Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

Knihy na dvou kontinentech. O knihovně Kurta Gödela.

Pozvánka na konferenci, velikost 34 kB.

13. ročník odborné konference (23. - 24. listopadu 2004)
Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska

Knihy na dvou kontinentech. O knihovně Kurta Gödela.

Jiří Procházka

1. dubna roku 1985 došlo k významné události. V Princetonu, ve státě New Jersey, na severovýchodě Spojených států amerických, došlo ke zpřístupnění písemné a knižní pozůstalosti významného vědce a kulturního činitele Kurta Gödela (1906-1978). Od té doby se s ní zájemci mohou seznamovat v knihovně, respektive v oddělení rukopisů, university v Princetonu. [1]

Rok po zpřístupnění písemné a knižní pozůstalosti Kurta Gödela, došlo také k vydání prvního dílu jeho sebraných spisů. [2]

Zpřístupnění pozůstalosti Kurta Gödela předcházela dlouhá a komplikovaná cesta. Utřídění a zpřístupnění Gödelových písemností především ztěžovala ta okolnost, že Kurt Gödel neurčil žádného disponenta se svým archívem a knihovnou. [3] Pořádání hory knih a písemností, kterou K. Gödel během svého života shromáždil především v suterénu svého domu, se tedy ujala jeho žena Adéle. [4] Tehdy, v roce 1978, byla tato pozůstalost uložena do 60 krabic a předána (ovšem po různých jednáních o nakladatelských a autorských právech) na pracoviště, kde K.Gödel působil (Institute for advanced study).

Tam byla prozatímně uložena v knihovně Ústavu pro historická studia (Institute of historical studies library). V této knihovně ležela dlouho naprosto volně a neutříděna.

Jeden z organizátorů zpřístupnění Gödelovy pozůstalosti - John W. Dawson, Jr., o tom zavzpomínal a napsal: Krabice, ve kterých byly knihy a písemná pozůstalost Kurta Gödela (papers) uloženy, byly napěchovány tak, že pod svou tíhou praskaly a stále byl na ně ukládán další materiál. Navíc se stále více a více domáhali přístupu k tomuto fondu badatelé. Na záchranu písemností bylo třeba něco podniknout. [5] Vedení Institute for advanced study úkolem zpřehlednit pozůstalost Kurta Gödela pověřilo skupinu na čele s tamějším vědecký pracovníkem, již zmíněným Johnem W. Dawsonem. Katalogizační práce byla započata v červnu roku 1982 a zakončena v červenci roku 1984. Poprvé tedy mohli badatelé nahlédnout do písemné pozůstalosti a knihovny Kurta Gödela až 7 let po jeho úmrtí. [6] Přehled Gödelovy pozůstalosti byl nedávno opět aktualizován. [7] Byla také pořízena nová bibliografie o Kurtu Gödelovi. [8]

Nyní se pozůstalost Kurta Gödela nachází ve 42 boxech-krabicích, v jedné ploché krabici a v jednom enormně velkém archivním boxu. Gödelova knihovna, obsahující 7000 svazků je vedena v jeho pozůstalosti v oddíle nazvaném Ancillary materials. [9]

Kromě publikací z jeho oboru, nacházíme v Gödelově knihovně mnoho historických knih, jazykové učebnice, korespondenci s otcem, různé osobní výpisky, jeho deníky ze základní a střední školy - tedy z Brna. [10] Dále účtenky o hospodaření domácnosti, domovní plato, schránku na dopisy z domu Gödelových v Princetonu a Národní medaili za vědu. Posléze také mnoho korektur a separátů. Část Gödelovy pozůstalosti je také zpracována na mikrofilmech - a celkem se jedná o 38 mikrofilmových svitků. [11]

Co však v této princetonské pozůstalosti Kurta Gödela nenacházíme? Jsou to především dopisy, které mu posílala jeho matka Marianne z Brna a potom z Vídně. Je zřejmé, že je likvidovala Gödelova žena po smrti svého manžela a to navzdory urgencím bratra Kurta Gödela, Rudolfa, aby je zachovala. [12] Je škoda, že se také ztratily některé zápisky K. Gödela z Brna a jeho raná korespondence. Jistě nenávratně zmizely doklady o finančních záležitostech manželů Gödelových od počátku roku 1940, tedy od okamžiku jejich příjezdu do Princetonu. [13] Na začátku roku 1940 dorazil Kurt Gödel z Evropy přes Japonsko do Spojených států amerických, aby se na starý kontinent již nikdy nevrátil. Je zřejmé, že K. Gödel na počátku svého pobytu za oceánem poci>oval nedostatek knih a to tím spíše, že se začíná věnovat i jiným oborům, jako například historii, nebo kosmologii.

O mnoho knih si K.Gödel do Evropy píše a většinou je mu vyhověno. Matka Marianne mu občas posílá knihu, o které si myslí, že je zajímavá. [14] Ve vzájemné korespondenci s matkou je často veden dialog o právě přečtených knihách a jedná se především o knihy historické, popřípadě o beletrii s historickou tématikou. V popředí historických zájmů K. Gödela jsou i novější dějiny střední Evropy a také americká historie.

Později můžeme u Gödela vysledovat zájem o starší, respektive nejstarší evropské dějiny, spjaté s jeho rodným Brnem.

Při studiu této problematiky však skutečně naráží v USA na nedostatek literatury a jeho závěry jsou povrchní.

Časté prosby K. Gödela o knihy vyvolávaly dojem, jakoby v USA bylo málo literatury vůbec. Gödel tento dojem vyvrací poukazem na to, že v okruhu jeho působnosti je v knižních depozitech na 2 milióny svazků knih. [15] Sděluje také, že nově vyšlé knihy si v USA nekupuje, nebo> vše co jej zajímá, si opatří jednodušeji a rychleji v knihovnách. [16]

Snahám K. Gödela uspořádat si určitým způsobem svou princetonskou knihovnu, se postavila do cesty jedna okolnost.

Krátce po skončení II. světové války se Kurt Gödel dozvěděl, že si ve Vídni začíná budovat knihovnu jeho starší bratr Rudolf Gödel. V dopise matce, datovaném 26. srpna 1946 se snaží dozvědět o jakou knihovnu se jeho bratrovi jedná. Píše: Zajímá jej nějaká tematická oblast, nebo se orientuje podle stáří knih, nebo podle jejich hodnoty, nebo nějak jinak? [17]

Shromažďování knih ostatně K. Gödel považoval za věc smysluplnou a mínil, v dopise matce z 23. srpna 1953, že se v pořádání knihovny jedná o něco zcela jiného, než například o sbírání známek. Své přání vědět něco o knihovně svého bratra Rudolfa opakuje tehdy znovu, Píše, že se o ní něco dozvěděl, ale jenom nepřímo a velmi neurčitě. [18]

Tento zájem Kurta Gödela měl ovšem svůj podtext. Knihy, stejně jako sbírka známek a cenné otcovy hodinky, patřily k majetku a uctívaným relikviím brněnské rodiny Gödelů.

K. Gödel měl tedy na druhé straně Atlantského oceánu pocit, že se rodinné jmění přenáší na jeho bratra Rudolfa. Nebyl to pocit neopodstatněný, nebo> se ukázalo, že značnou část otcovy sbírky známek již jeho bratr rozprodal. [19] V roce 1956 dochází v pořádání Gödelovy americké knihovny k uspokojivému obratu.Do Princetonu je totiž přemís>ována jeho brněnská, respektive vídeňská knihovna.

29. března roku 1956 píše Kurt Gödel s uspokojením matce: Bedny s knihami již do přístavu v New Yorku dorazily. [20]

K. Gödel se však mýlil. V New Yorku se již zásilka pro něj nacházela, ale pravděpodobně v ní nebyly knihy, ale různé jeho osobní věci, které mu starostlivá matka poslala jako první (jednalo se také o koberec z otcova brněnského pánského pokoje).

6.května téhož roku K. Gödel matce píše: Konečně mé knihy došly. Ostatně, na některé z nich jsem už zapomněl a velký kufr, který také přišel, jsem zatím ještě ani nerozbalil. Jsem hrozně zvědav, co ještě vydá (ausspeien wird). [21] Obsah beden ovšem nebyl spojen jen s příjemnými prožitky. Co se dalo očekávat, to se také stalo. 26. června 1956 píše Gödel matce Marianne: Bohužel mnoho mých knih chybí, přičemž také nenacházím veškeré mé vzpomínky a dopisy ze střední školy. Nevím, kdo na něčem podobném mohl mít zájem? [22] 21. srpna roku 1956 píše K. Gödel matce: Knihy jsem si již porovnal a uschoval. Adéle našla jeden malý štelář, který jsme ještě měli ve Vídni. Staré a cenné knihy jsem umístil na samé dno. [23]

Pravděpodobně tehdy K. Gödel obdržel celkově dvě bedny s knihami. Jak již bylo řečeno, nebyly to samozřejmě svazky všechny. Postrádal jakýsi, blíže neurčený, 20-svazkový knižní soubor. Chyběl mu také katalog svých knih, který si kdysi sepsal a logaritmické pravítko. Ztrátu přičítá bratru Rudolfovi, který pořádal rodinné a jeho knihy během II. světové války. [24]

Poznámky pod čarou

[1] Manuscripts Division. Department of Rare Books and Special Collections. Universita v Princetonu a její knihovna (Princeton University, Firestone Library) disponuje s pozůstalostí Kurta Gödela z pověření Institute for Advanced Study, kde vědec působil.

[2] Kurt Gödel: Collected works, I, New York, Oxford 1986 (Editor Solomon Feferman).

[3] John W. Dawson, Jr.: Logical dilemmas. The life and work of Kurt Gödel, Wellesley 1997, str. 257.

[4] Ibidem.

[5] Ibidem, str. 259.

[6] John W. Dawson tuto skutečnost uvádí do souvislosti s nedostatkem vůle u spolupracovníků a kolegů K. Gödela. Ibidem.

[7] Jedná se o aktualizaci z 5. května roku 2004. Předtím byla podána zpráva o stavu pozůstalosti K. Gödela v Princetonu 8. listopadu 2002. 8) References for Kurt Gödel. Edited: School of Mathematic and Statistic University of St. Andrews, Scotland.

[8] Jedná se o výběrovou bibliografii z 2. února 2004, která obsahuje 25 položek. Bibliografie také: Jiří Procházka: Kurt Gödel (U příležitosti 20 let od úmrtí), Philosophica, Ostrava 1998, str. 107.

[9] Tedy jako poslední část, doplněk, k archívu K.Gödela. 10) Kurt Gödel Papers (80282): 1905-1980, bulk 1930-1970. A finding aid prepared by John W. Dawson, Jr,: Revised by Rebecca Schoff and Barbara Volz.

[10] Manuscripts Division Department of Rare books and Special Collections Princeton University Library 1984, 1987, 1998, page 1 of 10.

[11] Kurt Gödel Papers on Microfilm IAS. Princeton, New Jersey, page 1 of 1. IDC-Search. IDC-Publishing company. V propozicích IDC se píše: IDC publishers is pleased to announce, that IAS has elected IDC as the exclusive partner for distribution the papers of Kurt Gödel (1906-1978). The Gödel Papers on microfilms constitute a careful selection of material on 38 microfilm reels.

[12] J.W. Dawson: c.d., str 257. Tento autor dodává, že v žádostech R. Gödela bylo však třeba vidět spíše lukrativní motivy.

[13] Ibidem.

[14] K.Gödel matce Marianne 11. ledna 1948. Gödel. Wiener Stadt-und Landesbibliothek. Handschriftensammlung. I.N.213.152/2.

[15] K.Gödel matce Marianne 23. srpna 1954. Ibidem, I.N. 213.149. K.Gödel matce Marianne 25. listopadu 1947. Ibidem, I.N.213.203.

[16] K.Gödel matce Marianne 25. března 1953. Ibidem, I.N. 213.203.

[17] Ibidem, I.N. 213. 127.

[18] K. Gödel matce Marianne 23. srpna 1953, Ibidem, I.N. 213.206.

[19] J.W.Dawson: c.d., str. 257.

[20] Wiener Stadt-und Landesbibliothek... I.N. 213:237.

[21] Ibidem, I.N. 213.238.

[22] Ibidem, I.N. 213.240.

[23] Ibidem.

[24] Ibidem.

Aktualizováno: 29.08.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2018
Aktualizováno: 25.05.2018 10:18
TOPlist