Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

ODRAZ OBJEVITELSKÝCH, VĚDECKÝCH A LOVECKÝCH VÝPRAV VE FONDECH ZÁMECKÝCH KNIHOVEN ČESKÉ REPUBLIKY

­­Pozvánka na konferenci, velikost 34 kB.

9. ročník odborné konference (11. - 12. října 2000)
Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska

ODRAZ OBJEVITELSKÝCH, VĚDECKÝCH A LOVECKÝCH VÝPRAV VE FONDECH ZÁMECKÝCH KNIHOVEN ČESKÉ REPUBLIKY

Luboš Antonín

Zeměpisná a cestopisná literatura uložená v zámeckých knihovnách sloužila v našich zemích, stojících mimo hlavní proud objevitelských snah, především k poznání kultur a civilizací, které v minulosti budily zájem svojí odlišností od zažitého evropského civilizačního modelu. Proto s určitým zjednodušením můžeme říci, že zprávy o velkých objevitelských cestách se týkají především Asie a objevování a dobývání Ameriky, zatímco literatura věnovaná černému kontinentu má již mnoho rysů tzv. dobrodružné, cestovatelské literatury. Výpravy, opředené romantikou, lákají stále více odvážných mužů a africké dobrodružství se stává důležitou součástí cestovatelské mánie moderní doby. Jeho konečnou podobou je organizované dobrodružství - safari. I když tuto stručnou charakteristiku musíme chápat jako velké zjednodušení, umožňuje nám na malé ploše podat alespoň skromný přehled o jinak velmi rozsáhlém fondu cestopisné literatury našich zámeckých knihoven.

Informace o Dálném Východě do našich zemí pronikaly především prostřednictvím relací a dopisů jezuitských misionářů, které shromáždil a vydal Joseph Stoecklein v mnohosvazkovém díle Allerhand... Brief-Schrifften und Reis-Beschreibungen, welche von denen Missionariis der Gessellschaft JESU... . Stoecklein, narozený v roce 1676 ve Švábsku, ve svých pouhých čtyřiadvaceti letech stanul v roce 1700 v čele jezuitské provincie v Rakousku. Přátelil se s anglickým králem Jiřím v době, kdy Jiří byl ještě Hannoverským kurfiřtem, byl přítelem Evžena Savojského, polského krále Augusta a dalších prominetních osobností. Vedle své bohaté vlastní literární činnosti se Stoecklein zasloužil o vydávání zpráv misionářů ze zámoří , včetně zpráv misionářů pocházejících z českých zemí . J ejich dopisy si mohli ve Stoeckleinově edici přečíst například majitelé zámeckých knihoven, hrabata Blümegeni v Letovicích, Thunové v Jílovém u Podmokel či Valdštejnové ve své zámecké knihovně v Doksech.

O cestách, ale i astronomických pozorováních jezuitů, jejich výzkumech geografických, hydrologických a fyzikálních pojednává Voyage de Siam des Peres Jesuites... Amsterdam 1688. Napsal ji francouzský misionář Gui Tachard, který kromě Siamu působil i v Severní Americe. Po návratu do Siamu nalezl svoji misii zpustošenou a odjel na Pondichiéry a později provázel misionářskou činnost v Bengálsku, kde roku 1712 zemřel. S jeho cestopisem se můžeme setkat v zámecké knihovně Bystřice pod Hostýnem či v bývalé knihovně hrabat Küenburgů ze zámku Mladá Vožice, která je dnes uložena v Muzeu knihy ve Žďáru nad Sázavou. Na zámku Duchcov pražský arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna ve své knihovně uchovával bohatě ilustrované dílo China monumentis qua sacria qua profandia nec non variis naturae et artis spectaculis... illustrata, vydané v Amsterodamu v roce 1667. Jeho autorem byl Athanasius Kircher, jezuitský učenec, žijící v letech 1601-1680. V knihovně kancléře Metternicha na zámku Kynžvart se nalézá skvostně barevně kolorovaný Novus atlas sinensis, vydaný v Amsterodamu roku 1655 v nakladatelství Johanna Blaeu, proslulém vydáváním skvělých kartografických děl. Autor díla, jezuitský misionář rakouského původu Martin Martini, v něm uplatnil své poznatky z let 1642-1650, kdy procestoval rozsáhlé oblasti Číny. Mezi skvělé edice věnované Číně patří i Die Gesandschaft der Ost-Indischen Geselschaft in der Vereinigten Niederländern an den Tartarischen Cham und nunmehr auch Sinischen Keiser vydaná v roce 1666 v Amsterodamu. Pojednává o cestách Petera de Gojen a Jacoba Keiserna v letech 1655-1657 a uspořádal ji státní místodržitel v Kodani Johann Neuhoff. Na s topadesát rytin přináší záběry čínských měst, krajin, zvířat a rostlin, zvyklostí a náboženských obřadů a slavností. Stejně bohatě je vybavena i kniha Arnolda Montana Denckwürdige Gesandtschafften der Ost-Indischen Geselschaft in den Vereinigten Niederländern an unterschiedliche Keyser von Japan, vydaná v Amsterodamu roku 1670, která přináší rytiny zachycující každodenní život Japonců i slavnostní obřady u císařského dvora. Oba tisky jsou zastoupeny v bývalé valdštejnské knihovně Duchcov, nyní v Mnichově Hradišti, a pořídil je s největší pravděpodobností rovněž kardinál Jan Bedřich z Valdštejna.

Bohatě ilustrovaná je rovněž Histoire du Japan... , jejímž autorem je Pierre Francois Xavier de Charlevoix. Dílo vyšlo v Paříži roku 1754 a setkáváme se s ním například v zámecké knihovně Bečov. René August Constantin de Renneville je autorem Recueil des voiages qui ont servi a l etablissement et aux progrés de la Compagnie des Indes Orientales formée dans les Provinces-Unies des Pais-Bas vydaných v Amsterodamu roku 1725. Autor knihy, René August Constantin de Renneville, byl spisovatel a básník žijící v letech 1650-1723, který jako protestant emigroval do Holandska, po návratu do Francie pro údajnou špionáž pro Holanďany byl uvržen v letech 1702-1713 do Bastily a po propuštění žil v Anglii a Hessensku. Kniha je zastoupena například v zámecké knihovně Mladá Vožice. Cesty slavného holandského cestovatele Schoutena popisuje i kniha VOIAGE DE GAUTIER SCHOUTEN AUX INDES ORIENTALES, Commencé l An 1658 et fini l An 1665, vydaná v Amsterodamu roku 1708, nacházející se rovněž v zámecké knihovně Mladá Vožice. Z novějších prací jmenujme Reisen nach Peking, Manila und Isle de France in den Jahren 1784 bis 1801 francouzského rezidenta v Číně de Guignese, přeloženou do němčiny a vydanou v Lipsku roku 1809, která se nachází v zámecké knihovně Blatná, která je dnes v majetku potomků baronů Hildprandtů. V zámecké knihovně Lipník se setkáváme se souborem prací věnovaných Tichomoří, který pod názvem CARTES ET FIGURES DES VOYAGES ENTREPRIS PAR ORDRE DE SA MAJESTÉ BRITANNIQUE... přináší zprávy komodora Byrona, kapitánů Carteta a Wallise a také Jamese Cooka a který vycházel v Paříži roku 1774.

Staré cestopisy jsou pochopitelně vedle Japonska a Číny věnovány hlavně Indii a Cejlonu. Autorem díla Les six voyages de Jean Baptista Tavernier... , vydaném v Paříži roku 1681, byl Jean Baptista Tavernier, baron z Aubonne, syn geografa Gabriela Taverniera. Tavernier opustil rodný dům v patnácti letech, cestoval po Anglii, Holandsku, Německu, bojoval proti Turkům, navštívil Itálii a Polsko, v roce 1630 cestuje do Cařihradu a Palestiny, 1632 do Persie, a později do Holandské Indie a Hindustanu. Hájil obchodní zájmy Francie, roku 1684 jako devětasedmdesátiletý založil brandenburskou východoindickou společnost a ve čtyřiaosmdesáti umírá v Moskvě. S jeho cestopisem se setkáváme v bývalé knihovně rodu Hohenlohe na Červeném Hrádku u Jirkova, zámecké knihovně v Českém Krumlově či v bývalé knihovně hrabat Magnisů ve Strážnici, jež mimo jiné uchovává i zajímavé rukopisné záznamy z cest příslušníků rodu Magnisů po Dálném Východě a rukopis o čínské medicíně z konce minulého století. Tavernierův cestopis se nachází rovněž v již zmiňované mladovožické knihovně hrabat Küenburgů, která je vůbec bohatá na cestopisnou literaturu věnovanou Asii. Mezi jinými zde můžeme najít Voyage du Tour du Monde, vydanou v Paříži roku 1719 jako překlad knihy Giro del mundo, kterou napsal Jean Francois Gemelli-Careri, italský cestovatel narozený roku 1651 v Neapoli, jenž podnikl v letech 1693-1699 cestu okolo světa. Giro del mundo, která pojednává zevrubně též o Persii a Turecku, byla oceňována i slavným německým vědcem Humboltem pro přesnost poznatků. K dalším cestopisům z bývalé knihovny hrabat Küenburgů v Mladé Vožici patří dílo Francoise Le Guat VOYAGE ET AVANTURES DE FRANCOIS LEGUAT, et de ses Compagnos, EN DEUX ISLES DESERTES DES INDES ORIENTALES , vydané v Londýně roku 1708. Francouzský cestovatel Francois Le Guat (1637-1707) se plavil na ostrovy v Indickém oceáně s francouzskými protestanty, kteří po vydání Ediktu nantského opustili Francii a žili v emigraci v Holandsku. Kapitán lodi je však odmítl vysadit na ostrově Réunion, kde chtěli založit kolonii, se zásobami potravin a zbraněmi je vysadil na ostrově Diego, kde je dnes významná vojenská letecká základna. Exulanti zde v rajské přírodě nalezli nejen dostatek potravy, ale i množství žen. V zámecké knihovně Mladá Vožice se také nachází Histoire généalogique des Tartas traduite du manuscript Tartare d Abulgasi-Bayadur-Chan... vydaná v Leydenu roku 1726. Její autor, historik Abu l Ghazi Redahur /1603-1663/, chán Chivy, patřil k potomkům Džingischána a zabývá se ve své práci historií Turkmenů, Turků, Uzbeků, Karalpaků a Kazachů. S vyobrazeními a popisem života těchto národů se setkáváme i v knize ze zámecké knihovny hrabat Thunů v Klášterci nad Ohří Mahlerische Darstellungen der Sitten, Gebräuche und Lustbarkeiten bey den Russischen, Tatarischen, Mongolischen und anderen Völkern des Russischen Reichs, jejímž autorem je Peter Simon Pallas /1741-1811/, německý přírodovědec, který od roku 1767 až do své smrti působil v Rusku.

S Asií, tímto největším a nejlidnatějším kontinentem, přišli později do osobního kontaktu i někteří příslušníci šlechtických rodů usazených v naší zemi. Připomeňme si, že příslušník starobylého českého rodu, Adam Henri Rushworth Wratislav, se zúčastnil jako důstojník britské koloniální armády potlačení největšího indického povstání v letech 1857-1858. Zálibu v dobrodružství můžeme vysledovat již v početném zastoupení pamětí bývalého poručíka rakouské armády Mórice Augusta Beniowského /1741-1786/. Po službě v rakouské armádě vstoupil na polské straně do bojů proti Rusku, kde byl zajat a poslán do vyhnanství na Kamčatku. Odtud uprchl a po dobrodružné plavbě Tichým oceánem skončil ve francouzské koloniální armádě na Madagaskaru. Své paměti napsal Beniowsky francouzsky, posléze byly přeloženy do angličtiny i němčiny. Setkáváme se s nimi například v knihovně knížat Lichnovských v Hradci u Opavy, v zámecké knihovně zcestovalého hraběte Berchtolda na hradě Buchlov, v knihovně knížat Fürstenberků na hradě Křivoklátě, v knihovně hrabat Stadionů ze zámku Kout na Šumavě a v řadě dalších zámeckých knihoven.

Na jihomoravském zámku v Lysicích je vystaven model dělového člunu viceadmirála Erwina, hraběte Dubského z Třebomyslic, který na jeho palubě podnikl cestu okolo světa. Příslušník starého českého rodu a příbuzný slavné rakouské spisovatelky Marie Ebner-Eschenbachové, po sobě zanechal nejen dosud nepublikované cestovní deníky ze svých cest po Africe a Asii, ale i unikátní kolekci vynikajích fotografií ze svého pobytu v Japonsku. Z říše vycházejícího slunce si přivezl do západočeských Poběžovic svoji nevěstu Jindřich, hrabě Coudenhove-Kalergi, a poběžovická zámecká knihovna uchovává několik japonik, které si Mitsu Aoyama, dcera z bohaté tokijské kupecké rodiny, přivezla s sebou do nové vlasti. Také zámecká knihovna Pnětluky, která patřila baronům Rauchům, obsahuje knihy, které se váží k problematice evropského kolonialismu v Asii, a to prostřednictvím příslušníků dalších větví rodu Rauchů. Z nich Gustav Alexander Fedor Rauch (1822-1892) se v roce 1856 oženil s hraběnkou Alžbětou von Waldersee, sestrou polního maršála Alfreda von Waldersee (1832-1904), od roku 1888 nástupce generála Moltka ve funkci náčelníka generálního štábu. Pro ostré spory s kancléřem Bismarckem musel maršál své místo opustit, a tak se v letech 1900-1901 ocitl v čele evropských jednotek, které intervenovaly v Pekingu poté, co došlo k napadení evropské diplomatické čtvrti. Jeho synovec, syn Gustava Alexandra Fedora Raucha, Friedrich Gustav Albrecht Fedor von Rauch (1866-1915), trestnou výpravu, které se zúčastnil po boku svého slavného strýce, popsal v knize Mit Graf Waldersee in China... , Berlin 1907.

Soubor několika desítek knih s čínskou a japonskou tematikou shromáždil ve Šternberku jeho poslední majitel, hrabě Kuno Des-Fours Walderode, který byl v letech 1908-1911 legačním radou rakousko - uherského vyslanectví v Tokiu, od roku 1911 působil v Istambulu, v roce 1913 v Pekingu a v letech 1915-1920 v diplomatických službách ve Stockholmu. Mezi knihami potštátské knihovny proto nechybí ani arabica, jako například politická Revue DJEM , s.l /Paris/, ročník 1910-11, vydávaná francouzsky a arabsky či osm svazků Orientalisches Archiv , Hrsg. Hugo Groethe, Jhrg. 1, Leipzig 1911. Mezi asi stovkou knih vztahujících se k Dálnému Východu můžeme v zámecké knihovně Potštát nalézt cestovní příručky, anglické tisky vydané v Šanghaji, Honkongu, Singapuru a Jokohamě, práce Lafcadia Hearna, učebnice japonštiny a čínštiny, mapy, průvodce, divadelní programy, hotelové prospekty, jízdní řády, aukční katalogy žaponérií a chinoaserií. Řada z nich obsahuje rukopisný vpisek Kuna Des Fours-Walderode.

Zájem o Asii pokračuje u bývalé šlechty i po vzniku Československé republiky. Velké množství literatury cestopisné, včetně cestopisů z oblasti Asie, nacházíme v knihovnách hrabat a knížat Colloredo-Mansfeld na zámcích Opočno a Dobříš. Cestopisný fond zámecké knihovny Malonice je cenný tím, že dokumentuje zájem o vědecké poznání oblastí vnitrozemí Střední Asie. Tato oblast byla důkladněji poznávána teprve nedlouho před vypuknutím druhé světové války, jak ukazují například malonické knihy Die nackten Nagas. Dreizehn Monate unter Kopferjaegern Indiens od Christopha von Führer-Haimendorf vydaná v Lipsku v roce 1939 či kniha Emila Trinklera Im Land der Stürme pojednávající o německé expedici do Střední Asie uskutečněné v letech 1927-1928. Kniha, doprovázená akvarely autora, vyšla v Lipsku roku 1930.

Nový svět ve starých tiscích a mapách zámeckých knihoven

V knihovně hradu Křivoklát a v zámecké knihovně Křimice nacházíme Theatrum orbis terrarum Abrahama Ortela z roku 1570 s rytinou na titulním listě, na které mezi čtyřmi alegorickými ženskými postavami znázorňujícími kontinenty poprvé spatřujeme také Ameriku. Prvými autory zpráv o Novém světě byli sami Kolumbus a Vespucci, který o svých cestách poslal zprávu Petrovi Medicejskému. Byla psána velmi čtivě a pod latinským názvem Mundus Novus se rychle rozšířila po Evropě a byla přeložena do řady národních jazyků. Vespucciho dopis se stal základem i prvé česky tištěné zprávy o nově objeveném kontinentě, kterou pod názvem Spis o nových zemích a o Novém světě o němžto jsme prve žádné známosti neměli ani kdy co slýchali vydal pravděpodobně roku 1506 plzeňský tiskař Mikuláš Bakalář. Latinské vydání Mundus Novus z roku 1504 obsahuje konvolut starých tisků v zámecké knihovně v Českém Krumlově. Expanze Evropanů na americké půdě byla zachycena dobyvatelem Mexica Cortézem a účastníkem jeho expedice Bernalem Díazem del Castillo. Cortézovy relace zasílané španělskému králi jsou zastoupeny v zámeckých knihovnách v Budíškovicích a v Českém Krumlově francouzskou a německou edicí z druhé poloviny 18. století. Díazova Historia verdadera de la conquista de Nueva Espaňa vydaná v Madridu okolo roku 1630 se nachází v zámecké knihovně na Konopišti. Ke starším popisům Ameriky patří německý překlad díla Josepha de Acosty, America... Die Neue Welt oder West India... ,Orsel1590, a dílo věhlasného učence a rádce krále Ferdinanda - Petra Angleria Martyra De rebus Oceanicis et Novo Orbe Decades tres... , Coloniae 1574; obě se nacházejí v knihovně na hradě Křivoklátě. Ve francouzském překladu je dostupné v knihovně zámku Mladá Vožice dílo oficiálního španělského kronikáře Antonia de Herrery, zvaného Tordesillas, Description des Indes Occidentales , vydané v Amsterodamu roku 1622 a doplněné námořním kapitánem Jaquesem le Maire. V téže knihovně je i Histoire de la conquete du Mexique on de Nouvelle Espagne Antonia de Solis vydaná v Paříži roku 1691. Tato kniha španělského básníka a autora početných divadelních her byla rozšířena v kruzích vzdělané aristokracie a nacházíme ji v německých, francouzských a italských překladech v řadě zámeckých knihoven: ve Strážnici, Žlebech, Českém Krumlově, Mnichově Hradišti, Budíškovicích, na Bludově. Její španělská vydání se nacházejí na Kynžvartě a především na Konopišti.

Papežská bula z roku 1494 rozdělila nově objevené země mezi Španělsko a Portugalsko. Svůj zájem na koloniální expanzi však měla i Anglie, Francie a Holandsko. Téměř současně s Cabralem se u břehů dnešní Brazílie objevují Francouzi. Jejich prvý pokus o uchycení na americké půdě je spojen s pokusem jistého Villegaignona založit kolonii, kde by příslušnící různých vyznání unikli rozbrojům ve vlasti. Dobrodružnou pouť i život kolonistů popsal jeden z nich, Jean Lery. Jeho kniha byla do češtiny přeložena již v 16. století pod názvem Historie o plavení se do Ameriky, kteráž i Brasilia slove . Zajímavostí je první česko-indiánský slovník, který je připojen na konci rukopisu. Překlad, uchovaný v knihovně na hradě Křivoklátě, však zůstal v rukopise a byl vydán tiskem teprve v naší době. Léryho spis obsahuje řadu protikatolických narážek. Stal se proto součástí ediční řady, kterou v letech 1590-1644 ve Franfurtu n. M. vydávala rodina De Bry, věnované převážně popisu Ameriky z hlediska protišpanělské politiky. Tzv. Grand Voyages obsahovaly příběh Hanse Stadena, rodáka z Hesenska, který se zúčastnil dvou výprav do Brazílie a strávil tam devět měsíců v indiánském zajetí, spis Neue Welt Ulricha Schmidela ze Straubingu, který byl členem španělské výpravy hledající v oblasti ústí řeky La Plata cestu napříč Amerikou, již zmíněné listy Vespuciho a Acostovu Historii, Hariotovu zprávu o založení Virginie a zprávy týkající se anglických korzárů Drakea a Raleighe, který vedl v roce 1584 anglickou výpravu do oblasti dnešní Floridy. De Bry začali jako jedni z prvních používat reprodukční techniku mědirytu a Grand Voyages obsahují bohatství kvalitních rytin s vyobrazením měst, přístavů, pevností, ale také vojenských střetů či setkání s domorodci. Německé vydání Grand Voyages z let 1590-1597 se nalézá v zámecké knihovně v Liblici.

Irský dominikán Thomas Gage působil jako misionář v Novém Španělsku, Mexiku a Guatemale a obeznámil se dokonale s indiánskými jazyky. Jeho relace vydaná v Lipsku roku 1693 se nachází na Křivoklátě, v zámecké knihovně Nové Hrady se nachází její amsterdamské vydání z roku 1695 s exlibris Joannes Christoph Comes ab Oedt Doming in Gözendorff et Helffenberg. Gage je také mezi autory, kteří jsou zastoupeni v Relations de divers voyages curieux vydaných v roce 1666 anglickým geografem Richardem Hackluytem, se kterými se můžeme setkat v zámeckých knihovnách v Českém Krumlově a v Mnichově Hradišti.

Mezi často se vyskytujícími pracemi popularizujícími americký kontinent nacházíme i práce pedagoga a filantropa Joachima Heinricha Campeho. Na zámku Březnice nacházíme jeho Die Entdeckung von Amerika s rukopisným vpiskem Antonie Kolowrat-Krakowské, exemplář z Kačiny vydaný v roce 1834 nese podpis Emerich Chotek. Campeho kniha o objevení Ameriky je vlastně populárním zpracováním tohoto tématu pro děti. Neudiví nás proto, když jeho svěřenec, Alexander von Humbolt, jehož byl Campe v mládí vychovatelem, navštíví Jižní Ameriku, aby na cestách se svým přítelem, francouzským botanikem Bonplandem, sesbíral materiál k impozantnímu dílu Reise in die Aequinoctial-Gegend des neuen Continents 1799-1804 , které je v různých vydáních zastoupeno v zámeckých knihovnách Červený Hrádek u Sedlčan, Bělohrad, Křivoklát, Zahrádky, Újezd Sv. Kříže a Klášterec nad Ohří. K novějším pracím náleží Beschreibung einer Reise nach Surinam Alberta Sacka vydané roku 1821 v Berlíně.

Od misionářů a objevitelů k safari

Víme, že Španělé obsadili Střední Ameriku, že se Portugalci zmocnili Brazílie, že Francouzi a Angličané zabrali přímořské oblasti Severní Ameriky a pronikli dál do zázemí, víme, že dobyvatelské vlajky všech těchto národů byly vztyčeny na východní polokouli. Afrika však s vyjímkou několika nepatrných držav zůstala nedotčena až do 19. století. a pak, takřka během jediného desetiletí, staly se z rozsáhlých oblastí Afriky evropské kolonie.

Citát z knihy Basila Davidsona Černá paní nám přibližuje stav poznání Afriky v minulém století, kdy tajuplný světadíl lákal do svého nitra průzkumníky, kteří si chtěli připsat prvenství v objevování dosud neprobádaného vnitrozemí neznámé pevniny. Není náhodou, že významné místo v jejich řadách zaujímá představitel nově rodící se velmoci - tisku - žurnalista Henry M. Stanley. S rostoucím zájmem o Afriku stoupá i počet cestopisů v našich knihovnách, především v knihovnách šlechty, která se o cestování po Africe zajímala nejvíce.

V zámeckých knihovnách nacházíme i knihy Davida Livingstona, muže, kterého nazývají Kolumbem Afriky a jehož objevitelský přínos je nerozlučně spjat s duchovním a etickým postojem, který bohužel vesměs postrádaly další generace Evropanů pronikajích do Afriky. Během osmadvaceti let, které Livingstone strávil v Africe, objevil dnešní Viktoriiny vodopády a jako prvý vědecky vzdělaný Evropan prošel napříč od západu na východ. Po návratu do vlasti získal množství významných poct i prostředky na uskutečnění dalších výprav, které byly sledovány se značnou pozorností. Když se Livingstone, vyčerpaný útrapami odmlčel, zorganizoval po něm vydavatel amerického deníku New York Herald nákladné pátrání. Dobře vybavená expedice vedená ambiciozním žurnalistou Henrym Mortonem Stanleyem skutečně 20. října 1871 vyčerpaného Livingstona našla v jedné africké vesnici. Setkání obou mužů v hloubi afrického pralesa bylo považováno za jednu z největších senzací 19. století. Stanleyho kniha o expedici pátrající po Livingstonovi How I found Livingstone se stala bestselerem.

Se Stanleyovými cestopisy se setkáváme v řadě zámeckých knihoven, v některých případech dokonce i v českém překladu.

V zámecké knihovně Horka můžeme najít jeho knihu V nejtemnější Africe neboli hledání, zachránění a ústup Emina, guvernéra Aequatorie, kterou v překladu Gustava Dörfla, Elišky Krásnohorské a Primuse Sobotky vydal ve třech svazcích Vilímek v roce 1890. V téže knihovně je v převyprávění Jakuba Malého další Stanleyho dílo Temnou pevninou vydané již roku 1879 Františkem Šimáčkem. Setkáme se s ním ještě v zámecké knihovně Soutice, kde nese vlastnický vpisek Fr. Hanzl a na přídeští exlibris Dr. Jan Černý. V thunovské knihovně v Klášterci nad Ohří se Stanleyho cestopisy vyskytují společně se spisy Livingstonovými: Neue Missionsreisen in Süd-Afrika... , Jena 1874, jsou společným dílem Davida Livingstona a jeho bratra Charlese. Kniha Davida Livingstona Aeltere und neuere Erforschungsreisen im Innern Afrika s... im Jahre 1840-1856, se kterou se setkáváme například v zámecké knihovně Chodová Planá, nese vlastnické razítko Graf von Berchem-Haimhausen.

Ve sbírkách zámeckých knihoven jsou zastoupeny i cestopisy Emila Holuba. S jeho Von der Capstadt ins Land der Malschukulumbe. Reisen im südlichen Afrika in den Jahren 1883-1887, Wien 1890, se setkáváme v zámeckých knihovnách ve Velkém Meziříčí, Loučeň a Starý Rybník. Sešitové vydání Sieben Jahre in Süd-Africa, Wien 1881, opatřené vpiskem majitele Merveldt, je zastoupeno v zámecké knihovně Bělohrad, čtyřiatřicet sešitů téhož vydání nacházíme v knihovně baronů Nádherných z Borutína na zámku Vrchotovy Janovice. Dvousvazkové knižní vydání téhož díla z roku 1881 s portrétem autora se nachází v černínské knihovně ve Velkých Hlušicích a v zámeckých knihovnách Chlumec u Chabařovic, Chotěboř, Červený Hrádek. Sedm let v jižní Africe, které ve dvou svazcích vyšlo česky v letech 1880-1881 u J. Otty s předmluvou autora, se nachází v zámecké knihovně Soutice. V zámeckých knihovnách Vrchotovy Janovice, Herálec a Pašinka se nachází Holubovy Beiträge zur Ornithologie Südafricas , Wien 1882.

Zcela za jiných podmínek než Holub, který měl při vstupu na africkou půdu u sebe tři libry, jež mu zbyly ze 300 zlatých, které si na cestu vypůjčil ze záložny v rodných Holicích (další peníze na svoji expedici do vnitrozemí musel našetřit při provozování lékařské praxe v oblasti diamantových dolů v Kimberley), měl jiný zájemce o exotickou ornitologii, rovněž pocházející z rakouských zemí - korunní princ Rudolf. Korunní princ se skrze tuto svoji zálibu přátelil se slavným přírodovědcem Brehmem. To však nebylo příliš po chuti jeho okolí. Brehm nebyl šlechticem, navíc se o něm vědělo, že patří ke svobodným zednářům, a vznikaly obavy o další vývoj budoucího Veličenstva říše, ve které klérus měl stále hlavní slovo. Rudolf musel své styky s Brehmem přerušit a dvůr ho vyslal na cestu do Egypta a Přední východ. Místo Brehma doprovázel Rudolfa jeho kaplan a na místo přírodovědných pozorování se společnost věnovala lovu. Princ se však přesto dokázal i během této výpravy věnovat svým ornitologickým zálibám a v jeho díle neschází ani zajímavé úvahy o kulturní minulosti Egypta. Eine Orientreise vom Jahre 1881 beschreiben vom Kronprinzen Rudolf von Oesterreich , Wien 1885, nalezneme například v zámecké knihovně Oselce, opatřené rukopisným vpiskem Gf. Franz Boos-Waldes von Onkel Ernst Malowetz geerbt.

Příklad korunního prince lákal k následování i jeho poddané z řad aristokracie. Ze svých cest místo vědeckých deníků většinou přivážejí lovecké trofeje, zdobící chodby jejich zámků. Ve svých knihovnách však shromažďují knihy o Africe; jedny z nejstarších nacházíme v knihovně hrabat Küenburgů v Mladé Vožici. Je mezi nimi například roku 1643 v Paříži vydaný tisk Clauda Iannequina o cestě do Senegalu či relace P. de S. Olona o Lybii vydaná v Paříži roku 1695. Z téhož roku pochází čtyřsvazkové dílo de Monconyse o cestě do Egypta. Velkou sbírku afrických cestopisů měli Colloredo-Mansfeldové na zámku Dobříš. Jedná se především o cestopisy z osmdesátých a devadesátých let minulého století, éry největších zeměpisných objevů v Africe. Jako příklad uveďme Reise nach Abeasinden, den Gala-Ländern, Ost-Sudan und Chartum in den 1861 und 1862 , Gera 1874, jejichž autorem je Theodor von Heuglin, který se v roce 1861 vypravil po stopách Dr. Vogela, popraveného v roce 1865 na příkaz sultána z Madaie. Heuglin, znalec žhavých pouští severní a střední Afriky, se později zúčastnil výpravy hraběte Karla von Waldburg-Zeil na Špicberky a výzkumné plavby Severním ledovým oceánem. V zámecké knihovně Dobříš je ještě jeho Reise in Nordost-Afrika , Braunschweig 1877. Severní Afriku zkoumal i rusko-německý cestovatel Wilhelm Junker, s jehož dílem Dr. Wilh. Junkers Reisen in Afrika 1875-1886 , vydaným v letech 1889-1891 ve Vídni a Olomouci, se rovněž setkáváme v zámecké knihovně Dobříš. Další exemplář tohoto vydání se nalézá v zámecké knihovně Pnětluky baronů Rauchů. Její poměrně rozsáhlý fond cestopisné literatury nám umožňuje sledovat dobový zájem o tzv. koloniální země, který byl rozšířen i u příslušníků méně významných šlechtických rodů v bývalém Rakousku. Z těchto vrstev se převážně rekrutovali účastníci různých expedicí, kterými se stále více na mezinárodně politickém významu ztrácející Rakouské mocnářství snažilo zařadit po bok úspěšnějším koloniálním mocnostem. Svědčí o tom knihy jako Neun Monate Gefangenschaft bei Menelik. Errinerungen eines Kriegsgefangenen in Schoa... , překlad z italštiny, vydaný v Berlíně roku 1897; Drei Monate in Abyssinein und Gefangenschaft unter König Theodorus II. F.H. Apela, Zürich 1866; Aus dem Reiche Abdul Hamids od Bresnitze von Sydačoff, Leipzig 1903; Ost-Afrika. Errinerungen und Miscellen aus dem abessinischen Feldzuge od Dr. J. Bechtingera, Wien 1870; Die englische Armee in Abyssinien im Feldzuge 1867-1868 rakouského majora Kodolitsche, Wien 1869.

K pamětem těchto středoevropských koloniálních dobrodruhů musíme přiřadit i vzpomínky českého hraběte Václava Vojtěcha, hraběte Šternberka, Militärische Federzeichnungen, Berlin 1904. Václav Vojtěch, hrabě Šternberk, se zúčastnil búrské války, kde bojoval proti Angličanům a vydal o tom svědectví ve své knize Meine Erlebnisse und Erfahrungen im Boerenkriege, Berlin 1901.

Hrabě Šternberk nakonec pronikl jako postava i do dobrodružné literatury v knize L. Boussenarda Burští junáci, Praha 1917. Vzpomínky dalšího příslušníka starého českého šlechtického rodu vyšly pod názvem Vier Jahre in der Fremdenlegion. Nach Selbst-Erlebnissen erzählt von Alphonse Kinsky bearbeitet von Albert Jaeger, Berlin 1896.

Zájem o severní Afriku byl vždy spojen se zájmem o Egypt a jeho historii. Vynikající egyptologickou knihovnu shromáždili Metternichové na zámku Kynžvart, egyptologicky orientovaná je také zámecká knihovna Pacov baronů Weiss von Tessbach a menší knihovna Riedlů z Riedelsteina v Dalovicích.

Na zámku Šternberk vznikala do roku 1945 osobní knihovna Johanna, knížete Liechtensteina (1910-1975), ve které se nacházejí alba rodinných fotografií z let 1930-1944 s velkým množstvím snímků z loveckých výprav do Tanganiky, Keni a Egypta. Tomu odpovídá i množství cestopisné literatury o Africe, včetně dobrodružné chlapecké literatury a knih o zvířatech. Z nich jmenujme alespoň: Martin Johnson, Simba. Filmabenteuer in Afrikas Busch und Steppe, Leipzig 1929; Hans Anton Aschenborn, Onduno und andere afrikanische Tiergeschichten... Stuttgart 1922; Bengt Berg, Mit den Zugvögeln nach Afrika 2. vydání, Berlin 1925; Friedrich Sieburg Afrikanischer Frühling. Eine Reise. , Frankfurt a.M. 1938; Fritz Bronsart von Schellendorff Afrikanische Tierwelt I. Novellen und Erzaelungen , 3. vydání, Leipzig 1918; Ben Burbridge, Gorilla. Tracking and Capturing the Ape-Man of Africa , London 1928. České provenience je na Šternberku kniha Mein Leben als Jäger in Heimat und Afrika , Praha a Lipsko, 1929, z pera Karla hraběte Podstatzky-Lichtenstein; tento majitel zámku Telč byl velkým lovcem a cestovatelem. Ke sběratelům afrických cestopisů lze zařadit i rod Hildprandtů s jejich zámeckými knihovnami Blatná a Oselce. Mezi řadou knih o Africe nacházíme v jejich knihovně i bohatě ilustrované dvousvazkové dílo Huga Adolfa Bernatzika Äthiopen des Westens. Forschungsreisen in Portugiesisch-Guinea , Wien 1933 s vpiskem Karel Hildprandt,... Mai 1941, staršího původu je Le Vaillant s neue Reise in das Innere von Afrika, während der Jahre 1783 bis 1785... , přeložené z francouzštiny a vydané v Berlíně roku 1796. Tento zcela neúplný, pouze orientační přehled cestopisné literatury v zámeckých knihovnách záměrně uzavíráme zámeckou knihovnou Blatná. Jedna z jejích současných majitelek, paní baronka Hildprandtová, může oprávněně hovořit o svých vzpomínkách na Afriku. Po roce 1948 jejich rodu komunistický režim sebral veškerý majetek, navzdory tomu, že Hildprandtové v minulosti výrazně podporovali české národnostní a kulturní snahy-podporovali například Jana Evangelistu Purkyně, vychovatelem jejich synů byl ředitel muzejní bibliotéky Antonín Vrťátko. Z tíživé situace jim pomohla státní návštěva něguše, etiopského císaře Hailé Selasia, který je na lidovědemokratické vládě vyreklamoval ke svému dvoru. Baron Hildprand pak se svojí chotí strávil dlouhá léta v Africe - zda jim pobyt v jejich nové vlasti usnadnila i četba afrických cestopisů, na které je jejich rodová knihovna tak bohatá, nám ovšem není známo.

Obrazová příloha

Kliknutím na náhled obdržíte obrázek ve zvětšené velikosti.
  1. Cartes et Figures des Voyages Entrepris par Ordre de sa Majesté Britannique... Zámecká knihovna Lipník.
  2. Cartes et Figures des Voyages Entrepris par Ordre de sa Majesté Britannique... Zámecká knihovna Lipník.
  3. Gautier Schouten: Voiage de Gautier Schouten aux Indes Orientales, Commencé l'An 1658 et fini l'An 1665. Amsterdam 1708. Zámecká knihovna Mladá Vožice.
  4. Gui Tachard: Voyage de Siam des Peres Jesuites... Amsterdam 1688.
  5. Gui Tachard: Voyage de Siam des Peres Jesuites... Amsterdam 1688.
  6. Reisen nach Peking, Manila und Isle de France in den Jahren 1784 bis 1801. Lipsko 1809. Zámecká knihovna Blatná.
  7. Albert Sack: Beschreibung einer Reise nach Surinam. Berlin 1821. Zámecká knihovna Blatná, 238IB.
­Cartes et Figures des Voyages Entrepris par Ordre de sa Majesté Britannique... Zámecká knihovna Lipník
1.
Cartes et Figures des Voyages Entrepris par Ordre de sa Majesté Britannique... Zámecká knihovna Lipník­
2.
Voiage de Gautier Schouten aux Indes Orientales
3.
Voyage de Siam des Peres Jesuites­
4.
Voyage de Siam des Peres Jesuites
5.
Reisen nach Peking, Manila und Isle de France
6.
Beschreibung einer Reise nach Surinam­
7.

Aktualizováno: 10.01.2012
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2018
Aktualizováno: 21.02.2018 16:34
TOPlist