Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

K vzájemným interakcím ilustrátorů a ilustrací bohemikálních tisků druhé poloviny 18. století

Pozvánka na konferenci, velikost 34 kB.

13. ročník odborné konference (23. - 24. listopadu 2004)
Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska

K vzájemným interakcím ilustrátorů a ilustrací bohemikálních tisků druhé poloviny 18. století

Jan T. Štefan

Otázky významu knižních ilustrací od počátku existence knihy do dneška jsou dostatečně známy [1] - jinou záležitostí je posouzení jejich návaznosti na text, na jiné ilustrace a na původnost s ohledem na předlohy (bezprostřední nebo zprostředkované). Jde o problematiku přejímání motivů a alegorií, podporovanou emblematickými příručkami a definovanými kanonizovanými biblickými i martyriologickými scénami. Nelze opomenout otázku archetypů ustálených kompozicí, gest i mimiky.

Originálnost ilustrace úzce souvisí s jejím účelem. Ilustraci můžeme hodnotit jako dekorační, propagační, případně reprezentační. Např. na výzdobu frontispice či titulního listu jsou kladeny obvykle jiné požadavky u beletrie než u literatury odborné, reprezentační nebo didaktické. V minulosti nebyla originálnost nebo původnost vyžadována jako dnes. Proti patiskům se vydavatelé jistili privilegiem (např. vydavatelé kalendářů, náboženských obrázků), ale v užívání samotných ilustrací a jejich přenášení vidíme větší liberálnost a nepochybně obchodní účelovost.

Potřeba ilustrace v knize je řešena různými formami, buď smluvní tvorbou ilustrací nebo importem. Někdy jde o ekonomickou dohodu - prodej, někdy o pouhé přivlastnění.

Potřeba mít v knize ilustrace, zejména pokud jde o portréty, je známá. V případě, kdy získat autentický portrét není možné, je nutné ho vytvořit. Pokud původnost a autentičnost není postulátem, je mnoho možných řešení. Tam, kde takový obrazový materiál chyběl, z důvodů cenových nebo časových, byla využita ilustrace, neodpovídající zcela obsahu. Např. Paprockého Zrcadlo markrabství moravského obsahuje vyobrazení mnoha olomouckých biskupů, ale jedná jen o několik dřevořezů, které se v knize opakují. Původnost ilustrací museli řešit Voigt a Pelzl ve svých téměř paralelních Effigies a Abbildungen, když v duchu soudobých nacionálně obrozeneckých snah ve střední Evropě, publikovali životopisy významných českých a moravských (ve smyslu zemském) vědců a umělců a museli řešit problém doplnění biografických dat portrétem osoby. U mnohých to nebylo problém, portréty Karla IV. známe např. z Karlštejna, u dalších a mladších se bylo možné spolehnout na jejich podoby vyhovené zaživa jako portrétní obrazy nebo soudobé knižní ilustrace [2] (Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, právník Weingarten, malíř Mengs aj.), u dalších se můžeme o autentičnosti spekulovat, u některých, např. u kronikářů Kosmase nebo u Františka Pražského a jiných jde jistě o fiktivní portréty.

Převzetí či kopírování ilustrace je obtížně odhalitelné a spočívá v pozorném srovnávání tisků. Můžeme to ukázat na souboru spisů Jana Chrysostoma, ... Predikten und kleine Schriften ...Augsburg und Innsbruck ... 1772 (Obr. 1) a téhož souboru vydaného v Praze v r. 1785 (Obr. 2). Oba frontispice mají svého předchůdce v nesignované ilustraci téhož souboru spisů, vydaných v Lipsku v roce 1748.

Frontispic s Janem Chrysostomem v augsburském/salzburském vydání, ryl Klauber

Obr. 1 : Frontispic s Janem Chrysostomem v augsburském/salzburském vydání, ryl Klauber


Frontispic s Janem Chrysostomem v pražském vydání, ryl Jan J. Balzer

Obr. 2 : Frontispic s Janem Chrysostomem v pražském vydání, ryl Jan J. Balzer


Podobným případem je nesignovaná viněta na titulní straně Seibtova díla Katolisches Lehr= und Gebetbuch. ... vydaného v roce 1779 v Mnichově (Obr. 3) a v pražském vydání z téhož roku, kde je signována Janem J. Balzerem (Obr. 4).

Katolisches Lehr

Obr. 3 : Katolisches Lehr= und Gebetbuch ... Mnichov


Katolisches Lehr

Obr. 4 : Katolisches Lehr= und Gebetbuch ... Praha


V roce 1782 vychází ve Vídni reprezentativní publikace o pamětních medailích vydávaných habsburským domem za panování Marie Terezie Schau- und Denkmünze. Uvádí se, že autorkou doprovodného textu k nesčetným ilustracím je mimořádně vzdělaná dcera Marie Terezie arcikněžna Marie Anna [3]. Mohli těžko mluvit o bohemikálním tisku, kdybychom nevěděli, že Marie Anna byla několik let první abatyší ústavu šlechtičen na Pražském hradě, proto je v díle její medaile (Obr. 5). Navíc se v tomto díle se nachází celá řada medailí, vztahujících se k Čechám a Moravě. Německý text napsal s velkou pravděpodobností obrozenec, piarista Mikuláš Adaukt Voigt a Marie Anna pravděpodobně tento text přeložila do francouzštiny.

Medaile na inauguraci arcivévodkyně Marie Anny jako abatyše s vyobrazením jejího Ústavu šlechtičen na Pražské hradě.

Obr. 5 : Medaile na inauguraci arcivévodkyně Marie Anny jako abatyše s vyobrazením jejího Ústavu šlechtičen na Pražské hradě.


M. A. Voigt je též autorem prvního vědeckého díla o českém mincovnictví. Čtvrtý díl Beschreibungen (z roku 1787) dedikuje právě Marii Anně, se kterou ho pojily vztahy, překračující snad dobové a společenské konvence. Před dedikací je její portrét a pražský ústav šlechtičen z ptačí perspektivy na medaili (Obr. 6). Teprve po porovnání [4] obou tisků poznáme, že toto vyobrazení je zcela převzato z předchozího, tj. mědirytová destička byla upravena dorytím šrafování, které na první pohled učinilo tuto ilustraci jinou, čímž byla současně odstraněna signatura autora rytiny, vídeňského rytce Karla Schütze. Ale lze se však jen domnívat, že tato úprava byla učiněna k zakrytí původu této ilustrace a jejího autora.

Viněta u dedikace 3. dílu Voigtových Beschreibungen ... arcivévodkyni Marii Anně.

Obr.6 : Viněta u dedikace 3. dílu Voigtových Beschreibungen ... arcivévodkyni Marii Anně.


Když už jsme se dotkli medailí, tak i ty mohou sloužit jako předloha k ilustraci. Nejspíše v roce 1754 byly raženy tzv. prospěchové medaile, pro studenty hornických učiliš>, pro kremnickou akademii, které měly ocenit vynikající studium adeptů v důlním měřictví, hornictví, dále ve zkušebnictví a chemii - Obr. 7 a mincovnictví - obr. 8 [5]. Tyto medaile jsou vyobrazeny též v Schau- und Denkmünze a odtud jsme jejich vyobrazení převzali.

Zkušebnictví a chemie

Obr.7 : Zkušebnictví a chemie


Mincovnictví

Obr.8 : Mincovnictví


Vyobrazené medaile se staly předlohou pro jeden mědirytový list z knihy (či alba mědirytin) Verschiedene Beywerke ... vydané a ryté bratry Janem a Matyášem Balzery podle předloh Jana Kleinharda [6]. Tímto listem je v albu, zobrazujícím různé oblasti lidských činností [7], list označený Y s názvem Münzwessen - obr. 9. Při porovnání těchto faktografických ilustrací a obrazu na mědirytině, vidíme syntetizující práci tvůrce předlohy J. Kleinharda. Samotná medaile nesnáší přílišné detaily, a proto je rytina o ně doplněna. Její ornamentální motivy spojují oba obrazy, tak aby byla harmonicky a esteticky vyplněna plocha grafického listu. Tak dvě zcela konkrétní medaile či jejich obrazy ve zmíněné knize se staly předlohou ilustrační grafického listu.

Münzwessen z Verschiedene Beywerke ...

Obr.9 : Münzwessen z Verschiedene Beywerke ...


I když následující ilustrace (Obr. 10) z knížky-učebnici ABC Buch [8] je až z první čtvrtiny 19. století, je to další příklad přebírání motivu.

Písmeno M (Münzpräge)

Obr. 10 : Písmeno M (Münzpräge)


Scéna ražby mince balanciérem, tj. vřetenovým lisem, zjednodušená a nepatrně doplněná, ukazuje na zprostředkovaný vliv uvedené rytiny. I přes výrazně méně kvalitní rytecký rukopis vidíme odklon od pozdně barokového (rokokového) tvarosloví k linii klasicismu. Přestože je celkové provedení řemeslně nedokonalé, polohy předmětů a osob souhlasí. Máme zde i příklad sériového přenosu motivu, kde by se už původní zdroj těžko hledal, protože takováto vyobrazeni části mincovní technologie, ražby mincí, nejsou ojedinělá.

Otázka identity tvůrců předloh je v případech, kdy je ilustrátor na rytině uveden je jasná. Tak známe dvorního dodavatele předloh k rytinám jednotlivých dílen, např. pro dílnu Jana Jiřího Balzera je to již zmíněný kreslíř Jan Kleinhart, ten také dělá kresebné předlohy pro bratry Salzery, konečně Salzerové velmi pravděpodobně pracovali i v dílně Jana Balzera. Někdy ovšem nacházíme i zajímavost v tom smyslu, že ikonograficky identická ilustrační rytina se objeví ve dvou tiscích, jednou od Karla Salzera, podruhé od Jana J. Balzera. Vzhledem k tomu, že jde o dvě vydání knihy u nakladatele Mangolda a to Rautenschtrauchovy práce Institutiones iuris ecclesiastici ... Praha 1772 (Salzer) a ... Praha 1774 (Balzer), můžeme se domnívat, že původní ilustrační rytina - viněta na titulní stránce - byla poškozena či zničena, možná ztracena a bylo nutné pro zachování kontinuity dalšího vydání tiskovou desku znovu vyrýt.

Viněta od Karla Salzera

Obr.11 : Viněta od Karla Salzera


Viněta od Jana J. Balzera

Obr. 12 : Viněta od Jana J. Balzera


U Karla Salzera známe ještě podobný případ, kdy ikonograficky tatáž rytina je zhotovena znovu, ale v poněkud větším formátu. Jde o knihu Officia propria sanctorum ... Praha 1766 (dle rytiny) a tentýž titul z roku 1767 (podle údaje na titulní starně), vydanou u téhož nakladatele (Fitzky & Hladkyanorum Haeredum). I zde se můžeme domnívat, že první rytina vzala za své a bylo nutné ji obnovit.

Frontispice u obou vydání, autor Karel Salzer

Obr. 13 : Frontispice u obou vydání, autor Karel Salzer


Mnohdy se setkáváme u jednotlivých vydáních s jevem, že kvalita ilustrace, nepochybně opotřebením tiskové desky, klesá, deska je nepochybně přerývána, dorývána a také často se ztrácí signatura autora. Mnohdy je to možné pozorovat i u jednotlivých tisků téhož vydání, např. Hartigových ... kurze historische Betrachtungen .. Praha a Vídeň 1786 (Obr. 14), že u některých tisků téhož vydání chybí autorova signatura, v tomto případě Jana Berky. Pravděpodobně by mohla jít o pozdější dotisk(?) této knihy.

Viněta se signaturou autora (Jan Berka)

Obr.14 : Viněta se signaturou autora (Jan Berka)


Viněta bez signatury

Obr.15 : Viněta bez signatury


Toto můžeme pozorovat zejména při následných vydáních knihy u i jiných vydavatelů. Tady je velmi pravděpodobné, že jde o snahu přímo odstranit jméno autora.

Ani na počátku 19. století se situace příliš nemění, grafické listy s atraktivními náměty, např. pohledy na Prahu, jsou kopírovány a původní autor není uveden. To si můžeme ukázat na ilustraci kalendáře ... Mährische Wanderer ... na rok 1818, vydaného v Brně [9]. Pohled na Karlův most, který je signovaný J. Hesse sc. Bruna, viz obr. 16, je kopií většího listu Jana J. Balzera, z roku 1780, obr. 17.

Karlův most s pohledem na Pražský hrad, ryl J. Hasse

Obr.16 : Karlův most s pohledem na Pražský hrad, ryl J. Hasse


Pohled na Karlův most a Pražský hrad od Jana Balzera, kolorovaný mědiryt

Obr.17 : Pohled na Karlův most a Pražský hrad od Jana Balzera, kolorovaný mědiryt


Závěr

Příspěvek je pokusem o úvod do demonstrace naznačených otázek v konkrétních podmínkách druhé poloviny 18. století a doplněn o podobné praktiky počátku 19. století. Lze říci, že těchto několik ukázek skutečných a možná domnělých interakcí ukazuje na složitost problematiky ilustrací starých tisků vůbec.

Samozřejmě že otázky emblematické (symbolické) a alegorické ilustrace jsou mnohem zajímavější, ale i zde nastolené otázky, se kterými se více či méně setkáváme při práci se starými tisky, stojí za úvahu a možná za další rozpracování.

Poznámky pod čarou

[1] Horák F.: Česká kniha v minulosti a její výzdoba . Praha 1948. cindelář D.: Vědecká ilustrace v Čechách . Praha 1973.

[2] I když i zde je potřeba jisté opatrnosti.

[3] Abatyše Ústavu šlechtičen na Pražském hradu a později kláštera v Celovci (Klagenfurtu).

[4] Štefan J. T.: Poznámka k článku "Dedikační viněty v základním díle M. A. Voigta" . Numismatické listy XXXIX, 1984, č. 5-6, s. 175.

[5] Vyobrazení jsou převzata z knihy Schau= und Denkmünzen, welche unter der glorwürdigen Regierung der Kaiserin Königinn Maria Theresia gepräget worden sind. MÉDAILLES FRAPPÉES SOUS LE REGNE GLORIEUX DE L'IMPÉRATRICE REINE MARIE THÉRESE. PARTIE I. WIEN, in der Johann Paul Kraußischen Buchhandlung. 1782 . Vyobrazené medaile mají v knize číslo XCIV. a XCVI.

[6] Verschiedene Beywerke zu Auszirung deren Rissen und Plans mit und ohne Allusiones auf verschiedene Künste und Wissenschafften inventirt und gezeichnet von Johann Kleinhardt in Prag. verlegt und gestochen durch Johann und Mathes Gebrüdere Baltzer Kupferstechers in Prag und Lissa. 1772.

[7] Plavba, civilní stavebnictví, vojenské stavebnictví, lov, ekonomie, mechanika, fyzika, hydraulika, hornictví, mincovnictví a krásné umění a věda.

[8] Rytý titulní list z knihy ABC Buch auf die neueste Artverfasst 1812 In Verlag des Peter Franza in Prag . Rytina je signována monogramem HBöhne/?/.

[9] Díky za upozornění na tento tisk a jeho ilustraci patří sl. Barboře Roučkové z knihovny Moravského zemského archivu v Brně.

Aktualizováno: 02.09.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno   ID datové schránky­­: yswjrie  
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2018
Aktualizováno: 19.10.2018 10:11
TOPlist