Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

Romuald Promberger a jeho podíl na kulturním rozvoji české Olomouce

Pozvánka na konferenci, velikost 34 kB.

13. ročník odborné konference (23. - 24. listopadu 2004)
Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska

Romuald Promberger a jeho podíl na kulturním rozvoji české Olomouce

Milada Písková

Poslední čtvrtina 19. století bývá označována za dobu dovršení národního obrození na Moravě. Rámcovým datem byl stanoven rok 1883 a vznik prvního českého muzea na Moravě, Muzea Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci. [1] Vývoj národního obrození, doba formování novodobého českého národa, byl složitý mj. tím, že obě hlavní města Moravy, Olomouc i Brno, [2] ovládal německý magistrát, byly to dva německé ostrovy v okolním českém společenství. Charakter Olomouce se začal měnit po prusko-rakouské válce, když toto město zklamalo jako pevnost, která měla chránit sídelní Vídeň.

Pruská vojska ale Olomouc bez problémů obešla a neplánovaná bitva se strhla poblíž Tovačova. Pro Olomouc měly tyto události katastrofální následky, horší než jaké by měla prohraná bitva o pevnost. Následovalo zrušení pevnosti, zredukování posádky, bourání hradeb. V souvislostí s tím se měnilo i složení obyvatelstva a nastal příliv českého živlu do Olomouce, tento trend vyvrcholil vznikem Velké Olomouce v roce 1919. [3]

Česká kultura se v městě Olomouci prosazovala pozvolna, nejdříve prostřednictvím českých škol, mimořádný význam v tomto směru mělo založení Slovanského gymnázia s českou řečí vyučovací roku 1867, jeho profesoři, většinou nadšení vlastenci, iniciovali vznik českých spolků [4] a stali se motorem českého kulturního,společenského a vědeckého života. Vychovali stovky žáků ve vlasteneckém duchu, kteří v jejich díle pokračovali. Do historie české Olomouce se výrazně zapsala také Matice školská založená roku 1872, hudební a pěvecký spolek Rerotín, který od roku 1881 mj. nahrazoval ve městě českou operní scénu.

Až do 70. let 19. století působili ve městě němečtí knihkupci a nakladatelé. Významnou osobností olomouckého společenského života v té době byl Eduard Hőlzel, [5] knihkupec a nakladatel, který zde působil od roku 1844. Právě u něho získávali zkušenosti budoucí čeští knihkupci, včetně Romualda Prombergra. První české knihkupectví a nakladatelství v Olomouci vzniklo roku 1872. Založil ho Vladimír Rákovský, svůj obchod otevřel na Michalském náměstí (dnes Rerotínovo) v domě č. 152. Při knihkupectví zřídil také půjčovnu hudebnin. Rákovský vydával kalendáře, lidové čtení, hudebniny, ale i odborné spisy profesorů Slovanského gymnázia, vzdělávací spisy, příležitostné tisky. Knihkupectví a vydavatelství V. Rákovského působilo v Olomouci do roku 1885, tedy celých třináct let. [6]

V roce 1884, kdy otevřel v Olomouci nové české knihkupectví Romuald Promberger, [7] působila ve městě ještě další čtyři knihkupectví, vedle Rákovského Brecher, Grosse a Hőlzel. Dne 21. listopadu 1884 si mohli Olomoučané přečíst v Našinci následující inzerát: Osměluji se uctivě oznámiti, že 1. prosince t.r. otevřu pod firmou R. Promberger nové knihkupectví a obchod hudebninami a uměleckými výrobky v Olomouci, v Eliščině třídě (v domě p. Zlatníka Webra). Hlavní svou péči věnuji literatuře české, která zajisté povznésti může duševní stav národa našeho a doufám, že ve své snaze naleznu hojné podpory nejen mezi inteligencí města, nýbrž též i mezi inteligencí venkova. Prosím, by mému mladému závodu trvalá přízeň věnována byla a slibuji, že v každém ohledu všem přáním co nejrychleji vyhovím. [8]

Mladý Promberger dále apeloval na národní uvědomění čtenářů a potenciálních zákazníků. Vsadil na český venkov, který obklopoval německou Olomouc. Začal vydávat lidové kalendáře, které užívají po celý rok rodiny i jednotlivci. [9] V nabídkovém letáku uvádí, že kalendáře moje kolují z ruky do ruky, nalézají tisíce a tisíce čtenářů. S potěšením sděluji, že mé podniky kalendářní, poskytující lidu našemu četby zdravé, zábavné i poučné, za sličné úpravy a laciný peníz docílily takového účastenství a odbytu, že některé vždy již počátkem ledna rozebrány jsou. [10] Tato slova nejsou reklamním trikem. Prombergrovy kalendáře vycházely v nákladu 15 000 výtisků a skutečně nebyl problém s jejich odbytem. Promberger postupně přizval ke spolupráci na osmdesát autorů a dokázal postihnout zájmy svých čtenářů. Vydával kalendáře humoristické (Král Ječmínek), nábožensky motivované (Velehrad, Methoděj, Vyšehrad, Hostýn, Sv.Jánský kalendář), zaměřené na vojenskou tematiku (Národní kalendář vojenský pro český lid - Tábor). Specialitou byly kalendáře pro ženy Moravanka a Libuše, které našly odbyt i v zámoří. [11] K nejznámějším Prombergrovým kalendářům patřily Velký moravský kalendář, Malý moravský kalendář, Velký zábavný kalendář a Malý zábavný kalendář. Dalším tematicky zaměřeným kalendářem, který měl seznamovat čtenáře s nejrůznějšími pracemi a lidskými činnostmi, byl kalendář Práce.

Prombergrovy kalendáře byly určeny především českému venkovu, vydavatel tak chtěl aktivizovat největší zálohu české národnosti v regionu. Vychovával lidového čtenáře, poskytoval publikační možnosti regionálním autorům a jako správný obchodník si zároveň vytvářel finanční rezervy pro další ediční aktivity. Sám se zapojil nejen do činnosti odborných profesních sdružení, ale byl také aktivní v řadě olomouckých spolků, například ve výboru Slovanského čtenářského spolku, ve Vlasteneckém spolku muzejním aj. [12] Rozvoj českého národního života podporoval Romuald Promberger vydáváním knih českých klasiků (B.Němcové, V.Hálka, J.Arbesa, T.Novákové), ale především hanáckých spisovatelů, např. Ondřeje Přikryla, Františka Zgody-Křena, Jiřího Sumína, Františka S. Procházky, Jana Vyhlídala, Jana Spáčila Reranovského, ad. [13]

Další okruh Prombergrova vydavatelského programu tvořily knihy poučné a školní pomůcky učebné. [14] Tato část produkce kalkulovala především s aktivní účastí olomouckých ad. středoškolských profesorů, kteří považovali badatelskou činnost za samozřejmou součást svého profesního života. V edičním plánu a nabídkovém seznamu nacházíme řadu titulů A.V.cembery, Františka Polívky, Vincence Praska, Jana Kranicha, Josefa Bartochy J.E.Kosiny ad. [15]

Značnou část Prombergrovy produkce tvoří knihy náboženské. Z dochované korespondence [16] je zřejmé, že měl dobré vztahy s konsistoří, ta schvalovala každé vydání knihy s náboženským obsahem. Autory těchto publikací byli především kněží, např. Fr. Jirásko, J. Kachník, Fr. Košák, D.Kubis, M.Mlčoch ad. [17] Promberger vydával katechismy, postní promluvy, kancionály, výklady Písma svatého, příručky pro studenty bohosloví a pro kněze atd. Důvodem tohoto vydavatelova zájmu nebylo jeho náboženské založení, ale vědomí, že právě mezi olomouckým klérem, většinou českého původu, je další opora a zdroj vlasteneckého probuzení regionu.

Z propagačních tisků Prombergrova nakladatelství se dovídáme, že roku 1907 se skládal jeho podnik z nakladatelství, knihkupectví a antikvariátu, půjčovny hudebnin, výtvarného salonu, prodejny obrazů a lišt. Dále nabízel obstarávání literatury německé, francouzské, anglické, ruské, srbské, polské a italské.

Výtvarné umění je další významnou složkou Prombergrovy vydavatelské činnosti. Měl vlastní, kmenové výtvarníky, mezi ně patřil především Adolf Kašpar, kterého doslova objevil a také podporoval na studiích, dále Joža Uprka, Marie Gardavská, Hanuš Schwaiger, František Ondrúšek, Stanislav Lolek Vydával repodukce obrazů Josefa Mánesa, Jaroslava Augusty , Jaroslava Čermáka, Vojtěcha Hynaise, Alfonse Muchy ad. Většinu spolupracovníků z řad výtvarných umělců tvořili opět malíři čeští. Jeho umělecké pohlednice, národní typy lidové, [18] byly současně cenným národopisným dokumentem. Dbal také na dobrou výtvarnou úroveň svých knih, i po této stránce bývaly jeho knihy vysoce oceňovány. Ceny v soutěžích získávaly pochopitelně i speciální výtvarné publikace, např. roku 1903 Ilustrovaný seznam obrazů.

R. Promberger obesílal svými knihami, obrazy a reprodukcemi výstavy ve všech koutech naší vlasti i veletrhy knih v zahraničí. Např. v roce 1902 výstavu umění ve Vyškově (oceněn zlatou medailí), v Třebíči, Pardubicích. O rok později to byla celá řada výstav, např. v Hořicích, Kutné Hoře, Táboře, Velkém Meziříčí. Tou formou současně vytvářel povědomí o české kultuře v Olomouci v celostátním měřítku. V roce 1914 se zúčastnil se synem Romualdem mezinárodní výstavy knih a grafiky v Lipsku, kde získal stříbrnou medaili. Prombergrovo knihkupectví bylo současně výtvarným salonem. Výkladní skříně Prombergrova knihkupectví také sloužily k propagačním výstavkám, a>už výtvarných umělců, nebo zde byly upoutávky, propagující české kulturní akce, případně výstavy Muzea Vlasteneckého spolku muzejního.

Romuald Promberger byl nejen moderním podnikatelem, mecenášem a manažerem, ale také sběratelem výtvarného umění. Pořádáním výstav a kontakty s předními českými výtvarníky napomáhal rozvoji české výtvarné kultury v Olomouci. Podobným způsobem pomáhal rozvíjet český hudební život, a to jako vydavatel, mecenáš, organizátor a propagátor české hudby. Mezi hudebními publikacemi Prombergrova nakladatelství nacházíme opět řadu autorů moravského původu. Např. Josefa Nešveru, J.Č. Drahlovského E.Axmana, F. Vacha, J.Geislera ad. Pokud jde o organizační činnost, Promberger organizoval v Olomouci české hudební produkce, prodával vstupenky, např. na koncerty Rerotína. Mimořádnou událostí bylo uspořádání koncertů houslového virtuosa Jaroslava Kociána v době první světové války. Jednalo se o umělecké turné roku 1915, Kocián vedle Olomouce účinkoval také v Přerově, Zábřehu, Hodoníně, Prostějově, Kroměříži, Brně, Valašském Meziříčí. Výtěžek z těchto koncertů byl předán Moravské ženské komisi pro péči navrátivších se vojínů, Fondu vdov a sirotků po vojínech a Červenému kříži.

Romuald Promberger st. po více než tři desetiletí posiloval svými vydavatelskými počiny a kulturní činností úsilí o emancipaci české kultury v Olomouci . Vytvořil zde všestranné kulturním centrum, které bylo jedním z pilířů dovršení národního obrození v na Moravě. Po vzniku ČSR byl uznávanou podnikatelskou a uměleckou autoritou v celostátním měřítku. Dokázal přivést českou kulturu v Olomouci, jejímž byl spolutvůrcem, do celonárodního, ba i mezinárodního povědomí.

V tomto díle pokračovali po jeho smrti [19] úspěšně jeho dva synové, v Olomouci převzal firmu starší Romuald, mladší Miroslav se věnoval výtvarnému salonu. [20] Vyvrcholení jejich umělecké a vlastenecké činnosti představuje výstava o životě a díle Karla Čapka, kterou uspořádali spolu s Topičovým salonem a Vlasteneckým spolkem muzejním v Olomouci v prostorách Muzea VSMO v Purkrabské ulici 5. března 1939. Obyvatelstvem byla tato velmi úspěšná akce pochopena jako protifašistický protest. [21]

Romualda Prombergra st. byl nazval Arne Novák Moravským Krameriem. Jeho synové byli po druhé světové válce označeni za zbohatlíky, byli vyvlastněni a vystěhováni za hranice města Olomouce. Archiv nakladatelství byl zabaven, předán do olomouckého muzea, při stěhování muzea část produkce a materiálů nenávratně ztracena. V té době bylo žádoucí, aby se na Prombergry zapomnělo.

Teprve v 60. letech 20. století začal být zpracováván fond vydavatelství R.Prombergra (produkce), k zásadnímu obratu došlo v posledním desetiletí. Památku Romualda Prombergra připomíná dnes pamětní deska, zasazená na domě, kde bývalo Prombergrovo knihkupectví. [22] V Olomouckém Vlastivědném muzeu byla v roce 1996 uspořádána souborná výstava o životě a díle R. Prombergra. Samotný dům, ve kterém R. Promberger provozoval své knihkupectví a výtvarný salon, je dnes sídlem banky. Z mladších generací Prombergrova rodu nikdo v rodinné tradici nepokračuje.

Résumé

Romuald Promberger (1856-1932) založil v Olomouci nakladatelství roku 1884 a brzy prokázal, že má mimořádné podnikatelské schopnosti, široký kulturní rozhled, organizační vlohy i vlastenecké cítění. Vytvořil v Olomouci české nakladatelství a knihkupectví, které úspěšně konkurovalo podobným německým podnikům, ale současně rozvíjel nové, významné kulturní centrum, které se podílelo na rozvoji české kultury v Olomouci. V díle R. Prombergra, staršího úspěšně pokračovali až do druhé světové války jeho synové. Význam Prombergrova nakladatelství byl plně doceněn až v současnosti. Poznámky pod čarou

[1] Viz PÍSKOVÁ,M. Rivé tradice. Olomouc: KVM a VSMO, 1983.

[2] Viz NEcPOR,V. Dějiny města Olomouce. Brno: Musejní spolek, 1936, s. 58n.

[3] Viz NEcPOR,V. Dějiny města Olomouce, s. 314.

[4] Angažovali se např. v Občanské besedě (býv. Slovanský čtenářský spolek), Musejním spolku aj.

[5] Eduard Hölzel, nar. 1817 v Praze, zemř. 1885 v Salcburku.

[6] Vydavatelské aktivity V.Rákovského můžeme dnes rekonstruovat jen z ohlasů v denním tisku a vzpomínek jeho současníků (např. V.Praska).Jeho nakladatelský archiv se nezachoval.

[7] Romuald Promberger, st., nar. 8.2.1856 v Novém Městě nad Metují, zemř. 27.10.1932 v Brně.

[8] Inzerát v časopise Našinec, r. XVI. (1884), s.6, (21.11.1884).

[9] Leták České nakladatelství kalendářů, knihkupectví R.Prombergra v Olomouci. Literární archiv VMO, fond Promberger, sg. P b 3978.

[10] Tamtéž.

[11] Do Chicaga byly zasílány kalendáře pro ženy - Libuše.

[12] Našinec, r.XVIII (1886), č.2.

[13] Viz Úplný seznam knih, které vydal R.Promberger, knihkupec a nakladatel v Olomouci 1884-1925. Olomouc 1925. 91 s.

[14] Tamtéž.

[15] Tamtéž.

[16] Literární archiv VMO, fond Promberger, b.s.

[17] Úplný seznam knih, které vydal R.Promberger, s. 67n.

[18] Např.: AUGUSTA,J.Uherští Slováci.- GARDAVSKÁ,M. Hanáci od Kojetína.-KAcPAR,A. Dalmatinci, Hercegovci i Albanci z okolí Dubrovníku.

[19] Zemřel v Brně 27. října 1932. Je pohřben na Ústředním hřbitově v Olomouci. Viz BLÁHA,J. aj.Olomoucké hřbitovy a kolumbária. Olomouc 2001, s. 150n.

[20] Miroslav Promberger později působil na filiálce Prombergrova nakladatelství ve Valašském Meziříčí - podle sdělení R.Prombergra,ml.

[21] Viz PÍSKOVÁ,M. Rivé tradice. Olomouc, 1983.

[22] Dnes Olomouc, Opletalova č.2.

Aktualizováno: 29.08.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Prázdninová otevírací doba ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2018
Aktualizováno: 09.08.2018 11:21
TOPlist