Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

Historické fondy Moravské zemské knihovny v Brně a lidé kolem nich

Pozvánka na konferenci, velikost 34 kB.

13. ročník odborné konference (23. - 24. listopadu 2004)
Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska

Historické fondy Moravské zemské knihovny v Brně a lidé kolem nich

Jitka Machová, Petr Rabička

Historický fond Moravské zemské knihovny se vzhledem k poměrnému mládí knihovny nemůže rovnat našim nejbohatším historickým fondům, a> už Národní knihovně v Praze, Vědecké knihovně v Olomouci, či knihovně Národního muzea. Brněnská knihovna neměla možnost podílet se na velkých ziscích z knihoven jezuitských kolejí zrušených za Marie Terezie, ani z knihoven klášterů sekularizovaných za Josefa II.

Knihovna vyrostla z neveřejné spolkové knihovny Hospodářské společnosti pro Moravu (1808). Podle záměru svých zakladatelů měla především sloužit současným potřebám a nebyla dlouhou dobu ani knihovnou veřejnou (1883). Staré tisky se do fondu dostávaly spíše nahodile, jako součást větších knižních darů či odkazů spoluzakladatelů a donátorů Františkova muzea, ke kterým patřil hrabě Antonín Bedřich Mitrovský, starohrabě Hugo Salm, hrabě Josef Auersperg, Josef Antonín Ponesch. Nejvýznamnějším přínosem, který vlastně položil základ k větší historické knihovně, byl dar moravského vlasteneckého kněze, mecenáše věd a umění hraběte Bedřicha Sylvy Taroucy. Knihovna narůstala dary příznivců, jednotlivců i spolků, odkazy pozůstalostí i nákupy v antikvariátech. V roce 1899 došlo k pozemštění knihovny, jehož neblahým důsledkem byla v roce 1901 delimitace fondu se zemským archivem. Knihovna přišla o svoji bohatou sbírku rukopisů (ca 1200 sv.), základem které byly sbírky Zlobického, Schwoye a Cerroniho, výměnou dostala 2 000 svazků starých tisků. K velkým poválečným přírůstkům patří sbírka evangelického faráře Josefa Gustava Adolfa Szalatnaye de Nagy Szalatna, v dubnu 1920 zakoupil stát knihovnu slavisty a bohemisty Adolfa Patery. Od roku 1921 můžeme pravidelně sledovat nákupy ve vídeňských antikvariátech. Mimořádně zdařilou akvizicí bylo získání unikátního rukopisu Blahoslavovy Gramatiky české. Ve dvacátých letech se fond rozrostl o zámeckou knihovnu z Čech pod Kosířem, gymnaziální knihovny z Klatov a ze Ratce, vzácnou knihovnu jezuitského gymnázia v Jihlavě, knihovny významných institucí - Matice moravské, Musejního spolku a pražskou sekundogeniturní Lobkovickou knihovnu. Nejcennější část rukopisů a prvotisků pochází ze zahraničních aukcí z let 1933-1934, kdy byla rozprodávána bývalá mikulovské dietrichsteinská knihovna. Stát zakoupil asi jednu třetinu - bohemikální část celé sbírky a věnoval ji knihovně. Nejedná se vak o původní dietrichsteinskou rodovou knihovnu, ta se stala r. 1645 válečnou kořistí cvédů. Tato mikulovská knihovna by se dala nazvat kořistí Ferdinanda knížete z Dietrichsteinu, který získal v 70. letech 17. stol. rodovou knihovnu Hofmannů (založenou Ferdinandem Hofmannem, svobodným pánem z Grünbüchlu) a nahradil tak po letech ztrátu vlastní knihovny odvezené do Švédska.

Po druhé světové válce jako německé konfiskáty knihovna získala zámeckou knihovna hrabat Chorinských (se starší knihovnou hrabat Walldorfů) z Veselí nad Moravou, zámeckou knihovnu hrabat Khuen Belasi z Emina Dvora u Hrušovan nad Jevišovkou a torzo zámecké knihovny Kübecků von Kübau z Lechovic.

Ze zrušeného I. deutsches Gymnasium in Brünn knihovna získala jen zlomek (hodnotná německá knihovna byla rozdělena většímu počtu zájemců), později ale brněnská filozofická fakulta postoupila MZK další značnou část této knihovny. V roce 1950 se do rezervních fondů knihovny dostala zrušená knihovna právnické fakulty a poté ještě další zlomky knihoven různých spolků a institucí. Některé z nich byly zachovány samostatně jako uzavřené historické sbírky, jiné vplynuly do kmenového fondu knihovny. Část z nich byla navrácena zpět (např. zmiňovaná knihovna právnické fakulty).

Rozhodnutí kulturní komise Státního úřadu církevního ze dne 20. června 1950 přidělilo tehdejší Univerzitní knihově v Brně k převzetí knižní fondy z klášterů v Brně a v dřívějším kraji Brněnském a Jihlavském - celkem 18 klášterních knihoven. Převedeno do řeči čísel, představoval tento přírůstek téměř 250 000 svazků. Přidělený materiál klášterních knihoven rázem vynesl Univerzitní knihovnu mezi knihovny s nejbohatšími historickými fondy v republice.

Další osud těchto klášterních knihoven pozitivně ovlivnilo správné rozhodnutí vedení knihovny. Přestože knihovna pod nátlakem nových uživatelů klášterních budov musela rychle vyklidit knihovní prostory, rozhodla se zachovat tyto klášterní fondy jako intaktní historické celky, nepřetvořila toto bohaté kulturní dědictví v beztvarý anonymní svoz a rezervní fond s hromadami multiplikátů, které se vyřazovaly, likvidovaly, či v 60. letech sloužily jako výhodný vývozní artikl.

Pouze 5 knihoven mohlo zůstat v původních interiérech (knihovny augustiniánů, kapucínů a minoritů v Brně, premonstrátů v Nové Říši a benediktinů v Rajhradě). cest knihoven nemělo historický materiál, jako celky zachovány nebyly (redemptoristé v Brně a Tasovicích, eucharistiáni, salesiáni a jezuitská kolej v Brně, knihovna salvatoriánů na Vranově u Brna). Zbývajících 7 knihoven (dominikánů a kapucínů ve Znojmě, františkánů v Dačicích a Moravské Třebové, minoritů v Jihlavě, piaristů v Mikulově a redemptoristů ve Svitavách) MZK umístila do depozitářů. V roce 1964 se podařilo 2 klášterní knihovny vrátit do původních interiérů (františkány v Dačicích a Moravské Třebové). V roce 1951 k depozitním knihovnám přibyla knihovna brněnského biskupského alumnátu a v roce 1954 převzala MZK další interiérovou knihovnu křižovnického probošství na Hradišti u Znojma. Celkem tedy měla knihovna ve své správě 8 klášterních interiérových knihoven (jediné, které se zachovaly na Moravě) a 6 knihoven jako historických celků uložených v depozitářích. Přestože se knihovna potýkala s naprostým nedostatkem skladištních prostor, svozy byly nouzově a provizorně ukládány, podařilo se nejen klášterní knihovny fyzicky zachránit (leckdy hrozila i jejich likvidace, kdy vojenští mocipáni např. v lednu 1951 nařídili pod pohrůžkou svépomocného vyklizení odstěhovat knihovnu znojemských dominikánů do dvou dnů), ale i uspořádat a zpracovat. Rukopisy a prvotisky, vřazené většinou mezi ostatními knihami byly vyhledány a z bezpečnostních důvodů uloženy jako samostatné celky v trezoru knihovny. Byly provedeny revize a zjiš>ování mank, interiérové i svozové knihovny byly uspořádány podle svých původních klášterních systémů a signatur, menší knihovny, kde charakteristické znaky originálního uspořádání a signatur chyběly, byly nově postaveny mechanicky podle velikosti a průběžně očíslovány. Současně s pořádacími pracemi probíhaly i práce evidenční a katalogizační, které spočívaly v menší míře v redakci a úpravě stávajících katalogů (jen 4 knihovny měly použitelné abecední lístkové katalogy) a z větší části v nové katalogizaci. Tyto nové kartotéky sice nesplňují některé přemrštěné nároky tzv. vědeckého popisu, ale spolehlivě plní svůj základní účel - a sice podat informaci o tom, kde se která kniha nalézá. Zúročením evidenční a katalogizační práce pak bylo vytváření speciálních bibliografických soupisů a katalogů, které postupně vycházely v 2. polovině 20. století. K nejvýznamnějším patří:

Dokoupil, Vladislav: Soupis rukopisů knihovny augustiniánů na Starém Brně. Praha 1957.

Dokoupil, Vladislav: Soupis rukopisů mikulovské dietrichsteinské knihovny. Praha 1958.

Dokoupil, Vladislav: Soupis rukopisů knihovny benediktinů v Rajhradě. Praha 1966.

Dokoupil, Vladislav: Soupis rukopisů z knihovny minoritů v Brně, františkánů v Moravské Třebové a premonstrátů v Nové Říši. Praha 1959.

Dokoupil, Vladislav: Soupis rukopisů knihovny františkánů v Dačicích. Brno 1957.

Dokoupil, Vladislav: Soupis rukopisů býv. zámecké knihovny hrabat Chorinských ve Veselí n. Mor., uložených v Universitní knihovně v Brně. Brno 1954.

Dokoupil, Vladislav: Soupis prvotisků z fondů Universitní knihovny v Brně. Praha 1970.

Dokoupil, Vladislav: Katalóg slovacikálnych kníh do roku 1800 Univerzitnej knižnice v Brne. Martin 1969.

Dokoupil, Vladislav: Soupis brněnských tisků. Staré tisky do roku 1800. Brno 1978.

Dokoupil,V.-Vobr, J.: Soupisy tisků 16. století z fondů Universitní [Státní vědecké] knihovny v Brně. Sv. 1-10. Brno 1955-1981.

Vobr, Jaroslav: Soupis postinkunábulí (tisků z let 1501-1520) z fondů SVK v Brně. Díl 1-5. Brno 1985-1989.

Vobr, Jaroslav: Knížky lidového čtení z fondů Universitní knihovny v Brně. Brno 1973.

Vobr, Jaroslav: Dílo Jana Amose Komenského ve fondech SVK v Brně a moravských klášterních knihoven. Brno 1992.

Jak již výčet všech těchto prací napovídá, za zpracováním historických fondů se neskrývá činnost velkého pracovního týmu, ale dvou skutečných odborníků - knihovědců JUDr. Vladislava Dokoupila a PhDr. Jaroslava Vobra. Oddělení rukopisů a starých tisků, které Vladislav Dokoupil v 50. letech vytvořil, bylo po celou dobu své existence reprezentováno vždy 1, maximálně 2 pracovními úvazky. Činnost oddělení však nespočívala pouze ve vědecké a odborné práci, ale ve velké míře i v té špinavé nádenické - stěhování, přemis>ování, stavění regálů, čistění knih, pořádání, revize a také v ochraně svěřeného fondu. Ve spolupráci s oddělením revize a ochrany fondů, později technickými provozy bylo zajiš>ováno tukování a ochrana vazeb, hydrofobizace.

Oddělení se vždy potýkalo s nedostatečným personálním i prostorovým vybavením. Jednotlivé historické sbírky se v průběhu uplynulých šedesáti let, stěhovaly několikrát z místa na místo (Bojkovice, Předklášteří, Oslavany, Rerůtky a Nesovice - to je neúplný výčet mimobrněnských depozitářů), naposledy ke svým bývalým vlastníkům, obnoveným klášterním řádům.

Zákon č. 298/1990 Sb. o úpravě některých majetkových vztahů řeholních řádů a kongregací arcibiskupství olomouckého a zákon č. 338/91, kterým se měnil a doplňoval zákon předešlý stanovil, který nemovitý a movitý majetek se prohlašuje za vlastnictví jednotlivých řádů a kongregací. Řeholní řády uplatnily svůj nárok vůči MZK a tak byly v roce 1992 navrácena interiérová knihovna premonstrátům v Nové Říši (ca 15500 sv.), interiérová knihovna františkánů v Moravské Třebové (ca 1900 sv.), v roce 1993 interiérová knihovna kapucínů v Brně (ca 7 000 sv.), v roce 1996 interiérová knihovna františkánů v Dačicích (ca 3000 sv.). Interiérová knihovna augustiniánů na Starém Brně v roce 1997 (ca 27 000 sv.), knihovna dominikánů ve Znojmě v roce 2000 (ca 6000 sv.), její rukopisy a prvotisky pak v roce 2004.

Řád křižovníků na Hradišti u Znojma neuznal schovací smlouvy z roku 1956 a požádal o vydání své knihovny (ca 15 000 sv.), MZK v roce 1992 vyhověla. V roce 1994 MZK sama iniciovala navrácení knihovny Biskupského alumnátu, ca 35.000 svazků novější literatury (historický fond tvořilo ca 3000 svazků) z důvodu nutnosti vystěhování a opuštění depozitáře na zámku v Oslavanech. Knihovnu převzalo Biskupství brněnské. Farní úřad církve římskokatolické ve Frýdku, který sám nabídl MZK svou knihovnu v roce 1973, požádal o její navrácení v roce 1997 (ca 400 sv.). Interiérová knihovna minoritů v Brně (ca 10000 sv.) byla spolu s knihovnou jihlavských minoritů (ca 1700 sv.) vydána na základě soudního rozhodnutí v roce 1998.

MZK se starala nejen o svěřené knihovní fondy, ale významnou měrou se podílela na údržbě a opravách interiérových knihoven. V polovině 60. let nechala provést odbornou restauraci mobiliáře augustiniánské knihovny na Starém Brně v hodnotě 300.000 Kč, ve stejné době proběhly také stavební opravy kapucínské knihovny v Brně. Restaurování tří glóbů a oprava regálového zařízení v knihovně brněnských minoritů byla dokončena v roce 1989. Největší interiérová knihovna nejstaršího kláštera na Moravě - benediktinů v Rajhradě byla postupně opravována v několika etapách. Nejdříve statické zajištění stavby v 70. letech, následovalo restaurování nástropní fresky a samohybného glóbu. Stavební práce na obnově knihovny bohužel dále nemohly pokračovat, klášter využívala pro své potřeby armáda. Ta objekt opustila po roce 1989, klášter byl navrácen v zuboženém stavu benediktinskému řádu. MZK se zasloužila o to, že ministerstvo kultury v roce 1999 prohlásilo rajhradskou klášterní knihovny na movitou kulturní památku. Dr. Věra Jelínková zpracovala projekt na její obnovu a přihlásila jej do Programu restaurování movitých kulturních památek, který vyhlašuje Ministerstvo kultury ČR. Projekt uspěl, v uplynulých 5 letech za téměř 5,6 mil. Kč (z toho 1,042 mil. z vlastních fondů MZK) byl restaurován původní mobiliář hlavního sálu. Na financování oprav přilehlých skladiš> a studovny se podílela nadace Ora et Labora a benediktinský řád. Obnovené klášterní knihovna byla po 30 letech zpřístupněna veřejnosti v září 2004 v rámci Dnů evropského dědictví, kdy MZK předala svěřený fond - ca 65 000 svazků zpět benediktinskému řádu.

A které sbírky tedy tvoří dnešní historický fond Moravské zemské knihovny v Brně?

1. Sbírka rukopisů (ca 800 sv.)

Rukopisný fond tvoří vlastní sbírka Moravské zemské knihovny, rukopisy bývalé zámecké knihovny Dietrichsteinů v Mikulově, zámecké knihovny hrabat Chorinských z Veselí nad Moravou a knihovny mikulovských piaristů. V knihovně jsou uloženy jako deponáty (ca 1400 sv.) rukopisy moravských klášterních knihoven - kláštera augustiniánů na Starém Brně, knihovny brněnského biskupského alumnátu, klášterů františkánů v Dačicích a v Moravské Třebové, kláštera kapucínů v Brně, kláštera minoritů v Brně a kláštera benediktinů v Rajhradě.

2. Sbírka prvotisků (384 sv.)

Základem sbírky prvotisků Moravské zemské knihovny jsou původní prvotisky Františkova muzea. Největším přínosem pak prvotisky z bývalé zámecké knihovny Dietrichsteinů v Mikulově. Po II. sv. válce sbírku rozšířily prvotisky ze zámecké knihovny hrabat Chorinských z Veselí nad Moravou a knihovny mikulovských piaristů. Jako deponáty (450 sv.) jsou v knihovně uloženy prvotisky moravských klášterních knihoven (viz bod 1).

3. Sbírka starých tisků

Náš kmenový fond ca 36500 sv. starých tisků (z toho ca 4 000 svazků 16. století, ca 3 000 českých bohemik) je budován průběžně od počátků vzniku knihovny Františkova muzea do současnosti. Je vyčleněn samostatně od ostatního fondu MZK, uspořádán formátově, podle velikostí do 6 lokací (ST-1,2,3,4,5, S).

4. Sbírka komenian

Jako zvláštní sbírka děl Jana Amose Komenského byla založena již v roce 1900. Vedle původního jádra z Františkova muzea (37 sv.), rozmnoženého v r. 1901 delimitací fondů s Moravským zemským archivem o dalších 12 svazků, postupně narůstala akvizičními nákupy na evropských antikvárních trzích. Sbírka je rozdělena do dvou částí - Komenského dílo vydané do roku 1800 (staré tisky, označené signaturou Ks, ca 200 sv.) a dílo vydané po roce 1800 (označené signaturou Kn).

5. Sbírka zednářské literatury (333 sv.)

Knižní dar (z roku 1857) Antonína Endsmanna, rytíře z Ronova. Ten sbírku získal koupí při dražbě knihovny hraběte Josefa Auersperga, jehož iniciály J.G.A. najdeme na modrých celokožených marokénových vazbách. Původní sbírka v době okupace přišla o polovinu titulů odeslaných policii do Berlína, postupně byla rozšířena novější literaturou se zednářskou tématikou. V doplňování sbírky se nepokračuje.

Grolig, Moriz: Die Freimaurer-Bibliothek in der mährischen Landesbibliothek in Brünn. In: Zeitschrift des mähr. Landesmuseums, 8, 1908.

6. Mollova sbírka map

Unikátní mapová sbírka Bernarda Pavla Molla, kterou knihovna získala v první čtvrtině 19. stol. pokrývá regionálně rozlehlý prostor střední a jižní Evropy. Je rozdělena na 65 dílů dvou velikých celků - Rakouského a Německého atlasu. Sbírka se zachovala v původním uspořádání, které ji dal její zakladatel. Obsahuje ucelený mapový a obrazový materiál přibližně 12 000 jednobarevných i ručně kolorovaných map, plánů, vedut, prospektů a rytin, jejichž obsah přechází ze zeměpisné tématiky až do architektonických detailů stavebních památek. Je sestavena přibližně na 8500 arších formátu 66 x 58 cm. Materiál větších rozměrů je složen na stejnou velikost, materiál menších rozměrů je nalepen na archy jednotné velikosti v počtu jednoho, ale i více kusů. Vedle geografického a topografického materiálu asi 8% sbírky zabírají též tzv. mapová falza, originální rukopisné kresby a plány - vyobrazení starožitností (Antiquitates), dolů (Bergwerke), pevností (Festungen). Sbírku doplňují rukopisné katalogy a rejstříky.

Kuchař, Karel: Mapová sbírka B.P. Molla v Universitní knihovně v Brně. Praha 1959.

7. Grafické sbírky

Schramova sbírka pohledů na moravská města a kraje (litografie, fotografie) ca 1200 listů.

Sbírka byla založena kustodem Františkova muzea Mauricem Trappem, od r. 1884 v ní pokračoval pozdější první ředitel Zemské knihovny moravské Wilhelm Schram. V roce 1925 byla doplněna ze starších zásob Bedřichem Václavkem.

Schramova sbírka portrétů (grafika, reprodukce) ca 650 listů. Základ sbírky tvoří asi 250 listů litografií význačných osobností Rakouska-Uherska, vytvořený v letech 1823-1898.

Mauritz Wilhelm Trapp a Wilhelm Schram se významně zapsali do historie knihovny. Mauric Trapp ve službách muzea strávil 36 roků. Celou knihovnu uspořádal a vypracoval nový abecední katalog, který od r. 1864 vycházel tiskem pod názvem Catalog der Bibliothek des Franzens Museum. Wilhelm Schram věnoval knihovně velkou pozornost hned od svého nastoupení do Františkova muzea v roce 1884 a stál v jejím čele při jejím převedení pod správu země v roce 1899 i při jejím prostorovém osamostatnění od Františkova muzea v roce 1907 a přemístění do nového Zemského domu. Pokračoval v doplňování a zpracování knihovního fondu, informoval o knihovně též veřejnost formou vydávaných katalogů, soupisů, přednášek a článků:

Schram, Wilhelm: Die Ansichtensammlung der mährischen Landes-Bibliothek. In: Zeitschrift des mähr. Landesmuseums, 9, 1909.

Schram, Wilhelm: Die Porträt-Lithographien der mähr. Landes-Bibliothek. Sonderabdruck aus der Zeitschrift des mährischen Landesmuseums, 10, 1910.

8. Uzavřené historické sbírky

Vedle vlastního kmenového fondu jsou součástí vzácných sbírek samostatné církevní a světské knihovny ponechané jako uzavřené menší historické celky. K nim patří:
  • Zámecká knihovna hrabat Chorinských (se starší knihovnou hrabat Walldorfů) z Veselí nad Moravou - ca 9900 sv.
  • Zámecká knihovna hrabat Khuen Belasi z Emina Dvora u Hrušovan nad Jevišovkou - ca 3350 sv.
  • Zámecká knihovna Kübecků von Kübau z Lechovic (torzo) - ca 2450 sv.
  • Zámecká knihovna z Lysé nad Labem - torzo ca 370 sv.
  • Knihovna 1. německého gymnázia v Brně - ca 2700 sv.
  • Knihovna jihlavského chirurgického grémia - ca 140 sv.
  • Muzejní knihovna z Uherského Brodu - ca 420 sv.
  • Knihovna mikulovských piaristů - 2200 sv.
  • Knihovna znojemských kapucínů - 3300 sv.
  • Knihovna koleje redemptoristů ve Svitavách - 640 sv.

Jako deponát je uložena v Moravské zemské knihovně část knihovny brněnského biskupského alumnátu - tisky 16. století a bohemika.

9. Sbírka hudebních rukopisů a starých tisků (ca 6000 sv.)

Speciální fond hudebních rukopisů a starých tisků do roku 1850, který je obsahově zaměřen zejména na skladby českých autorů 18. století.

Knihovědný výzkum zaměřený na historické fondy má v Moravské zemské knihovně dlouholetou tradici. Zpracování fondů a jejich zpřístupnění veřejnosti bylo vždy jedním z prioritních úkolů instituce. V minulých desetiletích byl výzkum zaměřen především na publikování již zmiňovaných tématických bibliografických soupisů.

Abychom umožnili zmapovat a přiblížit uživatelům co nejdříve bohatství těchto sbírek, přikročili jsme již v roce 2000 k naskenování lístkových katalogů a jejich vystavení na Internet. Kmenový fond starých tisků je zpracován v Generálním katalogu jmenném MZK Z1 (do roku 1950), který je společný pro celý knihovní fond. Bibliografické záznamy v něm obsažené byly vytvářeny postupně v průběhu celého vývoje knihovny, proto mnohé z nich nesplňují ani požadavky minimálního popisu starých tisků. K evidenci uzavřených historických sbírek slouží pouze interní jmenné lístkové kartotéky. Obsah těchto fondů je odborné veřejnosti znám pouze výběrově, prostřednictvím publikovaných tématických bibliografií. Digitalizace kartoték a jejich následné zpřístupnění na webu proběhlo až v roce 2004.

Přestože již bylo učiněno mnohé, většina výsledků práce minulých desetiletí zůstává poplatná stavu poznání 20. století a dnes již neodpovídá požadavkům, kladeným na zpřístupnění knihovních fondů moderní informační institucí. Snaha opatřit nejcennější sbírky knihovny nejen dokonalejším bibliografickým popisem ve smyslu platných standardů, ale také elektronickou cestou rozšířit povědomí o těchto fondech vedly k rozhodnutí začít s postupnou rekatalogizací starých tisků. Prioritním cílem se stalo bibliografické zpracování podle nejnovějších standardů (pravidel AACR2/UNIMARC/ISBD) a primární formou publikování je zveřejnění výsledků katalogizačních prací na Internetu formou databáze, která umožňuje vyhledávat relevantní zdroje podle řady různých kritérií.

Vlastní katalogizace v knihovnickém systému Aleph verze 300 byla zahájena na podzim 1997. Již od počátku jsme zvolili postup rekatalogizace starých tisků - metodou de visu (s knihou v ruce), která umožňuje dosáhnout kvalitnějších výsledků, ale je časově i odborně náročnější než přepisování stávajících katalogizačních lístků do elektronické podoby - retrokonverze. V roce 2001 přešla celá knihovna na generačně vyšší verzi knihovnického systému Aleph 500, který mimo jiné odstranil omezení počtu znaků jednotlivých polí (zejména názvových) a umožnil upravit katalogizační šablony pro podrobnější popis starých tisků - podchycení jejich specifických zvláštností (výzdoby, vazeb, provenienčních zápisků, defektů, vytvoření samostatného tiskařského rejstříku). V roce 2003 jsme rozšířili bibliografický popis starých tisků o minimální věcné zpracování - do všech záznamů byla importována věcná pole 606 (věcné téma - historické knihovní fondy), 608 (forma - staré tisky), 675 (MDT), v následujícím roce přibylo pole 615 (Konspekt). V roce 2004 jsme opustili dosavadní praxi vytváření bibliografických katalogizačních záznamů pro všechny stejné jednotky na jedné signatuře a přikročili k vytváření exemplářového záznamu pro každou popisovanou jednotku. I podrobný exemplářový záznam, strukturovaný do jednotlivých polí UNIMARCU, neumožňuje postihnout autenticky přesnou grafiku a individuální markanty každé popisované jednotky. K dosažení co nejúplnějšího, nejobjektivnějšího a nezpochybnitelného katalogizačního záznamu postupně ke každému zpracovanému dokumentu připojujeme obrazovou přílohu - snímek titulního listu, popř. snímky dalších charakteristických prvků - frontispisy, přílohy, důležité provenience, zajímavé knižní vazby. Snímky pořizujeme od roku 2002 digitálním fotoaparátem Minolta Dimage 7 s rozlišením 5.2 Megapixelu. Své obrazové přílohy má již nově rekatalogizovaná sbírka zednářské literatury.

V roce 2002 bylo dokončeno stěhování sbírek z mimobrněnského depozitáře v Rerůtkách a všechny historické fondy byly po více než půl století konečně soustředěny v novostavbě Moravské zemské knihovny v Brně. Otevřela se tak nejen možnost pro čtenáře tyto fondy znovu využívat, ale i pro knihovnu popsat dosud nezpracované sbírky a zkatalogizovat celý historický fond do jedné elektronické databáze. V roce 2003 MZK proto podala návrh výzkumného záměru, jehož cílem je mimo jiné i vytvoření úplné databázové evidence všech historických fondů, která zajistí jednoznačnou identifikaci jednotlivých titulů a umožní vícehlediskové vyhledávání. Sedmiletý výzkumný záměr byl přijat na počátku roku 2004, v letech 2004-2010 tak budou postupně zpracovány jednotlivé sbírky po stránce bibliografické a zároveň budou digitalizovány jejich nejvýznamnější části (titulní listy, frontispisy, incipity, provenience apod.) Badatelé tak budou i v mezinárodním měřítku prostřednictvím Internetu seznámeni v úplnosti s tituly jednotlivých fondů, které evidují často unikátní staré tisky.

Literatura

Státní vědecká knihovna v Brně. Jubilejní sborník. 1808-1883-1958-1983. Brno 1983.

Vobr, Jaroslav: Klášterní knihovny ve státní správě 1950-1990. Duha, 5 (jaro 1991), č. 1, s. 2-9.

Aktualizováno: 02.09.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2018
Aktualizováno: 21.02.2018 16:34
TOPlist