Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

SLEZSKÉ CESTOPISY DOBY NÁRODNÍHO OBROZENÍ

Pozvánka na konferenci, velikost 34 kB.

9. ročník odborné konference (11. - 12. října 2000)
Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska

SLEZSKÉ CESTOPISY DOBY NÁRODNÍHO OBROZENÍ

Milada Písková

Proces národního obrození neprobíhal na celém území Českých zemí ve stejných časových relacích. Poněkud jiná situace než v Čechách byla na Moravě, kde jsou za dobu dovršení národního obrození považována 80. léta a stěžejní událostí založení prvního českého muzea na Moravě, a to v Olomouci, kde spolu soupeřila o hegemonii česká a německá kultura. Ještě složitější situace byla ve Slezsku, kde vedle sebe po staletí žijí Češi, Poláci a Němci. Z hlediska české komunity bylo nejdůležitějším požadavkem v rámci obrození českého života ve Slezsku vybudování českého školství a českého spolkového a vědeckého života.

Důležitou součástí tohoto programu bylo vydávání českých publikací, časopisů, vědeckých pojednání i populárních spisů, což mělo mj. prokázat kořeny české kultury ve Slezsku, oprávněnost požadavků protagonistů těchto snah, poskytnout obyvatelstvu zdroj vzdělanosti a poučení. K čelným představitelům českého národního obrození ve Slezsku v druhé polovině 19. století patřili Vincenc Prasek, Antonín Vašek, Jan Lepař, Josef Zukal, František Sláma ad.

JUDr. František Sláma nebyl původem Slezan. Pocházel z Chotěboře, do Slezska ho přivedlo právnické povolání, působil zde celých patnáct let, a to ve svém nejproduktivnějším věku. Když nastoupil na místo soudce v Těšíně, bylo mu 32 let. Slámův slezský pobyt započal pětiletým působením v Těšíně, roku 1885 krátce působil v Jablunkově. Od roku 1887 žil v Opavě. [1]

Slezsko zaujalo Slámu nejen z hlediska jeho soudní praxe, ale také bohatostí historie a lidové tradice. Inspirace a dojmy z každodenního poznávání byly tak silné, že se rozhodl napsat poutavý cestopis, ve kterém by zachytil rozmanitosti a zajímavosti Slezska a přiblížil tak tento region širší veřejnosti. Knihu nazval Vlastenecké putování po Slezsku a vydal ji v Praze u předního českého nakladatele Jana Otty v edici Z našich a cizích vlastí. [2]

Kniha je rozčleněna do pěti částí. První je věnována někdejšímu hlavnímu městu ztraceného Slezska - Vratislavi. Druhá je nazvaná V Opolsku, třetí Z Ratibořska, čtvrtá V Těšínsku, pátá Opavsko. Závěr knihy tvoří poděkování všem Slámovým přátelům, kteří mu poskytli materiál, knihy, mapy atp.

Každý oddíl obsahuje stručnou historii dané lokality, následuje průvodce městem či krajem, poté autor upozorňuje na specifika popisovaného objektu, někdy je to charakteristika národopisná, jindy připomíná informace z právních dějin. Najdeme zde také medailony významných osobností, které se přičinily o rozvoj Slezska, např. V. Praska, P. Stalmacha, J. Zukala, A. Grudy, J. Zacpala ad.

Když autor popisuje sochy významných osobností, připojuje také chara-kteristiku osob, které představují, a případné zajímavosti, které se k osobě váží. Např. ve Vratislavi ho zaujala jezdecká socha Fridricha Velikého: V životní velikosti stojí tu vladař tento, který Prusko znamenitě zvětšil a k tomu z koruny naší vyrval drahou perlu slezskou, ponechav nám z ní jen třísky... [3] Historické pasáže prokládá pověstmi, připomíná souvislosti s českými dějinami: Takž krásná Vratislavi, hlavo ztraceného Slezska, dcero slavných našich králů, s bohem buď! Nešťastnou válkou odcizena byla jsi domu otcovskému, který tě choval a pro nějž snad navždy jsi ztracena. Českého lva dostala jsi do znaku, a toho vedle slezské orlice zachovala jsi co věno otcovské na památku dob minulých... Původ ten a stoletý život rodinný, jejž jsi pod lvem naším s námi prožila, činí tě nám vždy milou, ač jsi se nám již stala cizí, přivyknuvši náruči nepřátelského nám tvého manžela. Vzkvétej dále a až někdy příznivější nastanou doby Slovanstvu, pohlédni do znaku svého na našeho lva! [4]

Fr. Sláma popisuje také soudobý život ve Slezsku, zaměřuje se zejména na charakteristiku kraje z hlediska národopisného. Zanechal tak významné svědectví o způsobu života venkovanů, o jejich zvycích, najdeme zde např. opakovaně popis svatby, je zde zachycena lidová mluva, texty lidových písní, popis lidových tanců atp. Sláma sleduje mj. vzájemné ovlivňování českého a polského etnika, varianty českých písní ve slezském prostředí. Některé materiály přebírá také od jiných badatelů, např. polského filologa, profesora slovanského jazykozpytu na krakovské univerzitě L. Malinowského. Jinde obhajuje podobu nářečí ve Slezsku: Řeč slovanská na Slezsku není ovšem žádná hatlanina, za kterou ji Němci vykřičují. Je to nářečí čistě slovanské... Způsob mluvení v celém Těšínsku je čistě slovanský, germanismy jsou tu řídké a slov německých, kterých Slezák užívá, není tak mnoho... [5]

Přibližuje čtenáři život lidových vrstev, zaznamenává lidové zvyky, popisuje lidový oděv. Projevuje se nejen jako pohotový pozorovatel a výřečný spisovatel, ale také jako fundovaný národopisec. Zúročil zde i své vědomosti z historie práva, když využívá různých soudních případů k charakteristice lidí a života ve Slezsku. Někdy popisuje soudní budovy a věznice, uvádí také statistické údaje týkající se vězeňství: Roku 1882 trestnice ratibořská měla na 350 vězňů, z nichž dva byli židé, rozumí se, odsouzení jen pro podvod. Řídké jsou případy, aby židé pro jiné zločiny byli žalářováni. [6]

Zajímá ho i problematika školství, náboženské záležitosti, oblast česko-německých vztahů, problémy germanizace. Připomíná zbojnické historie ve Slezsku, zařadil sem také jednu jánošíkovskou pověst.

Zamýšlí se také nad původem názvů a pojmů Slezsko, Valach, nad posláním Slezanů a uvádí příklad z doby pobělohorské: Tehdy v dobách neštěstí nejkrutějšího, jaké stihlo národ náš, Slezáci hledali nám spojence a byli prostředníky mezi námi a Poláky, jakž k tomu jsou zeměpisnou polohou a jazykovým poměrem jakoby stvořeni. [7]

Text je doplněn řadou kreseb, ilustrací a fotografií. U každého popisu města je připojen heraldický znak. Ilustrace, černobílé tisky, jsou velmi zdařilé, vhodně doplňují a obohacují text, činí knihu čtenářsky přitažlivou. Jistým nedostatkem ale je, že Sláma neuvádí zdroje či autory ilustrací.

Vlastenecké záměry knihy ale nepřeklenuly autorův smysl pro praktičnost, kniha vyšla také v polské a německé verzi.

František Sláma byl výraznou osobností kulturního života ve Slezsku. Jeho literární činnost byla široká a rozmanitá. Vedle vlastivědných a národopisných prací dokázal využít a beletristicky zpracovat zážitky ze své soudní praxe (Ze zápisků soudce, 1888). Čtenářsky úspěšné byly také jeho humoristické povídky a črty (Jak se cikán věšel, 1898), ze Slámových historických povídek je nejvíce ceněn soubor Z naší minulosti (1895).

V roce 1890 začal Fr. Sláma vydávat v Opavě sešity lidové četby v edici Slezská kronika, která měla podpořit jeho vlastenecká úsilí. Volil zde témata populární v lidových vrstvách (Pán Lysé hory, u Trúby Štramberské), ale představoval zde i autory světové literatury (H. Sienkiewicze), slovenské literatury (J. Kalinčiaka), ad. (G. Preissovou, Č. Ostravického)

Tuto edici z finančních důvodů nemohl dovést do konce a není náhodou, že její pokračování převzal r. 1904 olomoucký nakladatel a knihkupec Romuald Promberger st., který dokončil tento projekt pod názvem Moravsko-slezská kronika.

Vlastenecké putování po Slezsku není jediným Slámovým cestopisem. Součástí jeho společenské činnosti bylo také přibližování slovenské kultury českému čtenáři. V roce 1889 vydal Průvodce po Slovensku. Ani tato kniha nebyla psána od zeleného stolu. Sláma studoval práva v Pešti, v době svého pobytu v Uhrách spolupracoval s progresivním křídlem liberální slovenské strany a přispíval do jejího tiskového orgánu Slovenské noviny. V té době se projevoval jako demokratický radikál. Není bez zajímavosti, že přeložil do slovenštiny a vydal tiskem francouzskou Marseillaisu (1870). Slámova publicistika tohoto období rezonovala s myšlenkovou orientací mladé slovenské generace tzv. napredistů (K. Banšell, O. Ország, D. Lanček).

Slámova kniha o Slezsku měla ve své době nesmírný význam v tom, že posilovala vlastenecké vědomí obyvatel, upozornila na problematiku Slezska nejen pražské kruhy, ale i zahraničí. Také v dnešní době je významným dokumentem, který vypovídá o společenském dění ve Slezsku v závěru 19. století a uchovává informace o místech, která byla v pozdějších dobách díky válečným událostem a společenským změnám nenávratně zničena, má tedy i významnou dokumentární hodnotu. Mimořádný význam má pro národopisné bádání tím, že vytvořila obraz o životě na slezském venkově v 19. století. V neposlední míře přispívá k doplnění obrazu významné slezské osobností, jakou František Sláma nepochybně byl.

Poznámky pod čarou

[1] JUDr. František Sláma, nar. 3.11.1850 v Chotěboři, zemř. 25.4.1917 v Brně. Viz též Martínek, V.: František Sláma, slezský buditel, slezský lidový spisovatel, píšící pro lid a lidem oblíbený. Opava 1920.

[2] Sláma, Fr.: Vlastenecké putování po Slezsku. Obrazy národopisné, historické a kulturní z rakouského i pruského Slezska. V Praze, nákladem a tiskem J. Otty, b.d. (1886). 581 s. Edice Z našich a cizích vlastí. Ilustrovaná bibliotéka novel a cestopisův. Redaktor: Ferdinand Schulz. Číslo V.

[3] C.d., s. 15.

[4] C.d., s. 61.

[5] C.d., s. 167.

[6] C.d., s. 120.

[7] C.d., s. 229.

Aktualizováno: 01.09.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Prázdninová otevírací doba ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2018
Aktualizováno: 20.08.2018 10:36
TOPlist