Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

Zkušenosti s využitím spolupráce s oddělením rukopisů ve výuce latiny

PhDr. Václav Bartůšek

Fotografie © Filip Novák
p0000180.jpg Vzhledem k tomu, že klasická filologie a zejména výuka latiny se převážně zaměřuje na jazyk minulosti, který dnes udržují při životě jen symbolicky skupinky nadšenců,[1] může být názornost ve výuce zajišťována právě prostřednictvím pracovišť, která se zabývají shromažďováním starých rukopisů, péčí o ně a tudíž i jejich kulturním a studijním využitím. Tato pracoviště se nacházejí v nejdůležitějších centrálních knihovnách, které mají příslušná rukopisná oddělení, kde se jěště věnují pracovníci zpravidla inkunábulím a starým tiskům. Na špičkových pracovištích tohoto druhu, mám na mysli specializovaná oddělení Národní knihovny v Praze a Knihovny Národního muzea v Praze, se alespoň jeden nebo někdy i více pracovníků věnuje pouze rukopisné tématice. Sem je tedy možné za určitých okolností směřovat exkurze. Je ovšem nutné posoudit, kdy a za jakých okolností je exkurze na takové pracoviště vůbec nutná.[2]

Osobně se na základě vlastních zkušeností, jak z dob vlastního studia, tak i z působení při externím vyučování latiny a latinské četby na Institutu základů vzdělanosti na Univerzitě Karlově v Praze domnívám, že je nejlépe pro exkurzi, kterou je možno s příslušným oddělením navázat první kontakt, využít kurs četby zaměřené na středověké prameny a požádat příslušné oddělení o předvedení několika ukázek, s nimiž se studenti při výuce dostanou do styku, pokud je příslušné oddělení vlastní, což lze poměrně snadno zjistit podle publikací, která příslušná pracoviště vydala.[3] Sám osobně mám velmi dobrou zkušenost z oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny v Praze při exkurzi z četby k době Karla IV. (Vita Caroli), kde mi pracovníci připravili hned několik ukázek rukopisů této doby s příslušným odborným výkladem.[4] Po příchodu do oddělení byli posluchači, kurs četby Vita Caroli, v počtu do 10 studentů, stručně seznámeni s posláním oddělení rukopisů Národní knihovny i s jeho příručkou a katelogy, ve druhé (delší) části návštěvy, která zabrala zhruba dvě hodimy, byl přednesen výklad s názornými ukázkami. Studenti ovšem nešli na exkurzi nepřipraveni, ale v rámci hodiny, která před návštěvou následovala jsem je seznámil s posláním a činností oddělení rukopisů a osvěžil jejich znalosti, které měli mít, neboť by v rámci svého studia měli s Národní knihovnou v Praze, která díky svému vývoji a tradici supluje od svého vzniku již přes 200 let úlohu knihovny univerzitní.

Podobně jako v Národní knihovně mohou využívat ke studiu rukopisů svých knihoven i jiná česká a moravská univerzitní města, např. Brno, Olomouc, Plzeň, České Budějovice a pod.[5] V regionech je často možné shlédnout některé zajímavé památky v muzejních knihovnách nebo v archivech. Zde je třeba, aby příslušný vyučující navázal včas kontakty s vlastivědnými pracovišti. Často je možné využít i výstavy zaměřené k určitým událostem nebo přímo i na určité knihovny.[6] Na úrovni okresních měst může být tento kontakt navázán i na úrovni středních škol. Zejména tam, kde působila gymnázia dříve,[7] se rozšíří tato spolupráce i na ukázky starých tisků, zejména učebnicového charakteru, které se týká antických autorů. Studenti se ovšem při takové příležitosti mohou seznámit i s archivní agendou rukopisné povahy např. u piaristů a u jezuitů, která byla vedena latinsky, což rozšíří jejich představy o využívání latiny v minulosti,[8] případně absolvují-li podobnou exkurzi v rámci jiného předmětu, zpravidla dějepisu (nebo semináře podobného zaměření) může to vyvolat i jejich další zájem o studium latiny, což podle mých zkušeností z exkurzí v předmětu muzeologie může platit i při bakalářských studiích.

Velmi důležitý výchovný význam pro co nejširší veřejnost mají v tomto směru dny otevřených dveří v Národní knihovně v Praze, pořádané nejčastěji v rámci Mezinárodních knižních veletrhů v Praze, [9] kde mají návštěvníci možnost seznámit se s původními prostorami Národní knihovny v Praze, zejména s interiérem jezuitské knihovny a zrcadlové kaple. Velmi užitečná byla v tomto směru výstavka faximilií nejstarších rukopisů v přístavku této knihovny z konce 18. století tzv. risalitu.[10] Vedle nejstaršího klementinského manuskriptu Vyšehradského kodexu z konce 11. století (kol. 1085) zde byla připomínánaještě např. zejména obrazová Velislavova bible z počátku doby vlády Karla IV. (kol. 1340), breviář Beneše z Valdštejna z 15. století nebo velmi známý Pasionál svatojiřské abatyše Kunhuty z let 1314-1321. Tato drobná výstavska pokračaovala až na úroveň starých tisků (vzácné tisky děl J.A. Komenského) a v závěru seznamovala diváky se zpřístupňováním našich nejstarších literárních památek i s produkcí oddělení rukopisů a vzácných tisků, kterou je možné prostřednictvím Národní knihovny zakoupit.[11]

Vedle možnosti získání kopie faksimilie (listu nebo části manuskriptu), jehož koupě bývala kdysi poměrně levnou záležitostí,[12] přes získávání informací prostřednictvím edic, studií a dalších knih vydávaných pro oddělení rukopisů a vzácných tisků v Národní knihovně v Praze vede dnešní cesta možnosti seznámení se s rukopisy k digitalizaci rukopisů. Ta byla vpodstaě zahájena v dubnu 1993 vydáním CD-ROMu v rámci programu UNESCO Paměť světa ve spolupráci s českou firmou Albertina icome. Jednalo se o první počin svého druhu. Byl na něm uložen bibliografický soupis 149 nejvýznamnějších položek z historických fondů Národní knihovny ČR.[13] Tyto práce pokračují dále i v následujících letech až do dnešní doby,[14] kdy ovšem probíhají rychlejším tempem a s dalšími technologickými změnami, takže jako laik v tomto směru mohu spíše zájemcům doporučit, aby si nejnovější informace obstarali pokud možno před výkladem o těchto problémech studentům na místě.

Zamýšlíme-li se nad spoluprací oddělení starých rukopisů v rámci výuky latiny, považuji za nutné, aby si obě zúčastněné strany pečlivě uvědomily svou úlohu v tomto vztahu, neboť právě od tohoto pochopení se může vyvýjet jeho úspěšnost. Učitelé na středních i na vysokých školách by měli přesně vědět, co mohou od knihovníků požadovat, knihovníci by měli radit, co nabídnout. Tam, kde je možno použít starších i novějších pomůcek (knih, fotografií, mikrofilmů, CD ROMů), by se vše mělo využívat. Rukopisy by se měly prezentovat tak, aby se co nejvíce šetřily. Na druhé straně, kde to jen dobrá vůle a úřední předpisy alespoň trochu dovolí, měla by být ukázka alespoň některých rukopisů umožněna, neboť, jak sám vím z vlastní zkušenosti je to pro mladého člověka silný emocionální zážitek.

Na závěr svého vystoupení bych si položil ještě jednu kuriozní otázku, kdy by měli učitelé se spoluprací začít. Dopručuji hned, jakmile se objeví potřeba názornosti ve vyučovacím procesu. Není snad třeba (obzvláště na střední škole) dožadovat se ukázek těch nejzajímavějších rukopisů, je třeba vycházet zvýuky i z kapacity příslušné knihovny. Nikdy by si ovšem neměl nechat učitel ujít zajímavou výstavu rukopisů a se zájemci ji třeba i opakovaně navštívit.

Poznámky:

[1] V zahraničí (SNR, Vatikán) existují společnosti živé latiny, u nás vyvrcholily vydáním: Quitt, P., Kucharský, P.: Česko-latinský slovník. 901 s., Příloha. 45 s.; srv. též i překlady českých spisovatelů do latiny např. nejnověji Karel Jaromír Erben - Poemata, přel. Kraus, J., Nejtek, J., Echo Latina 1998/1-2, s. 48-50.

[2] Pro Národní knihovnu České republiky v Praze viz. Voit, P.: Pražské Klementinum. Praha 1990, 183 s.; pro knihovnu Národního muzea v Praze Knihovna Národního Musea, Praha 1959, 235 s.Z knihoven, které mají ještě zajímavé dědictví rukopisů je třeba alespoň ještě připomenout premonstrátskou knihovnu v Praze na Strahově.

[3] Pro oddělení rukopisů a vzácných tisků Národní knihovny v Praze je to např.: Hejnová, M.: Průvodce po fondech oddělení rukopisů a vzácných tisků SK ČSR V Praze. Praha 1989. Dále doporučuji pravidelné sledování periodika tohoto oddělení Miscellanea oddělení rukopisů (Státní knihovny ČR) Národní knihovny České republiky v Praze.

[4] Velmi rád bych především poděkoval panu Phdr. Zdeňkovi Uhlířovi a PhDr. Kamilu Boldanovi. Exkurze se konala v dubnu 1995.

[5] Jádra těchto knihoven často tvořily svozy z kláštěrů v okolí i zdejších, proto je nutné si situaci ověřit, i kyž některé knihovny mají velice přehledně zpracovaný soupis rukopisů od B. Ryby.

[6] Srv. např. výstavu Piaristé, tradice benešovské kultury a vzdělanosti v říjnu 1994, kde byly ukázky aechivních rukopisů a starých tisků z produkce někdejší zdejší piaristické koleje nebo výstavu v Brandýse n.L.v roce 1996, z jejíž přípravy vzešel Katalog prvotisků, starých tisků a rukopisů sbírkové knihovny Okresního muzea Praha-východ.I. Prvotisky a staré tisky, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav 1994, 116 s.,II. Tisky knihovny residence piaristů v Brandýse nad Labem, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav 1996, 62 s.

[7] Ukázka takového využití viz např. Tříška, J.: Latinitas Bohemica. Praha 1996, Historia domus Richnoviensis Scholarum Piarum, s. 207-215.

[8] Latinsky bývaly většinou vedeny kolejní kroniky, které jsou dnes zpravidla uloženy v SÚA v Praze nebo v příslušném SOkA. Jezuitské anály - Litterae Annuae se často nacházejí v oddělení rukopisů NK v Praze, kde jsou v současné době předmětem digitalizace.

[9] za lektorského doprovodu.

[10] Jednalo se asi o 5 vitrin.

[11] Názvy knih uvádí přesně ediční plán každoročně vydávaný v NK.

[12] Srv. např. Iluminované rukopisy Státní knihovny ČSR v Praze. Usp. a text. Urbánková, E., Praha, b.d., 16 s., 12 foto.

[13] Hejnová, M.: Z činnosti oddělení rukopisů a starých tisků. In.: Miscellanea oddělení rukopisů a starých tisků 11/1994, s. 210-214.

[14] Srv. např.: Knoll, A.: Digitalizace středověkých rukopisů. Výroční zpráva Národní knihovny 1994, s. 72, 73.

Aktualizováno: 03.09.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2018
Aktualizováno: 23.05.2018 15:43
TOPlist