Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

Konzervace a uchovávání kožených a pergamenových vazeb citlivých na vodu

Magda Součková

Fotografie © Filip Novák
p0000196.jpg V letech 1996-1997 byl v oddělení konzervace a preventivní ochrany Národní knihovny ČR řešen programový projekt Ministerstva kultury ČR nazvaný Zastavení degradace historických kožených knižních vazeb, pergamenů a jiných kožených výrobků způsobené vodou. Hlavním řešitelem a nositelem projektu byla Národní knihovna ČR, spoluřešitelem Toma a.s., úsek rozvoje – bývalý Výzkumný ústav kožedělný, který s Národní knihovnou spolupracuje v oblasti konzervace kožených knižních vazeb již 25 let.

Cílem projektu bylo stanovit vliv relativní vlhkosti prostředí a přímého smočení vodou na třísločiněné kůže a pergameny a navrhnout a ověřit konzervační postupy (čištění a tukování) pro sbírkové předměty z kůží a pergamenů citlivých na vodu.

Useň i pergamen jsou hygroskopické materiály, které absorbují a uvolňují vlhkost podle vlhkosti okolí s cílem dosáhnout rovnovážnou vlhkost – tj. stav, kdy materiál nepřijímá ani nevydává vlhkost do okolí. Obsah vody v kůžích a pergamenech závisí na jejich druhu a poškození a na klimatických podmínkách okolí. Třísločiněná useň užitá v našem projektu obsahovala při 52 % relativní vlhkosti vzduchu 16,3 % vlhkosti, pergamen 18%.

Při běžných konzervátorských a restaurátorských zákrocích, při kterých se užívají lepidla, čistící a tukovací látky, které koženou knižní vazbu za normálních okolností nemění, maximálně způsobí lehké ztmavnutí u třísločiněných vazeb nebo mírné zažloutnutí u pergamenových, může dojít u kožených vazeb citlivých na vodu k silnému nevratnému zežloutnutí až zhnědnutí (u bílých vazebních usní a pergamenů) nebo ztmavnutí až zčernání( u třísločiněných usní), ve vyšším stupni k zkřehnutí, smrštění a popraskání kůže buď pouze na části vazby nebo celoplošně.

Zvýšená citlivost některých kůží k vodě je dána již způsobem jejich výroby či zdobení. Obecně je možno říci, že sociální změny v 19.století vyvolaly zvýšení poptávky po kůžích. K uspokojení této poptávky byl upravován proces výroby kůží s cílem maximálně ho urychlit. Do vápenné vody byl přidáván síran vápenatý nebo arsenitý, začala se používat syntetická barviva, k jejichž fixaci byla užívána kyselina sírová. Tak vznikaly kůže již od počátku odsouzené ke krátké životnosti, k rychlé hydrolytické degradaci způsobené kyselinou již přítomnou v kůžích nebo vznikající tam vlivem znečištěného ovzduší, kdy vyšší relativní vlhkost prostředí tuto reakci ještě urychluje.

Až do 19.století bylo oblíbené zdobení rostlinně činěných kůží stříkáním nebo mramorováním.K docílení tohoto typu zdobení se užívala buď železitá čerň (železné piliny se vařily s octem nebo vínem a nechaly se odstát) nebo síran železnatý , který byl rozpuštěn ve vodě, octě nebo vínu. Tato barviva se nanášela štětcem nebo zaječí packou na rostlinně činěnou kůži, která po styku s nimi zčernala. Nanesením citrónové šťávy, kyseliny chlorovodíkové, sírové, šťavelové, vinné i lučavky ( směs koncentrované kyseliny dusičné a chlorovodíkové) vzniklo mramorování. Černě zbarvená kůže při styku s vodou v některých případech tmavne, křehne a praská, není to ale pravidlem. Zřejmě záleží na druhu užité barvicí látky, na ošetření kůže před barvením či na agresivitě kyseliny užité k mramorování.

Hnědé odstíny byly vyvolávány kombinací roztoků třísliv a solí železitých, dokonce i zředěnou lučavkou. Modré odstíny byly docilovány kombinací žluté krevní soli (kyanoželeznatan draselný) a roztoku chloridu železitého, světle modré kombinací žluté krevní soli, kyseliny sírové a roztoku zelené skalice (síran železnatý). Při barvení na žluté a zelené odstíny se používalo jako přísady kyseliny sírové nebo pikrové a některých solí.

Dalším typem kůže ohroženým při styku s vodou jsou velmi světlé, rostlinně činěné telecí kůže oblíbené v 18. a 19. století. Zesvětlení těchto usní bylo dosaženo několikanásobným přetřením zředěnou kyselinou sírovou nebo dusičnou. Tyto kůže jsou velmi kyselé s pH menším než 3.

Pergameny získávají během výroby při loužení vápnem a při povrchové úpravě křídou alkalickou rezervu, která je chrání před kyselou hydrolýzou. Přesto mohou být vlivem špatného uložení a zacházení poškozeny.

V praxi by před každým konzervátorským a restaurátorským zásahem užívajícím vodu měl předcházet odhad citlivosti ošetřovaného materiálu na vodu, který zahrnuje

  • Měření pH
  • Zkoušku soudržnosti vláken
  • Měření teploty smrštění

Měření pH

Vysoký obsah volných silných kyselin v kůži se odrazí v hodnotě pH menší než 3. Takové kůže by byly při styku s vodou nebo s látkami obsahujícími vodu nenapravitelně poškozeny.

K měření pH kůží lze užít pHmetr s elektrodou určenou k měření pH povrchu materiálů. Přesnější je měření pH vodného extraktu kůže, které však vyžaduje odebrání určitého množství látky ze zkoumaného objektu (minimálně 5 mg). K tomuto měření jsou vhodné nové systémy pHmetrů se speciálními elektrodami založenými na principu čipu.

Odhad soudržnosti vláken

Uvolněním několika vláken kůže z rubu zkoumaného materiálu tupou hranou skalpelu a posouzením jejich soudržnosti a práškovatění je možno určit velmi poškozené kůže: jsou typické vysokým podílem práškovitých částí a krátkými vlákny. Kůže v tomto stavu se snadno smrští nebo želatinuje ve styku s vodou nebo vysokou vzdušnou vlhkostí, proto u ní nelze použít zákrok založený na vodě.

Měření teploty smrštění

Při mikroskopické metodě stanovení teploty smrštění pomocí vyhřívaného stolku sledujeme, při jaké teplotě dojde ke smrštění vláken kůže (uvolněných stejným způsobem jako v odhadu soudružnosti vláken) ve vodě. Tato teplota dobře odráží chemické změny v kůži. Při teplotě smrštění menší než 40 oC nejsou vhodné konzervační zákroky založené na vodě.

Doporučený způsob konzervace

Schéma konzervačního postupu vazebních kůží a pergamenů citlivých na vodu se neliší od postupů běžně užívaných.

Nejprve se provede mechanické čištění vazeb, a to velmi opatrně, s ohledem na možné uvolnění narušených částí vazby. K mechanickému čištění se užívá vysavač opatřený vhodným nástavcem, vlasový kartáč nebo měkký flanel.

Popis každé vazby s důrazem na stav materiálu, charakteristiku poškození a hodnotu pH, a případně měření teploty smrštění a zkouška soudružnosti vláken, se z hygienických důvodů provádějí po mechanické očistě. V případě zjištění nepříznivých hodnot nebo podle individuálních požadavků je vhodné vazbu již dále nekonzervovat, ale ponechat ji v původním stavu.

V případě další konzervace se knižní blok zabalí do nepropustné polyetylenové folie, která ho chrání před případným poškozením konzervačními činidly. Při silném znečištění vazby se provádí chemické čištění vytíráním nečistot tampony nebo hubkou namočenou v 80%ním vodném roztoku isopropylalkoholu. Slepotisk je možno čistit měkkým kartáčkem. Čištění je třeba provádět v digestoři nebo při odvětrávání.

Po zaschnutí se vazby tukují vhodnými tukovacími směsmi. Hlavními složkami tukovacích směsí jsou vlastní tukové složky a rozpouštědlo, mohou obsahovat i vosk a antimikrobiální činidlo. Tukovací složku pro pergamen a bílé vazební usně tvoří lineární alfa-olefin, pro třísločiněné usně lanolin a paznehtní olej (směs VUK), variantou je tukovací směs s alfa-olefinem.

Podmínky uchovávání kožených a pergamenových vazeb citlivých na vodu

Výsledky pokusů, při kterých byly třísločiněné vazební usně a pergameny ovlivňovány jednorázovými i opakovanými změnami relativní vlhkosti okolního vzduchu, potvrdily závislost rozměrů zkoumaných materiálů na vlhkosti prostředí.

Při snižování relativní vlhkosti prostředí na 10% došlo k mírnému snížení plošného obsahu vzorků u všech zkoumaných materiálů. Při zvyšování relativní vlhkosti na 88% došlo ke zřetelnější změně plošného obsahu – jedná se o vzrůst o 1% u nestárnuté a 2-3% u stárnuté třísločiněné usně. U pergamenu je tato změna ještě patrnější: 3,6-4,8% u stárnutého i nestárnutého materiálu. U pergamenu došlo i k velmi vysokému nárůstu tloušťky téměř o 50%. Při opakovaných změnách vlhkosti prostředí bylo zjištěno trvalé smrštění třísločiněné usně Toto značné smrštění nebylo pozorováno u pergamenu, ačkoliv díky silné hygroskopicitě jsou změny rozměrů při vysoké vlhkosti větší než u třísločiněné usně.

Další výraznou trvalou změnou po opakovaném kolísání vlhkosti je změna barvy kůží i pergamenů. Vystavení cyklickým změnám vlhkosti vedlo u všech typů zkušebních materiálů ke ztmavnutí, které bylo zvláště významné u stárnutého pergamenu (zhruba 4x vyšší než u nestárnutého).

Ze získaných výsledků vyplývají i doporučované podmínky uchovávání kožených a pergamenových knižních vazeb citlivějších na vodu.

Obecně uváděné rozmezí relativní vlhkosti vzduchu 40-60% je třeba zúžit na 50-55%, s vyloučením velkých výkyvů vlhkosti. Lze tolerovat změnu relativní vlhkosti vzduchu 2% za 24 hodin.

Optimální teplota skladování zůstává mezi 12 a 18 oC, maximálně 20 oC, opět bez kolísání.

Působení světla je nutno omezit na nejnižší možnou míru a zcela vyloučit přímé dopadání slunečních paprsků.

Závěr

Citlivost vazebních usní a pergamenů je úzce svázána se stupněm jejich degradace. Proto je před konzervačním nebo restaurátorským zásahem nutno změřit pH ošetřovaného materiálu a teplotu smrštění nebo provést zkoušku soudružnosti vláken. Podle výsledku zkoušek jsou volena konzervační činidla i postupy.

Kožené a pergamenové vazby citlivé na vodu uchováváme při 50-55% relativní vzdušní vlhkosti a 12-18 oC, s vyloučením vlhkostních i teplotních výkyvů, bez přístupu světla.

Použitá literatura

Odvárková J.,Součková M.,Vaculík J.,Orlita A.: Zpráva o řešení projektu výzkumu a vývoje MK: Zastavení degradace historických kožených knižních vazeb, pergamenů a jiných kožených výrobků způsobené vodou, Praha 1997

Larsen R. a spol.: Deterioration and Conservation of Vegetable Tanned Leather, Copenhagen 1997

Aktualizováno: 03.09.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Prázdninová otevírací doba ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2018
Aktualizováno: 17.08.2018 13:19
TOPlist