Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

Konzervátorské průzkumy vzácných historických knižních fondů

Jiří Vnouček

Fotografie © Filip Novák
p0000198.jpg

Úvodem - proč průzkum... ?

V posledních letech se stále častěji setkáváme s pojmem konzervátorský průzkum fondu či průzkum fyzického stavu knižního fondu. Tyto průzkumy se dnes stávají neodmyslitelnou součástí činnosti útvarů ochrany fondů a patří mezi jednu z hlavních aktivit restaurátorů-konzervátorů v knihovnách, archivech a muzeích.

V tomto příspěvku bych chtěl přiblížit důvody a význam této činnosti, ale i úskalí s tím spojená.

Ochrana knihovních fondů prodělala v posledních letech rychlý vývoj, který je patrný zejména v našich zemích, kde do nedávné doby byla péče o naše kulturní dědictví do značné míry zanedbávána. Zatímco dříve se nám pod pojmem ochrany knižních fondů vybavili pouze restaurátoři pracující na opravách poškozených svazků či fungující univerzálně dle potřeby jako lék na všechny problémy, tedy prováděli i mechanickou očistu knih, jejich desinfekci či stěhování, dnes spolupracují na těchto činnostech další různá oddělení. Setkáváme se jednak s větší specializací oddělení, ale především s jiným přístupem k ochraně fondů. Největší důraz není dáván jako v minulosti na řešení následků, tedy poškození vzniklých špatnou ochranou fondů, ale na významu nabývá především preventivní péče a důsledná organizace a koordinace činností, chcete-li jakýsi konzervátorský management.

Jedním z prvních a základních úkolů je poznat skutečný fyzický stav svěřeného fondu a určit typy a rozsah jeho poškození. Od toho se pak odvíjí další činnosti a plánování ochrany fondů.

Zatímco dříve byly vybírány knihy k zadávání restaurátorům nahodile a ochrana fondů nebyla v dostatečném předstihu plánována, dnes stále častěji prováděné konzervátorské průzkumy umožňují získat statistická data, podle kterých je profilována celá činnost ochrany fondů.

Cílem průzkumů je především zjistit a zaznamenat momentální fyzický stav fondu a kategorizovat jeho poškození. Při práci jsou používány formuláře, které by svými dotazy měly tuto skutečnost co nejlépe popsat. Důležité je dopředu vhodně stanovit rozsah průzkumu a hlavní otázky.

I když se obvykle dotazníky tak zvaně šijí na míru, jejich základní struktura je shodná.

1. Rozsah a časová náročnost průzkumu

Je výhodné postupovat směrem od jednoduchých průzkumů (v úvodů spíše jen jednoduchých prohlídek) celého fondu k specializovaným (a mnohdy složitým) průzkumům vybraných částí fondů. Při tomto prvotním průzkumu lze v poměrně krátké době zjistit, kde nejvíce hoří a co ještě může počkat. Existují i průzkumy s formuláři navrženými tak, aby průzkumník mohl například během jediného dne zjistit celkový stav fondů malého muzea. Na druhé straně mají některé průzkumy komplikované formuláře, u nichž vyplnění jedné položky (knihy) trvá 5, 10 ale i 60 minut.

Časový faktor je u průzkumů velmi významný, neboť má-li průzkum přinést kvalitní a přesné informace (výsledky), je nutné prohlédnout celý zkoumaný fond a teprve potom je možno statisticky zjistit žádané výsledky. Je-li tedy formulář časově náročný (podrobný či složitý), oddaluje se tím i jeho vyhodnocení. Proto je nutné před zahájením každého průzkumu jasně stanovit jeho cíle a záměry a časový rozsah. Od toho se pak odvíjí volba a množství otázek.

2. Volba otázek

Obecně platí pravidlo, že méně je mnohdy více. Zvolíme-li tedy méně otázek, trvá průzkum kratší dobu a můžeme ho rychle vyhodnotit a rychleji uplatnit z něho vyplývající výstupy. Jednoduché průzkumy bývají obvykle specializované na určitý konkrétní problém a lze je uplatnit u fondu, který obsahuje jeden typ materiálu, vykazuje pouze několik typů poškození a předpokládáme jednoduché zásahy vedoucí k jeho ochraně - například uložení do krabic či převazba.

Bude-li například naším záměrem zjistit, kolik je poškozených vazeb novin a kolik bude stát jejich převazba, stačí se ptát na několik otázek a průzkum může být vyhodnocen rychle.

Pokud však chceme fond novin dále kategorizovat například dle stáří, formátu, formy uložení a kompletnosti jednotlivých svazků či jejich významu pro naši instituci, musíme přidat další otázky a tím pochopitelně naroste doba potřebná k provedení a vyhodnocení průzkumu. Na druhé straně však získáme jedním průzkumem více odpovědí, které momentálně sice možná nepotřebujeme, ale které mohou dříve či později přijít vhod. Je pochopitelně nesmyslné provádět u stejného fondu další a další průzkumy s novými otázkami, na druhé straně hrozí nebezpečí, že potencionálně využitelnými dotazy průzkum natolik zkomplikujeme, že bude nejen složité ho provést, ale bude i komplikované ho vyhodnotit.

Situace se komplikuje zejména u fondu, který je natolik poškozený či vzácný, že je třeba omezit manipulaci s ním na minimum. To se týká například rukopisů a dalších vzácných historických fondů. Kniha je svojí podstatou, složením materiálů, z nichž je vyrobena, a formou využívání natolik komplikovaný objekt, že není vůbec jednoduché ho popsat, a tedy i stanovit priority otázek.

3. Formulář průzkumu

Zatímco základní (pilotní) průzkumy si všímají celkově typů fondů, míry jejich zpracování a využívání, místa a formy uložení, (např. klimatických podmínek a ochranných obalů), specializované průzkumy jdou daleko hlouběji do podstaty objektu a všímají si různých detailů.

Formulář se obvykle skládá se základního popisu objektu (tzv. identifikační části - signatury, místa uložení, autora, názvu atd.), typologického popisu objektu (jak vypadá a jak byl vyroben), typologického popisu poškození a jeho stupně a rozsahu. Závěrečná část obsahuje doporučení dalších kroků vedoucích k ochraně, eventuelně konzervaci objektu.

Ideální je situace, když formulář dá odpověď na více otázek či je vytvořena základna, jakýsi potenciál pro eventuelní další možné dotazy. Přílišné množství dotazů či jejich komplikovanost však je, jak již bylo zmíněno, jedním z úskalí. Nejhorší a přitom velice obvyklá situace nastane když zjistíme po prohlédnutí například 1000 knih, že by bylo vhodné přidat další dotaz, a tudíž musíme začít průzkum znovu od začátku.

4. Analýza účelů a cílů průzkumu

Z uvedeného vyplývá, že je nezbytně nutná řádná analýza cílů průzkumu a správná volba otázek. Protože případné nedostatky se projeví až při provádění průzkumu, vyplatí se nejprve provádět průzkum cvičně na náhodně vybraných svazcích, které reprezentují různé typy materiálů, konstrukce a typů poškození.

Pro tvorbu a vyhodnocování průzkumů jsou ideální počítačové databáze, před jejich mnohdy nákladným vytvořením programátorem se vyplatí vyzkoušet si papírovou verzi formuláře.

5. Posuzování stupně a rozsahu poškození

Při posuzování stavu a míry poškození se nám osvědčilo používat čtyřstupňové hodnocení:

  1. dobrý, funkční, stabilní - tento stupeň vyjadřuje, že objekt je v dobrém stavu, přiměřeném jeho stáří (určitá drobná poškození či opotřebovanost je přípustná). Na první pohled nevykazuje zásadní disfunkci vazebné struktury, žádný z použitých materiálů nevykazuje chemickou nestabilitu.
  2. mírné či částečné poškození - tento stupeň vyjadřuje, že objekt je již částečně poškozen a projevují se určité disfunkce vazebné struktury (roztržené či uvolněné listy, přetržení některého vazu). Projevují se určité příznaky počínající chemické degradace (řada procesů jako koroze železitoduběnkových inkoustů je mnohdy dána podstatou složení inkoustu a vzniká již při použití inkoustu).

    Celkově však lze považovat stav za stabilní, nevyžadující zvýšené okamžité pozornosti.

  3. pokročilé poškození či špatný stav - tento stupeň vyjadřuje, že došlo k zásadnímu poškození papíru, struktury a funkce knižní vazby. Toto poškození se může dále zhoršovat a způsobit celkové ohrožení podstaty knihy (pokročilá koroze inkoustu, utržená deska knihy).
  4. kritický či alarmující stav - tento stupeň vyjadřuje, že poškození je již takového rozsahu, že ohrožuje samotnou existenci objektu (naprosto nefunkční, těžce poškozená vazba, ztráty textu apod.). Je nutné učinit okamžité kroky k záchraně knihy.

Podobnou kategorizaci stupně poškození lze nalézt i v zahraniční literatuře.

U jednoduchých formulářů průzkumů se lze spokojit s posouzením celkového stavu, v detailnějších průzkumech pak popisujeme a hodnotíme jednotlivé části knihy odděleně a teprve na závěr je sumarizujeme.

Při popisu je vhodné postupovat tak, jak knihu vidíme či jak vznikala. Nejprve tedy popíšeme celkově vazbu, dále postupujeme od psací podložky (papír, pergamen) k psacím látkám (písmo, iluminace), vazbě bloku, deskám a celkové výzdobě vazby a nápisům.

Vzhledem k tomu, že kniha je trojrozměrný objekt a při průzkumu není možné popisovat každou stránku či folio samostatně, nevyhneme se určité sumarizaci týkající se rozsahu poškození či míst, kde se nachází. Pokud provádíme již podrobný průzkum, lze alespoň částečně rozdělit poškození dle místa na:

  1. místní, lokální, jen na několika místech
  2. oblastní, v určité části knihy
  3. první či poslední části knihy (zejména okolo předsádek nebo první složky)
  4. celé knihy

6. Průzkumní pracovníci

Průzkum by měl provádět zaškolený tým pracovníků. Zdá se, že se nejvíce osvědčuje práce ve dvojicích, kdy jeden pracovník knihu popisuje, druhý přihlíží, zapisuje a eventuelně koriguje hodnocení kolegy. Na tomto místě je nutné uvést, že lidský faktor může do značné míry ovlivnit hodnocení stavu posuzovaných knih a tím i celkové výsledky. Může se stát, že různé osoby mohou mít na stav odlišný názor. Proto je třeba pracovníky co nejlépe zaškolit, aby stupně hodnocení správně charakterizovaly poškození knihy bez ohledu na to, kdo práci provádí. Jako ideální se zdá, když práci provádí restaurátor spolu se správcem fondu. Jednak tím odpadá následné doplňování bibliografických (identifikačních) údajů, které mnohdy restaurátor není schopen zjistit, na druhé straně správce fondu mnohdy nezná dostatečně technologii výroby knihy a typy poškození. Spoluprací restaurátora se správcem fondu tak lze i přispět k oboustrannému lepšímu poznání knižního fondu a svým způsobem i k jejich dalšímu vyškolení. Je velmi dobré, když správce fondu získá povědomí o typech poškození a je pak v další běžné praxi schopen rozlišit alespoň zásadní typy poškození, čímž mnohdy může přispět k záchraně knih.

7. Grafické znázornění formulářů

Po celém světě se na účely průzkumů využívají různé typy formulářů a formy jejich zpracování a vyhodnocení. Obvykle se jedná o různé formy zaškrtávacích formulářů, kde jsou předepsány možné kategorie a odpovědi, nebo jsou na vyplňování používána klíčová slova rozeznatelná při počítačovém zpracování. U některých formulářů se z úsporných důvodů používají zkratky, to však vede k vytváření různých dodatků, slovníků apod. Většinou není možné se vyhnout dodatečnému slovnímu hodnocení, zejména v případě, jedná-li se o ojedinělý úkaz mimo všechny kategorie - takový se vždy najde).

Velkým problémem je, že neexistuje jednotná terminologie pro typologii popisu knih a jejich poškození. Jedná se opět o celosvětový problém. Zatímco v některých zemích existují slovníky popisující alespoň základní terminologii, u nás jsou dostupné pouze jejich fragmenty v několika odborných článcích. Co se týče typologie poškození, nelze ji nalézt jednotnou ani v zahraničí.

8. Obrazové přílohy, fotodokumentace

Obrazové přílohy či fotodokumentace nejsou úplně běžnou součástí konzervátorských průzkumů a lze říct, že přichází v úvahu až u velmi specializovaných průzkumů. Obrazová příloha je však vhodným doplňkem popisu zejména v těch případech, kdy je například poškození těžko popsatelné, či se na jeho typ a míru liší názory, nebo je záměrem dokumentovat současný stav s výhledem možného srovnání v budoucnosti.

9. Počítačové databáze

Velkou pomocí při zaznamenávání údajů a zejména jejich vyhodnocování jsou počítačové databáze. Při navrhování databáze se rozhodně vyplatí co nejdetailněji seznámit s existujícími databázemi či konzultovat jejich možnosti s programátory. Ideální je stav,, když si může navrhnout databázi sám pracovník, který průzkum provádí. Bohužel zejména při vytváření složitějších databází toto není možné, a tak nezbývá než se spoléhat na programátory. Je nezbytně nutné, aby programátor dobře porozuměl otázkám ve formuláři a způsobu jejich vyplňování.

Výhodou databází je i jejich flexibilita, tedy možnost databázi rozšířit či dále specializovat, prohloubit, a samozřejmě rychlé a přesné vyhodnocení. Důležité je však veškeré uložené informace zálohovat a především je mít vytištěné v papírové podobě pro případ ztráty dat v počítači.

10. Ukázky formulářů

Ukázky formulářů realizovaných průzkumů se základním popisem typu průzkumů.

  1. Průzkum stavu knihovního fondu ve Františkánském klášteře v Moravské Třebové.

Proběhl od července do září 1996 (celková délka práce 1 měsíc), celkem prohlédnuto 1700 svazků knih (zejména staré tisky v původních vazbách, část novodobého fondu), byla vypracována závěrečná zpráva s fotodokumentací, typologickým popisem poškození, dokumentací vzácných vazeb a doporučením pro další uložení a ochranu knihovny.

Provedli studenti druhého a třetího ročníku VOŠRKT Litomyšl v průběhu prázdninové praktické výuky.

Formulář viz příloha 1.

  1. Průzkum fyzického stavu trezorového knižního fondu v Židovském muzeu v Praze.

Proběhl od července do září 1996 (celková délka práce 1 měsíc), prohlédnuto celkem 611 položek (z toho: 286 rukopisů, 279 vzácných tisků a 46 svitků Ester), byla vypracována závěrečná zpráva s fotodokumentací, typologickým popisem poškození, dokumentací vzácných vazeb a doporučením pro další uložení a ochranu knihovny.

Provedli studenti druhého a třetího ročníku VOŠRKT Litomyšl v průběhu prázdninové praktické výuky.

Formulář viz příloha 2.

  1. Průzkum fyzického stavu nejvzácnějších rukopisů uložených v Národní knihovně České republiky.

Projekt konzervátorského průzkumu nejvzácnějších rukopisů uložených v NK ČR byl iniciován v roce 1994. Jeho cílem je prozkoumat a zjistit skutečný fyzický stav 500 nejvzácnějších rukopisů. Na základě zjištěných informací by měl být stanoven postup vedoucí k jejich další ochraně.

Díky The Getty Grant Program byl pozván do Prahy Christopher Clarkson jako konzultant projektu. V první fázi byla provedena základní prohlídka rukopisů a navržen formulář s otázkami. Později budou formuláře převedeny do databáze. Výběr otázek byl zvolen tak, aby pokryl co nejširší spektrum informací, od typologického a historického popisu až k jejich současnému stavu ochrany.

Tento projekt byl měl napomoci při plánování další ochrany rukopisů, a to jak z hlediska jejich uložení, tak eventuelní konzervace. Součástí této akce je i provádění drobných ambulantních oprav a ukládání do speciálních krabic. Databáze by pak měla poskytnout nejen informace o současném stavu knihy, ale i technologii tvorby rukopisů a jejich vazeb.

Podrobnější informace: Konzervátorský průzkum nejvzácnějších rukopisů uložených v NK ČR, v časopise Národní knihovna č. 2, 1998 ročník 9, s. 59-64

Formulář viz příloha 3.

11. Závěrem - proč průzkum...?

Konzervátorské průzkumy nejsou něčím novým či převratným. Řada z nás prováděla podobnou činnost již dříve. Lze však konstatovat, že v současné době nabývají průzkumy na významu a jejich výsledky jsou v praxi uplatňovány ve větší míře, zejména v oblasti řízení a plánování ochrany a konzervace fondů. Tomu jistě napomáhá i možnost jednoduššího zpracování dat počítači.

Na závěr se pokusme o přehled některých možností využití dat získaných konzervátorskými průzkumy:

  • Zjištění skutečného fyzického stavu sbírek, změření objektů a jejich přesný typologický a historický popis, fotodokumentace, statistický přehled poškození a nároků na ochranu a konzervaci.
  • Podklady pro katalogizaci či další kodikologické zpracování knih.
  • Vyhodnocování žádostí o studium knih či zápůjčky na výstavy.
  • Stanovení priorit pro program mikrofilmování a digitalizace.
  • Plánování aktivit v oblasti ochrany fondů - preventivní péče, klimatické podmínky uložení, konzervování, restaurování.
  • Zřízení výzkumných a vývojových projektů souvisejících s ochranou a konzervací fondů.
  • Možnost seskupit práce týkající se stejných problémů (ochranné obaly, ambulantní opravy, konzervátorské zásahy)
  • Informace pro management a ekonomy, finanční rozpočet instituce
  • Příprava projektů, žádostí o granty, získávání finančních prostředků
  • Využití dat pro další školení a vzdělávání pracovníků - typologie poškození, technologie výroby rukopisů atd.

Na úplný závěr zkušenost ze zahraničí: schéma znázornění využití dat z průzkumu, tak jak je vypracovala ve zprávě výzkumného úkolu skupina pracovníků britských muzeí pod vedením Suzanne Keene z Muzea Londýna.

(Suzanne Keene,Audits of care: A framework for collections condition surveys, Storage; Preprints for UKIC Restoration 1991 s. 6-16)

Viz příloha 4 - schéma.

Aktualizováno: 03.09.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2018
Aktualizováno: 25.05.2018 10:18
TOPlist