Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

Tiskaři a nakladatelé jazykově francouzských tisků 17. století v eggenberském fondu zámecké knihovny v Českém Krumlově

Pozvánka na konferenci, velikost 34 kB.

13. ročník odborné konference (23. - 24. listopadu 2004)
Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska

Tiskaři a nakladatelé jazykově francouzských tisků 17. století v eggenberském fondu zámecké knihovny v Českém Krumlově

Jitka Radimská

Obraz literárního života ve Francii 17. století a jeho dobové recepce ve středoevropském kulturním prostoru, zpracovaný na vzorku jazykově francouzských tisků dochovaných v eggenberském knižním souboru na zámku v Českém Krumlově, byl v dosud publikovaných výstupech nahlížen především z hlediska literárního. [1] Zkoumaný soubor dobových tisků však lze rovněž promítnout na obecněji pojaté kulturně historické pozadí knižní politiky ve vztahu k produkci a distribuci tištěných knih, a to nejen ve Francii.

Výroba knih přestala být spojována s jejich opisováním po vynálezu knihtisku. První knihtiskaři své knihy také prodávali. V 16. století byl editorem vydávaného díla autor, resp. překladatel, a knihtiskař, který měl na starosti distribuci a šíření tisku na knižním trhu. Proto již koncem 15. století došlo ve Francii k právní úpravě těchto vztahů udělováním výsady privilčge, která mohla být přiznána králem ( lettres closes portant la signature du Roi ), hlavním kancléřstvím ( lettres patentes par la Grande Chancellerie ), parlamentem ( arrêts du Parlement ), zástupcem krále a nejvyšším soudcem Paříže ( ordonnances du prévôt de Paris ) nebo mincovnou ( généraux des Monnaies ). Žadatel o privilegium, musel příslušné instituci zaplatit dosti vysoký poplatek, tzv. frais de sceau , a přenechat určitý počet volných výtisků. Poté obdržel právo vytisknout knihu v libovolném nákladu a formátu tolikrát, kolikrát uznal za vhodné. Toto privilegium platilo pouze pro Francii a délku jeho platnosti v rozpětí od 6 měsíců do 10 let určoval žadatel, který je mohl po schválení králem nebo kancléřem převést na některého jiného vydavatele. Obdobný systém udělování privilegia existoval i v jiných evropských zemích. Privilegium nebylo ochranou autorského práva [2] v dnešním smyslu slova, mělo chránit nakladatele před patiskem knihy. Přesto vycházela řada patisků, tzv. contrefaçons, bez uvedení místa a data vydání či adresy tiskaře, případně s uvedeným nepravým vydavatelem, tzv. fausses adresses.

Privilegium může být vodítkem pro určení místa, data a vydavatele v případě, že titulní list knihy byl poničen. [3] V širším záběru bychom tedy mezi lidi okolo knih, kteří nějakým způsobem zasahovali do knižní politiky a více či méně ovlivňovali knižní trh a jeho fungování, mohli zahrnout i autory těchto povolení, cenzory, adresáty dedikací a mecenáše, překladatele či upravovatele vydávaných tisků apod. Jejich sledování by však přesáhlo rámec tohoto příspěvku. Proto se po úvodním připomenutí některých důležitých, i když známých historických souvislostí zaměříme na tiskaře a nakladatele, jejichž tištěné knihy se v daném souboru vyskytují. [4]

Francie (Paříž, Lyon)

Královské sídlo a významné univerzitní středisko Paříž bylo koncem 16. století stále ještě sevřené hradbami a zřetelně rozčleněné na tři části : l'île de la Cité uprostřed, la Montagne-Sainte-Genevičve na levém břehu Seiny a la Ville, plus récente na pravém břehu Seiny. [5] Početná klientela pařížských tiskařů a nakladatelů, která tvořila přibližně jednu desetinu obyvatel města, tj. docteurs, régents, écoliers et étudiants , byla soustředěna v historických částech Paříže a patřila k sociologickým faktorům, které pozitivně ovlivnily rozvoj pařížské knižní produkce. Důležitým ekonomickým činitelem byl hospodářský rozmach v první polovině 16. století, který umožnil pařížským tiskařům více než zdvojnásobit počet vydávaných titulů (z 1600 vydaných titulů v první dekádě na 3500 v letech 1551-1560). [6] V latině byla v tomto období vydávána díla liturgická, v hojné míře byly reeditovány texty scholastické, kázání a jiné náboženské knihy, ve francouzštině vycházela poezie, dramatická díla, a dvorský román. Postupně se zvyšovala produkce knih pro školní potřebu: gramatiky, slovníky, komentovaná vydání řeckých a latinských klasických autorů či díla odborného, zejména lékařského zaměření. Snahy humanistických vzdělanců vydávat řecké a latinské klasiky v národním jazyce však narazily na silný odpor Sorbonny. Ta přiměla i nejvýznamnějšího pařížského tiskaře a humanistu Roberta Estienna, pro jeho sympatie k protestantismu, vystěhovat se roku 1551 do Ženevy. Katolicky smýšlející Estiennové zůstali v Paříži a obě větve dynastie Estiennů pak šířily slávu tohoto povolání až do poloviny 18. století. [7]

Vydávání a prodej tištěných knih se staly výnosným řemeslem, které se dědilo z generace na generaci v několika pařížských rodinách, z nichž k nejbohatším patřily rodiny Estiennů, Badů, De Vascosanů, Janotů, Kerverů, Le Noirů, Lotrianů, Merlinů, Morelů, Petitů aj. [8] Tyto rodiny vytvářely celé dynastie, neboť jejich příslušníci uzavírali manželské svazky jen v rámci této profesní komunity. Krámky knihkupců a tiskařské dílny se nacházely na ose, kterou tvoří ulice Saint-Jacques , spojující univerzitní čtvrť s historickým jádrem, a přilehlé mosty, které byly v této době obydleny (srov. již zmíněnou dobovou rytinu). Knihtiskař vlastnil několik domů: v jednom bydlel a prodával knihy, další mu sloužil jako sklad a ostatní pronajímal, aby měl k dispozici stálou podnikatelskou hotovost. Ve druhé polovině století knihtiskaře, imprimeurs-libraires, v prodeji a distribuci knih nahradili knihkupci, marchands-libraires. Ti si vytvořili síť obchodních partnerů a filiálek a ovládli tak obchod s knihami v celé jeho šíři, mimo jiné i za pomoci prodejců, kteří navštěvovali církevní slavnosti a výroční trhy. Někteří se usadili přímo tam, kde byl obchod s knihami nejživější: ve Francii v Lyonu a později v Paříži, v Nizozemí v Amsterdamu a v Leydenu, ve střední Evropě ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bylo zvykem vydávat tištěné seznamy knižních novinek již od roku 1564.

Jihofrancouzský Lyon se stal významným knižním střediskem již v období humanismu, i když nebyl univerzitním městem ani centrem správním. Měl však významný ekonomický potenciál s rozvinutým textilním průmyslem a patřičně vyškolenou pracovní silou. Výhodou byla jeho zeměpisná poloha (spojoval Francii s Itálií a střední Evropou) a čtyřikrát do roka konané a hojně navštěvované knižní veletrhy. V roce 1520 žilo ve městě na 80 tiskařů a v letech 1550 se výrobou knih živilo na 600 lidí. [9] Lyonští knihtiskaři a knihkupci čile obchodovali se svými kolegy v Paříži, Bordeaux, Toulouse, Benátkách, Florencii, Pise, Antverpách, Basileji, Ženevě a Frankfurtu nad Mohanem. Jejich zásluhou se oblast knižní kultury laicizovala. Zaměřili se na novější literární žánry i nové náboženské cítění.

Z nejvýznamnějších rodin, které v Lyonu působily v letech 1530 až 1564, představme čtyři. Vincentové, původně obchodníci se střižním zbožím, zbohatli díky tomu, že jeden z nich začal vyrábět tiskařskou čerň a druhý začal vydávat knihy. Syn posledně zmíněného typografa Antoine Vincent už patřil k nejbohatším knihtiskařům ve městě. Spolupracoval s pařížským tiskařem Frellonem, který se později úspěšně prosadil v Basileji. Antoine Vincent vydával knihy v latině, zejména díla lékařská, právnická, náboženská a klasická (Aristoteles, Terentius). Z jeho dílny se v eggenberském knižním souboru dochoval latinský právnický spis vydaný roku 1552. [10] O něco mladší Guillaume Rouillé z Touraine, který se oženil s dcerou italského knihtiskaře a v Lyonu se usadil roku 1545, vydal již třetinu knih v národních jazycích (francouzštině, italštině, španělštině). Studentům nabízel komentované nové překlady lékařských spisů, vydával moderní renesanční poezii (Dante, Petrarka, Ariosto), díla populárně naučná, historická, cestopisná a jiná. Jejich společným znakem byl menší formát, tudíž nižší cena a větší dostupnost. Guillaume Rouillé ovšem dbal na vysokou kvalitu vydávaných knih, pečlivě vybíral tiskaře i rytce: un livre doit être beau, clair, pratique et ne pas comporter d'erreur, 9 a neustále v předmluvách ujišťoval čtenáre o kvalitě své vydavatelské práce. Mezi jazykově francouzskými tisky se nedochoval žádný exemplář pocházející z jeho tiskařské dílny, mohly by však být v eggenberském souboru italik nebo hispanik. Také Jean de Tournes , od roku 1559 imprimeur du Roi , dával přednost tiskům v národních jazycích. Používal kvalitní tiskařské typy a spolupracoval s významným lyonským umělcem Bernardem Salomonem, který ilustroval jeho knihy svými dřevoryty. Jím vydané knihy zahrnovaly téměř všechny tematické oblasti: vydával francouzské překlady Hesioda, Isokrata a Epikteta, Ezopovy bajky, poezii C. Marota, M. de Navarra, M. Scčva, J. Peletiera, L. Labé, P. de Tyarda, kroniky (Froissart), knihy lékarské, právnické, historické a zeměpisné. Svou ediční politikou vycházel vstříc nové humanistické klientele. Za svého života (+ 1564) vydal na 500 titulů. Z dílny jeho nástupců se v eggenberském knižním souboru dochoval zajímavý exemplář z roku 1605, kde byl použit typ písma civilité.[11] Na osudu nejstaršího z uvedených čtyř lyonských knihtiskařů lze ukázat, kam až vedla náboženská nesnášenlivost. Etienne Dolet také dával přednost překladům do národních jazyků, byl např. autorem spisku Maničre de bien traduire d'une langue en autre , vydával však díla kacířská a ve svých předmluvách otevřeně poukazoval na cenzorní zásahy Sorbonny. Inkvizitory popudil zejména vydáním děl Rabelaise, Marota a Erasmovy Rukověti křesťanského rytíře. Za svou činnost byl dvakrát zatčen a souzen a posléze v Paříži roku 1546 spolu se svými knihami veřejně upálen. Jeho vzkaz z vězení svědčí o jeho svobodomyslnosti: Mon naturel est d'apprendre toujours./ Si sur le chair les mondains ont pouvoir, sur vous,/ esprit, rien ne peuvent avoir! [12]

Nizozemí (Antverpy, Leyden, Amsterodam)

Útočištěm literatury, která byla v době rekatolizace v Paříži i jinde pronásledována, se stalo Nizozemí. Zatímco severní část Nizozemí přešla definitivně k protestantismu, Antverpy se staly jedním z hlavních středisek protireformace. V Antverpách působil Francouz Christophe Plantin (1515/1520?-1589), který ve své dílně vydal na 16 lisech za čtyřiatřicet let více než 1500 titulů. [13] Do Antverp přišel roku 1549 a živil se jako knihvazač. Později se spojil s bohatými měšťany, členy heterortodoxní sekty, s nimiž založil společnost, která vydala v letech 1563-1567 na 260 maloformátových titulů děl klasiků, Bibli v hebrejštině, pojednání z anatomie a liturgické texty. Z obavy před inkvizicí se však s touto sektou rozešel a dal se do služeb španělského krále. Vydával díla jazykovědná, právnická, matematická, bohoslužebná a jiná, specializoval se na vydávání ilustrovaných botanických knih. Pod vedením španělského humanisty Ariase Montana vydal vícejazyčnou Bibli Biblia sacra hebraice, chaldeice, graece et latine. Po povstání v roce 1576 se uchýlil ke svému příteli, filosofu Justovi Lipsovi, do Leydenu, odtud posléze odešel do Kolína. Do Antverp se vrátil, až když roku 1585 znovu přešly do španělských rukou. Byl jmenován arcitypografem krále Filipa II. [14] Jeho dílnu převzal jeho zeť Jean Moretus, který pokračoval v tradici vydávání protireformačních náboženských knih a ilustrovaných botanických spisů. Moretova dílna (později jako manufaktura) prosperovala až do konce 17. století. V roce 1876 byla proměněna v muzeum. Tisky z Plantin-Moretovy dílny byly pro svou oblíbenost často padělány. [15] Z tiskárny Jeana Moreta, na jehož signetu je ruka s kružítkem a heslo Labore et constantia, se v eggenberském knižním souboru dochovalo druhé vydání smuteční řeči přednesené Jeanem Boucherem 26. října 1598 v katedrále v Tournai u příležitosti skonu španělského krále Filipa II. [16] Kniha byla zaznamenána v pozůstalostním inventáři pořízeném po smrti Jana Antonína z Eggenberku v roce 1649. [17]

Předchůdkyní manufakturního knihtisku se rovněž stala tiskařská dílna Louise Elzeviera z Leydenu. Město Leyden se ve druhé polovině 16. století stalo baštou kalvinistů. Byla zde založena univerzita, na níž působili kromě již zmíněného filozofa Justa Lipse teolog Du Moulin, botanik Charles de l'Escuse, z dalších učenců pak Scaliger, Saumaise, Vossius, Scriverius, Heinsius, Graevius aj. [18] Leydenští učenci se zaměřili na oblast filozofie, kterou katolíci, preferující patristické texty, opomíjeli; proto zde např. mohl roku 1637 vyjít spis René Descartese Discours de la méthode. Město se stalo centrem vzdělanosti, která zpětně podněcovala rozvoj knihtisku. Kromě univerzitních tisků vydali Elzevierové asi 2200 děl, jak skrovnějších maloformátových, tak reprezentativnějších ilustrovaných velkoformátových.

Louis Elzevier byl původem z Lovaně a do Leydenu přišel v roce 1580. Po těžkých začátcích, kdy mu pomohl jeho mistr a učitel Plantin, získal oprávnění otevřít si obchod v ulici Rapenburg nedaleko univerzity. Velmi pohotově začal vydávat knihy malého formátu, tištěné hustým tiskem na velmi jemném papíru. Od roku 1593 Louis Elzevier pravidelně jezdil na německé knižní trhy, kde nabízel nejen své edice, ale i edice svých kolegů, čímž si obratně rozšířil klientelu. Osvědčil se i jinak jako obratný podnikatel: používal moderní techniky nizozemských typografů, jako kvalitnější tiskařskou čerň a platinové typy, které zkvalitnily tisk malých písmen. Ve velkých nákladech vydával malé formáty in-12°, in-16° a zavedl formát in-24°. V těchto malých formátech vydal pro potřebu univerzity v letech 1626-1677 cyklus Respublicae, celkem osmatřicet latinských spisů o vlastivědě jednotlivých států. Aby si zajistil přímý kontakt se svými klienty, založil pobočky v Kodani, Londýně, Benátkách, Frankfurtu nad Mohanem, Utrechtu, Haagu. [19] V Paříži spolupracoval s nakladatelem Guillaumem Pelém, který mu zprostředkoval přijetí u Chapelaina a Conrarta a uvedl ho do Cénaclu bratří Dupuyových. Roku 1604 uspořádal Louis Elzevier v Leydenu první dražební formu prodeje knih, tzv. knižní aukci, šlo o rozprodej knihovny holandských učenců G. a J. Dousových. Neopomíjel vrstvy vzdělanců, kterým nabízel kvalitní zboží za přiměřenou cenu. Od roku 1640 začali Elzevierové působit rovněž v Amsterdamu, kde soustředili význačné typografy a rytce, kteří připravovali edice atlasů s kolorovanými mědirytinami a s komentářem v latině a v národních jazycích. Tato dílna byla ve druhé polovině 17. století významnější než mateřská firma v Leydenu. Dokladem, že tento typ tisků byl v Amsterdamu vydáván již koncem 16. století, je v eggenberské knižní sbírce dochovaný výtisk s kolorovanými mědirytinami map pobřeží Středozemního moře, vydaný v roce 1598/9 u Nicolase Corneille. [20]

Elzevierské jazykově francouzské tisky v českokrumlovské zámecké knihovně

V zámecké knihovně v Českém Krumlově se mezi jazykově francouzskými tisky 17. století dochovalo 15 tzv. elzevirek, vydaných v Leydenu a v Amsterdamu v rozmezí let 1645 až 1683.

Podstatnější část knižního fondu dnešní zámecké knihovny v Českém Krumlově pochází z původní knihovny Schwarzenberků, převezené do Českého Krumlova z Vídně, případně z jiných schwarzenberských zámků roku 1839. Jejím zakladatelem byl bratr kněžny Marie Arnoštky Ferdinand ze Schwarzenberku, který své knihy označoval mědirytinou heraldického exlibris s datem 1690, na němž znak a štítek jsou drženy dvěma Turky. Jeho nástupci postupně obměňovali vročení a jméno: Adam František 1704, 1712, Josef 1732, Josef Adam 1782. [21] Ze schwarzenberského knižního fondu, který zatím nebyl systematicky zkoumán, pocházejí dva starší tisky, opatřené heraldickým ex libris hraběte Ferdinanda ze Schwarzenberku s datem 1690. Odborné pojednání o opevněních La Nouvelle Fortification od Nicolase Goldmanna, vydané Elzeviery v Leydenu roku 1645, [22] obsahuje četné nákresy a matematické údaje. O častém užívání této příručky svědčí záložky stran 2/3, 6/7, 42/43, 82/83, 96/97, 128/129, 170/171, 206/207, 222/223. Druhý exemplář byl vydán Jeanem Elzevierem v Leydenu roku 1659 bez uvedení autorova jména. [23] Jedná se o dílo Pierra Dupuye Histoire des plus illustres favoris anciens et modernes , poprvé vydané roku 1658. [24]

Téměř všechny knihy eggenberského knižního souboru, vázané v bílé či hnědé kůži a označené třemi štítky, byly opatřeny na přední i zadní desce zlaceným iniciálovým supralibros ME (Marie Ernestina) pod knížecí korunkou, uprostřed věnce s motivem vavřínového listu. Blíže zkoumaný eggenberský fond obsahuje třináct elzevirských tisků různorodého obsahového zaměření z druhé poloviny 17. století. Pět děl pochází z autorské dílny Jeana Louise Gueze de Balzaka: Aristippe, ou de la cour, opatřený dedikací Jeana Elzeviera radním města Leydenu [25], byl vydán v Leydenu roku 1658; Lettres familičres de M. Balzac à M. Chapelain (s utrženou adresou tiskaře) [26] vyšly rovněž v dílně Jeana Elzeviera v Leydenu; Lettres de Feu Monsieur de Balzac à Monsieur Conrart , které byly vydány v Amsterodamu roku 1664, patrně nebyly čteny, protože listy byly slepené ořízkou [27]; Les oeuvres du sieur de Balzac, vydané v Danielem Elzevierem roku 1664 v Amsterodamu, byly doplněny dedikací Elzevierů spisovateli Balzakovi s datací v Leydenu 1651 [28]; Lettres choisies du Sr. de Balzac , vydané Elzeviery v Amsterdamu roku 1678. [29] Uvedené knihy byly zařazeny do oddílu B4 Moral und Politische, stejně jako další dva elzevierské tisky: překlad Tiberových politických řečí o Tacitovi, o němž překladatel De La Mothe-Josseval d'Aronsel v předmluvě uvádí: le fond de la matičre concerne tous les Princes en général, ce n'est plus le Rčgne de Tibčre, mais l'art de regner, [30] a překlad z díla Jeana Eusebia Nieremberga Réflexions prudentes, pensées morales, maximes stoďciennes , kterou ze španělštiny do francouzštiny přeložil jezuita D'Obeilh. [31] Kniha má na předním přídeští velmi zajímavý rukopisný přípisek tužkou, jedná se o náčrt zamýšleného supralibros, v němž Marie Arnoštka kromě iniciál ME chtěla patrně zachovat iniciálu S. Zajímavým tiskem z hlediska recepce je Senaultovo pojednání De l'usage des passions z roku 1658. Tento typ literatury zřejmě patřil k oblíbené četbě kněžny Marie Arnoštky, neboť si poznamenala na předsádku tuto myšlenku, kterou stvrdila svým podpisem: La morte [sic!] et affections, sont les conditions de la vie / Marie Ernestine Princesse d'Eggenberg .[32] Zcela jiný charakter má praktická příručka Le Patissier français z tzv. Bibliothčque bleue. [33] Jako záložku v té době čtenář často používal přeložený růžek stránky, kterým si označil určité místo v knize: zde je to na str. 72 recept na přípravu rybí paštiky. Další dva elzevierské tisky byly podle dobové klasifikace zařazeny do oddílu B I Weltliche Historien : Histoire du Roy Henry le Grand od autora Hardouina de Beaumont de Péréfixe z roku 1664 [34] a třetí vydání knihy o Benátkách La Ville et la République de Venise od Alexandra Toussainta de Limojon z roku 1680. [35] Obsahovou pestrost elzevierských tisků v eggenberském oddělení českokrumlovské zámecké knihovny dokládají poslední dva tituly: spisek o výchově dětí připisovaný Johnu Lockovi De l'Education des enfans z roku 1679 [36] a La Pharsale de Lucain ou Les guerres civiles de César et de Pompée v překladu Brébeufově. [37] Posledně citované dílo má na předsádce majetnický přípisek Marie Ernestine Pesse D'Eggenberg. Kniha byla čtena, svědčí o tom na s. 27 po straně tužkou zatržené čtyřverší, přehnutý růžek strany 94 a na s. 209 zatržený verš. Zaujmou rovněž tužkou namalované dva propojené snubní kroužky na přídeští.

Význam Elzevierů byl především v tom, že působili v roli prostředníka mezi germánskou a románskou kulturou, které se od sebe stále více vzdalovaly. Třicetiletá válka však zničila jimi vybudovanou obchodní síť. Elzevierové mohli obchodovat pouze s Francií a Itálií, jejich podniky přestaly prosperovat, a proto začali vydávat patisky, contrefaçons, tj. kopie tisků, které již jednou vydal na základě uděleného privilegia někdo jiný. V letech 1638-1643 takto vydali celkem třikrát Corneillova Cida. Elzevierové pokračovali ve vydávání děl ze současné francouzské literatury. Někteří spisovatelé, jako již zmiňovaný Guez de Balzac, považovali vydání svého díla v jejich tiskařské dílně za uznání jeho kvality. [38]

Contrefaçons a libri prohibiti

Pro vydavatele bylo vydávání patisků finančně velmi výhodné, protože oficiální předpis vyžadoval, aby knihy vytištěné ve Francii byly en bon papier et en bon caractčres , jak všeobecně stálo v privilegiu, a byly tudíž dost drahé. V  Privilege des Estats de Hollande et de Westfrise holandského vydání historického spisu od historiografa Mézeraye se uvádí, že dílo je vydáváno podruhé, a to v Amsterdamu, protože ve Francii jsou knihy velmi drahé. [39] Šlo často o malé formáty, tisk s řadou pravopisných chyb na papíře horší kvality a v lacinější vazbě. Existovaly však i patisky velmi kvalitní, takže je nelze dnes jednoznačně určovat pouze podle hlediska kvality tisku. Pro odborníka jsou spolehlivějším vodítkem tiskařské značky a formát, tj způsob skládání archů, dále pak vlysy, viněty a tiskové chyby. Jen tak lze rozlišit různé dílny či tiskařské firmy, případně určit jejich regionální provenienci. Některé patisky věrně napodobují originál, tj. reprodukují titulní list i s typografickou adresou, privilegiem a aprobací cenzora, jiné diskrétně nahradily původní signet vinětou nebo použily tzv. sphčre a před impresem uvedly poznámku: Suivant la Copie imprimée, Iouxte la Copie imprimée, Sur imprimé atp. Jiné typy patisků udávají skutečné místo a datum vydání, zvláště pokud bylo dílo vytištěno mimo Francii. Pařížské vydání knihy Les galanteries grenadines od Madame de Villedieu pochází údajně z dílny Clauda Barbina z roku 1673. [40] Patisk z téhož roku je z Weselu od André Hooghenhuysena. [41] Autor patisku obměnil vinětu, vlysy, nepoužil iniciálky, ale text přetiskl beze změny, včetně pasáže Au lecteur . Papír patisku je mnohem méně kvalitní než papír originálního tisku.

Pokud chtěl autor patisku zůstat v anonymitě, zvolil smyšlenou adresu, adresse fantaisiste , nebo uvedl upravenou adresu, fausse adresse, již zemřelého tiskaře. To je případ knih s adresou A COLOGNE CHEZ PIERRE (DU) MARTEAU, A BRUXELLES, CHEZ FRANçOIS FOPPENS, případně A LEYDE CHEZ JEANA SAMBIX (LE JEUNE). Tyto tisky zaplavily ve druhé polovině 17. století Francii. V zámecké knihovně v Českém Krumlově je jich rovněž velký počet, zvláště mezi teatráliemi. Ve studovaném eggenberském fondu je přibližně 10 % tisků bez adresy tiskaře (s. t.). K nim je nutno připočítat 41 tisků z let 1668-1709 se smyšlenou adresou A Cologne , Chez (héritiers de) Pierre (du) Marteau, 11 tisků z let 1657-1708, které uvádějí jako impresum A Bruxelles, Chez François Foppens , a 5 tisků z let 1653-1699 údajně vydaných A Leide, Chez Jean Sambix (le jeune). Královská moc ve Francii tento způsob podnikání nejprve tolerovala, zvláště pokud šlo o knihy vytištěné v cizině. Jejich vydavatele začala pronásledovat teprve tehdy, když se spojili s jansenisty a rozšiřovali knihy ve Francii zakázané nebo nepovolené.

K této podstatné proměně v knižní politice došlo ve Francii ve druhé polovině 17. století, kdy se náboženská cenzura spojila s absolutistickou mocí panovníka, skončilo období tolerance a začalo období pronásledování libertinů, jansenistů a jiných kacířů, kteří se otevřeně vyjadřovali k poměrům ve společnosti, v církvi i na královském dvoře. Ve jménu krále a církve šlo především o zajištění nadvlády francouzského monarchy i v oblasti písemnictví a o účinné ovlivňování ediční politiky a tiskařské produkce. Pod vedením Colberta byly prováděny policejní razie ve vyhledávání zakázaných knih a represe vůči tiskařům, knihkupcům a distributorům, kteří mnohdy skončili ve vězení. Příkladem za všechny může být akce D. Thierryho a J. Léonarda z 15. září 1666, kdy zabavili v ulici Saint-Martin v Paříži dva balíky zakázaných knih, mj. 18 výtisků Pascalových Lettres Provinciales , 92 výtisků s díly Rabelaise, 8 exemplářů Scarronova románu Roman comique , 12 výtisků Histoire des Amours de Henri III , 50 úvodních pasáží k tisku Histoire amoureuse des Gaules , a to Charles a Guy de Patin, kteří knihy distribuovali, stačili některé z nejvíce kompromitujících tisků ukrýt. [42] Mezi pronásledovanými byli hlavně spolupracovníci jansenistů, jako hugenot Louis de Vendosme, který skončil na nějakou dobu ve vězení v Bastille, nebo tiskař Pierre le Petit, kterého před vězením zachránil vlivný a u královského dvora dobře zapsaný tiskař Antoine Vitré. [43] Charles Patin (1633-1693) byl synem lékaře Guy Patina. Sám se stal lékařem ve 23 letech, jeho skvělá kariéra pařížského lékaře však byla násilně přerušena. Roku 1668 byl odsouzen na galeje za to, že pro otcovu knihovnu získával zakázané knihy, a na náměstí Greve v Paříži byl popraven in effigie. Opustil proto Francii, cestoval po Evropě, až se posléze stal profesorem na lékařské fakultě v italské Padově. Psal latinsky a francouzsky a překládal z italštiny. Z jeho díla je pro česko-francouzské vztahy zajímavé pojednání Relations historiques et curieuses de voyage en Allemagne, Angleterre, Hollande, Bohême et Suisse , vydané roku 1674 v Lyonu a roku 1695 v Amsterdamu. [44] V českokrumlovské zámecké knihovně je dochován tisk patrně schwarzenberské provenience Histoire des médailles z roku 1695. [45]

Na zkoumaném vzorku jazykově francouzských tisků dochovaném v eggenberském knižním souboru lze doložit, že pod smyšlenými adresami vycházela díla, která byla k tehdejšímu královskému režimu velmi kritická. Dodejme, že některé z těchto knih obsahují psané či napsané stopy čtenářského zájmu svých majitelů. Ve spisku Le tombeau des amours de Louis le Grand & ses dernieres galanteries, s rytinou krále, pod níž je text: Helas, nostre regne est fini , je na str.139 záložka u této básně: L'on dit que la colere // Peut degager un coeur;// Mais ce n'est qu'une erreur, // Et je sçay le contraire. // Ayme-t-on tendrement, // Ah! difficilement // Peut-on fuir ce qu' on ayme // Qui se fâche aisément // Doit s'apaiser de même. [46] Dílko Pensées morales de Louis Quatorse, Roy de France, depuis la ruďne de Dieppe ,[47] je opatřeno majetnickým ex libris Marie Arnoštky z Eggenberku: rukopisnou iniciálou E, která je umístěna na titulním listě za adresou tiskaře. Z dalších satirických či polemických spisků uveďme Le tableau de la vie & du gouvernement de Messieurs les Cardinaux RICHELIEU & MAZARIN & de Monsieur COLBERT representé en diverses Satyres & Poësies ingenieuses; avec un Recueil d'Epigrames sur la vie & mort de Monsieur FOUQUET & sur diverses choses, qui se sont passées à Paris en ce temps-là [48] a La France sans bornes, comment arrivée à ce pouvoir supresme, & par la faute de qui .[49] Z protestantsky orientovaných knih se v souboru vyskytuje dílko Critique générale des aventures de Télémaque .[50] Jeho autor Nicolas Gueudeville (1670-1720), journaliste, compilateur et traducteur médiocre , [51] byl nejprve členem řádu sv. Benedikta, ale později přešel ke kalvinistům. Zajímavým titulem jsou fiktivní rozhovory Rabelaise s Nostradamem Entretien de Rabelais et de Nostradamus, [52] či vtipné a veselé pijácké příběhy Reponses spirituelles de plusieurs grands hommes de ce siecle, avec des contes agreables et vn sermon en l'honneur du Dieu BACCHUS .[53] Několik memoárových a milostných příběhů bylo na seznamu zakázaných knih libri prohibiti i v Nizozemí. [54] Z těchto knih se v eggenberském fondu českokrumlovské zámecké knihovny dochovalo celkem 6 titulů, z nichž dva se vyskytují ve dvou různých vydáních: Histoire du Palais Royal je součástí konvolutu s teatráliemi [55] a totéž dílko je i v jiném konvolutu s 5 přívažky, [56] z nichž k níže uvedeným zakázaným knihám patří dále tyto tisky: Relation de La Cour de Savoye ou les amours de Madame Royale [57]; Histoire galante de Monsieur Le Comte de Guiche et Madame [58]; La deroute et l'adieu des filles de iouy de la ville & faubourgs de Paris [59] a dvoudílná verze Mémoires contenants les vies des dames galantes de son temps z roku 1699 od Pierra de Brantôme. [60] Abychom přiblížili, o jaký jaký typ literatury se jedná, uveďme názvy jednotlivých kapitol posledně citované knihy: Tome I: [Pp. 1-271]: Discours premier. Sur les dames qui font l'amour . [Pp. 272-361]: Discours second. Sur le sujet qui contente plus en amour, ou le toucher, ou la veuë, ou la parole . [Pp. 272-361]: Discours troisičme. Sur la beauté de la belle jambe, & la vertu qu'elle a. Tome II: [Pp. 3-226]: Discours quatričme. Sur les femmes mariées, les veuves & les filles; sçavoir, desquelles les unes font plus portées à l'amour que les autres . [Pp. 226-381]: Discours cinquičme. Sur aucunes Dames vieillies, qui aiment autant faire l'amour comme les jeunes . [Pp. 382-432]: Discours sixiesme. Sur ce qu'il ne faut jamais parler mal des Dames & la consequence qui en vient . Kniha byla čtena, neboť na str. 146 v prvním díle je tužkou zatržený odstavec a na str. 315 ve druhém díle si čtenář přehnutým růžkem označil místo, kde zrovna dočetl, případně místo, které ho zaujalo a chtěl se k němu vrátit.

Pařížští imprimeurs-libraires první poloviny 17. století

K renomovaným typografům své doby patřil Antoine Vitré . Pocházel z tiskařské rodiny. V roce 1630 byl jmenován imprimeur du roi pour les langues orientales, h ébraďques, chaldaďques, turques, persiennes et autr es a o tři roky později imprimeur du clergé de France . Ve spolupráci se společností Usages, které král udělil privilegium na vydávání liturgické literatury, vydával náboženské knížky určené k evangelizaci křesťanů v zemích Středního východu. Na rozdíl od svého vzoru Roberta Estienna neuměl žádný z východních jazyků, proto jeho největší dílo La Bible polyglote française z roku 1645 bylo spíše technicky zručným tiskem. Antoine Vitré nechvalně proslul svým vystoupením proti zastánci libertinské filozofie a básníkovi Théophilu de Viauovi, který v roce 1622 vydal kolektivní sbírku Le Parnasse des počtes satyriques , jež vyvolala skandál.

Nejprestižnějším typografem své doby byl Sébastien Cramoisy , pařížský konšel, který vydával náboženské spisy jezuitů z pařížské koleje Collčge de Clermont , později přejmenované na Louis le Grand (Fronton-du-Duc, Jacques Sirmond, Philippe Labbé aj.), učebnice latiny, díla antických klasiků, historické spisy atp. V roce 1614 otiskl proslov, který přednesl budoucí kardinál Richelieu před Generálními stavy, stal se kardinálovým osobním vydavatelem a posléze těžil z tohoto úzkého spojení s vládnoucí mocí. Od roku 1629 měl výsadní právo na tisky z  Cour de la Monnaie , roku 1633 byl jmenován imprimeur du roi a získal výjimečné postavení ve společnostech knihkupců podporovaných králem: v již výše zmíněné Compagnie des Usages , Compagnie de la Ville de Paris a v Compagnie de Navire , která měla privilegium na vydávání děl církevních otců. Stal se rovněž tiskařem pařížského arcibiskupství a řádů cisteriánů a premonstrátů. V roce 1644 byl pověřen vedením královské tiskárny Imprimerie Royale , jejíž založení inicioval Richelieu v roce 1640 spolu s kancléřem Séguierem, aby mohli účinněji kontrolovat pařížskou knižní produkci. Prvním tiskem bylo in-folio vydání díla L'Imitation de Jésus-Christ s Mellanovými rytinami. Cramoisy si vybral za spolupracovníky své bratry Gabriela a Clauda a synovce Edmé Martina, který jako jediný z tehdejších pařížských tiskařů uměl řecky. V Královské tiskárně vydali v řečtině Le Nouveau Testament , v latině osmidílnou Bibli, monumentální edice Virgilia, Horacia, Terentia, Juvenalových a Persiových satir, dílo Ignáce z Loyoly, svatého Bernarda, Françoise de Sales a spisy kardinála Richelieua. Za zmínku v těchto vydáních stojí frontispisy od Nicolase Poussina, který nahradil tehdy módní pompézní alegorie jednodušší skulpturální rytinou významné osobnosti, a tiskařské typy vyrobené Jeanem Janonem. Během své dlouhé kariéry Sébastien Cramoisy vydal přes 2 500 svazků a svému nástupci, kterým byl jeho zeť Mabre-Cramoisy, zanechal dědictví ve výši 360 000 liber. [61] Z dílny Sébastiana Mabre-Cramoisyho se v eggenberském souboru dochovalo 12% pařížských vydání knih různých řánrů i formátů.

Skupina tzv. libraires du Palais se zaměřila téměř výlučně na tisk literárních novinek. Patřily k nim celé generace knihtiskařů, z nichž jmenujme jen ty nejvýznamnější: Abel Langelier vydával religiózní poezii, byl editorem autorů Philippa Desportese, Mlle de Gournay, reeditoval dílo Michela de Montaigne, překlady Tita Livia od Blaise de Vigenera, pro právnickou klientelu vydával sbírky obyčejového práva ( coutumiers), pro šlechtice knihy o lovu, válečnictví a jezdectví, často bohatě ilustrované. V eggenberské knihovně se zachovalo francouzsko-italské vydání Boccaciova díla z roku 1585 La Fiammette amoureuse .[62] Mathieu Guillemot se zaměřil na majetnou aristokratickou klientelu. Vydal např. bohatě ilustrované Ovidiovy Métamorphoses s rytin ami od Léonarda Gaultiera. V eggenberském souboru se dochovala dvě výpravná vydání Ovidiových Proměn, z nichž jedno je opatřeno rukopisným majetnickým ex libris jejich majitelky a datací patrně akvizice. [63] Toussaint Du Bray vydal první známý bestseler romaneskní literatury L'Astrée od Honoré d'Urfé, dále vydával satiry od Mathurina Régniera, knihy od Antoina de Nervčze a Honorata de Bueil, sieura de Racan, les Premičres lettres a dílo le Prince od Gueze de Balzaka. Na vydávání luxusních knih s rytinami se specializoval Pierre Rocolet , který se stal chráněncem kancléře Pierra Séguiera. V eggenberském souboru se dochovaly čtyři knihy vydané v jeho tiskárně, resp. jeho dědici. [64]

V eggenberské knihovně jsou ve větší míře (5% z knih vydaných v Paříži) zastoupeny tisky, které vydával Augustin Courbé , libraire attitré de Mons ieur frčre du Roy . Ten se stal slavným po roce 1630, kdy vydal mj. les Origines de la langue française od Ménagea, les Remarques de la langue française od Vaugelase, la Pucelle od Chapelaina a Clovise od Desmaretse de Saint Sorlin aj. V jeho tiskárně byla vydána většina děl známých autorů, jako byli de Scudéry, Maynard, Voiture, La Mothe le Vayer, Pierre Corneille aj. Divadelní hry vydával Toussaint Quinet . Literární novinky vycházely v dílně Antoina de Sommaville , jim vydaná díla tvoří v eggenberském souboru 4 % z celkového počtu děl vydaných v Paříži. Za zmínku stojí také první francouzské periodikum le Mercure français , vydané v dílně Jeana a později Estienna Richera .[65]

Jedním z nejoriginálnějších pařížských tiskařů byl Jean Camusat , který v první polovině 17. století vydával překlady z antické literatury a parafráze z Písma, které byly velmi oblíbené, neboť francouzská verze Bible nebyla ještě tehdy určena obyčejným věřícím. Jean Camusat obchodoval s rukopisy a se vzácnými tisky a byl vysoce ceněn zejména mezi lidmi z  Port-Royal, tj. jansenisty. Jeho nástupcem a tiskařem jansenistů se pak ve druhé polovině 17. století stal jeho zeť Pierre le Petit . V eggenberském souboru je zastoupen 10% z knih vydaných v Paříži. Tento knihtiskař Francouzské akademie a od roku 1647 imprimeur du roi se zkompromitoval při vydání Pascalových Provinciales.[66] V letech 1658-1660 byl pronásledován za vydávání tzv. bezbožných a buřičských spisů contre l'honneur de Dieu, le service du Roi et le repos de l'Etat. [67] Jansenisté z Port-Royal mu tudíž svěřili vydávání svých děl: dílo Arnaulda d'Andilly, zvláště jeho Vies des P čres du Désert , tzv. Royaumontovu Bibli, Lancelotovu gramatiku, překlady náboženských a bohoslužebných knih, atp. [68] Pierre le Petit vlastnil řadu privilegií , která mu král v roce 1675 na padesát let prodloužil, když jeho sklad knih vyhořel. Získal tak obrovské jmění (v roce 1688 zanechal svým dědicům jmění ve výši 100 000 liber), jeho tisky však byly velice často předmětem patiskových vydání . Ještě oslnivější kariéru udělal jeho následovník Guillaume Desprez , který rovněž vydával jansenistické spisy. Byl sice dvakrát zatčen a dokonce vězněn v Bastile (1662-1663), ale jeho přátelé mu u krále vymohli titul královského knihtiskaře (1686), a když získal majetek zemřelého tiskaře Charlese Savreuxe, stal se vlastníkem několika domů v Paříži i na venkově a po své smrti zanechal svým dědicům jmění ve výši 226 437 liver. [69] Vydal dílo Pierra Nicola Essais de morale [70] a překlad Bible od Le Maîtra de Sacy [71], který zaštítil privilegiem remešského arcibiskupa.

Pařížští tiskaři a vydavatelé druhé poloviny 17. století

Roku 1661 s nástupem Ludvíka XIV. se nová generace pařížských tiskařů pokusila oživit knižní trh vydáváním literárních novinek, náboženské literatury určené laikům a za podpory vládnoucí moci také odborných knih, které zdůrazňovaly historii francouzské monarchie a národní pojetí výkladu dějin i galikánské církve. Erudované církevní a univerzitní publikum bylo vystřídáno rodovou i úřednickou šlechtou, noblesse d'épée , noblesse de robe , bohatými měšťany a klérem. Z vydavatelů knižních novinek patřil mezi nejvýznamnější Guillaume de Luynes, zeť Toussainta Quineta, který dovedl obratně využívat privilegií udělených spisovatelům předchozí generace, jako např. Pierru Corneillovi. Nástupcem Antoina Courbého se stal Thomas Jolly ,[72] který se specializoval také na vydávání učebnic. Denis Thierry vydával především klasická díla a náboženské spisy františkánů a kapucínů. Z jeho dílny pocházejí téměř všechny knihy Yvese de Paris, které se dochovaly v eggenberské knihovně. [73] Jeho společník Louis Billaine se soustředil na vydávání zahraničních knižních novinek. Z nově příchozích tiskařů se v Paříži prosadili zejména Jean Ribou, Claude Barbin a Etienne Michallet.

Jean Ribou byl kontroverzním vydavatelem. Dvakrát doslova pirátským způsobem získal a vydal Molierovy hry dříve, než sám autor: v roce 1659 vytiskl bez uvedení autora les Précieuses ridicules [74] a v roce 1660 pod jménem Sieur de Neuvillaine vydal veselohru Sganarelle, pro kterou již dříve Moličre získal privilegium pod názvem le Cocu imaginaire . Ribou také podporoval rozšiřování tisků, které vycházely v Holandsku a zesměšňovaly milostné avantýry Ludvíka XIV. Za to byl dvakrát odsouzen a vězněn. Zcela jinak si počínal Claude Barbin , který je v eggenberském fondu výrazně zastoupen 59 tisky. Barbin se zaměřil na vydávání galantní literatury (Mme de Villedieu, Jean Donneau de Visé aj.), cestopisů, pohádek a povídek (Charles Perrault, Mme de Murat, la comtesse d'Aulnoy, Jean de Préchac, François Nodot aj.) a na tituly těch spisovatelů, kteří zamýšleli vydat své knihy anonymně (Nicolas Boileau: Satires du Sieur +++, Rochefoucauld: Réflexions, sentences et maximes , Mme de la Fayette: Zaďde doplněnou o Traité sur l'origine des romans od Jeana Regnaulta de Segrais). Po revokaci Nantského ediktu se dovedl přizpůsobit novým podmínkám a začal vydávat díla historická (Louis Maimbourg, Antoine Varillas), životopisná a náboženské knihy oslavující papeže a odmítající kacířství. [75] Etienne Michallet přišel do Paříže z Lyonu a po celé čtyři roky se podle cechovních zásad musel učit tiskařskému řemeslu. Pak odkoupil dílnu Florenťana Lamberta v ulici Saint-Jacques a během 30 let vydal řadu knih velmi různého zaměření: Ménéstrierovo dílo l'Art du blason , Gassendiho spis l'Abrégé de la philosophie , Ozanamův slovník Dictionnaire de mathématiques , spisy technické a vědecké, populárně odborné lékařské příručky a náboženské knížky, zejména jezuitů. Král Ludvík XIV. a Madame de Maintenon mu svěřili státní zakázku na vydání více než jednoho milionu výtisků propagujících katolickou víru, které měly přesvědčit konvertované protestanty o správnosti jejich rozhodnutí. V letech 1685-1687 vydal na 30 000 výtisků Epîtres et Evangiles, stejné množství Imitation de Jésus-Christ a na 40 000 katechismů. Etienne Michallet se stal nástupcem Sébastiana Mabre-Cramoisyho. Oba těžili z toho, že své dílo dali do služeb Boha a Krále. V eggenberském fondu se dochovaly dvě dosti často konzultované lékařské příručky: L'Art de se conserver la santé z roku 1692 a Recueil de remčdes faciles et domestiques z roku 1678. Posledně citovaná kniha byla čtena, najdeme zde časté záložky, část Des Maladies des Femmes je hodně zažloutlá. Nervové choroby - utržena spodní část stránky 21, 23. s. 65 - utržený spodní růžek: Contre Alluete enflâmmée . s. 145 - přeložený horní růžek: pour rompre la pierre en la Vessie & aux Reins... s. 153 - De ceux qui pissent au lit , Des Enfans rompus, ou Descentes - přeložený spodní růžek. s. 161 - přeložený spodní růžek: Des Engelures, Des Cors des Pieds. s. 309 - natržená: Contre la Rage , Drogues de l'Emplatre, s. 311 - utržený kus stránky: Exemples des Guerisons merveilleuses par ce Remede .[76] Z náboženských knížek uveďme jezuitský spisek velmi metodicky propracovaného výkladu určeného ženám Retraite pour les dames [77] a dílko doktora teologie Courbona Pratiques pour se conserver en la présence de Dieu. [78] Zcela jiného charakteru je spisek Pierra Le Galloise, který do svého pojednání o evropských knihovnách včlenil stylizovaný dopis o tom, jak si má počínat člověk, který chce založit soukromou knihovnu. [79] V knize z roku 1685 nejsou rukopisné přípisky ani jiné známky toho, že by byla pečlivěji studována, byla však s největší pravděpodobností čtena. Datum vydání svědčí o tom, že knihy byla získána v době, kdy eggenberská knihovna již plnila svou funkci. [80] Nebyla-li kniha použita jako návod, může nám přesto poskytnout informaci o tom, jak by měl vypadat dobový model šlechtické knihovny. Ten pak lze konfrontovat se stavem zjištěným v eggenberské šlechtické knihovně. Pouze v jednom z jazykově francouzských tisků byly zatrženy knihy v nabídkovém katalogu, který byl jeho součástí: šlo o nakladatele Jacquese Desbordese z Amsterdamu. [81] Kniha je z roku 1706, kdy eggenberská knihovna obsahovala již více než 800 jazykově francouzských tisků. Proto byl patrně výběr devíti knih zaměřený na tituly, které v ní doposud nebyly. Žánrově i obsahově je výběr velmi různorodý: Elemens de la politesse, ou les secrets de Plaire, 8; Entretiens de Mr. Colb ert & de Bouin sur le Testament du Roi d'Espagne, & sur toutes les affaires de l'Europe, 8; Exilez de la Cour d'Auguste, par Mad. de Villedieu, 12; l'Esprit familier de Trianon, ou aparition de Mademoiselle de Fontanges au Roi, & à Mad. de Maintenan, 12; L'Ecole du Monde ou l'instruction d'un pere à son fils touchant la maniere dans il faut vivre dans le monde, 6 patries en 3 volumes; Factum pour les Religieuses de Ste. Catherine des Provins contre les Peres Cordeliers, 12; Galanteries de Christine Reine d e Suede; Histoire Abregée d'Espagne, contenant les differentes Races de ses Rois jusques à la Philippe V. &c., 12; Histoire de la Duchesse de Chatillon.

Závěr

Z uvedeného historického přehledu vyplývá, že jednotliví tiskaři, z nichž byli přednostně charakterizováni ti, jejichž tisky se dochovaly v českokrumlovské zámecké knihovně, byli spjati s určitým názorovým proudem nebo církevním řádem. To odpovídalo změnám společenským, především ve vztazích mezi vydavateli, autory a jejich protektory, neboť mecenášství samozřejmě znamená kontrolu a dohled .[82] Redestribuce byla reakcí na to, jak do života ve druhé polovině 17. století začaly zasahovat instituce podporující vliv centrální moci ( l'Académie française ) a jak se změnily materiální podmínky spisovatelů ( les écrivains à gages ) a jejich statut ( des hommes de lettres à des hommes lettrés) .[83] Literární tvorbu ovlivnila změna klientely ( des ecclésiastiques et universitaires érudits à la noblesse et la bourgeoisie ), proměna strategie ve vydávání a distribuci knih ( le centralisme parisien et la censure ) i nové pojetí literární tvorby. To vše se pak promítlo do nového estetického ideálu, který přinesl proměnu hierarchie žánrů. V příloze uvedené grafy dokumentují složení eggenberské knižní sbírky podle místa vydání: většina knih pochází z Paříže (53 %) a z Amsterdamu (14 %); z pařížských vydavatelů jsou nejpočetněji zastoupeni Claude Barbin (19 %), Sébastien Mabre-Cramoisy (12 %) a Pierre le Petit (10 %). Více než jedna čtvrtinu tvoří tisky vydané s. t., tzv. bez udání místa vydání (26 %). Pro úplnost uvádíme abecední přehled míst a seznam všech tiskařů, jejichž tisky se ve zkoumaném souboru jazykově francouzských tisků v zámecké knihovně v Českém Krumlově vyskytují. Pořadové číslo odpovídá řazení v Soupise tisků. [84]

Grafy

Graf 1. Eggenberský knižní fond zámecké knihovny v Českém Krumlově.
Jazykově francouzské tisky z let 1585-1717. Přehled tisků podle místa vydání.

Jazykově francouzské tisky z let 1585-1717. Přehled tisků podle místa vydání Přehled tisků podle místa vydání

Kategorie Ostatní zahrnuje města s méně než 10 tisky: Amiens, Anvers, Arras, Charleville, Cracovie, Deventer, Francfort, Fribourg, Genčve, Jene, Lille, Ličge, Londres, Louvain, Mons, Montbéliar, Monte Chiaro, Munique, Prague, Ratisbonne, Rome, Rotterdam, Rouen, St. Germain, Strasbourg, Thiel, Toulouse, Troys, Utrecht, Vannes, Vienne, Ville-Franche, Wesel.

Graf 2. Eggenberský knižní fond zámecké knihovny v Českém Krumlově.
Jazykově francouzské tisky z let 1585-1717. Přehled tisků vydaných pařížskými tiskaři.

Jazykově francouzské tisky z let 1585-1717. Přehled tisků vydaných pařížskými tiskaři.

Kategorie Ostatní zahrnuje vydavatele s méně než 10 tisky: Abel Langelier, Antoine Dezallier, Adrian Perier, Antoine Vitré, Arnould Cotinet, Charles Savreux, Cardin Besongne, Charles Chastellain, Charles de Sercy, Charles Osmont, Christophe Ballard, Christophle Journel, Christophle Rémy, Claude Josse, Claude Marette, Claude Rapin, Compagnie des Libraires, Damien Beugnie, Daniel Hoethemels, Denis Bechet, Denis Moreau, Edme Couterot, Etienne Loyson, Etienne Michallet, Etienne Richer, F. Blanchet, Florentin et Pierre Delaulne, François Fournier, François Mauger, Frédéric Léonard, Gabriel Quinet, G. Veneur, Georges et Louis Josse, Guillaume de Luynes, Guillaume Desprez, Helie Josset, J. B. Nolin, Jean Jost, Jean Baptiste Loyson, Jacques Du Puis, Jacques Le Febvre, Jean Baptiste Langlois, Jean Couterot, Jean Cusson, Jean de la Caille, Jean Du Bray, Jean François Broncart, Jean Guignard, Jean Henault, Jean Le Mire, Jean Léonard, Jean Petit, Jean Richer, Lambert Roulland, Laurent d'Houry, Louis Billaine, Louis Josse, Martin Hauteville, Marthurin Henault, Michael Demenieus, Michel Bobin, Nicolas Le Gras, Michel Brunet, Nicolas Belley, Nicolas Buon, Nicolas de Burre, Nicolas de Sercy, Pierre Mariette, P. Rocolet, P. Landry, Pierre Aubouyn, Pierre Bien-Fait, Pierre Lamy, Pierre Trabouillet, René Guignard, Rigaud, Robert Denain, Simon Besnard, Theodore Girard, Thomas Jolly, Toussaint Quinet a další.

Přehled míst a seznam všech tiskařů, jejichž tisky se vyskytují ve zkoumaném souboru jazykově francouzských tisků eggenberského oddělení zámecké knihovny v Českém Krumlově

Amiens


Veuve Robert Hubant
593

Amsterdam



376, 377, 388, 596, 597, 838

Marc Antoine
140

Jean Blaev
89, 90

P.& J. Blaeu, Waesbergen, Boom
733

Theodore Boeteman
457

Henry & Theodore Boom
14, 538, 769, 790

Adrian Braakman
91, 330, 788, 789

Pierre Brunel
315, 382, 459, 775

aux dépens de la Compagnie
345, 390, 468

Petit David
108

Henri Desbordes
458, 600, 615

Jaques Desbordes
400, 412, 801

François Du Bois
167

Daniel Du Fresne
746, 784

Isaac van Dyck
371, 417

Daniel Elsevier
48, 470, 594, 623

Loys & Daniel Elsevier
619

Les Elseviers
50, 51

Daniel Elsevier
274

héritiers de Daniel Elzevier
427

George Gallet
110, 298, 479, 507

Jean Garrel
837

François l'Honoré
327

André de Hoogen Huysen
62, 92, 446, 778

Timothée ten Hoorn
684

Pierre Humbert
235, 839, 54

Joannis Jansonii
544

Jean & Gillis Jansson
520

Janssons
525

Claude Jordan
367

Pierre Le Brun
384

Pierre Le Grand
725

Jacques Le Jeune
223, 281

Thomas Lombrail
152

J. Louis de Lorme + Est. Roger
178, 199, 537

Paul Marret
432, 590, 830, 53

Pierre Marteau
13

Pierre Mortier
17, 372, 437, 462, 522, 523, 726, 803

André Pierrot
527

Jean Ravensteyn
560, 777, 143

Estienne Roger
56, 249, 393, 871, 631

Robert Roger
456

Henry Schelte
65

Joannes van Someren
781

J. J. Waesberge
629

Waesberg & Gaasbeek
44

Jansson de Waesberge
686, 630

H. Wetstein & H. Des Bordes
284

Henri Wetstein
526, 588, 820

Abraham Wolfgang
119, 264, 510, 602, 723, 808, 378, 740, 563, 28, 148, 514

s. t.
229, 309

Anvers


Vve Barthelemi Foppens
180

Arras


Guillaume de la Riuiere
706

Bruxelles


George de Backer
324, 438

Pierre de Dobbeleer
34

François Foppens
36, 136, 188, 611, 634, 123, 228, 310, 561, 763, 625

Eugene Henry Fricx
29, 227, 411

Josse de Grieck
668

Jean Léonard
340

Charle-ville


Loüis François
173

Colog-Mons


Gaspard Migeot
472

Cologne



23, 118, 220, 325, 405, 716, 815

Pierre Albert
549

Jean de Clou
262

Corneille Egmond
46

héritiers de Corneille Egmond
122

Guillaume Etienne
536

F++++++
212

Melchior Franx
129

Pierre Gaillard
598

Vefue & Her. de J. A. Kinchius
595

Erasme Kinkius
505

Simon L'Africain
80, 81

Jean L'Ingénu + P. Marteau
292

Philippe Le Barbu
42

Jean Le Blanc
20, 175, 277

Pierre le Jeune
719, 834

Le Politique
224

Pierre Marteau
7, 18, 24, 60, 64, 150, 154, 168, 218, 221, 222, 278, 296, 317, 319, 357, 365, 385, 395, 448, 461, 475, 508, 516, 534, 614, 622, 676, 688, 689, 702, 705, 776, 798, 847

héritiers de Pierre Marteau
305, 352

Pierre du Marteau
11, 61, 477, 692

Pierre Michel
88

Iacques Olivier
19

André Pitou
381

Nicolas Schouten
665

Jaques de la Vérité
439

Balthasar Winfelt
617

s. t.
21, 113, 414, 748

Cracovie


Jean Soufflart
559

Deventer


héritiers de Jean Colombius
285

Francfort



667

Jean George Droullmann
797

Daniel Paulli
415

Wilhelm Serlin
338

Jean Pierre Zubrod
608, 637

Fribourg


Pierre Bontemps
441

s. t.
374

Geneve


Jean Antoine & Sam. de Tournes
234

Jean Herman Widerhold
146, 528, 711

Jene


Jean Jacques Bauhofer
402

L'Isle d'A



618, 133, 742

La Haye


Barent Beek
141

Henry & Theodore Boom
69

Engelbrecht Boucquet
696

Samuel Broun + J. de Lecluse
691

Henry van Bulderen
1, 360, 650

Louis & Henry van Dole
134, 785

Jaccob van Ellinckhuysen
344, 818

Estienne Foulque
6, 236, 730

Abraham de Hondt
465, 5, 729

A.de Hondt,J.van Ellinckhuysen
74, 240, 659, 819

Pierre Husson
261

T. Johnson
251

Arnout Leers
166, 700, 816

Arnout Leers, le fils
76

Adrian Moetjens
2, 66, 151, 177, 238, 253, 265, 300, 329, 455, 485, 532, 607, 728, 807

Gérard Rammazeyn
3, 524

Henri Scheurleer
171

Abraham Trojel
555, 636

Meyndert Uytwerf
37, 272, 610

M. Uytwerf et L.et H. van Dole
708

Adrian Vlacq
290, 478, 804

Guillaume de Voys
840

Leyde



326

Corneille Bonauenture
521

Henry Drummond
15, 766, 731

Iean Elsevier
47, 49, 750, 116

Jean van Gelder
503

Abraham Gogat
860

Claude Jordan
529

Jaques Moukee
712

Jean Sambix
379, 628

Jean Sambix le Jeune
104, 105, 106

Simon Schouten
71

Antoine du Val
43

Pierre Vander
289, 480

Salomon Vaguenaer
616

s. t.
186, 202

Liege


Pierre Bonard
312

Claude Guibert
547

Jean Mathias Hovius
346

Henry Hoyoux
666

Paul de La Tour
506

Loüis Montfort
10, 68, 271, 568

Lille


Nicolas de Rache
40

Londres


Richard Baldwin
368

R. Benthly
275

David Mortier
41

Louvain


Gilles Denique
420

Lyon


Thomas Amaulry
486, 540

Antoine Cellier
768

Christofle Fovrmy
752, 753, 754, 755, 756, 758

Jean Girin
124

Jean Girin+Barthelemy Riviere
145, 584

Jean Girin & Fr. Comba
153

Rolin Glaize
25

Iean Pavlhe
567

Jean Poysvel
638

Barthelemy Riviere
77

Jean Baptiste de Ville
103

Mons



280

Gaspard Migeot
786

Montbeliar


Claude Hyp
30

Monte Chiaro


Jean Baptiste Vero
793

Munique


Vve Marie Magdelaine Rauchin,
128

Paris



97, 99, 107, 111, 117, 120, 158, 209, 226, 233, 247, 267, 270, 353, 392, 447, 453, 493, 502, 553, 640, 654, 672, 673, 701, 714, 721, 749, 861

Associez choisis
605

Pierre Aubouyn
363

Christophe Ballard
473, 575, 675

Claude Barbin
12, 75, 87, 102, 138, 139, 149, 160, 161, 169, 170, 172, 176, 179, 231, 242, 243, 410, 413, 430, 431, 449, 469, 476, 546, 572, 585, 591, 601, 646, 653, 656, 657, 678, 694, 710, 764, 817, 823, 827, 843, 844, 845, 846, 848, 849, 850, 851, 852, 853, 854, 855

Claude Barbin+Pierre Aubouin
697

Vve M. de Beaujeu + Ch. Osmont
79

Denis Bechet
135

Nicolas Belley
93

Simon Besnard
328

Cardin Besongne
84

Damien Beugnie
450

Pierre Bien-Fait
255

Louis Billaine
237, 286, 323, 599, 747, 859

F. Blanchet
713

Michel Bobin, Nicolas le Gras
245

Jean Fran. Broncart
257

Michel Brunet
339, 401

Nicolas Buon
55

Nicolas de Burre
230

Jean de la Caille
370, 685

Vve A. Cellier
387, 421

Charles Chastellain
67

Veuve Gervais Clouzier
311

Veuve Ch.Coignard et C.Cellier
660

Veuve Coignard & Coignard fils
16

La Compagnie des Libraires
157, 445, 644, 651, 737, 814

Arnovld Cotinet
83, 795

Augustin Courbé
52, 114, 333, 364, 426, 699, 743, 744, 774, 821, 826

Aug. Courbé et Guill. de Luyne
198, 204, 709, 745

Edme Couterot
263, 530, 767, 842

André Cramoisy
254, 359

S. Cramoisy+ S. Mabre Cramoisy
443, 444

Claude Cramoisy
693

Veuve Cramoisy
641

Jean Cusson
252

Florentin & Pierre Delaulne
4, 125

Florentin & Delaulne et Brunet
215

Pierre Delaulne
539

Michaël Demenius
664

Robert Denain
256

Guillaume Desprez
287, 583

Antoine Dezallier
45, 57, 341

Jean Du Bray
144

Jacques du Puys
467

Jean Du Puis
58, 362, 707

veuve Jean Du Puis
361

v. Martin Durand, Iean le Mire
38

Vve de Damien Foucault
347, 864

François Fournier
121

Théodore Girard
645, 548

Jean Guignard
483

Jean Guignard,Theodore Girard
658

René Guignard
543

Martin Hauteville
320

Jean Henavlt
85, 609

Daniel Horthemels
78

Laurent d'Houry
418

Thomas Jolly
147, 165, 219, 322, 336, 586, 773, 863, 355

Claude Josse
451

George & Louis Josse
794

Loüis Josse
100

Helie Josset
225, 772

Iean Iost
258

Christophle Iovrnel
581

Abel L'Angelier
82

Fl. Lambert + J. Cusson
434

Pierre Lamy
132, 358, 759

P. Landry
276

Jean-Baptiste Langlois
396, 397

Jaques Le Febvre
639

Nicolas Le Gras
504

Jean Le Mire
303, 724, 727

Jean Léonard
460, 632, 633, 791

Estienne Loyson
126, 159, 213, 246, 295, 626

Guillaume de Luyne
162, 515, 518, 580, 796, 857, 858, 419

de Luyne + Blageart + Girard
545

Sébastien Mabre-Cramoisy
94, 95, 96, 98, 282, 308, 394, 398, 463, 487, 488, 489, 490, 491, 492, 494, 495, 496, 497, 498, 499, 500, 501, 562, 612, 627, 680, 681, 682, 683, 760, 805, 831, 835

héritiers de Mabre-Cramoisy
787

Veuve Sébastien Mabre-Cramoisi
70, 101, 342, 734, 765

Claude Marette
669

Pierre Mariette
732

v.d'Edme Martin & Jean Boudot
155, 343

Veuve Maucroy
288

François Mauger
39

Vve de F. Mauger
649

Estienne Michallet
217, 304, 356, 440, 589, 690, 856

Denis Moreau
429

I. B. Nolin
541

Vve d'Olivier de Varennes
647

Charles Osmont
642, 648

Adrian Perier
334

Pierre le Petit
31, 32, 35, 156, 184, 266, 273, 291, 306, 307, 313, 314, 316, 337, 348, 349, 350, 351, 403, 404, 424, 425, 662, 695, 792, 802, 833, 836

Jean Petit
620

Gabriel Quinet
131, 250, 335, 435, 436, 512, 587, 604, 800

Claude Rapin
832

Christophle Rémy
466

Jean Ribou
72, 164, 279, 301, 635, 643, 652, 718, 799

Jean Ribou + Antoine Robinot
454

Estienne Richer
552, 704

Jean Richer
551

Rigaud
389, 391

P. Rocolet
239

Lambert Roulland
399, 661, 841

C. Savreux
428

Veuve Charles Savreux
592

Charles de Sercy
687, 621, 828

Nicolas de Sercy
761

Anthoine de Somaville
112, 214, 259, 269, 283, 416, 442, 663, 717, 739, 741, 757, 811, 829

Vve de C.Thiboust+P.Esclassan
782, 783

Denis Thierry
26, 260, 452, 511, 564, 565, 720, 779, 866, 867, 868, 870

D.Thierry /I/ + C. Barbin /II/
423, 556, 557, 558, 579

vefue Thierry & Denis Thierry
865, 869

Pierre Trabovillet
751, 824

G. Veneur
369

Antoine Vitré
27

Jacob de Zetter
59

s. t.
33, 73, 86, 109, 115, 127, 142, 181, 182, 183, 185, 187, 189, 190, 191, 192, 193, 194, 195, 196, 197, 200, 201, 203, 205, 206, 207, 208, 210, 211, 232, 241, 244, 268, 302, 331, 332, 375, 380, 386, 407, 481, 482, 550, 554, 569, 570, 571, 573, 574, 576, 577, 578, 582, 606, 624, 670, 671, 674, 679, 698, 715, 738, 780, 809, 810, 822, 825, 509

Paris,Bruxel


Jean Léonard
566

Paris-Lion


R. de la Caille + T. Amaulry
542

Prague


s. t.
294, 318

Roma


+++
603

Casa di Anthonio Maurino
8

Rotterdam



63, 703

Abraham Acher
383, 433, 464

Reiner Leers
806

Rouen


David Berthelin
408

Iacques Cailloüe
513

Jean Cousturier
9

Antoine Ferrand
137

Daniel Lovdet
293

Rouen-Paris


Thomas Jolly
770

Anthoine Sommaville
812, 813

St.Germain


Jaques Le Bon
216

Strasbourg


s. t.
735, 736

Thiel


Jean de Leeuwen
613

Toulouse


Colomyez,Posuël,Fouchac,Bely
517

Troys


Iacqves Baldvc
762

Edme Nicot
474

Utrecht


Guillaume van Poolsum
321, 519, 535

Gisbert de Zyll
297

Vannes


Jaques Vernevil
722

Vienne


Jean Van Ghelen
862

Anne Françoise Voigtin, veuve
655

VilleFranche



409

David Du Four
130

Pierre Le Blanc
484

Thomas Luftucru
299

Pierre Marteau
771

Charles de la Vérité
366

Wesel


Jacobus van Wesel
422

s.l.


aux dépens de la Société
533

Jean de Tournes
354

s. t.
22, 163, 174, 373, 471, 531, 677, 248

utrženo


utrženo
406

[ Nahoru ]

Poznámky pod čarou

[1] Radimská, J.- Lenderová, M., Barokní čtenářky: Eleonora a Anna Kateřina Šporkovy, Marie Arnoštka Eggenbergová. In: Milena Lenderová a kol., Eva nejen v ráji. Žena v Čechách od středověku do 19. století. Karolinum, Praha 2002, str. 131-154; Radimská, J., La literatura española en las traducciones francesas en el fondo de los Eggenberg de la biblioteca del castillo de Ceský Krumlov [= Španělská literatura ve francouzských překladech v eggenberském fondu zámecké knihovny v Českém Krumlově], Opera romanica 3, (ed. Helena Zbudilová), JU České Budějovice 2002, str. 113-154; Radimská, J., L'Amour dans le roman du XVII e sičcle. A propos des romans de Madame de Villedieu conservés dans la bibliothčque d'Eggenberg à Ceský Krumlov [Láska v románu 17. století. K románům Mme de Villedieu dochovaným v egenberské knižní sbírce v Českém Krumlově]. Etudes Romanes de Brno , Sborník prací FF BU, L 24, Masarykova univerzita Brno, 2003, s. 35-53; Radimská, J., Barokní čtenářka Marie Arnoštka z Eggenberku a její knihovna. Opera romanica 4, (ed. Jitka Radimská), JU České Budějovice 2003, s. 227-238; Radimská, J., Une collectionneuse de livres français au château de Český Krumlov a l'Âge classique : Marie Ernestine d'Eggenberg et sa bibliothčque. In: Lecteurs & collectionneurs de textes clandestins à l'Âge classique. La Lettre Clandestine, 12, Presses de l'Université Paris-Sorbonne, Paříž 2004, str. 23-35; Radimská, J., Les Fables de Jean La Fontaine et leurs illustrations. In: Echanges. créer, interpréter, traduire, enseigner. (édd. Jerzy Lis et Teresa Tomaszkiewicz), LEKSEM, Lask 2004, str. 91-102.

[2] První autorské právo, tj. autorovo oprávnění vykonávat právní panství nad duševním majetkem, měla Anglie od roku 1709 (Copyright). Francie až od roku 1793. Srov. Tobolka, Z., Kniha, její vznik, vývoj a rozbor, Praha 1949, s. 83.

[3] Juigné, D. de, DICTIONAIRE [sic!] THEOLOGIQUE, HISTORIQUE, POETIQUE, COSMOGRAPHIQUE, ET CHRONOLOGIQUE . [...] Exemplář zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 40 J 7554. Kniha měla utrženou a posléze opravovanou spodní část titulního listu, proto lze datum vydání a vydavatele určit jen přibližně podle údajů uvedených v PRIVILEGE DV ROY . Biographie universelle, Paříž 1819, sv. XX, s. 113 uvádí 1. vydání in quarto z roku 1644 v Paříži a 7. vydání z roku 1668.

[4] Srov. graf 1 a 2 v příloze.

[5] Srov. dobovou rytinu Paříže v díle Tassin, Nicolas, LES PLANS ET PROFILS DE TOUTES LES PRINCIPALES VILLES ET LIEUX CONSIDéRABLES DE FRANCE . Paris, Melchior Tavernier 1638. Exemplář zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 21 C 4337.

[6] Martin, H. - J., Histoire de l'édition française I, Paříž, Promodis 1982, s. 237-253.

[7] Jean, G., Písmo, paměť lidstva , Slovart 1994, s. 100.

[8] Martin, H.-J., Histoire, I, c. d., s. 237-253. Autor uvádí sociologický přehled této skupiny podle výše odváděných daní, tedy majetku: 18 % - více než 500 tourských liver, 58 % - mezi 50 až 500 tourských liver, 22 % méně než 50 tourských liver.

[9] Martin, H.-J., Histoire, I, c. d., s. 254-277.

[10 ]Srov. [Du Moulin, Charles], COMMENTARIVS AD EDICTVM HENRICI SECONDI CONTRA PARUAS DATAS § ABUSUS CURIAE ROMANAE § IN ANTIQUA EDICTA § SENATUSCONCULTA FRANCIAE CONTRA ANNATARU § ID GENUS ABUSUS, MULTAS NOUAS DECISIONES IURIS § PRAXIS CONTINENS. AUTHORE CAROLO MOLINAEO, IURECONSULTO PARISIENDI,§ IN SUPREMO PARISIORUM SENATU ADUOCATO CONSULTISSIMO. M.D.LII. CUM PRIVILEGIO REGIO IN NOUENNIUM. [...], 1552, s. 334 Extraict des registres de la cour de la Seneschaucée de Lyon , zde uveden autor Du Moulin a vydavatel Antoine Vincent, Marchand Libraire à Lyon. Exemplář zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 19 A 3593.

[11] [Guevara, Antoine de], MESPRIS DE LA COVR; ET LOVANGE DE LA VIE RUSTIQUE : COMPOSé PREMIEREMENT EN ESPAGNOLS PAR DOM ANTOINE DE GUEUARRE, EUESQUE DE MONDOGNEDO, PREDICATEUR, HISTORIOGRAPHE, & CONSEILLLER DE L'EMPEREUR: & DEPUIS TRADUIT EN ITALIEN, FRANçOIS, & ALLEMAND. TOUTES LESQUELLES LANGUES NOUS AUUONS JOINCTES ENSEMBLE EN CESTE SECONDE EDITION, POUR L'UTILITé & SOULAGEMENT DE CEUX QUI PRENNENT PLAISIR AUX VULGATES QUI SONT AUJOURD'HUY PLUS PRISéS & RECHERCHéS. Par Iean De Tovrnes. M. DC. V. Exemplář zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 29 A 6122. Soupis tisků č. 354.

[12] Martin, H.-J., Histoire, I, c. d., s. 264.

[13] Jean, G., Písmo, s. 100.

[14] Martin, H.-J., Histoire, I , c. d., s. 348.

[15] Tobolka, Kniha, c. d., s. 71.

[16] [Boucher, Jean], ORAISON FVNEBRE, SVR LE TRESPAS DE TRESHAVLT, TRESGRAND, ET TRESPVISSANT MONARQVE DOM PHILIPPE SECOND, ROY D'ESPAIGNE, ETC. PRONONCéE AUX OBSEQUES DE SA MA , EN L'EGLISE DE NOSTRE DAME DE TOURNAY, LE LUNDY XXVI. OCTOB . M.D. XCVIII. Par M. Iehan Bovcher, Docteur en Theologie en l'vniuersité de Paris, & Chanoine de ladicte eglise. Seconde edition reueue & enrichie . [signet] A Anvers, en l'imprimerie Platinienne, Chez Iean Moretus. cIc. Ic C. [=1600] Exemplář zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 21 E 4394.

[17] Inventarium über weilland des dürchleichtig hochgebornen fürsten und hernn, hernn Johann Anthony [...] fürsten zu Eggenberg [...] etc inn und ausser Grätz zu Eggenberg befundenen verlass [...] . Státní oblastní archiv Třeboň, pobočka Český Krumlov, Sbírka rukopisů, č. 127.

[18] Martin, H.-J., Histoire, I, c. d., s. 397.

[19] Les grands centres d'édition européens au début, au milieu et à la fin du XVI e sičcle. Martin, H. - J., Livre, pouvoirs et société à Paris au XVII e sičcle, I, II. Genčve 1969, s. 442.

[20] Bernard, Guillaume, DESCRIPTION DE LA MER MEDITERRANEE [...] Par Guillaume Bernard, Pilote, 1599. A Amsterdam, Chez Corneille Nicolas M. D. CVIII. Exemplář zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 18 M 3574. Tisk zařazený do oddílu zeměpisných knih (původní eggenberská signatura F I/17) patří k nejstarším jazykově francouzským tiskům eggenberského knižního fondu.

[21] Záloha, J., Zámecká knihovna v Českém Krumlově , Výběr, 1973, s. 264.

[22] Goldmann, Nicolas, LA NOUVELLE FORTIFICATION . A Leide. Chez les Elseviers. 1645. Rytý titulní list]: " Adri Matham fecit ." Dedikace: " A son altesse... monseigneur Frederic Henry ". Disposition des quatre livres: [Pp. 1-43] : Livre premier. Des desseins. [Pp. 44-104] : Deuxieme livre. Des profils et ichonographies des profils. [Pp. 105-196] : Troisieme livre de la stereometrie et sciagraphie. [Pp.197-224]: Quatrieme livre de la maniere mécanique de l'offense. Bílá pergamenová vazba, na předním přídeští schwarzenberské ex libris Ferdinand 1690 . Exemplář zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 19 I 3817.

[23] [Dupuy, Pierre], HISTOIRE DES PLUS ILLUSTRES FAVORIS ANCIENS ET MODERNES, RECUEILLIE PAR FEU MONSIEUR P. D. P. AUEC VN IOURNAL DE CE QUI S'EST PASSé à LA MORT DU MARESCHAL D'ANCRE. A Leide, Chez Jean Elsevier, Imprimeur de l'Academie. cIo Ioc LIX. Bílá pergamenová vazba, na rubu titulního listu ex libris Ferdinand 1690. Exemplář zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 2 H 344.

[24] Grente, G. et alii, Dictionnaire des Lettres françaises. Le XVII e sičcle, Paris 1996, s. 421.

[25] Balzac, Guez de, ARISTIPPE, OU DE LA COUR . A Leide, chez Iean Elsevier. 1658. Dedikace: A MESSIEVRS... BOVRGMAISTRES de la Ville de LEIDE... JEAN ELSEVIER. LE LIBRAIRE AU LECTEUR . Exemplář zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 28 A 5877.

[26] Balzac, Guez de, LETTRES FAMILIERES DE M. DE BALZAC A M. CHAPELAIN . A Leiden Chez Jean Elsevier [s. a.] Dedikace: A M... le Marquis de MONTAVZIER... GIRARD, Archidiacre d'Angoulesme. Exemplář zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 27 A 5644.

[27] Balzac, Guez de, LETTRES DE FEU MONSIEUR DE BALZAC A MONSIEUR CONRART . A Amsterdam, Chez les Elzeviers. 1664. Exemplář zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 27 B 5713.

[28] Balzac, Guez de, LES OEVVRES DU SIEUR DE BALZAC . Augmentées en Cette Edition de plusieurs pieces nouuelles . A Amsterdam, Chez Daniel Elzevier. 1664. Dedikace: A... DE BALZAC... LES ELZEVIERS. A Leide, 1651 . Exemplář zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 26 B 5448.

[29] Balzac, Guez de, LETTRES CHOISIES Du Sr. DE BALZAC . A Amsterdam, Chez les Elseviers 1678. Exemplář zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 26 B 5456.

[30] De la Mothe-Josseval, d'Aronsel, TIBE'RE, DISCOURS POLITIQUES SUR TACITE. A Amsterdam, Chez les Heritiers de Daniel Elzevier. M. DC. LXXXIII. Dedikace: A... DUC DE SAVOIE, PRINCE DE PIEMONT, ROI DE CHIPRE, & c... DE LA MOTHE-JOSSEVAL. Exemplář zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 45 J 8453.

[31] [Nieremberg, Jean Eusčbe], REFLEXIONS PRUDENTES. PENSE'ES MORALES. MAXIMES S TOĎCIENNES. Traduites de l'Espagnole par le R. Pere D'OBEILH, de la Compagnie de Jesus. A Amsterdam, Chez Daniel Elsevier, M. DC. LXXI. SENTENCES, OU MAXIMES ROYALES & POLITIQUES. Dedikace: A... L'EVESQUE DE LAON,... P. D'OBEILH . Ibidem: A... COURTIN, CONSEILLER D'ESTAT... D'OBEILH de la Compagnie de Jesus . Exemplář zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 25 A 5212.

[32] [Rytý titulní list]: DE L'VSAGE DES PASSIONS par Le R. P. I. F. SENAVLT. Derniere Edition. A Leide Chez Jean Elsevier 1658. Dedikace: A Mr. CONSTANTIN HUYGENS... Jean Elsevier . Exemplář zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 27 B 5710.

[33] LE PATISSIER FRANCOIS. OŮ EST ENSEIGNé LA MANIčRE DE FAIRE TOUTE SORTE DE PASTISSERIE, TRES-UTILE à TOUTE SORTE DE PERSONNES. A Amsterdam, Chez Louys & Daniel Elzevier. A. M. DC. LV. Exemplář zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 25 B 5254.

[34] Péréfixe, Hardouin de Beaumont de, DU ROY HENRY LE GRAND. Reveuë, corrigée, & augmentée par l'Auteur. A Amsterdam, Chez Daniel Elzevier. M DC LXIV. Dedikace: "A... CARDINAL MAZARINI... HARDOUIN E. de Rodez." AU LECTEUR. Exemplář zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 29 A 6144.

[35] Limojon, Alexandre Toussaint de, LA VILLE ET LA REPUBLIQUE DE VENISE . Troisiéme Edition reveuë & corrigée par l'Autheur. A Amsterdam, Chez Daniel Elzevier. cIo Io LXXX. Dedikace: A... Jean Jacques de Mesme, comte d'Avaux... D. S. D. Au Lecteur. Exemplář zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 39 A 7261.

[36] [Locke, John], DE L'EDUCATION DES ENFANS , ET PARTICULIEREMNET DE CELLE DES PRINCES. OU IL EST MONTRé DE QUELLE IMPORTANCE SONT LES SEPT PREMIERES ANNéES DE LA VIE. A Amsterdam, Chez Daniel Elsevier. cIo Icc LXXIX. Exemplář zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 47 C 8705. Připisováno Lockovi v Histoire des ouvrages des savants , 1695, s. 435. Srov. Barbier, A., Dictionnaire des ouvrages anonymes , sv. 2, sloupec 33.

[37] Lúkiános, LA PHARSALE DE LVCAIN, OU Les Guerres civiles de Cesar & de Pompée. En vers François, par Mr. DE BREBOEVF. A Leide, Chez Jean Elsevier, cIo Ioc LVIII. Dedikace: A... ARCHEVESQUE DE ROVEN... BREBOEVF . Advertissement. Exemplář zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 38 A 7146.

[38] Martin, H.-J., Histoire , I, s. 397.

[39] Mézeray, François Eudes de, ABREGé CHRONOLOGIQUE DE L'HISTOIRE DE FRANCE. A Amsterdam, Chez Abraham Wolfgang, Prés de la Bourse,l'An 1673. Exemplář zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 20 A 3928.

[40] Villedieu, Marie Catherine Desjardins de, LES GALANTERIES GRENADINES . PAR MADAME DE VILLEDIEU. Premiere Partie. [viněta] A Paris, Chez Claude Barbin , au Palais, sur le second Perron de la S. Chapelle. M. DC. LXXIII. Exemplář zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 26 B 5446.

[41] Villedieu, Marie Catherine Desjardins de, LES GALANTERIES GRENADINES . A Wesel, Chez André de Hooghenhuysen. M. DC. LXXIII. Exemplář zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 21 A 4238.

[42] Martin, H.-J., Livre, I, c. d., s. 665.

[43] Martin, H.-J., Livre, I, c. d., s. 663.

[44] Grente, G. et alii, Dictionnaire, s. 973.

[45] HISTOIRE DES MEDAILLES OU INTRODUCTION A LA CONNOISSANCE DE CETTE SCIENCE , Par CHARLES PATIN. A Paris, Chez la Veuve Mabre Cramoisi. M. DC. XCV. AVEC PRIVILEGE DU ROI. Dedikace: A... DE LAMOIGON Fils aisné de L'Avocat General... CHARLES PATIN . Exemplář zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 62 A 11966.

[46] LE TOMBEAU DES AMOURS DE LOUIS LE GRAND & ses dernieres GALANTERIES . A Cologne, Chez Pierre Marteau. M. DC. XCV. Exemplář zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 25 B 5248.

[47] PENSE'ES MO RALES DE LOUIS QUATORSE ROY de FRANCE, depuis la ruďne DE DIEPPE . A Cologne, Chez Pierre Marteau. M. DC. XCV. Exemplář zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 30 A 6359.

[48] LE TABLEAU DE LA VIE & DU GOUVERNEMENT DE MESSIEURS LES CARDINAUX RICHELIEU & MAZAR IN & DE MONSIEUR COLBERT REPRESENTé EN DIVERSES SATYRES & POëSIES INGENIEUSES; AVEC UN RECUEIL D'EPIGRAMES SUR LA VIE & MORT DE MONSIEUR FOUQUET & SUR DIVERSES CHOSES, QUI SE SONT PASSéES à PARIS EN CE TEMPS-Là. A Cologne, Chez Pierre Marteau. M DC XCIV. Exemplář zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 26 E 5547.

[49] LA FRANCE SANS BORNES, COMMENT ARRIVéE à CE POUVOIR SUPRESME, & PAR LA FAUTE DE QUI. A Cologne, Chez Pierre Marteau. 1684. Exemplář zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 45 A 8353.

[50] CRITIQUE GENERALE DES AVENTURES DE TELEMAQUE . Quatriéme Edition. A Cologne, Chez les Heritiers de Pierre Marteau. M. DCCI. Exemplář zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 25 B 5252.

[51] Quérard, J.-M., La France littéraire, III, Paris 1827-1839, str. 515.

[52] ENTRETIEN DE RABELAIS ET DE NOSTRADAMUS, A Cologne, Chez Pierre Marteau. M. DC. LXXXX. Exemplář zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 39 A 7265.

[53] REPONSES SPIRITUELLES DE PLUSIEURS GRANDS HOMMES DE CE SIECLE, AVEC DES CONTES AGREABLES ET VN SERMON EN L'HONNEUR DU DIEU BACCHUS , A Cologne, Chez Pierre Marteau. 1686. Exemplář zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 45 A 8354.

[54] Les livres condamnés par les Etats généraux des Provinces Unies sont l 'Histoire amoureuse des Gaules ; l' Histoire du Palais Royal ; l 'Histoire du comte de Guiche; la Relation de Madame Savoie ; la Vie de Madame de Brancas ; la Lettre de Madame de Vaujour; la Déroute des filles de joie ; la Comédie galante de Bussy ; l'Ecole des filles ; la Putana errante ; le Cabinet satyrique ; le Parnasse satiryque ; la Lupanie; les Mémoires des dames galantes de Brantôme . Martin, H.-J., Livre, I, c. d., s. 666.

[55] HISTOIRE DU PALAIS ROYAL , s. t., 1673. Exemplář zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 26 A 5432 adl. 1.

[56] HISTOIRE DV PALAIS ROYAL . s. l., s. d. [Chybí titulní list.] Exemplář zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 40 A 7463. [Konvolut obsahuje 5 přívažků, z nichž přívažky adl. 2 a adl. 5 nejsou v katalogu Slanec-Beneš uvedeny! Srov. Beneš, I., - Slanec, V., Lokální a inventární katalog zámecké knihovny v Českém Krumlově 1961-1964, 1-4. ]

[57] RELATION DE LA COUR DE SAVOYE OU LES AMOURS DE MADAME ROYALE . A Paris, 1667. Exemplář zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 40 A 7463.

[58] HISTOIRE GALANTE DE MONSIEUR LE COMTE DE GUICHE ET MADAME . Iouxte la Copie, A Paris, M DC LXVII. Exemplář zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 40 A 7463 adl. 3. [Tisk je veden v katalogu Slanec-Beneš jako adl. 2! Srov. pozn. 56.]

[59]LA DEROUTE ET L'ADIEU DES FILLES DE IOUY DE LA VILLE & FAUBOURGS DE PARIS. AVEC LEUR NOM, LEUR NOMBRE, LES PARTICULARITEZ DE LEUR PRISE & DE LEUR EMPRISONNEMENT. REQUESTE A M. D. L. V. Jouxte la Copie, A Paris, 1667. Exemplář zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 40 A 7463 adl. 5.

[60] MEMOIRES DE MESSIRE PIERRE DE BOURDEILLE, SEIGNEUR DE BRANTOME, CONTENANT LES VIES DES DAMES GALANTES DE SON TEMPS. TOME I, II. A Leyde, Chez Jean Sambix le Jeune, à la Sphere. M. DC. XCIX. Dedikace: A... LE DUC D'ALENCON, de BRABANT,... DE BOURDEILLE. Exemplář zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 25 B 5238.

[61] Martin, H. - J., L'Histoire de l'édition , I, c. d., s. 383. Autor uvádí, že v roce 1644 bylo v Paříži 86 tiskáren, z nichž 6 mělo 5-7 lisů, 19 mělo 3-4 lisy, 35 mělo 2 tiskařské lisy a 16 pouze 1 tiskařský lis. V těchto tiskárnách pracovali 254 tiskaři a 94 učni.

[62] LA FIAMMETTE AMOVREVSE DE Mr. IEAN BOCACE GENTIL-HOMME Florintin: Contenant, d'vne inuention gentile, toutes les plainctes & passions d'amours. Faicte Françoise / Italienne, pour vtilité de ceux qui desirent apprendre les deux langues, par G. C. D. T. A Paris, Chez Abel l'Angelier, au premier pillier de la grand salle du Palais. M. D. LXXXV. Auec priuilege du Roy . FIAMMETTE PARLE. ADVERTISSEMENT AV LECTEVR. EXTRAICT DV PRIVILEGE. Exemplář zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 25 E 5326.

[63] LES METAMORPHOSES D'OVIDE, EN LATIN ET FRAN çOIS, DIVISE'ES EN XV. LIVRES , Avec de nouvelles Explications Historiques, Morales & Politiques sur toutes les Fables, chacune selon son sujet; DE LA TRADUCTION DE Mr. PIERRE DU-RYER PARISIEN, DE L'ACADEMIE FRANçOISE. Edition nouvelle, enrichie de tres-belles Figures. [signet] A Bruxelles, Chez François Foppens, Marchand Libraire & Imprimeur au S. Esprit. M. DC. LXXVII. Dedikace: A... LE PRINCE CHARLES DE LORRAINE... FRANçOIS FOPPENS. AU LECTEUR. Exemplář eggenberského oddělení zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 36 M 6960a. Na přední předsádce je podpis " Marie Ernestine Princesse D'Eggenberg 1678" ; METAMORPHOSES D'OVIDE EN RONDEAUX IMPRIMEZ ET ENRICHIS DE FIGURES PAR ORDRE DE SA MAJESTE', Et dediez à Monseigneur LE DAUPHIN . [signet] A Paris, De l'Imprimerie Royale. M. DC. LXXVI. Rytý titulní list před titulním listem. Le Brun, Le Clerc. Exemplář eggenberského oddělení zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 46 K 8603.

[64] Cousin, Louis, HISTOIRE DE COSTANTINOPLE DEPUIS LE REGNE DE L'ANCIEN JUSTIN, jusqu' à la fin de l'Empire.Traduit sur les Originaux Grecs par Mr COUSIN, President en la Cour des Monnoyes, DEDIE'E A MONSEIGNEUR DE POMPONE Secretaire d'Estat. [signet] A Paris, En la Boutique de Pierre Rocolet, Chez Damien Foucault, Imp. & Lib. ord. du Roy, & de la Ville, au Palais en la Gallerie des Prisonniers, aux Armes du Roy & de la Ville. M. DC. LXXII. AVEC PRIVILEGE DV ROY. Exemplář eggenberského oddělení zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 40 K 7573; Davila, H. C. HISTOIRE DES GVERRES CIVILES DE FRANCE. CONTENANT TOVT CE QVI S'EST PASSE DE plus memorable, sous le Regne de quatre Rois, FRANCOIS II. CHARLES IX. HENRY III. & HENRY IV. Surnomme LE GRAND. Iusques à la Paix de VERVINS, inclusiuement . Escritte en Italien par H. C. DAVILA; Et mise en François, Par I. BAVDOIN. Auec vne Table tres ample des Noms propres, & des principales Matieres. TROISIEME EDITION, CORRIGEE EN DIVERS ENDROITS. T.I.: [signet] A Paris, Par P. Rocolet, Imp. & Lib. ord. du Roy, & de la Maison de Ville; au Palais, à l'entrée de la Gallerie des Prisonniers, aux Armes du Roy & de la Ville. M. DC. LVII. AVEC PRIVILEGE DV ROY. Rytý titulní list. Frontispis. Dedikace: A... SEGVIER... I. BAVDOIN. PREFACE A LA FRANCE.ADVERTISSEMENT AV LECTEVR. LA VIE DE L'AVTHEUR. Exemplář eggenberského oddělení zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 47 M 8853; Grelot, Guillaume, RELATION NOUVELLE D'UN VOYAGE DE CONSTANTINOPLE . Enrichie de Plans levez par l'Auteur sur les lieux, et des Figures de tout ce qu'il y a de plus remarquable dans cette Ville . PRESENTE'E AU ROY. [signet] A Paris, En la Boutique de Pierre Rocolet. Chez la Veuve de Damien Foucault, Impr. & Libr. ordin. du Roy & de la Ville, au Palais en la Gallerie des Prisonniers, aux Armes du Roy & de la Ville. M. DC. LXXX. & AVEC PRIVILEGE DV ROY. Exemplář eggenberského oddělení zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 47 J 8812; Xiphiline - Zonare - Zosime, HISTOIRE ROMAINE E'CRITE PAR XIPHILIN, PAR ZONARE ET PAR ZOSIME. Traduite sur les Originaux Grecs, par Monsieur COUSIN, President en la Cour de Monnoyes . [signet] A Paris, En la Boutique de P. Rocolet. Chez la Veuve de Damien Foucault, Imprimeur & Libraire ordinaire du Roy & de la Ville, au Palais, en la Gallerie des Prisonniers aux Armes du Roy & de la Ville. M. DC. LXXVIII. AVEC PRIVILEGE DV ROY. Dedikace: A... LE TELLIER... COUSIN. AVERTISSEMENT. Exemplář eggenberského oddělení zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 44 J 8287.

[65] V eggenberské knihovně se dochovaly čtyři svazky z let 1612, 1613, 1617 a 1624 s četnými rukopisnými poznámkami: LE MERCVRE FRAN çOIS, OV LA SUITTE DE L'HISTOIRE DE LA PAIX. Commençant l'an M. DC. V. pour suitte du Septenaire du D. CAYER, & finissant au Sacre du Tres-Chrestien Roy de France & de Nauarre LOYS XIII . A Paris, Par Iean Richer. M. DC. XII. AVEC PRIVILEGE DV ROY; LA CONTINVATION DV MERCVRE FRANCOIS, OV SVITTE DE L'HISTOIRE DE L'AVGVSTE REGENCE DE la Royne MARIE DE MEDICIS, sous son fils le Tres-Chrestien Roy de France & de Nauarre, LOYS XIII . A Paris, Chez Estienne Richer, M. DC. XIII. AVEC PRIVILEGE DV ROY ; LE NEVFIESME TOME DV MERCVRE FRAN çOIS; OV Suitte de l'Histoire de nostre temps, sous le regne du Tres-Chrestien Roy de France & de Nauarre, LOVYS XIII. Contenant l'adjonction à l'annee M. DC. XXII. Ce qui s'est passé l'an M. DC. XXIII. Et le commencement de l'annee M. DC. XXIV. A Paris, Chez Iean & Estienne Richer, M. DC. XXIV. AVEC PRIVILEGE DV ROY. Exemplář eggenberského oddělení zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 26 G 5584; LE DIX HVICTIESME TOME DV MERCVRE FRAN çOIS: OV Suitte de l'Histoire de nostre temps, sous le regne du tres-Chrestien Roy de France & de Nauare LOVYS XIII. A Paris, Chez Estienne Richer, M. DC. XXXIII. AVEC PRIVILEGE DV ROY. Exemplář eggenberského oddělení zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 25 H 5387.

[66] H.-J. Martin, Histoire de l'édition , I, c. d., s. 392.

[67] H.-J. Martin, Histoire de l'édition , II, c. d., s. 267.

[68] K jansenistickým tiskům srov. Radimská, J., Le jansénisme dans les bibliotheques de Bohčme au XVII e sičcle. In: Le jansénisme en Europe centrale, Le jansénisme et la franc-maçonnerie en Europe Centrale aux XVII e et XVIII e sičcles, PUF Paříž 2002, s. 93-116.

[69] H.-J. Martin, Histoire de l'édition , II, c. d., s. 267.

[70] ESSAIS DE MORALE, CONTENUS EN DIVERS TRAITEZ sur plusieurs devoirs importants. CINQUIEME EDITION, revuë & corrigée. A Paris, Chez Guillaume Desprez, ruë S. JACQUES, à S. Prosper & aux trois Vertus, au dessus des Mathurins. M DC. LXXIX. Avec Approbation & Privilege. [4 vol.] Exemplář eggenberského oddělení zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 46 E 8534.

[71] Srov. Radimská, J., Několik poznámek k jednomu z jansenistických vydání bible - Le Nouveau Testament dit de Mons. Miscellanea, 1999-2000, 16, Národní knihovna ČR, Praha 2002, s. 295-305.

[72] V eggenberské knihovně se dochovalo několik jeho tisků z let 1665-1672, mj. i Furetierův LE ROMAN BOVRGEOIS. OVVRAGE COMIQVE, A Paris, Chez Thomas Iolly, Libraire Iuré, au Palais, en la Salle des Merciers, à la Palme, & aux Armes d'Hollande. M. DC. LXVI. AVEC PRIVILEGE DV ROY. Exemplář eggenberského oddělení zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 26 H 5589.

[73] Srov. Radimská, J., Yves de Paris a eggenberská zámecká knihovna v Českém Krumlově. Miscellanea 14, 1997, Národní knihovna ČR, Praha 1999, s. 57-73.

[74] V eggenberském fondu se dochoval tisk z roku 1660: LES VERITABLES PRETIEVSES. COMEDIE . Suivant la copie imprimée A Paris, Chez Iean Ribov, l'An M.DC.LX. Auec Privilege du Roy [konvolut] Exemplář eggenberského oddělení zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 30 A 6357 adl.2.

[75] Srov. Harneit, Rudolf, < Les Désordres de l'amour de Madame de Villedieu : éditions, localisations, diffusion europééenne. Avec la préface de l'édition originale (1675)>, Bulletin du bibliophile , 1, 2000, s. 101-138; < Le Portefeuille de Madame de Villedieu : édition originale et réimpressions des OEuvres Meslées au XVII e sičcle>, RHLF, n. 5, 2001, s. 1455-1462; , in : Madame de Villedieu romancičre. Nouvelles perspectives de recherche , (études réunies par Keller-Rahbé, Edwige), Lyon, PUL, 2004, s. 29-70.

[76] L'ART DE SE CONSERVER LA SANTE', OU LE MEDECIN DE SOY-MESME . Avec un Traité de quelques Remedes les plus simples & les plus usitez pour le guerison de differentes maladies. Par M. FLAMANT Docteur en Medicine, de la Faculté de Paris. [viněta] A Paris, Chez Estienne Michallet, ruë S. Jacques. M. DC. XCII. AVEC PRIVILEGE DU ROY. Exemplář eggenberského oddělení zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 23 A 4926; RECUEIL DE REMEDES FACILES ET DOMESTIQUES, CHOISIS, EXPERIMENTEZ, & tres-approuvez pour toutes sortes de Maladies internes & externes, inventerées, & difficiles à guerir. Recüeillis par les ordres charitables d'une illustre & pieuse Dame, pour soulager les pauvres malades . Augmenté de plusieurs secrets, corrigé & mis dans un meilleur ordre que les Impressions precedentes. Tres-utile & nessaire dans toutes sortes de Familles, pouvant faire les remedes soy-mesme, & à peu de frais. Imprimé A Dijon. & se vend A Paris, Chez Estienne Michallet, ruë Saint Jacques, à l'Image Saint Paul, prés la Fontaine S. Severin. M. DC. LXXVIII. Avec Privilege du Roy, & Approbation. Dedikace: AUX DAMES PIEUSES ET CHARITABLES... podepsán I. R. PREFACE: A MESSIEURS LES CUREZ ET A TOUTES PERSONNES CHARITABLES. TABLES DES CHAPITRES. [vlysy] Exemplář eggenberského oddělení zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 47 C 8690.

[77] RETRAITE POUR LES DAMES . Par le R.P. F. GVILLORE', de la Compagnie de JESUS. [viněta] A Paris, Chez Estienne Michallet, rue S. Jacques, a l'Image S. Paul. M. DC. LXXXIV. Avec Approbation, & Privilége du Roy. AVERTISSEMENT. II. MEDITATION. De la multitude des péchez d'une Dame." Exemplář eggenberského oddělení zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 47 C 8682 .

[78] PRATIQUES POUR SE CONSERVER EN LA PRESENCE DE DIEU, Par Monsieur COURBON, Prestre Docteur en Theologie. NOUVELLE EDITION. Reveüe, corrigée & augmentée, A Paris Chez Estienne Michallet. M. DCC. VI. Avec Approbation & Privilege . Et se vend A Bruxelles, Chez Eugene Henry Frick, Imprimeur du Roy. Exemplář eggenberského oddělení zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 47 A 8645.

[79] TRAITTE DES PLUS BELLES BIBLIOTHEQUES DE L'EUROPE . Des premiers Livres qui ont été faits. De l'invention de l'Imprimerie. Des Imprimeurs. De plusieurs Livres, qui ont été perdus & retrovrez par les soins des Sçavans. Avec une Méthode pour dresser une Bibliotheque. Par le Sieur LE GALLOIS. [viněta] Suivant la Copie . A Paris, Chez Estienne Michallet, Ruë saint Jacques, à l'Image saint Paul, proche la fontaine saint Severin. M. DC. LXXXV. Exemplár eggenberského oddělení zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 41 A 7603.

[80] Nepřímým důkazem toho, že v roce 1677 již byly knihy nebo jejich část opatřeny bílou koženou vazbou, je dílo L'HEUREUX ESCLAVE , vydané roku 1677, které má následující rukopisný přípisek: + Marie Ernestine Princesse d'Eggenberg ce livre est mal lie car la seconde parti est mise devant." Srov. Radimská, J., Soupis tisků, č. 117.

[81] LA TOUR TENEBREUSE ET LES JOURS LUMINEUX. CONTES ANGLOIS, Accompagnez d'Historiettes, & tirez d'une ancienne Chronique composée par RICHARD, surnommé COEUR DE LION, Roy d'Angleterre . Avec le Récit de diverses Avantures de ce Roy. A Amsterdam, Chez Jaques Des Bordes, Marchand Libraire, vis-à-vis la Grand' Porte de la Bourse. M. DCCVI. Exemplář eggenberského oddělení zámecké knihovny v Českém Krumlově sign. 26 B 5461.

[82] Wellek, R., - Warren, A., Teorie literatury , Olomouc 1996, s. 139.

[83] Alain Viala, Naissance de l'écrivain , Paris 1985, s. 254. Viala ve své studii podal systematický a fundovaný přehled sociologické skladby jedné generace autorů, včetně přehledných tabulek a seznamu 559 spisovatelů s charakteristikou jejich postavení v literárním světi v letech 1643-1665.

[84] Radimská, J., Francouzské 17. století v eggenberské zámecké knihovně v Českém Krumlově (I), Soupis tisků (II), Habilitační práce. FF Masarykovy univerzity, Brno 1999, 195 + 438 s.

Aktualizováno: 02.09.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2018
Aktualizováno: 17.05.2018 13:54
TOPlist