru vysokoškolských knihoven. Dr. Richter se vyslovil kriticky k dosavadním návrhům nového knihovnického zákona, které zůstávají na institucionální bázi, zatímco by mělo jít o zákon o knihovnicko-informačních službách. Jako představitel vysokoškolské knihovny zcela programově nepřístupné mimouniverzitní veřejnosti vystoupil dr. Brožek z Ústí nad Labem. Vyprovokoval k apelativnímu vystoupení dr. Ramajzlovou, která požadovala řešení diskutovaného problému koexistence různých typů knihoven.

Ředitel Národní lékařské knihovny dr. Pinkas hovořil o koncepci elektronické knihovny "ve skromných podmínkách". Jako největší problém zdravotnických knihoven viděl infrastrukturu. Dal tyto knihovny do protikladu k vysokoškolským knihovnám, které si na základě technologických i technických znalostí vybojovaly a vybudovaly sítě (CESNET). Takové podmínky zdravotnické knihovny nemají. Přesto aktivity, i když limitované danými podmínkami, jsou široké: webovský katalog v ALEPHu, sdílená katalogizace, česká verze medicínského tezauru. Velmi nepříznivě se jeví nutná reakce na 2. balíček úsporných opatření - zrušení odběru 120 lékařských časopisů, z toho 69 unikátních pro ČR.

Poslední tematický blok konference řízený PhDr. Adolfem Knollem z Národní knihovny ČR zahrnoval problematiku financování a právních předpisů s vazbou na knihovny.

K rozšíření svého příspěvku ve sborníku vystoupil opět Colin Attenborough a David Fuegi. Dr. Knoll upozornil na náročnost sběru dat pro Evropskou komisi a zdůraznil význam mezinárodních srovnání úrovně práce v zahraničí a u nás.

Některé příspěvky z oblasti financí a práva zazněly aktuálně již v průběhu druhého dne konference. S komentářem a dodatkem ke svému článku navázala dr. Burgetová, předsedkyně SKIP. Zabývala se vývojem knihoven od r. 1989, hodnotila výsledky vysokoškolských knihoven, možnosti a úspěchy grantového systému, programových projektů jako nové formy státních dotací. Připomněla nutnost přijetí novely zákona o veřejných knihovnách, jehož zásady předložil SKIP ministerstvu kultury a Parlamentu ČR.

Tímto bodem se více zabývala PhDr. Eva Sedláková, ředitelka odboru umění a knižní kultury MK ČR. Vyslovila kritiku návrhu zákona SKIP, příliš vycházejícího ze starého knihovnického zákona z r. 1959. Zdůraznila nedostatky zákona č. 53 z r. 1959 a rozhodnutí vypracovat záměr ke zpracování nového zákona o knihovnických a informačních službách. Dr. Sedláková podtrhla nutnost zachování a rozvoje služeb, ne institucí. Hovořila o principu neziskovosti místo bezplatnosti s tím, že ekonomický tlak bude nutit knihovny, aby fondy sdílely a sdružovaly se. Velký důraz dr. Sedláková kladla na MVS a využívání služeb.

Paní ředitelka dále informovala o přípravě zákona o centrální evidenci sbírek. Zmínila se o potřebě zřízení centra pro spolupráci a kooperaci mezi knihovníky, zajišťujícího vyřizování grantů apod. Dr. Sedláková rozebírala otázky transformace příspěvkových organizací, institucionální financování a formy dotací u rozpočtových organizací.

Na další přípravné práce v oblasti legislativy navázal PhDr. Vojtěch Balík, ředitel NK ČR. Zdůraznil význam ustavené Asociace knihoven jako člena Unie zaměstnavatelských svazů, zástupce při tripartitních jednáních, umožňující přístup k nově zpracovaným materiálům v legislativě.

Dr. Balík se ve svém příspěvku také zabýval přípravnými pracemi na novele zákoníku práce, např. změnami v kompetencích ředitele instituce, možnostmi zaměstnavatele v řešení porušování pracovní kázně. Upozornil na nedostatky návrhu zákona o celostátní evidenci sbírek, zahrnující pravděpodobně i knihovní sbírky, aniž by řešil jejich specifika. Dr. Balík komentoval návrhy transformace příspěvkových a rozpočtových organizací v souvislosti s nutnou změnou rozpočtových pravidel republiky. Charakterizoval čtyři základní typy - cíle transformace zahrnující od privatizovaných organizací přes veřejnoprávní instituce, příspěvkové organizace i veřejné knihovny s časovým plánem transformace dle lokální situace. Z další problematiky nezůstal opomenutý např. katalog prací, nově projednávaná kategorie "národní instituce" s veřejnoprávním statutem, a zejména připravovaný tiskový zákon.

Na sborník konference opět navazovaly dva příspěvky. O zkušenostech se ztrátou právní subjektivity Městské knihovny E. Hostovského v Hronově informovala paní Jaroslava Simonová. Vylíčila dopady na funkce a činnost knihovny, kdy po šesti letech úspěšné práce došlo ke snižování dotace a redukci služeb knihovny.

Paní Marie Sobotková popisovala ve svém příspěvku Městskou knihovnu v Náchodě jako nově fungující obecně prospěšnou společnost - bez daných limitů v rozpočtu, sociálního fondu, ale s povinným auditem hospodaření.

Se zajímavým vstupem se představila Mgr. Libuše Hanáková z knihovny v Uherském Hradišti. Podrobně informovala o možnostech regionálního knihovního programu Open Society Fund vyhlašovaného každoročně za podpory Sorosových nadací. Jedná se o dva projekty - jednak možnost získání stipendia na tříměsíční studijní pobyt v knihovně Kongresu USA, - jednak nabídku získání grantu z RLP.

Přes všeobecné finanční problémy a projednávání řady závažných otázek vyzněl závěr konference optimisticky.

Ve stejném tónu uzavřel celé jednání PhDr. Vít Richter, předseda ÚKR, shrnutím pestré problematiky knihoven se zdůrazněním vzájemné spolupráce.

Termín konference Knihovny součastnosti '98 bude 6. - 8.10.1998.


TIRÁŽ: Knihovní obzor. Čtvrtletník Vědecké knihovny v Olomouci. Redakce: redakcevkol.cz. Registrace MK ČR E 6450. ISSN (elektronická verze) 1214-6498.

Aktualizováno: 09.01.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno   Prázdninová otevírací doba.   ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2019
Aktualizováno: 17.07.2019 10:38
TOPlist