Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

HISTORICKÉ MAPY VE FONDU MUZEA KOMENSKÉHO V PŘEROVĚ

Pozvánka na konferenci, velikost 34 kB.

9. ročník odborné konference (11. - 12. října 2000)
Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska

HISTORICKÉ MAPY VE FONDU MUZEA KOMENSKÉHO V PŘEROVĚ

František Hýbl

V mapové sbírce oddělení dějin školství Muzea Komenského v Přerově jsou především mapy Moravy ze 16. a 17. století, rozšiřované v různých státech Evropy od poslední třetiny 16. století do konce 17. století. V první skupině jsou to především mapy Moravy, které ještě před Komenským vytvořil matematik, astronom a osobní lékař rakouských císařů Maxmiliána II. a Ferdinanda II. Paulus Fabricius (1519-1588) v roce 1569 a které vydával Jodocus Hondius v Amsterodamě v letech 1607-1623. Tiskovou desku zhotovil Gerard Mercator po roce 1585. Mapa v měřítku 1:530 000 (s přírůstkovým číslem Muzea Komenského 1168/70/1) má na rubu latinský text. Mapa s přír. číslem MK 1433/97 s týmž měřítkem je z Mercator-J. Hondiova atlasu, vydaného v Amsterodamě v letech 1585-1595 již na rubu bez textu, zatímco Fabriciova mapa Moravy (přír. číslo MK 1552/99) opět s týmž měřítkem, byla vydaná v Amsterodamě v roce 1627-1628 Henricem Hondiem již s francouzským textem. Pozoruhodná je táž mapa, kterou vydal Abraham Ortelius v atlase Theatrum Orbis Terrarum v Antverpách ve španělské verzi na rubové stránce v letech 1600 nebo 1602 či 1612. Tiskovou desku k ní připravil v roce 1573 rovněž Abraham Ortelius. Má měřítko 1:455 000 (přír. číslo MK 359/68/1).

Vzácná je i další Fabriciova mapa Moravy (přír. číslo MK 1546/99), vydaná Juliem Bellem pravděpodobně ve Vídni roku 1627 v atlase Laurea Austriaca v měřítku 1:830 000. Desku k ní vyryl David Custodius. Cenná je rovněž Fabriciova mapa Moravy vydaná V. M. Coronellim v Benátkách v roce 1692 v měřítku 1:350 000 (příř. číslo MK 1546/99).

Ojedinělé v mapové tvorbě jsou tzv. falza Komenského mapy Moravy, vytištěné z desky Fabriciovy mapy Moravy a doplněné kartušemi Komenského mapy Moravy. Čtyři výtisky této mapy z atlasu Frederika de Wita, vydaného v roce 1671 v Amsterodamě bez rubového textu, vyryl rytec Johannes Janssonius a mají měřítko 1:540 000 [podle zákresu geografických objektů] a 1:440 000 [podle zeměpisné sítě] (přír. čísla MK 2680/96, 28/98, 1554/99, 1556/99). Obdobná měřítka od téhož rytce má Fabriciova mapa Moravy s kartušemi Komenského mapy v atlase Henrica Hondia z roku 1633 s německým textem na rubové stránce (přír. číslo MK 1168/70/1).

II.

Světově uznávaného humanistu, teologa, pedagoga a filozofa Jana Amose Komenského (1592-1670), který byl v průběhu nelehkého života neustále na cestách, můžeme bez nadsázky považovat za velmi aktivního poutníka či cestovatele. Již jako mladý student musel absolvovat cestu ze Strážnice do Přerova a odtud pak na vysokoškolská studia do německého Hernbornu a Heidelberku. O prázdninách vykonával studijní cesty na západ, např. do holandského Amsterodamu. Nepochybně důležitým pomocníkem na těchto putováních mu byly mapy z atlasů Janssonia, Blauewa a dalších západoevropských tiskařů a nakladatelů.

Když v závěru vysokoškolských studií zakoupil za poslední peníze Koperníkův rukopis O pohybu zemských těles , musel nakonec absolvovat sedm set kilometrovou pouť pěšky z Heidelberku přes Prahu do Přerova. V dopisu Kristiánu Nigrinovi z Amsterodamu 17. dubna 1663 o tom píše: Já jsem ve čtrnáctém roce tohoto století urazil cestu z Heidelberku do Prahy zcela sám a pěšky, jsa bezpečen průvodem strážného anděla a pevným zdravím. Příčinou té pěší cesty bylo totiž, že mi již nezbývalo mnoho z cestového, a rovněž jsem právě od pohybu očekával pozdravení z nemoci a také jsem se v té naději nezklamal...

V průběhu života vykonal Komenský desítky dlouhých cest po celé Evropě. Z nedokončeného Vlastního životopisu J.A. Komenského, ale i z dalších jeho prací, dopisů a také z publikací komeniologů a historiků víme, že v průběhu nelehkého života navštívil v Německu vedle Hernbornu a Heidelberku také Berlín, Emden, Hamburk, Frankfurt, Lübeck, ve Švédsku Elblag, Nordköping a Stockholm, v Polsku Lešno, Marienburk, Toruň, v Sedmihradsku Blatný Potok, křížem krážem prošel Horní Uhry, dnešní Slovensko. Tak byl ve Skalici, Trnavě, Púchově, Prešově a Levoči. Odtud se vydal do Slezska a pak následovala daleká cesta do Nizozemí, kde vedle trvalého bydliště v Amsterodamu byl také v Leydenu, Groningenu, Haagu, Utrechtu aj.

Na těchto cestách nepostradatelným pomocníkem byly Komenskému nepochybně mapy. Právě jejich dokonalá znalost a důkladné studium těchto kartografických výtvorů vedly Komenského ke snaze zhotovit mapu své rodné Moravy a v mnohém poopravit nepřesnosti a neúplnosti proslulé Fabriciovy mapy Moravy.

Nelehkou práci započal někdy již za pobytu v Přerově a ve Fulneku, kdy shromažďoval materiály k historickému dílu o starožitnostech Moravy. Nejstarší dochované amsterodamské vydání pochází z roku 1627 s rozsáhlou dedikací Velenovi ze Žerotína a se čtyřmi vedutami moravských měst: Brna, Olomouce, Polné a Znojma. Tuto jedinečnou mapu vlastní právě přerovské Muzeum Komenského. Do svých sbírek ji zakoupil zakladatel tohoto muzea František Slaměník na počátku 20. století za 500 říšských marek od berlínského učitele-komeniologa Richarda Arona.

Někteří badatelé usuzují, že Komenský vydal tuto mapu již dříve, snad v roce 1624 (např. Zdeněk Láznička, Karel Kuchař, Milan V. Drápela). Tato mapa měla nepochybně i význam vojenský, neboť vznikla v průběhu třicetileté války a Ladislav Velen ze Žerotína, kterému byla věnována, byl nejen zemským hejtmanem, ale i velitelem moravské zemské hotovosti a v inkriminované době 1626-1627 byl v emigraci v dánských službách.

František Hrubý v rozsáhlé publikaci Ladislav Velen ze Žerotína dokonce usuzuje, že Velen při návštěvě Komenského v Berlíně v roce 1626 vyzval tohoto učence k vypracování podrobnější mapy s brody, mosty a průsmyky pro připravovaný vpád dánských vojsk na Moravu. K tomu Komenský využil i rozsáhlých poznatků z podzimní cesty v témže roce po Moravě, kde studoval žerotínské itineráře. Mohl získat i informace od komisaře nad transporty stavovského vojska Jiřího Sádovského ze Sloupna, když se u něho skrýval v Bílé Třemešné.

Bylo by mylné se domnívat, že Komenského mapa Moravy je výsledkem geodetických či astronomických měření Komenského. Ten na základě vlastního poznání, vědomostí přátel a spolupracovníků, známých vzdálenostních dálek poopravil předešlé mapy Fabriciovy aj. Důkladně znal jižní, střední a východní Moravu. Jen tak mohl korigovat také nesprávný dřívější říční systém západní Moravy, když vykonal v roce 1626 cestu z Drnholce na Dyji přes Náměšť nad Oslavou do Bílé Třemešné. Tato důležitá cesta byla také výsledkem doplnění chybějících míst v prostoru Náměšť nad Oslavou - Brandýs nad Orlicí.

Komenského kartografické dílo bylo vydáváno především v Nizozemí aj. v průběhu téměř 150 let. Ze současných dostupných poznatků a také ze sbírkového fondu přerovského Muzea Komenského můžeme s určitostí potvrdit, že tato mapa byla vytištěna ze dvanácti mědirytinových desek nejméně ve 101 vydáních. K opravdovým kuriozitám nepochybně patří nejen falza této mapy vydávané Johannesem Janssoniem a Petrem Kaeriou z Fabriciovy desky, doplněné kartušemi Komenského mapy, ale i cestovní příruční výtisky, vložené do kožených pouzder a také detail mapy, vytištěný Johanem Hoffmanem roku 1678 v Norimberku na srdcové pětce karetní hry.

Zpočátku Komenského mapy Moravy vycházely s vedutami čtyř již zmíněných moravských měst a s latinskou dedikací Ladislavu Velenovi ze Žerotína. Další vydání již veduty postrádají a jsou zdobena kartuší s legendou v levém horním a pravém dolním rohu mapy.

První český tisk Komenského mapy Moravy byl zhotoven rytcem Samuelem Dvořákem a byl součástí knihy Mars Moravicus od Tomáše Pešiny z Čechorodu, která vyšla v roce 1677. Na rozdíl od ostatních toto české vydání postrádá německé dvojtvary v názvosloví. Má ale zakresleny již krajské hranice na Moravě.

O tom, že Komenského mapa Moravy je nejvýznamnější a nejdůkladněji zhotovené kartografické dílo své doby, svědčí skutečnost, že na ploše ne větší než 550 x 440 mm je zachyceno 1006 objektů, 535 pojmenovaných sídel a 256 nejmenovaných vesnic. Města jsou uvedena v českém a německém jazyce, menší místa v českých oblastech jsou uvedeny česky, v německých částech pak německy. Pochopitelně na mapě jsou zachyceny i jednotlivé pohoří, hory, lesy, řeky a jejich větší přítoky. Zakresleny jsou mosty, lázně a léčivé prameny. Pozorný badatel najde i údaje o dolech na železo, zlato a stříbro, o sklárnách či nalezištích kadidla a jantaru.

Rubové strany Komenského mapy Moravy, většinou z tiskových desek Henrika a Jodoka Hondia a Johannese Janssonia jsou opatřeny často anglickým, francouzským, holandským, latinským, německým, španělským a vlámským jazykem popisujícím Markrabství Moravské. Obsahy textů jsou bohužel vždy zastaralé i nepřesné a nejsou z pera Komenského a jeho nejbližších spolupracovníků.

Brněnský kartograf Milan V. Drápela a jeho dnes již nežijící olomoucký kolega Ladislav Zapletal uváděli, že Hondiové vytiskli z tiskové desky nejméně 66 vydání Komenského mapy Moravy, zatímco menší rytina J. Janssonia vyšla minimálně v 11 vydáních. Podle těchto předních znalců tohoto Komenského kartografického díla byla mapa zařazena do 96 atlasů a tří knih.

KOMENSKÉHO MAPY MORAVY VE SBÍRKOVÉM FONDU MK V PŘEROVĚ

Z uvedené podrobné tabulky jednotlivě popsaných 51 Komenského map Moravy jasně vyplývá, že tento ojedinělý přerovský soubor patří v rámci obdobných sbírek mezi největší na světě. Právem je vyhledávána komeniology a kartografy, ale je o ni zájem i u vystavovatelů. Tak ji v posledních letech mohli zhlédnout návštěvníci Lobkovického paláce na Pražském hradě, dále pak v muzeích v Olomouci, Prostějově, Přerově a na hradě Helfštýně.

V roce 2001 je plánováno její vystavení v berlínské Braniborské knihovně.

LITERATURA

Blekastad, Milada: Comenius. Versuch eines Umrisses von Leben, Werk und Schicksal des Jan Amos Komenský. Oslo-Praha, Universitetsforlaget - Academia b. r. 892 s.

Drápela, Milan V.: Delineatio moraviae auctore I. A. Comenio. K vyd. připr. F. Hýbl, V. Dolníček a F. Herman. Brno, Masaryk. univerzita 1992. 8 s.

Drápela, Milan V.: Mapa Moravy v díle Jana Amose Komenského. In: Pocta Univerzity Karlovy J. A. Komenskému. Praha, Karolinum 1991, s. 104-113.

Koláček, Frant.: Nejstarší mapa Moravy. Brno, Zemské museum 1938. 33 s.

Komenský, Jan Amos: O sobě. Shromáždili a edičně připravili A. Molnár a N. Rejchrtová. Praha, Odeon 1989. 379 s.

Kuchař, Karel: Jana Amose Komenského mapa Moravy z roku 1627. Faksimile s textem. Ostrava Krajské nakl. 1958. 18 s.

Kuchař, Karel: Naše mapy odedávna do dneška. Praha, Nakl. Čs. akad. věd 1958. 129 s.

Novák, Jan V.: Jan Amos Komenský. Jeho život a spisy. Chybějící konec dopsal Dr. Jos. Hendrich. Praha, Dědictví Komenského 1932. 722 s.

Vožda, Gustav - Písek, Jan - Lepka, I.: Katalog výstavy Komenského mapa Moravy se studií doc. dr. K. Kuchaře Líc a rub starých map Moravy. Přerov, Muzeum J.A. Komenského ve spolupr. s Čs. spol. zeměpisnou při ČSAV 1963. 23 s.

Zapletal, Ladislav: Komenského mapa Moravy z roku 1627. Olomouc a Přerov, Univerzita Palackého a Okresní vlastivědné muzeum J. A. Komenského 1979. 125 s.

Aktualizováno: 01.09.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2018
Aktualizováno: 22.05.2018 14:57
TOPlist