Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

Roční zkušenosti s provozem databáze Manuscriptorium

Pozvánka na konferenci, velikost 34 kB.

13. ročník odborné konference (23. - 24. listopadu 2004)
Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska

Roční zkušenosti s provozem databáze Manuscriptorium

Stanislav Psohlavec

Úvod

Od listopadu roku 2003 je na adrese http://www.manuscriptorium.com/ v provozu systém Manuscriptorium verze 1.0. Cílem příspěvku je informovat o zkušenostech s provozem a zamyslet se nad očekávanými vlastnosti které má přinést další vývoj. Nejprve dovolte stručné shrnutí o projektu. Databáze Manuscriptorium je výsledkem aktivity projektu Memoria. Původním cílem bylo zpřístupnit výsledky projektu VISK6. První verze systému byla vytvořena na základech databáze digitalizovaných rukopisů zpřístupněných na Internetu, k nimž byly přidány pouze náhledy vybraných obrazů. Zájem dalších institucí o podrobnější zpřístupnění vedl ke vzniku společného sdíleného řešení a v listopadu 2003 ke spuštění databáze Manuscriptorium.

Současný stav

Z informačního zdroje o VISK6 vznikl přidáváním dalších souvisejících dat otevřený katalog historických fondů , jehož budování se programově soustřeďuje na integraci materiálu na středoevropské úrovni. K záznamům katalogu jsou pak připojovány související digitální dokumenty, tzn. obrazové kopie plných originálních dokumentů. Ve stadiu testování je i zpřístupňování plných textů a perspektivně se uvažuje i o dokumentech zvukových.

Databáze Manuscriptorium je tedy vstupem do digitální knihovny . Tvoří přístup k úložišti digitálních dokumentů, které můžeme podobně jako knihu v knihovně samostatně uchopit a používat.

Databáze Manuscriptorium se však orientuje na to, aby byla nejen vstupem do digitální knihovny, ale také komplexním zdrojem umožňujícím různé způsoby práce s historickými dokumenty. Tomuto charakteru databáze Manuscriptorium odpovídá i její obsahové složení. Otevřený katalog historických fondů se v případě některých institucí snaží o systematické a úplné zpřístupnění záznamů o rukopisném a tištěném materiálu (zámecká knihovna Kynžvart, Národní knihovna České republiky, Univerzitní knihovna Vratislav, Národní a univerzitní knihovna Záhřeb, akademická knihovna Vilno), v ostatních případech se vztahuje pouze k digitalizovaným materiálům.

Úhrnem lze říci, že perspektivním a hlavním cílem databáze Manuscriptorium není jen poskytovat přístup k poměrně rozsáhlé digitální knihovně historických dokumentů, ale vytvořit opravdové virtuální badatelské prostředí pro práci s historickými fondy, tzn. nejsou v ní obsaženy jen dokumenty známé, již probádané a vysoce oceňované (tzv. notorika), ale také takové, které dosud stály mimo zájem hlavního proudu bádání.

Rok provozu stačil k tomu, že databáze se stala známou a její praktické využívání roste. Badatelé příliš nepracují s originálními dokumenty, raději využívají jiné prameny, doposud nejčastěji v knižních edicích (pokud existují). Příčina je snadno pochopitelná, není příliš rozšířena schopnost originální dokumenty číst. To zvyšuje důležitost spolehlivých plných textů. I když u studentů dosud není dostatečné povědomí o webu zaměřeném na tuto oblast, přesto lze pozorovat rostoucí a opakované využívání Manuscriptoria. Objem digitalizovaných dokumentů již dosáhl hranice, kdy Manuscriptorium přestává být vnímáno jako větší množství jednotlivosti.

Manuscriptorium jako katalog

Role katalogu roste, ale zatím není dominantní. Pracuje se na systematickém zpracování a integraci dostupných zdrojů. Významné katalogy se připravují k zařazení do Manuscriptoria, digitalizace a převod do sdílitelné digitální formy je však dosti náročný. Jedná se o zařazení dat Knihopisu a starších tištěných katalogů, čeká se na masivnější zařazení volně přístupných bibliografických dat.

Hromadné importy dat existujících v elektronické formě byly zatím provedeny jen z dat zámku Kynžvart. V roce 2005 budou k dispozici ke stažení data MZK prostřednictvím OAI. Jiné importy, kde data nemají standardní formu a kde koordinátor má přesto zájem na jejich zařazení, budou muset být i nadále řešeny případ od případu.

Využívání Manuscriptoria

Od počátku je samozřejmě zájem o sledování využívání Manuscriptoria. Monitorujeme účty, ze kterých se přistupuje, včetně sledování co se prohlíží a jak. Pro tyto účely bylo doposud využíváno služeb specializovaných serverů na Internetu. Tuto závislost bude nutno odstranit, protože přináší řadu problémů, změní-li se cokoli v poskytování služby, což se opakovaně stalo. Zpětné samostatné vyhodnocování zaregistrovaných přístupů pak bylo dosti náročné.

Týdenní přístupy do Manuscriptoria

týdenní přístupy - grafístupy - graf

První dva vrcholy grafu jsou obrazem propagačních akcí souvisejících s nabídkou volného přístupu do Manuscriptoria pro registrované knihovny, pak následuje letní prázdninový pokles. Zajímavý je nárůst v druhé půlce roku, na kterém se podílely významnou měrou univerzity (Karlova universita, Masarykova universita v Brně a Ostravská universita) a který nebyl vyvolán propagačními aktivitami provozovatele

Zajímavé je složení uživatelů podle zemí:

složení uživatelů podle zemí do 1.4.2004 složení uživatelů podle zemí do 31.10.2004

Složení do 1.dubna 2004              do 31.října 2004,

18573 přístupů                              67513 přístupů

Z grafů plyne, relativní zastoupení CZ se mírně zvětšilo zřejmě díky propagaci projektu a volným přístupem registrovaných knihoven v České republice. To však znamená, že počet přístupů ze zahraničí také významně roste, ač tam se propagace teprve připravuje.

Konektivita Z39.50 a OAI

V prvním roce provozu bylo Manuscriptorium vybaveno výše uvedenými rozhraními pro sdílení informací s jinými systémy.

Byla úspěšně vyzkoušena konektivita s těmito projekty:

  • JIB - Jednotná informační brána
  • CERL - Consortium of European Research Libraries

Rutinní zařazení do JIB bylo po vyzkoušení odloženo do doby, až se specialisté dohodnou na formě poskytovaných záznamů, CERL je systém ve vývoji a výsledky zatím nejsou veřejné.

Financování projektu a další perspektivy

Financování projektu je z větší části závislé na úspěšnosti projektu VISK 6. Jen zhruba jedna čtvrtina potřebných financí byla z jiných zdrojů. Zprvu prosté zpřístupnění základních informací o výsledcích digitalizace přerostlo v mnohem závažnější projekt a na jeho udržení a další rozvoj je nutno zajistit další prostředky. Samozřejmě zůstává projekt VISK6, projekt však nelze dál rozvíjet pouze z těchto prostředků, zahraniční projekty skončily. Proto jsme na doporučení Národní knihovny začali pracovat na prodeji licencí k přístupu do zahraničí.

Praxe ukáže, co je možné tímto způsobem dokázat. Informace o aktuálním stavu jsou na stránkách projektu http://www.memoria.cz.

Aktualizováno: 02.09.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2018
Aktualizováno: 21.02.2018 11:27
TOPlist