Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

Ke knihovědnému významu tepelských inkunábulí, paleotypů a starých tisků

Pozvánka na konferenci, velikost 34 kB.

8. ročník odborné konference (20. - 21. října 1999)
Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska

Ke knihovědnému významu tepelských inkunábulí, paleotypů a starých tisků

Milan Hlinomaz

Přestože knihovědný význam zmíněných fondů je imanentní, připomeňme si některá jejich specifika, jež by mohla být vodítkem pro jejich hlubší odborné zpracování a konkrétnější informací o jejich historické sdělnosti.

Dlouhodobě odborně opomíjeným (od roku 1909) 1)  fondům tepelských inkunábulí a paleotypů se v posledních dvou letech díky péči původního vlastníka, dostalo základního přehledného zpracování formou Short Title, rovněž přidělení inventárních čísel a stanovení počtu 546 výtisků u prvotisků (z toho je 7 postinkunábulí uváděných v kompendiích jako prvotisky). 2)  Při tomto zpracování, kdy bylo nutno ověřit stávající provizorní evidenci inkunábulí (71 tepelských titulů není uvedeno v GW) podle počítačové evidence Britské knihovny (ISTC), 3)  vyplynula některá nová zjištění. Konkrétně se objevil druhý světový unikát tepelského fondu prvotisků a o více jak dvaceti exemplářích bylo možno konstatovat, že se jedná o vzácnosti, vyskytující se na světě v méně jak pěti exemplářích. 4)

Fond tepelských paleotypů se také jeví jako velmi pozoruhodný jak z hlediska své obsahové skladby, tak z mnoha aspektů knihovědných. Rovněž se mu dostalo v poslední době řádné inventarizace a přesné formulace počtu, který dosahuje 745 výtisků, z toho dvě deperdita. Tento fond patřil k nejméně známým. Proto se u něj ještě můžeme setkat s mnohými překvapeními, neboť jeho systematické ověření v dosavadních soupisových pracích jak českých, tak zahraničních, je z kapacitních důvodů teprve desideratem. 5)  Přesto můžeme jako pozoruhodnou vzácnost jmenovat zatím alespoň např. dílo Baptisty Mantuana. 6)

Ze specificky premonstrátské řádové literatury jmenujme namátkou osmisvazkové sebrané dílo sv. Augustina. 7)

Svazky tepelského trezorového fondu starých tisků, které jsou tvořeny ponejvíce konvoluty prvotisků s postinkunábulemi (do r. 1510) a paleotypy, tedy tisky do roku 1539 - (1550), jsou většinou autentické a bylo by zde možno v podstatě mluvit o fondu jednom. Do fondu se z větší části dostaly dobovou akviziční činností tepelských konventuálů. Určitá část však přibyla i ve stoletích následujících, zvláště na konci 18. a ve století 19. i na počátku dvacátého. 8)  Lze tedy konstatovat, že z původních klášterních knihoven, vedle např. strahovského fondu prvotisků, je tepelský druhý, co se týče zachovalosti, početně nejautentičtější, narozdíl od početně třetího nejvýznamnějšího fondu této kategorie, vyšebrodského, který byl po polovině 18. století většinou převázán do barokních vazeb, čímž byla jeho autenticita narušena. 9)  U tepelského fondu došlo u části svazků k narušení autenticity pouze převazbou hřbetu nebo jeho přebílením pro barokní signatury.

Zřídka se jedná o konvoluty rukopisů a prvotisků, či paleotypů. Tyto vznikaly ponejvíce, spolu s vazbami tisků, v průběhu posledního desetiletí l5. století a prvních tří decenií století 16., péčí opatů Zikmunda Hausmanna (+ 1506), Jana IV. Fröstla, Petra II. a Antonína (+ 1535), kdy v Teplé, nelze říci zda v klášteře nebo ve městě, působila pravděpodobně knihvazačská dílna. 10)  V těchto případech se jedná o vazby typicky pozdně gotické, s místní specifikou slepotiskové výzdoby v podobě rozvilin a rout (např. sign.: B 3, B 16). O jejich doznívání je možno alespoň v jednotlivostech hovořit v období panování opata Jana Kurze (+ 1559). 11)  Setkáme se i s případem vazby prvotisku, kde přední deska je původní a zadní deska přidělaná z jiné knihy, pravděpodobně ze 17. století (sign. A 23). Trezorový fond je tištěn převážně na papíře, kde jsou mnohdy dobře znatelné filigrány. Výjimečně je několik jednotlivin tištěno na pregamenu (např. sign. B 33 nebo C 5).

Další zaznamenatelnou, tentokrát renesanční (např. sign. B 12), periodou v typologii tepelských vazeb bylo působení dvou známých opatů bibliofilů, Jana VI. Mausköniga (+ 1585) a jeho nástupce, emeritního opata strahovského, Matěje Göhla (+ 1596), kteří své vazby označovali nejčastěji svými iniciálami, což doznívalo ještě za opatů Andrease Ebersbacha (+ 1629) a Jana VII. Pechera (+ 1647). 12)  Opatřili renesančními vazbami značný počet rukopisů i prvotisků a paleotypů. Tyto kategorie knih byly v jejich době užíváním již značně opotřebované, takže bylo nutno je převázat. Toho bylo mnohdy využito k přivázání aktuální nové teologické produkce, takže se do některých konvolutů tímto způsobem dostaly knihy vytištěné až po polovině 16. století. Chronologicky nejmladší přívazek nám tak, při nedostatku dalších indicií, stanoví alespoň termín převazby "post quem." Jako markantní příklad možno uvést sign. D 111, kde konvolut obsahuje vedle tisku z roku 1524 rukopisný přívazek s vročením 1616. 13)

Vzácněji se vedle opatských iniciál vykytují na renesančních vazbách i opatská znaková supralibros. Většinou jsou však vazby z hnědé hověziny (sign. D 88) nebo světlé vepřovice s prostou rámcovou dispozicí slepotisku nebo jednoduchými ozdobami. Výjimkou nejsou ani světlé pergamenové vazby bez ozdob, pocházející většinou ze 17. století. Někdy je vazba zdobena i datována nebo pouze datována bez ozdob. (sign.: b 214 - 1574, C 145 - 1672).

Najdou se i pozoruhodné jednotliviny doplněné individuálně vlastnoruční výzdobou majitele knihy, např. v podobě pozdně gotických kolorovaných kreseb na přídeštích, např. s tématem Madony, asi po r. 1486 (sign.: C 30) nebo poutníka s holí a růžencem, asi po 1485 (sign.: C 25), či např. u sign. B 18 prvotisku najdeme na předním přídeští vlepené kolorované plátno s naivisticky podanou tváří Ježíše Krista. Podle vlastnického přípisku by se mohlo jednat o dílo tepelského rodáka i profesa Jana Steinera (+ 1633) z roku 1609.

Ze vzácnějších vazeb je možno namátkou upozornit na některé pozoruhodnosti, které doplňují dosud traktované typologické spektrum, včetně jednoho pozdně renesančního exempláře "liber catenatus" z roku 1628. 14)

Pozdně renesanční typologie vazeb přetrvává v Teplé dlouho do období baroka a s typicky barokními formami se zde ve větším množství setkáme až po polovině 17. století. Barokní období je pak z hlediska typologie vazeb nejdelší, neboť jej lze v případě Teplé ohraničit přibližně rokem 1800. 15)

Tématicky zde samozřejmě převládá teologie, která od druhé poloviny 20. let 16. století nabývá polemického charakteru s Lutherem (Sign.: B 183 adl. 1, C 162 adl. 6) nebo s luteránstvím, případně jsou zde přímo jeho díla (Sign.: B 121 adl. 1) nebo jiných reformátorů, např. Melanchtona (Sign.: B 121 adl. 4, B 183 adl. 2), či Huttena (Sign.: C 97 adl. 10). 16)  Najdeme zde ale i jednotliviny z jiných oborů, např. astronomie. 17)

U inkunábulí jednoznačně převládají germanika, a to provenienčně, ale jsou zde i některá jazyková. 18)

Jako místa vydání jsou u paleotypů početně nejvíce zastoupena města: Štrasburk, Norimberk, Basilej, Lipsko, Kolín nad Rýnem, Augsburk a Benátky, ale i Lyon a Paříž. Jako nové tiskařské centrum se zde od roku 1504 objevuje Krakov. 19)

Jazykových bohemik je mezi paleotypy oproti inkunábulím zhruba dvojnásobek a provenienčně zde vedle Prahy najdeme i Plzeň a Mladou Boleslav. 20)

U paleotypů je již větší počet jazykových germanik, a přestože jsou většinová provenienční germanika, znatelně se zvýšil počet vydání provenienčně francouzských latinských tisků z Paříže a Lyonu. 21)

Důležitou a dosud nezpracovanou nebo jen částečně zpracovanou složkou zmiňovaných konvolutů jsou rukopisné přívazky (sign.: D 111), fragmenty rukopisů nebo tisků na přídeštích a obsáhlé marginální glosy, či komentáře hlavního textu. 22)  Ty jsou většinou psány latinsky, řidčeji německy nebo česky (Sign.: B 132), ve třech případech i maďarsky. 23)  Také zde nalezneme zlomky hudebnin (Sign.: B 176) nebo otisky neum z 12. století z již sňatých zlomků rukopisů. 24)  Zvláštní kategorií jsou přípisy latinských nebo německých, či českých veršů, případně modliteb, které by si zasloužily hlubšího odborného zhodnocení od příslušných jazykovědců. 25)

Další zajímavou kapitolou jsou vlastnické přípisky bývalých vlastníků knihy, či konvolutu. Zde přirozeně početně převažují zápisy tepelských řeholníků, v prvé řadě novověkého zakladatele klášterní knihovny, opata Zikmunda Hausmanna nebo známého bibliofila a rekatolizátora, opata Jana Mausköniga, přítele pražského kanovníka Jiřího Bartholda Pontana z Breitenberka. 26)  Z ostatních tepelských konventuálů jmenujme namátkou: žlutického děkana, chotěšovského kaplana, úterského kněze nebo anonymní vlastnické přípisky klášterní knihovny jako instituce, pořízené klášterními knihovníky při katalogizacích, které jsou touto formou doloženy až od roku 1599 a pokračují zhruba do roku 1713. 28)

Za zmínku také stojí zápisy některých pozoruhodných osobností, z nichž uveďme např. vlastnický přípisek (cca 1539) Jana ml. Popela z Lobkowicz (který byl stavitel goticko-renesanční podoby zámku Horšovský Týn) na knize Tytulové stavů duchovního a světského ...(C 127) nebo humanistu Constantina Selendera z Prošovic, 29)  či známého bibliofila, císařského radu Františka Troilla z Lessothu 30)  . Pozoruhodná je rovněž provenience z jiných klášterních prostředí, jako jsou Kladruby (sign.: C 171 adl. 1), Plasy (sign.: E 315, F 573, F 1737) či pražští jezuité (sign.: C 107) nebo hibernové (sign.: D 110), pravděpodobně související s nákupy knih ze zrušených klášterů v josefinském období tepelským opatem hrabětem Kryštofem Trautmannsdorfem. 31)

Rovněž nepřehlédnutelný význam má výzdoba zmiňovaného trezorového fondu, kde nalezneme u inkunábulí samozřejmě, ale ještě i u části paleotypů barevné iniciály ( sign.: B 78, D 95, D 125) nebo iluminace (sign.: B 45 adl. 1, B 173) v mnohém typologicky pokračující ještě z kategorie rukopisů, ozdobně provedené rubriky (sign.: B 146 adl. 1) či kolorované kresby a dřevořezy. 32)

Zvláště fond paleotypů je pak bohatým zdrojem obrazové dokumentace svými mnohdy velmi kvalitními dřevořezy (sign.: B 146 adl. 1, C 117, D 111, D 116 adl. 2). Mezi nimi vynikají figurální motivy (sign.: B 32, B 104, B 173, C 172), někdy ve formě karikatur, např. sedmihlavého Luthera. 33)  Rovněž zde nalezneme kategorii světců, jejichž zobrazení jsou důležitá pro dobovou ikonografii, např. kánonové listy nebo čeští patroni (sign. D 78, 79), Zvěstování Páně (sign.: B 35), P. Marie (sign.: C 179), sv. Štěpán (sign.: B 35), sv. Bruno (sign.: B 146), apoštolové (sign.: E 55 adl. 6), apokalyptické výjevy (sign.: B 104 adl. 2) ale i portréty; např. císaře Maxmiliána I. (B 173); znaky, (sign.: B 146, C 113, D 116) např. Schlicků (sign.: B 23 adl. 9) nebo biskupů (sign.: B 23 adl. 2); či zobrazení řemesel (sign.: B 23 adl. 9); měst a lidských činností (sign.: B 60 adl. 1) nebo i map (sign.: B 64, C 1, C 117, E 42, E 43).

Fond je rovněž obsažným tezaurem tiskařských signetů známých i méně známých tiskařů (např. sign.: B 130, C 172).

Závěrem je možno k celkové problematice tepelského fondu starých tisků dodat, že se jako jeho nejméně zmapovaná část v současnosti jeví početný celek 17. a 18. století, který je i rozsahem největší. Zde jako příklad významného germanika s bohemikálními souvztažnostmi jmenujme dílo rožmberského německého sekretáře Theobalda Hoecka: Schönes Blumenfeldt ..., s.l.t. 1601, které je u nás unikátem a ve světě devátým známým exemplářem. 34)

Další nepřehlédnutelné desideratum jsou pergamenové vazby starých tisků, které obsahují zlomky středověkých rukopisů (např. sign. d 11002, d 11003, f 23) a které bude nutno zpracovat jako dodatek rukopisného fondu zlomků. 35)

Významově nelze, zvláště z germanistického, ale částečně i z bohemikálního hlediska, přehlížet význam fondu 19. století, který je znám alespoň přibližně formou sond a byl vyčleněn knihovníkem V. Vackem alespoň v bohemikální podobě pod zvláštní signaturu. 36)

V tomto bohemikálním fondu najdeme i některé unikáty 37)  nebo pozoruhodnosti, které dosud neuváděl ani Knihopis, avšak v Dodatcích by měly být zachyceny. 38)

Integrita tepelského knihovního fondu byla narušena částečným rozchvácením státními institucemi po protiprávním zrušení kláštera roku 1950. Restituční proces navracení knih ze státních institucí stále probíhá, proto je možno očekávat i další tématická a typologická rozšíření naznačené problematiky. To si však vyžádá delší čas.

Jako další důležitý soupisový úkol se jeví vydání přehledu zlomků starých tisků, sundaných z historických vazeb, kteréhožto úkolu se částečně zhostili knihovníci Nentwich a Vacek v první polovině tohoto století. Jako další úkol pak logicky vyvstává navazující evidence tiskových zlomků na stávajících historických vazbách.

Zmíněné odborné desideratum úplné evidence starých tisků si vyžádá nejméně ještě jedno decenium intenzívní evidenční práce s pomocí výkonné počítačové techniky, o jejíž poskytnutí klášter již podruhé zažádal Grantovou agenturu ČR. Naznačená témata by se měla stát podnětem pro zadávání studentských prací, případně prací diplomových nebo doktorských, jak z oboru knihovědy, tak filologie a dějin umění.

Mnoho času a energie na úkor odborné knihovnické práce si však vyžaduje, vedle vzrůstající badatelské agendy, soustavný boj s prašností a zaplísněním (trvalou hrozbou je zatím stagnující dřevomorka) knihovního fondu, způsobenými dlouholetým neudržováním a vlhnutím knihovní budovy v důsledku bývalé čtyřicetileté nedostatečné státní péče o objekt.


Přehled prvotisků a paleotypů se vztahem k Olomouci v tepelské klášterní knihovně:

Prvotisky:

  • AUGUSTINUS, Moravus: De secta Waldensium.
  • Olmütz, Conrad Baumgarten 29.10. 1500. 4o.
  • GW 3061. HC 11614. Pr. 9496. ISTCN.: ia01373000.
  • Sign.: B 5 adl. 4
  • MISSALE Olomucense.
  • Nuremberg, Georg Stuchs "III. Kal. Apr." [29.3.] 1499. fo.
  • HC 11338. L 1257-8. D 818-821. Riedl 692. Š 656. ISTCN: im00678000.
  • Výpravné dřevořezy. Vzácná raně renes. vazba.
  • Sign.: E 27 adl. 1

Paleotyp:

  • DIURNALE totius anni, partis utriusque cum proprio et communi, de tempore et sanctis una cum psalmis et hymnis ceterisque ad ipsum attinentibus... pro Olomucensis ecclesie rubrica ordinatum...
  • [Wien, Johann Singrenius 1517]. 12 o.
  • Def.: Listy 1, 8 a 9 chybí.
  • Sign.: B 154

Olomouc jako místo vydání figuruje, samozřejmě, i u dalších starých tisků, ale vzhledem k nedostatečnému stavu zpracování knihovního fondu, ji zatím nelze statisticky kvantifikovat formou výčtu. To bude možné až po komplexním počítačovém zpracování fondu, které je otázkou nejméně jednoho decenia.


Teze k ostatním zde předneseným referátům:

  1. ad příspěvek Z. Uhlíře - toto téma půjde v tepelské knihovně lépe zkoumat v průběhu jednoho až dvou let, kdy by měly vyjít tištěné soupisy a přehledy všech zmiňovaných nejstarších knižních kategorií zde uložených. Doufejme rovněž, že se je zhruba do roka podaří prezentovat na Internetu.
  2. ad příspěvek K. Boldana - pražský misál vytištěný roku 1489 se vtepelské knihovně nachází ve dvou exemplářích (sign.: D 68, E 20).
  3. ad příspěvek J. Procházky - rovněž v klášteře Teplá zle hospodařili Mansfeldovi vojáci roku 1621, kdy odvezli několik beden knih a v letech 1643 a 1647 taktéž Švédové, takže jejich knižní kořist by byla zajímavým výzkumným tématem, v porovnání úbytků s knihovním katalogem z roku 1639.
  4. ad příspěvek A. Braunové - hebrejské tisky se v Teplé jistě najdou, ale při současném stavu evidence, kdy chybí předmětový katalog, je nelze systematicky hledat. Je to výše zmíněná otázka času.
  5. ad příspěvek J. Štefana - grafická výzdoba starých tisků je v Teplé tímto autorem úspěšně zkoumána již více jak tři roky.
  6. ad příspěvek F. Vrbenské - je možno konstatovat, že čtyřicetiletá státní "nepéče" o budovu tepelské knihovny se ve svých degradačních důsledcích částečně vyrovná působení živelné katastrofy.
  7. ad příspěvek S. Psohlavce - vedení Kláštera premonstrátů Teplá se snaží ve spolupráci s Karmelitánským nakladatelstvím v Kostelním Vydří o využití a prezentaci obrazového bohatství konižního fondu v produkci tohoto nakladatelství a nebrání se spolupracovat v tomto smyslu s jakýmkoli seriózním partnerem.
  8. ad příspěvek A. Baďurové - tepelský tezaurus signetů je k dispozici pro případná doplnění centrální evidence na CD-ROM.

Aktualizované údaje o pojednávané knihovně pro badatele:

Adresa:
Klášter premonstrátů Teplá
Knihovna
364 61    TEPLÁ

Tel.: 0169/392264, 392691, 392733 - l. 250
Fax: 0169/392634, 392312

Ubytování možné v hotelu Klášterní hospic nebo po dohodě v klášterní ubytovně. Badatelské využití knihovny je možné k doloženým studijním účelům.


Poznámky:

1) Dolch, W.: Stift Tepl, MVGDB 54, 1916, s. 63 - 67; Chaloupková, J. - Hlinomaz, M.: Knihovna Kláštera premonstrátů Teplá. In: Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska 1996. Brno 1997, s. 127 - 138 (tam i starší literatura); Chaloupková, J.: Handbuch deutscher historischer Buchbestände in Europa (red. B. Fabian - C. Blum). Band 3. Hildesheim - Zürich - New York 1998, s. 138 - 147.

2) Hlinomaz, M.: Přehled tepelských prvotisků, Minulostí Západočeského kraje 34, 1999 (v tisku); do tisku připravován Přehled postinkunábulí a paleotypů v knihovně Kláštera premonstrátů Teplá (pro MZK 36, 2001 odevzdáno v říjnu 1999).

3) Srov. Boldan, K.: Ke stavu zpracování fondu inkunábulí Národní knihovny v Praze. In: Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska. Brno 1995, s. 55.

4) Hlinomaz, M.: Vzácnosti z fondu tepelských prvotisků, Knihy a dějiny 6, 1999 (v tisku). Světové unikáty:

1. BREVIARIUM Romanum .

Brixiae (Brescia), Jacobus Britannicus 12.10. 1497. 8 o.

GW 5117. H 3922. Bohatta: Lit. Bibl. 453. ISTCN:ib01114500 Unikát.

Tisk ve dvou sloupcích černě a červeně, dřevořezové figurální iniciály do 9 - 12 ř, versálky do 2 ř. Iluminováno, signet na fol. 355v, nová vazba z pol. 19. st. GW uvádí mylně list 374 prázdný. Iluminováno.

Na poslední straně dva dřevořezy: Nanebevstoupení a král David.

Prov.: + 2r: Conventus s. Augustini Viennae. P. Mauritius Rauch.

Def.:Chybí tit. list, zřejmě při pořizování nové vazby necitlivě oříznuto na úkor živých záhlaví. Razítko z počátku 20. stol.: Bibliothek des Stiftes Tepl.

Sign.: A 15 , inv. č.: 153.

2. PSALTERIUM latinum .

Lipsiae, Mauritius Brandis 30.3. 1485. 4 o.

Non ap. HC, Pr., Voull.B. Unikát.

[a4,b6,c8,d6,e10,f4,g10,h6,i8,k6,l8,m8,n8,o10,p6,q8,r6,s8]

Bez signatur, červené a zelené malované iniciály do dvou řádků a rubriky rovněž červené a zelené..

Def.: chybí a 1, h 2 - h5, s 8

Přivázán lat. rukopis hymnů o 11 listech. Lat. náboženské glosy z konce 15. st., z téže doby dole několik nápěvů na čtyřlinkové osnově. Barokní marginálie, před složkami vlepené listy s barokními rukopisnými dodatky ve dvu sloupcích. Na zadním přídeští něm. poznámky z 18. st.

Vazba pozdně renesanční s dřevěnými deskami, bílá se dvěma mosaz. háčkovými sponami. Rámcová dispozice, vpředu znakové supralibros chotěšovského probošta s iniciálami: A(damus) R(udrich) P(raepositus) C(hotieschoviensis), vznikla tedy mezi léty 1633 - 1639. Na hřbetě st. sign.: E 12.

Na předním přídeští vlepena evidenční cedulka Berlínské akademie od W. Dolcha z roku 1909.

Sign.: B 40, inv. č.: 442

Z dalších vzácností jmenujme např.:

HORAE ad usum Carnotensem . (Heures á l°usage de Chartres.)

Parisiis, Philippus Pigouchet pro Simone Vostre 8.8. 1498. 8 o.

Pr. 8195. Goff H 349. Bohatta, Heures 190. ISTCN: ih00349000.

Pravděpodobně druhý exemplář na světě.

a8 - e 7, f 8 - l 8

Pergamen. Text Evangelium sv. Jana v dřevořezových rámcích s figurálnímí a ornamentálními motivy, latinský a francouzský.

Signet. Mnohé skvělé dřevořezy. Modročervené pozadí zlatých iniciál přes 2 ř., červ. a modré pozadí zl. rubrik.

Výzdoba, celostr. dřevořezy: a 2a: rozpitvané mužské tělo, a 8b: mučení sv. Jana Evangelisty, b 3b: zajetí Páně, c 8a: Zvěstování Páně, d 7a: Navštívení P. Marie, e 3b: Ukřižování, e 4b: Seslání Ducha sv., e 6b: Narození Páně, f 2b: Klanění Tří králů, f 4b: Obřezání Páně, f 6b: Útěk do Egypta, g 1b: Smrt P. Marie, g 4a: David a Betsabé, h 5a: Boháč a Lazar, k 1b: Nejsv. Trojice s papežem a císařem.

Prov.: na předsádce "Le Leuittenant ? mte de Montroye donni a Mons le Capitain de Michal le 12 me Octobre 1839.

Andenken an erine? Wetter Carl Michel k.k. Oberst Auditor gestorben 1. Nov. 1859.

Dr. Heinrich Wanderer Theol. prof. 1860."

Vazba z poloviny 19. st., tmavá se zlaceným titulem na hřbetě.

Sign.: B 33, inv. č.: 270.

RUPE, Alanus de: Apologeticus, i.e. tractatus responsorius de psalterio B.M.V.

[Lubecae, impressor Flisci, cca 1480.] 8 o.

GoffR - 359 = 360 = IDL 3973. ISTCN: ir00359000.

[a8 - z 8, A 8 - L 8] [= 272] ll.

Červené rubriky, na začátku červ. iniciály do 2 a 4 ř.

Vazba původní, dřev. desky, hnědá (tepelská) se dvěma ulomenými háčkovými sponami. Výzdoba: rámcová dispozice uprostřed se třemi tlačenými motivy beránka v kruhu, kolem routy s motivem ptáka. Přední přídeští podlepeno rukopisem 14. st. Na hřbetě v horním mezivazí na světlém podkladě: ALANI RUPE.

Prov.: na přídeští st. sign.: 39 g 11, Eim E 55. Na tit. listu. Hl 1638, I Y.21., oválné razítko ze zač. 20, st.: Bibliothek des Stiftes Tepl.

Sign.: A 47, inv. č.: 472

VOCABULARIUS: Gemmula vocabulorum alias Exquo cum addito diligenter revisa remendata. lat.- germ.

[Argentinae, Johannes Prüss ca 1493]. 4 o.

KWr 2969 (chybně). IBP 5694. Sack 3708.

a8,b8,c6,d6,e6,f4,g4,h8,i8,k4,l4,m8,n8,o4,p4,q8,r8,s4,t4,v8,x8,

y4,z4,A8,B8,C4,D4,E8,F8,H8,J8,K8,L4,M4,A6 [= 216 ll]

Def: ve složce F je h 3, J 3 je dvakrát, L 4 je před L 3.

Vazba je konvolut s dřevěnými deskami s utrženým hřbetem, na němž zbytky barokního titulu a signatury B 53. a se dvěma mosaz. háčkovými sponami, z nichž je jedna utržena.

Prov.: Na tit. listu vl. přípis: Mnrii Teplensis Catalogo inscriptus 1712. Razítko z přelomu 19. a 20. st.: Bibliothek des Stiftes Tepl.

Sign.: B 41 adl. 1, inv. č.: 532

5) Zmiňme např. brněnské soupisy Vobrovy a Dokoupilovy nebo nejnověji olomoucké soupisy Pumprlovy. Pumprla, V.: Soupis starých tisků ve fondech VK v Olomouci. Tisky vydané na území Čech a Moravy v letech 1501 - 1800. Sv. 1 - sv. 12. Olomouc 1974 - 1979; týž: Soupis starých tisků ve fondech Vědecké knihovny v Olomouci. Tisky z let 1501 - 1600. Sv. 1 - sv. 6. Olomouc 1990 - 1996; týž: Tisky z lékařství a příbuzných oborů z let 1501 - 1800. Sv. 1 - 6. Olomouc 1980 - 1988; týž: Krakovské tisky vydané v letech 1501 - 1800. Olomouc 1989. Ze zahraničních připomeňme Brunet, J-Ch.: Manuel du Libraire et de l°Amateur de livres. Tom. I. - VI. Berlin 1922 nebo nejznámější německé dílo, Verzeichnis der im deutschen Sprachbereich erschienenen Drucke des XVI. Jahrhunderts. Herausgegeben von der Bayerischen Staatsbibliothek in München in Verbindung mit der Herzog August Bibliothek in Wolfenbüttel. 1.- 22. Bd. Stuttgart, A. Riessemann 1983 - 1995. Začala rovněž vycházet další řada se jmény vydavatelů, překladatelů a dalších literárních podílníků: II. Abt. Bd. 1 (A - K). Stuttgart 1997. Za upozornění děkuji dr. K. Boldanovi.

6) BAPTISTA Mantuanus: Georgius - i Carmelitae Theologi & Poetae clarissimi, ab Ascensio familiariter explanatus.

Fol. II a: Grandia cappadocis memorantem facta Georgi II ...

[Strassburg, Math. Schürer 1510]. 8 o.

V závěru přilepeny 2 jednolistové tisky.

Sign.: B 181

7) AUGUSTINUS, Aurelius, S.: [Opera sancti -].

[Basel, Johann Froben 1528-29]. fol o. 8 sv.

Sign.: E 69

8) Lobkowicz, Z.: Knihovna v Teplé jako české kulturní středisko v národnostně smíšeném prostředí. Diplomová práce na Katedře knihovnictví a vědeckých informací FF UK v Praze 1979, s. 38. Uveďme např. zmíněnou sign. B 33: HORAE: ad usum Carnotensem. (Heures á l°usage de Chartres.) A také sign.: B 23c: JACOBUS de Jueterbog: De arte bene moriendi.

Leipzig, [Gregor Böttiger cca 1492]. 4 o.

H 9339. Proctor 3023. Louda 997. Dokoupil 658. ISTCN: ij00028000.

"Gekauft ...(Abt) Gilbert Helmer." Def.

9) Srov. Zahradník, I.: Prvotisky knihovny Strahovské. Zvláštní otisk z Věstníku České akademie pro vědy, slovesnost a umění, roč. 11, Praha 1902, s. 1 - 39; Riedl, M.: Katalog prvotisků jihočeských knihoven. Praha 1974, s. 12 - 13.

10) Fest-Schrift zum Siebenhundertjaehrigen Jubiläum der Gründung des Praemonstratenser-Stiftes Tepl. Marienbad 1893, s. 115 - 132; Hoffmann, F.: Nad rukopisy Knihovny premonstrátského kláštera v Teplé, Studie o rukopisech 26, 1987 - 1988, s. 5.

11) Vlastnická poznámka opata Jana Kurze na sign. C 179 adl. 6.

12) Hoffmann, c.d., s. 5; nejnověji srov. Hlinomaz, M.: Několik poznámek k historickému fondu knihovny Kláštera premonstrátů Teplá. In: Historické knižní a vzácné fondy 16. až 19. století v muzeích, knihovnách a archivech ČR. Sborník z odborné konference v Přerově ve dnech 28. až 29. dubna 1999 (v tisku). Pozoruhodná je například vrcholně renesanční vazba pražského misálu (HCR 11263), pořízená opatem M. Gehelem z roku 1588, sign. D 68.

Z paleotypů mimo trezor uveďme např.:

WITZEL, Georg

Georgii Vicelii Oratio Ecclesiastica de Pastoribus ...Christi.

Leipzig 1537.

Sign.: b 21036

WITZEL, Georg

Typus Ecclesiae prioris ...

S.l.t.a. (15..)

Sign.: d 1758

13) PHRIES, Laurenz: Spiegel der artzney: gemacht durch ... Laurentium Phriess / der philosophey und artzney doctoren / ... Gebessert und widerumb fleissig übersehen durch Othonem Brunfels. Acc.: Arzneibuch 1535, rukopis 1616.

[Strassburg, Balthasar Beck 1524.] 4 o.

Pozoruhodný titulní dřevořez.

14) Sign.: B 9, B 114, B 140 (hnědá kůže s figurálním slepotiskovým motivem), B 142 (po 1528, česká provenience, figurální motiv Ježíšova křtu), B 156 (figurální motivy, iniciály: IWPT, vročení 1595), E 27, b 214 (datovaná vrcholně renesanční vazba z roku 1574). Srov. Nuska, B.: Typologie českých renesančních vazeb. In: Historická knižní vazba. Sborník příspěvků. Severočeské museum 1964 - 1965. Liberec 1965, s. 19 - 145.

15) Např. zmíněná pozdně renesanční vazba "liber catenatus" z roku 1628 (trezor, sign. d 145) nebo pozdně barokní vazba rukopisu Infortiatum (inv.č. 271, sign. E 7) ze 14. století, která je tvořena bílou vepřovicí s emblémem trojího paroží a vročením 1800, pořízená opatem Raymundem IV. Hublem. Srov. též Bohatcová, M. a kol.: Česká kniha. Praha 1990, s. 329.

16) Polemiky sign.: B 183 adl. 1, C 162 adl. 6, B 121 adl. 1, B 121 adl. 4, B 183 adl. 2, C 97 adl. 10.

17) B 23 adl. 6, B 60 adl. 1, C 97 adl. 6, C 107.

18) Z pozoruhodnějších jazykových germanik možno jmenovat signatury: 101, 125, 495, 357, 399, 448, 458, 464, 465, 495, 531, 535, (545).

19) Sign.: C 172 adl. 3; B 140 adl. 2, 3; C 113 adl. 2; C 180 adl. 3, 7, 10, 11, 12, 13.

20) Praha: C 150 adl. 7, C 127; Plzeň: C 125 I., II., B 132; Mladá Boleslav: B 178 - Zákon Nový, M. Klaudian, 1518.

21) Např. sign.: Lyon - D 125, E 48 adl. 1, E 51; Paříž - B 103 adl. 7, B 156, E 62.

22) Sign.: A 12, B 139, C 50, D 43; C 71, C 76, C 77, C 92; C 72, C 78, C 85 adl. 1, na pergamenu B 192.

23) Sign.: B 121 adl. 1, B 122, B 137.

24) Sign.: B 171 adl. 5, C 128.

25) Sign.: A 11, B 34 adl. 4, B 180, D 103 adl. 1, B 179 adl. 2.

26) Opat Hausmann, sign.: A 27 adl. 1, B 57, C 47, D 53, B 21 adl. 3, D 47 adl. 2, D 50, D 65, B 21 adl. 1, B 49, E 29, D 47 adl. 1, C 101, B 68 adl. 1, C 142, D 114, D 119 adl. 1, E 88 adl. 1; opat Mauskönig, sign.: B 68 adl. 1, C 142, D 114, D 119 adl. 1, E 88 adl. 1, E 111; opat Koppmann (1807, sign.: B 114). O opatu Mauskönigovi srov. Zerlik, L.A.: Abt Johannes Meuskoenig und seine Zeit. Prag 1938 (strojopis). Doktorská disertace na pražské Německé universitě. Knihovna sign. rkp F 20; srov. též Rukověť humanistického básnictví v Čechách a na Moravě od konce 15. do začátku 17. století. 1. Praha 1966, s. 138, 140, 146 - 147.

27) Např. obsažné rukopisné poznámky v sign. C 110 nebo jmenovitě tepelského kněze Jakuba Herolta z konce 15. století (sign.: C 24), tepelského profesa a žlutického děkana Martina Sigismunda z Mašťova z let 1536 - 1540 (sign.: D 95) a z roku 1541 (sign.: E 84); chotěšovského kaplana Jana Chrizbaucha z roku 1545 (sign.: B 200, fol. Lb) nebo latinský vlastnický přípisek Pavla Křišťana z Úterý, který knihu dostal roku 1589 darem od Kateřiny Lenderinové ( sign.: C 140). Renesanční hnědá kožená vazba je však vročena 1593 a nese iniciály M A T (snad M[athias] (Gehel) A[bbas] T[eplensis] .

28) Srov. Hlinomaz, M.: Několik poznámek ...

29) TYTULOWEE -Stawú Duchownijho a Swietskeeho (!). Totiž Papeže/ Czýsarze/ Králuow/ Knijžat/ Hrabat/ Kardynalův/ Kurffirstuov/ Arcibiskupuow/ Biskupuow/ Opatú/.../ Panuow/ Rytijrzuo(!)/ Wládyk/ Miest nekterých...

[Praha - St. Město, s.t. 1534]. 8 o.

Na tit. listu dřevořez. Prov.: Na konci dobová dedikace Janu Popelovi ml. z Lobkowicz.

Sign.: C 127

Selendar, sign.: D 85. Srov. o něm - Rukověť humanistického básnictví v Čechách a na Moravě 5. S - Ž. Praha 1982, s. 41 - 42.

30) Hamanová, P. - Přibyl, A.: O několika znakových supralibros na vazbách z 16. až 18. století, Strahovská knihovna 18 - 19, 1984, s. 139 - 145. V Teplé např. v trezoru nesign. exemplář a sign.: f 1 758 a-c, g 1285 nebo f 44.

31) Hlinomaz, M.: Několik poznámek ...; týž: Hrabě Heřman Kryštof Trautmannsdorf und Weinsberg jako tepelský opat a barokní velmož pořádající slavnosti (1767 - 1789), v tisku Opera Historica 8.

32) Srov. Vacek, J.V.: O dnešním stavu knihovny Kláštera teplského, Knihy a knihovny 1, 1920, s. 82 an. Srov. sign.: B 18, B 170, C 1 adl. 1, C 25, C 30, D 89.

33) Např. sign.: B 23 adl. 5, C 93 adl. 2.

34) Za upozornění děkuji prof. dr. V. Bokovi z Jihočeské univerzity (sign. trezor: g 1285). Na předním přídeští je dobře dochované znakové exlibris Troila z Lessothu.

35) Ten je součástí Hoffmann, F.: Soupis rukopisů Kláštera premonstrátů Teplá. Catalogus manuscriptorum Bibliothecae monasterii Teplensis ordinis Praemonstratensis. Studie o rukopisech. Monographia III. Bibliotheca Strahoviensis. Series monographica I. Pragae 1999 (v tisku).

36) Hlinomaz, M.: K tiskům 19. století v tepelské klášterní knihovně. In: Tiskárny a tisky 19. století. Sborník příspěvků z celostátní konference pořádané při příležitosti 200. výročí založení jindřichohradecké Landfrasovy tiskárny. J. Hradec 1998, s. 113 - 114.

37) Např. sign.: Č I d 1 250 adl. 9 (Knihopis 5971), Č I b 1 89 - trezor (K 15100), Č I f 1 159 - trezor (K 175), Č I d 1 45 (K 4018), Č I b 1 97 (K neuvádí), Č I d 1 44, Č I d 1 250 adl. 9 (K 5971), Č II a 16 adl. 5 (K 17453), Č II a 16 adl. 6.

38) Např. sign.: Č I b 1 13, 14, 17, 22, 23, 24 (Jungmann VI, č. 2202) 77, 84, 90, 97; Č I d 1 44, Č I f 1 96; Č I h 27 adl. 4, 30, 37; Č II a 103.

 

Aktualizováno: 30.08.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2018
Aktualizováno: 21.02.2018 16:34
TOPlist