Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

Bible lobkovická a tzv. švédská kořist z Prahy, Olomouce a Mikulova

Pozvánka na konferenci, velikost 34 kB.

8. ročník odborné konference (20. - 21. října 1999)
Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska

Bible lobkovická a tzv. švédská kořist z Prahy, Olomouce a Mikulova

Jiří Procházka

Je známo, že vynález knihtisku byl jedním z podnětů vzniku tzv. novověku. V předloženém příspěvku bychom především chtěli mluvit o tom, že i knihy mají své osudy a někdy to byly osudy velmi pohnuté.

17. století je považováno za období, kdy se v evropských poměrech proplétá staré s novým, přičemž velký vliv na starém kontinentě měla Francie a Švédsko.

V průběhu třicetileté války se švédské vojenské oddíly dostávají na naše území. Jejich cílem tehdy bylo především obsazení hlavního města středoevropské monarchie - Vídně. Švédové v Čechách a na Moravě zanechávají své posádky a například v samotné Olomouci trvala švédská okupace téměř 10 let.

Již staří obyvatelé evropského severu - Normané - měli neobyčejný smysl pro kulturní památky, které se nacházely v zemi jejich výboje a pokud možno si je do Skandinávie přiváželi. Později byly těmito válečnými trofejemi uspokojovány sběratelské zájmy švédských vládců. V našich zemích se kořist Švédům přímo nabízela a možnosti k jejímu získání se zvětšovaly dlouhým pobytem vojsk.

Kořist a kořistnictví bylo neodmyslitelným jevem válečnického života 17. století, resp. jeho první poloviny. Loupením a rabováním si však vojska v cizí zemi obstarávala i nezbytné potřeby k životu, neboť žold se za stále putujícími mnohdy velmi opožďoval. Ve druhé polovině 17. století dochází v tomto ohledu k jistým změnám. Materielní zabezpečení armád se zlepšilo ve spojitosti se zdokonalováním výběru daní, který organizovala vzrůstající státní moc. Tvoří se uspořádaný systém rekvizic a kontribucí. 1)

1) O zavedení tohoto nového systému se také zasloužil spis Huga Grota: De jure belli et pacis, Paris 1625.

Kořist, kterou Švédové získávali v našich zemích na konci třicetileté války, resp. těsně po jejím skončení a která byla odvezena do Švédska byla velmi různorodá. Jednalo se obyčejně o předměty velké kulturní hodnoty (například byly odváženy i stříbrné rakve Pernštejnů z Doubravníka), ale i o plodiny ve Švédsku neznámé. Byly to však většinou knihy, které byly nejlépe transportovatelné. Jak známo, byly Švédy odvezeny fondy zámecké knihovny Dietrichštejnů z Mikulova, knihy z pražských rudolfínských sbírek a fondy z jezuitské knihovny v Olomouci. 2)

Ukazuje se však, že do Švédska byly odvezeny i některé menší knižní depozity - jako například knihovna královopolského kláštera a pod. O archivní prameny u nás Švédové zájem neměli.

Knižní kořist byla přepravována většinou v sudech, popřípadě v bednách a na vozech. 3) Sudy byly přitom vyloženy slámou, popřípadě papírem, nebo kusy textilií, aby se zabránilo poškození. Přes moře byla kořist samozřejmě přepravována na lodích a víme o tom, že se některé z nich potopily.

Nejznámější knihou z této kořisti je tzv. obří kodex, obrovská kniha, jejíž vznik je datován rokem 1200 a ke které se váže pověst, že ji prý za jednu noc napsal sám ďábel. 4)

2) O těchto otázkách si stále zachovávají význam práce J. Dobrovského a B. Dudíka. Srovn.: J. Dobrovský: Literarische Nachrichten von einer im Jahre 1792 unternommenen Reise nach Schweden und Russland, Prag 1796. B. Dudík: Forschungen in Schweden für Mährens Geschichte, Brünn 1852. Nejnověji pak - P. Balcárek: Rozebraná kardinálská knihovna (In: Malovaný kraj 1999/2, s. 8-9).
3) Kořist spravuje Královská knihovna ve Stockholmu (Kungliga biblioteket). Seznamovat se s ní (popřípadě s katalogy k ní) je možné v tamějším sále rukopisů (Handskriftsläsesal).
4) Je umístěna ve specielním chráněném prostoru Královské knihovny ve Stockholmu.

V průběhu staletí byly u švédského královského dvora sestavovány různé katalogy kořisti. Poslední katalog sestavilo rukopisné oddělení švédské královské knihovny ve Stockholmu v roce 1990. 5)

První jeho část indikuje texty psané česky, druhá německé a latinské. 6) Z česky psaných knih je na prvním místě uvedena tzv. Bible lobkovická. Ta se však již ve Švédsku nenachází, nýbrž v Brně v Moravském zemském archívu. 7) Právě o ní - o druhé nejzajímavější knize z kořisti - o jejich osudech bychom se chtěli více zmínit.

Jedná se o rukopis z 15. století, který patřil například Adamovi z Jindřichova Hradce, Jaroslavu Popelu z Lobkovic a nakonec kardinálu Františkovi z Dietrichštejna, který ji uchovával ve své mikulovské knihovně. Pak se dostává s tzv. knižní kořistí do Švédska. Jak se však kniha dostala opět na Moravu?

Bible lobkovická byla vrácena na Moravu v roce 1878 švédským králem Oskarem II. spolu s dalšími 20 česky psanými rukopisy, přičemž došlo k výměně některých archiválií se Švédskem. 8)

5) Katalog 1990, Sign. U 360.
6) Katalog je dále dělen do různách částí, které jsou částmi dřívějších katalogů - např. Bibliotheca Rosenbergica (378, 1- 4), nebo Nicolsburgska catalogen (U 377).
7) Moravský zemský archív, Bible lobkovická, G 10, Sbírka rukopisů, č. 120. Existuje i na mikrofilmu.
8) Srovn.: Stockholmský inventář Mukulovské knihovny z roku 1646 (In: Studie o rukopisech, Praha 1971, s. 237 - 256). J. Skutil: Staročeské, tzv. švédské rukopisy Státního oblastního archívu v Brně (In: XIX mikulovské sympozium 1989, Brno 1989, s. 177 - 182). Týž: Staročeské romány a vědecká díla v tzv. Dudíkových rukopisech Moravského zemského archívu a odborné studie o nich (k dějinám jejich převezení do Moravského zemského archívu) (In: 155 let archivnictví v českých zemích. Sborník příspěvků konference uspořádané u příležitosti 155. založení Moravského zemského archívu v Brně ve dnech 31. května - 1. června 1994. Brno 1995, s. 25 - 36).

V tehdejší zprávě Moravského zemského výboru se říká, že švédský dar byl umístěn v Moravském zemském archívu proto, že tato instituce je shromažďovací místo ne pouze listinného materiálu, nýbrž také každému odborníkovi a badateli vítané středisko uchovávání starých kodexů, tištěných a učebních materiálů, které jsou stavebními kameny kultury, mravů a lidových dějin Moravy. 9)

Toto vstřícné gesto Švédů ovšem souvisí s tehdejší mezinárodní situací. Švédsko ve druhé polovině 19. Století usilovně hledá partnera proti sílícímu vlivu Německa. Jistého spojence nalézá ve Vídni a snaží se také rozvíjet se středoevropským soustátím kulturní kontakty.

Knihy odvezené Švédy z Mikulova, Olomouce a z Prahy měly mnoho osudů. Na Moravě byla knižní kořist soustředěna v Olomouci. Na přelomu let 1648/1649 byla transportována na sever. V květnu roku 1649 se již knihy nacházely ve Štětíně a ještě v témže měsíci dorazily do Stockholmu.

Knih získaných v Praze nebylo takové množství. Nicméně tamější rudolfínský knižní depozit byl více výběrový a jeho jádro tvořily knihy z třeboňské rožmberské knihovny. 10) V polovině září byly knihy z Prahy přepraveny do Lipska a Wismaru a pak hned do Švédska.

Převážně byly tyto knihy zařazeny do královské knihovny, která se nacházela v královském paláci ve Stockholmu. Částečně však byly knihy z kořisti přemístěny do ostatních švédských měst (například do Uppsaly, Lundu aj.), popřípadě jimi byly obdarovány i církevní instituce, jako starobylý kostel sv. Mikuláše ve Stockholmu.

V královském paláci ve Stockholmu byl depozit umístěn v sále Tre kronor (Tři koruny). V roce 1697 však palác zachvátil rozsáhlý požár, při kterém zahynul i švédský král Karel XI. V požáru málem shořel i Codex gigas, který byl v poslední chvíli vyhozen z okna třetího poschodí. Prasklé desky knihy dodnes tuto událost připomínají.

9) Srovn.: A. Kocman a kol.: Průvodce po státním archívu v Brně. Brno 1954, s. 58.
10) Srovn.: J. Procházka: České písemné památky ve Švédsku (In: Morava a Brno na sklonku třicetileté války, Praha - Brno 1995, s. 16)

Transferem do Švédska však přemísťování knih z kořisti neskončilo. V roce 1654 k údivu celého protestantského světa švédská královna Kristína přestoupila na katolictví a přestěhovala se ze Švédska do Říma. Vzala s sebou i knihy z kořisti. Na cestě do věčného města pobyla ještě nějaký čas ve Francii, kde některé knihy z kořisti vyměnila za jiné. Tak se mnohé folianty z kořisti objevují i v pařížské Národní knihovně. Po úmrtí Kristíny v Římě roku 1689 byla její knihovna zakoupena papežem Alexandrem VIII. Tento soubor byl zařazen do známé vatikánské knihovny.

Vraťme se ale k Olomouci. Město bylo jedním ze zdrojů kořisti, ale také jejím významným překladištěm. Je známo, že některé vzácné knihy, které se v době švédské okupace ve městě nacházely, nebyly Švédy odvezeny. Jak to? Vysvětlení je asi takové: knihy určené k převozu do Švédska byly připravovány a ukládány do beden samotnými Olomoučany, kterým se podařilo před dohlížejícími Švédy občas nějaký svazek ukrýt. V této souvislosti bývá upomínán jakýsi student Michal Sartorius, který se měl zasloužit o záchranu mnohých knih. 11)

Musíme ovšem odmítnout názor, jakoby knihy byly z Olomouce odvezeny proto, protože byly před Švédy nemístně vychvalovány a uvádí se jméno jakéhosi Jiřího Pelinky, který měl údajně Švédům odhalit bohatství olomouckých knižních fondů.

Problém tzv. švédské kořisti je čas od času oživován úvahami nad jejím dalším osudem. Jsou přitom převážně diskutovány možnosti jejího navrácení. Stoupenců opětovného přemístění těchto knih však mnoho není. Je třeba vzít především v úvahu, že tyto knihy jsou ve Švédsku velmi důstojně a bezpečně uloženy v klimatizovaných a ohnivzdorných prostorách. Převoz by je mohl ohrozit, přičemž by knihám po transportu asi nebylo hned zaručeno odpovídající uložení. Navíc by toto přemísťování asi vyvolalo řetěz dalších podobných a většinou nežádoucích knižních transferů.

11) Václav Nešpor: Dějiny města Olomouce, Olomouc 1998. s. 165

Poznámky

Viz v průběhu textu.

Aktualizováno: 30.08.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2018
Aktualizováno: 16.02.2018 15:41
TOPlist