Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

Grafická výzdoba rukopisů, konvolutů a též původně neilustrovaných knih konce 18. a začátku 19. století

Pozvánka na konferenci, velikost 34 kB.

8. ročník odborné konference (20. - 21. října 1999)
Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska

Grafická výzdoba rukopisů, konvolutů a též původně neilustrovaných knih konce 18. a začátku 19. století

Jan T. Štefan

Blížíme se začátku 21. století, kdy nedávno vydané knihy z konce devatenáctého století budou od nás časově vzdáleny skoro stejně jako poslední tisky 18. století od počátku vydávání Knihopisu. Není pochyb, že hranice starých tisků je - jako všechny hranice - otázkou dohody, vždyť několik prvních desítek let 19. století v knižní tvorbě úzce navazuje na poslední léta 18. století, kdy končí hranice starých tisků. Proto shrnujeme několik marginálních poznámek, vztahujících se k těmto přechodným rokům ve vztahu k ilustracím rukopisů, konvolutů a též původně neilustrovaných knih.

Význam ilustrací v knize, nebo i v rukopisu a v konvolutu můžeme zařadit do několika skupin:

  • literární, kdy ilustrace sleduje a doplňuje text či zvýrazňuje jeho dějovou osu,
  • dekorativní, posilující výtvarnou složku knihy, jindy vyplývající z estetického cítění majitele, vydavatele nebo autora knihy, nebo též ze společenského postavení některého z nich,
  • propagační, mající za cíl přilákat potenciálního čtenáře a kupce,
  • vědecká (naučná), která exaktně souvisí s odborným textem, posiluje jeho vnímání a utvrzuje poznávání, případně má přímo výukovou úlohu (slabikáře, učebnice aj.).

V každé naší kategorii - rukopisu, konvolutu či původně neilustrované knihy - lze vysledovat některé z uvedených zaměření ilustrace.

Rukopisy jsou zvláštní a jedinečné fenomény, které svázány, plnily a mnohdy dodnes plní funkci knihy [1]). Jejich vývoj a chápání se řídí proměnami doby a po vynálezu knihtisku i rozvojem jeho technologie. V posledních dvou stoletích vznikají jako prvotní záznam především literárního či odborného díla. Vývoj rukopisné knihy i s jejich iluminacemi je vcelku znám.

Zajímavé je, že i v době rozvinutého knihtisku vznikaly rukopisy dále, především jako kroniky, dále knihy modliteb, pranostik aj. Nepochybně zde hrála roli cena a dostupnost tištěné knihy, nepochybně i čas, kterou mohl pisatel do sepsání knihy vložit. Navíc nebyl omezen autorem, a tak mohl tvořit a alespoň části knihy sestavit podle svých představ.

Zatím co starověké a středověké rukopisy vzbuzují mimořádný zájem odborné i laické veřejnosti, pozdější rukopisy se již stávají spíše předmětem sběratelské, dokumentační a archivní činnosti. Významné staré a skutečně vzácné rukopisy jsou oprávněně stále středem pozornosti, ale rukopisné knihy zejména doby baroka a klasicismu leží - pokud nejde o význačného autora či zvláštní dílo - spíše na pokraji zájmu. Tvořili je často anonymní autoři či opisovači, i když někdy naopak v ní můžeme najít nejen autora, ale i vysledovat i celou řadu jejích majitelů. Rukopisná kniha - zejména modlitební - přebývala v rukou více generací a degradace jejího nosného media, papíru, je mimořádně intenzivní. Proto by se jejich podrobnější studium mělo odehrávat v blízkém časovém horizontu.

Ryba do svého soupisu rukopisů strahovské knihovny uvádí jako výzdobu textu siluetové podobizny opatů kláštera [2]). I zde je základem ilustrace rytina, rytý ozdobný rámeček, ve kterém je silueta nalepena. Takových rámečků známe např. z produkce grafické dílny Jana Balzera více. Zde jde o spojení hromadně tištěné rytiny s jedinečným vystřihovaným obrázkem, podobná jedinečnost se objevuje u jiných ilustrací rytinou vůbec. Poznamenejme ještě, že někdy je rytina kolorována, tu ku prospěchu, tu ke škodě grafické ilustrace.

Ilustrace v účelových modlitebních, často lidových rukopisech je někdy kresebná, jindy knihu doplňují vlepené grafické lístky, většinou náboženské dřevoryty nebo rytiny [3]), které doplňují ráz tisku a oživují ho, jindy mají jen dekorativní funkci.

Pokud budeme uvažovat výzdobu rytinami či dřevorytem (či spíše dřevořezem), nemůžeme dost dobře hovořit o původní výzdobě. Ale rukopisná kniha, jako jedinečný artefakt, docela dobře může přijmout rytinu jako svoji integrální součást - aspoň to tak můžeme chápat - a v této jedinečnosti se spojí implantované ilustrace s textem v jediný a z tohoto hlediska organický celek.

Konvolut, smíšený svazek, má s rukopisnou i tištěnou knihou mnoho společného [4]). Protože vznikl spojením více tištěných nebo rukopisných děl dle záměru sestavitele, ať již byl jeho záměr jakýkoliv, vznikl opět jedinečný knižní útvar. Buď bylo cílem ušetřit na vazbě, nebo byly shrnuty obsahem blízké tisky či tisky od jednoho autora. Konvolutům vděčíme za zachování různých dobových příležitostných tisků jako letáků, novin, proroctví, modliteb nebo jarmarečních písní [5]). Těžko bychom hledali druhý analogický konvolut, s výjimkou praxe některých německých vydavatelů první poloviny 19. století [6]), kteří záměrně vytvořeným konvolutem sledovali ochuzení fisku.

I tyto konvoluty jsou graficky zdobeny portrétem, náboženským výjevem [7]) nebo náboženskou [8]) i jinou symbolikou, případně dramatickou scénou, vztahující se k zaměření nebo ději knihy.

Aktualizováno: 29.08.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2018
Aktualizováno: 16.02.2018 15:41
TOPlist