Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

August Geringer - nakladatel, mecenáš a lidumil

Pozvánka na konferenci, velikost 34 kB.

13. ročník odborné konference (23. - 24. listopadu 2004)
Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska

August Geringer - nakladatel, mecenáš a lidumil

Milena Secká

A.Geringer je dnes již téměř neznámou osobností, ale na přelomu 19. a 20. století byl mužem, který svou činností ovlivnil život tisíců Čechů. Z chudičkého knihaře se vypracoval na milionáře a svými novinami a knihami vzdělával a bavil bohaté i chudé.

Jeho životní příběh stojí za připomenutí, i když ve své době nebyl ojedinělý. Mnoho Čechů vlastní pílí šířilo slávu českého umu ve světě, a i když se v Americe v oblasti vydavatelské a nakladatelské prosadilo několik Čechů, August Geringer byl mezi nimi opravdovou hvězdou. [1]

August Geringer [2] se narodil 2.srpna 1842 v Březnici jako druhé z jedenácti dětí staré učitelské rodiny Václava a Amálie Geringerových. Učitelský plat byl natolik malý, že si otec snažil přivydělávat výukou hudby a knihařinou. Syna vedl nejen ke vzdělání, ale naučil jej rovněž vázat knihy, aby mu mohl pomáhat. Když však měl nastoupit do Prahy na reálku, raději přijal práci v knihařství a studoval na večerní škole. Po roce a půl odjel k příbuzným do Vídně, kde se chtěl zdokonalit v řemesle a také v jazyce. Pracoval v kožené galanterii a později se specializoval na výrobu alb na fotografie, které v té době přicházely do módy. Po večerech a nedělích pomáhal švagrovi své tety, který měl továrničku na nábytek. Pomáhal nejen s výrobou, ale i se sjednáváním zakázek. Získal tak velmi cenné zkušenosti, které se mu v budoucnu velmi hodily.

V r. 1862 se na nátlak rodiny vrátil domů, aby zastal svého nemocného otce. U vikáře složil zkoušku a na šest let se ujal funkce výpomocného učitele v Lašovicích. Kromě výuky dětí to znamenalo i ministrovat a pomáhat při církevních obřadech, zvonit na zvony, hrát na varhany, zpívat a nacvičovat se zpěváky na všechny svátky figurální mše. Musel vést matriku a každoročně ověřovat záznamy o obyvatelích, vybírat školné a organizovat kulturní a společenský život obce. Při tom si našel ještě čas na knihařinu a měl tolik zakázek, že si musel vzít pomocníka. Vázal nejen modlitby sousedům, ale i knihy pro fary a úřední knihy pro vrchnost z Orlíka. Dostal též povolení k prodeji a vazbě školních knih.

V létě roku 1868 poznal v zájezdní hospodě v Milíně, kde se zastavil na oběd dívku, která se velmi šikovně otáčela v kuchyni. Po čase jí napsal a vyjevil své city. Po příznivé odpovědi dívku navštívil, ihned se zasnoubil a 4.února 1869 se Antonie Kolářová stala v Lašovickém kostele paní Geringerovou. Otcové svobodných dcer z širokého okolí nesli velmi nelibě, že si jejich svobodný učitel přivedl přespolní dívku a dávali to Augustovi najevo. Jednou z příčin, proč začal uvažovat o vystěhování, byla právě nevraživost spoluobčanů a jejich hrubost. V americkém Chicagu měl Geringer známého hudebníka a ten mu poradil, aby si s sebou přivezl co nejvíce knih a také knihařské potřeby, protože knihy byly v Americe mezi krajany velmi vzácné. 20.6.1869 se Geringer vydal na cestu s manželkou, švagrovou a dvěma švagry. Firma Kareš a Stotzký je vypravila z Brém do New Yorku, odkud je představitel firmy měl dopravit do Chicaga. Zajistil jim jízdenky na vlak a s notnou zásobou jídla se vydali spolu se stovkami dalších přistěhovalců na cestu. Protože vlaky v noci a v neděli nejezdily, zastavily kde právě byly a cestující se musili do odjezdu o sebe postarat. Cestou byl vlak také přepaden a vyhladovělí cestující se před střelbou skrývali po lesích. Po pěti dnech dobrodružné cesty dorazili do Chicaga, kde si s pomocí zde již usedlých krajanů našli byt. Čechů bylo v té době v Chicagu kolem 17.000. Ihned se rozneslo, že přijel mladý krajan a přivezl množství knih a tak Geringer brzy velmi výhodně prodal celou svou zásobu, mohl splatit dluhy a ještě si dal stranou finanční rezervu. Ihned začal s knihařinou, několikrát změnil zaměstnavatele i byt, až se spojil se sazečem a zřídil si vlastní knihkupectví a malou tiskárnu. Z Grégrovy slévárny si z Čech objednal různé typy českého písma, tiskl příležitostné tisky a počátky byly dobré. Manželka jako dobrá kuchařka začala vařit pro několik strávníků a tím pomáhala vylepšit rodinný rozpočet.

7.10.1871 bylo Chicago postiženo velkým požárem, který zničil více jak 17.500 domů a také téměř všechny tiskárny. Jako zázrakem se Geringerova tiskárna (jako jedna ze tří v celém městě) zachránila bez újmy a pochopitelně byla ihned zavalena množstvím objednávek. Práce ve dne v noci a značné příjmy umožnily Geringerovi se opět stěhovat do lepšího a po spojení s Josefem Langmayerem otevřel větší tiskárnu. Začal vydávat čtyřstránkový časopis Chicagský věstník, který byl rozdáván zdarma a financovala jej inzerce a reklamy. Od r.1874 začal Geringer také vydávat sešitově románová díla, na které měl ihned přes tisíc odběratelů.

V Chicagu existovala již od r.1870 česká svobodomyslná škola, ve které se vyučovalo z čítanek dovezených z Čech. Geringer jako bývalý učitel se rozhodl vydat pro celou českou Ameriku nové učebnice, které by ideově vyhovovaly novému prostředí a neoslavovaly rakouské mocnářství. S pomocí krajana Zdrůbka, redaktora Pokroku Západu [3] a učitele v Omaze, vytvořili první obrázkovou čítanku. Přes všechny potíže se dílo podařilo a české děti v Americe se z ní pak po mnoho desítek let učily.

V r.1875 se František Boleslav Zdrůbek přestěhoval do Chicaga a začal s Geringerem plánovat vydávání prvního českého denníku. Dostal jméno Svornost a první číslo vyšlo 8.10.1875. Zároveň byl založen i týdenník Amerikán, který přebíral zprávy z denníku a byl určen především pro venkov a odlehlá místa, kam pošta nebyla schopna doručovat denník. Redaktorem byl dlouho Zdrůbek sám, Geringer vedl knihkupectví, knihařství a tiskárnu. Od r.1876 si zavedl též obchod s papírovými tapetami a sám se svými dělníky vyzdobil mnoho bytů, obchodů i hostinců. Uplatnil zde své zkušenosti z galanterijní práce, protože bylo módou zdobit zdi kromě papíru zlacenými římsami a sametovými ozdobami. Zisk z tapetování pomáhal mnohdy financovat tiskárnu a vydávání knih.

Denník Svornost začal také s vydáváním poutavých románů, protože mezi přesídlenci byl stále velký hlad po četbě a většinu trápil nedostatek knih. Denníku hodně pomáhaly placené inzeráty a reklamy, které neustále početně narůstaly, a proto přispěly k zvětšení periodika. V r.1876 začal Geringer vydávat humoristický obrázkový časopis Rarášek a o rok později přidal ke Svornosti i nedělní list s názvem Duch času. [4]

V r.1877 byla v Chicagu otevřena nedělní česká svobodomyslná škola a když se nenašel vhodný učitel, uvolil se Geringer každé nedělní odpoledne vyučovat. Svou pracovitostí byl velkým příkladem spolupracovníkům i rodině. Své čtyři děti - dva syny a dvě dcery vychovával přísně a vedl je jak k pracovitosti, tak i vlastenectví.

Roku 1879 se opět Svornost zvětšila, stejně tak i Amerikán a Geringer začal uvažovat o novém sídle. Dal postavit novou třípatrovou budovu a tiskárnu vybavil nejmodernějšími stroji. Kromě svých periodik začal tisknout i Oklahomské noviny, Baltimorské a Alleghenské Listy. Od r.1878 vydával i vlastní kalendář rovněž s názvem Amerikán, [5] který se stal nejen nejstarším českým kalendářem, ale i co do rozšíření a trvání tvoří dodnes jedinečný a nepřekonaný pramen. Věrně zaznamenával historii české menšiny v Americe, ale pro čtenáře byl i pomůckou pro hospodaření, učebnicí i zábavou.

Za 55 let své vydavatelské činnosti vydal Geringer více jak 200 titulů knih s obsahem vzdělávacím, historickým, vědeckým i zábavným. Prvním titulem byla již zmiňovaná Česko-americká čítanka. Brzy se objevila potřeba i dobré učebnice angličtiny, kterou připravil opět Fr.B.Zdrůbek pod názvem Českoamerický tlumač. Je pravda, že mnozí Češi z nejstarší generace přistěhovalců anglicky neuměli a angličtinu mnohdy ani příliš nepotřebovali, protože jednotlivé etnické menšiny vytvářely svoje městské části. Sám Geringer anglicky také příliš neuměl a přesto v podnikání uspěl. Pro chudší vydal levnou učebnici Anglicky snadno a také slovník. Pro přistěhovalce byla potřebná rovněž znalost nového prostředí, jeho zákonů, nařízení i historie. Geringer vydal jak Čermákovy Dějiny Ameriky, tak i Palackého Dějiny národa českého. Nejoblíbenějšími tisky byly právě různé návody a příručky, jako např. Domácí kuchařka, Rychlý počtář, Parlamentární pravidla, Pohřební řeči, Proslovy a řeči k slavnostem spolkovým, Úplná sbírka řečí a projevů ku všem příležitostem spolkovým i národním, Zpěvník Českoamerický aj. Dalším žádaným žánrem byly svobodomyslné knihy (Katechismy svobodomyslné mládeže, Křes>anství a vzdělanost, Lež náboženská v lidstvu vzdělaném, Mistr Jan Hus na koncilu kostnickém, Síla a hmota, Painův Věk rozumu, Klácelova Vesměrnost, Straussův Rivot Ježíšův nebo Kenigův Rivotopis Karla Darvína a mnohé další). Velkého ohlasu se dostalo i dílům beletristickým. K osvědčeným titulům patřily romány A.Dumase či J.Verna, ale několika vydání se dočkaly i ckaloudovy humoresky Bordynkáři či U Kratinů nebo spisy Bedřicha Moravce, Josefa Buňaty, Pavla Albieriho, R.Jaromíra Pšenky a dalších.

R.1917 se Geringerův podnik opět stěhoval a znovu do nového, do budovy postavené českým architektem Robertem Layerem. Sazárna byla vybavena novými stroji hnanými více jak 20 elektromotory a více jak stovka zaměstnanců zajiš>ovala bezchybný chod. To vše řídil Geringer z kanceláře i bytu, který si dal postavit v areálu závodu. Ril vždy velmi skrovně a neznal jinou zábavu než práci. Pouze jednou v životě si dopřál dovolenou; to když se v r.1895 vydal na několik měsíců do staré vlasti na Národopisnou výstavu českoslovanskou. Při této příležitosti navštívil rodnou Březnici, Lašovice a další místa Čech a Moravy. Celý život dodržoval pravidlo být ráno první v závodu a odcházet jako poslední.

Nedbal jen o svůj podnik a své zaměstnance, ale zajímal jej i život ostatních Čechů v Americe a také v Čechách. Z redakce Svornosti vznikla např. myšlenka založení Českonárodního hřbitova, Útulny, Sirotčince a Geringerovy noviny byly rovněž hlavní oporou českého sokolského hnutí v Americe. Po vypuknutí první světové války se Geringer ihned postavil po bok české politické emigrace v čele s T.G.Masarykem a Svornost zůstala hlavním, důsledným a neochvějným pramenem morální i hmotné podpory českého státotvorného úsilí.

Geringer také podporoval v skrytu a neokázale. Ve své dobročinnosti pamatoval na starou vlast nejen za života, ale i v poslední vůli. Své rodné Březnici poslal ještě za života přes 100.000,- Kč, do Lašovic několik tisíc a mnoha částkami pravidelně přispíval na dobročinné účely. Podporoval i jednotlivce a náhodné prosebníky. Ještě na smrtelné posteli nabádal své děti, aby oznámili veřejnosti, že si na pohřbu nepřeje žádné květiny a ušetřené peníze mají truchlící poukázat na dobročinné účely.

2.dubna 1930 August Geringer po těžké operaci zemřel. Pohřeb si přál co nejprostší, ale rozloučit se s ním přišlo celé Chicago a okolí. Kromě rodiny a přátel tu byli politici, soudci, kongresmani, vyslanci, ředitelé různých institucí a ústavů, představitelé všech krajanských spolků a sdružení.

Výnosný podnik přešel na syna Miloslava a syn Vladimír, který od mládí rovněž pomáhal v redakci, se stal prvním obchodním komisařem Spojených států v Československé republice. Dcera Augusta se provdala za redaktora a spisovatele R.J.Pšenku a dcera Vlasta za známého cestovatele E.Stanko Vráze. V poslední vůli Geringer pamatoval nejen na rodinu a všechny své zaměstnance, ale také na krajanské organizace a také na instituce v Čechách. [6]

Mezi ty, které Geringer nezištně dlouhodobě podporoval, patřilo rovněž Náprstkovo muzeum, se kterým udržoval až do své smrti kontakty. Jeho knihovnu zásoboval jak svými periodiky, tak i knihami. 7

Augustin Geringer byl mimořádný muž, představitel gründerské generace, která si vlastní prací dokázala získat mimořádný majetek i společenské postavení. Osobně velmi střídmý, myslel na potřeby jiných a podle pamětníků otevíral kvůli almužnám svou peněženku několikrát za den. Jeho největší zásluhou však zůstává prioritní postavení jako nakladatele a vydavatele. V Americe zavedl první český denník a periodika, která vydával, jej přežila, což se o jiných novinách nedá říci, protože mnohé tituly měly jen jepičí život. Také knihy jím vydávané byly často vydávány v několikerých vydáních; nejsou výjimkou i vydání čtrnáctá. Vzdělat, poučit a pobavit - to vše první osadníci potřebovali a Geringerovy knihy to splňovaly. Mnohé z nich, zvláště ty svobodomyslné byly tajně dováženy do Čech, a tak ovlivňovaly čtenáře doslova na obou polokoulích.

Příloha: Soupis knih vydaných A.Geringerem a darovaných knihovně Náprstkova muzea

  1. Albieri Pavel, Dědička. /román/ 1900, 386 s.
  2. Albieri Pavel, Nová země. Příběh českých vystěhovalců. b.r., 415 s.
  3. Albieri Pavel, Pod kolem. Vojenská novela. 1890, 176 s.
  4. Americké humoresky. Dvanáct povídek... 1905, 72 s.
  5. Bang O.L., Studená voda. Praktický rádce při vnitřním i zevnitřním užívání studené vody. B.r., 37 s.
  6. Bilse Oswald, Z malé garnisony.Sensační román 1904, 109 s.
  7. Bittner Bartoš, Jan Amos Komenský. 1892, 30 s.
  8. Bittner Bartoš, Katechizmus svobodomyslné mládeže. 1898, 35 s.
  9. Bittner Bartoš, Otcovy narozeniny. Dětská hra. 1897, 30 s.
  10. Blatchford Robert - Čermák Josef, Kapitoly o poměrech společenských. 1898, 127 s.
  11. Buechner Ludwig, Síla a hmota aneb... 15.vydání. 1888, 256 s.
  12. Buechner Ludwig, Síla a hmota aneb... 2. vydání. b.r., 220 s.
  13. Bundensen Herman N., Naše děti. Matkám, jichž děti dneška budou muži a ženami zítřka... 1925, 62 s.
  14. Buňata Josef, Amerika učitelkou. B.r., 94 s.
  15. Buňata Josef, Kněz svobodář. B.r., 32 s.
  16. Busch Wilhelm, Nábožné říkání o páteru Filusiusovi vzoru srdcí jezovitských, ... B.r., 200 s.
  17. Collins Wilkie, Černá kutna. B.r., 324 s.
  18. Coomes Oll, Phil.Foghorn pán pomezí aneb... 1874, 144 s.
  19. Čech Svatopluk, Lešetínský kovář. b.r., 72 s.
  20. Čech Svatopluk, Písně otroka. B.r., 79 s.
  21. Čermák Josef, Abraham Lincoln. B.r., 98 s.
  22. Čermák Josef, Dějiny Ameriky od prvních počátků objevení až po dobu občanské války... Díl 1. 1890, 440 s. Díl 2. 1897, 341 s.
  23. Čermák Josef, Dějiny Občanské války s připojením zkušeností českých vojínů... 1889, 414 s.
  24. Čermák Josef, Válka za neodvislost. 1886, 118 s.
  25. Čermák Josef, Vznik a zánik politických stran v republice severoamerické... 1928, 52 s.
  26. Česko-americký dopisovatel čili návod ku správnému sestavení po anglicku i po česku všech dopisů... 1907, 122 s.
  27. Česko-americký zpěvník. 2.vyd. 1887, 133.
  28. Dennery Adolphe, Dva sirotci /román/. 1876, 79 s.
  29. Dějiny Česko-Slovanské Bratrské Podporující Jednoty... 1895, 52 s.
  30. Dějiny Řádu Praha číslo 13. 1895, 23 s.
  31. Dodel-Port Arnold - Kroužilka Vilém, Mojžíš anebo Darwin? B.r., 64 s.
  32. Donato A.Z., Kolem světa o jedné noze. Cesty a příběhy z dráhy umělecké. B.r., 176 s.
  33. Dumas Alexandre, Bonapartův pobočník. B.r., 378 s.
  34. Ellis J.B., Setba a sklizeň /román/. B.r., 179 s.
  35. Fišer Eduard A., Příruční kniha parlamentárních pravidel... 1887, 283 s.
  36. Flígl Ladislav, O Chicagu a chicagčanech. 1896, 160 s.
  37. Frumar Adolf, První čítanka pro školy česko-americké.2 svazky, 80 s., 98 s.
  38. Geringer Václav August, Jak dosáhnout naturalizace. 2.vyd. 1914, 40 s.
  39. Gerstäcker Friedrich - Oliverius Jan A., Quadroona. Obraz ze života v poledních státech severoamerické Unie. 1874, 216 s.
  40. Gratulant. Hojná sbírka dětských přání... 1888, 168 s.
  41. Habenicht Jan, Z pamětí českého lékaře. 1900, 89 s.
  42. Hájek Josef, Úplná sbírka řečí a proslovů ke všem slavnostem spolkovým a národním. 2 sv., 1895, 304., 320 s.
  43. Hassaurek B., Hierarchie a aristokratie aneb Působení Jezuitů na život soukromý i veřejný. Díl 1. 1877, 212 s., díl 2. 1880, 250 s., díl 3. 1880, 241 s.
  44. Havlíček-Borovský Karel, Křest sv. Vladimíra. 1896, 82 s.
  45. Hora František A., Dvorný společník. Pravidla slušného se chování, navedení i vzory k vyznání lásky... 1890, 238 s.
  46. Chiniqua, Kněz, žena a zpověď. 1894, 116 s.
  47. Iška František, Biblický názor o stvoření světa. B.r. 16 s,
  48. Iška František, Buďme optimisty! 1904, 20 s.
  49. Iška František, Co dělají bozi v nebi? 1905, 14 s.
  50. Iška František, O Karlu Havlíčku Borovském. 1906, 21 s.
  51. Iška František, O Tomáši Paine-ovi. B.r. 20 s.
  52. Iška František, Obrana Boha proti kněžím. 1904, 15 s.
  53. Iška František, Proč jsme svobodomyslnými? 1905, 15 s.
  54. Iška František, Svobodomyslná výchova dítek. 1903, 80 s.
  55. Iška František, Utrpení českého národa po páduna Bílé hoře. B.r., 16 s.
  56. Iška František, V zájmu národa - ve službách lidskosti. 1917, 603 s.
  57. Iška František, Velkopáteční kázání. B.r., 18 s.
  58. Iška František, Washingtonovo náboženství. B.r., 19 s.
  59. Janda Alois, Celibát reverenda Strakatého. B.r., 95 s.
  60. Janda Alois, Nový Besedník Česko-Americké Mládeže. 1910, 128 s.
  61. Janda Alois, Proslovy a řeči ku slavnostem spolkovým. B.r. 158 s.
  62. Junka A., Americký Besedník. První sbírka proslovů a deklamací pro oboje pohlaví k rozmanitým příležitostem. 1875, 480 s.
  63. Kabát Alois - Král Josef Jiří, Páter Tyl. B.r. 33 s.
  64. Kalda Josef, Pohřební řeči pro různé stavy a věky... 1886, 123 s.
  65. Kalda Josef, Pohřební řeči pro různé stavy a věky... 2. vyd. B.r., 140 s.
  66. Kniha návodů ku používání o vysokém rameni cicího stroje Amerikán, který jest dáván za premii k čas. Amerikán. B.r. nestr.
  67. Král Josef Jiří, Víra a věda. Deset rozprav svobodomyslných. 1902, 213 s.
  68. Král Josef Jiří, Víra a věda. Deset rozprav svobodomyslných. 2.vyd. b.r., 274 s.
  69. Kroužilka Vilém, Dozvuky nedávných dob. Romance a črty z doby špan.-americké války. 1899, 96 s.
  70. Kroužilka Vilém, Charles Rob. Darwin. 1904, 36 s.
  71. Kroužilka Vilém, Trním života. Črty a příběhy. 1900, 81 s.
  72. Loskot F.J., Pohřešovaný na ruské frontě. Vypravování Američanky z truchlivých dob válečných v Čechách. B.r., 102 s.
  73. Mangasarin M.M., Bible v pravém světle. B.r., 147 s.
  74. Mangasarin M.M., Humanism (Lidství) náboženstvím pro Američany. B.r., 16 s.
  75. Mangasarin M.M., Co máme činiti, abychom došli spásy jako lidé. B.r., s. 17-32.
  76. Mangasarin M.M., Panna Orleánská. B.r., 40 s.
  77. Marriot Emile - Mašek Mat., Kaplan a dívka z lidu. B.r., 181 s.
  78. Maršovský St.E., Ze zápisků soudního protokolisty... 1907, 232 s.
  79. Mašek Mat., cpanělsko-americká válka 1898. 1899, 48 s.
  80. Mirbeau Octave, Pater Julius. Svobodomyslný román. 1892, 228 s.
  81. Möllhausen Balduin, Zlatovlasá Kitty. Americký román. 1904, 88 s.
  82. Moravec Bedřich, Elena. Povídka z historie bratrského národa. 1904, 63 s.
  83. Moravec Bedřich, Frajmauer. Román ze vsi. 1925, 224 s.
  84. Moravec Bedřich, Peníze. Román. 1925, 143 s.
  85. Moravec Bedřich, Perle>. Román. 1911, 186 s.
  86. Moravec Bedřich, Simona. Novela. 1911, 142 s.
  87. Moravec Bedřich, Tony jemné a drsné. Román. 1911, 143 s.
  88. Mstitel. Román. 1903, 292 s.
  89. Nordau Max, Lež náboženská v lidstvu vzdělaném. 2.vyd., 1894, 126 s.
  90. O´Gorman Edith, Ze života americké jeptišky. 1902, 119 s.
  91. Paine Thomas, Věk rozumu od... 1884, 208 s.
  92. Palacký František - Malý Jakub, Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě dle původních pramenů vypravuje... Díl 1. 1881, 295 s., díl 2. 1881, 376 s., díl 3. 1883, 466 s., díl 4. 1883, 268 s.
  93. Patero řečí o slavnosti Jana Husi... 1903, 37 s.
  94. Peck Geo W. - Čermák Josef, Z pamětí 13tiletého Vendelína Brčka, důstojného representanta mladé Ameriky. 2. rozšířené vyd., 1906, 75 s.
  95. Petrželka Václav, O podstatě evangelického křes>anství a jeho protivě ku křes>anství modernímu. 1904, 20 s.
  96. Pogius, Mistr Jan Hus na koncilu kostnickém, ... 1908, 79 s.
  97. Pohřební řeči nad rakví a u hrobu pro veškeré dámské spolky. B.r., 32 s.
  98. Pojman Alois, Hilsnerův proce. B.r., 85 s.
  99. Pont-Jest René de, Dědictví. Velmi napínavý román... b.r., 186 s.
  100. Pražák Antonín - Cesta k srdci. Časový román... 1907, 454 s.
  101. První čítanka pro školy česko-americké. 5. rozmn.vyd., 1881, 106 s.
  102. První čítanka pro školy česko-americké. 11. rozmn.vyd., 1895, 118 s.
  103. První čítanka pro školy česko-americké. 14. rozmn.vyd., b.r., 118 s.
  104. Pšenka Rudolf Jaromír, Čis>oučký Patino. Kus kasární exotiky z temné pevniny. 1914, 158 s.
  105. Pšenka Rudolf Jaromír, Klárčin pan Someone. B.r., 79 s.
  106. Pšenka Rudolf Jaromír, A přece Čech. B.r., 144 s.
  107. Pšenka Rudolf Jaromír, Mirva. Česko-americký románek z pohnutých dob všeevropské války. 1916, 315 s.
  108. Pšenka Rudolf Jaromír, Moře nerozdvojilo. Dramatický obraz u účasti české Ameriky na boji z osvobození zemí českých a slovenských... 1919, 80 s.
  109. Pšenka Rudolf Jaromír, Moře nerozdvojilo. Dramatický obraz u účasti české Ameriky na boji z osvobození zemí českých a slovenských... 1920, 90 s.
  110. Pšenka Rudolf Jaromír, Mušketýři temné legie. B.r., 274 s.
  111. Pšenka Rudolf Jaromír, Nevěsta z hrobu. 1903, 497 s.
  112. Pšenka Rudolf Jaromír, Očistec nad Mekkerou. 1934, 144 s.
  113. Pšenka Rudolf Jaromír, Versus Čermák. 1933, 75 s.
  114. Pšenka Rudolf Jaromír, Washington Závora. Česko-americký román. 1910, 355 s.
  115. Pšenka Rudolf Jaromír, Zlatá Kniha Československého Chicaga. 1926, 288 s.
  116. Pšenka R.J. - ckaloud Fr.J., Bordynkáři. 2.vyd., 1930, 112 s.
  117. Remsburg John E. - Mašek M., Morálka biblí. 1899, 43 s.
  118. Remsburg John E. - Rudiš-Jičínský Jan, cest historických Američanů. 1913, 220 s.
  119. Seidlová Božena, Z denníku... Třikráte přes sovětskou frontu. 1920, 141 s.
  120. Sestry. Novella. B.r., 121 s.
  121. Sinclair Upton Beall, Oběti jatečních upírů. 1908, 294 s.
  122. Sokol-Tůma František, Celibát. Román. B.r., 508 s.
  123. Spěvák Jan, Adresář Čechů Amerických vydaný Chicagským Výborem pro obeslání Národopisné výstavy v Praze 1895. b.r., 323 s.
  124. Staňková-Bujárková F., Po stopách české krve. Novela z občanské války. B.r., 151 s.
  125. Strauss David Friedrich - Zdrůbek František Boleslav, Rivot Ježíšův prostonárodně sestavený... 1883, 262 s.
  126. Svatá biblí pro zasmání. B.r., 382 s.
  127. Světová kolumbická výstava. 1893, nestr.
  128. cikuta J.A., Pěstování květin v domácnosti. 1895, 99 s.
  129. ckaloud František J., Bordynkáři. Kousek českého života v Chicagu. B.r., 248 s,
  130. ckaloud František J., Bordynkáři. 1908, 170 s.
  131. ckaloud František J., U Kratinů. Román ze života chicagžských Čechů. 1905, 99 s.
  132. cmejkal Jaromír Václav, Pirate Melodies. Translated from the Czech... 1934, 77 s.
  133. cpera Alois M., Jak povstal bůh? B.r., 14 s.
  134. cpera Alois M., O duši a Co církev učí o bohu? B.r., 16 s.
  135. cpera Alois M., Páter Slíva. B.r., 63 s.
  136. cpera Josef, Jak povstalo křes>anské náboženství? 1904, 94 s.
  137. cpera Josef, Malý katechismus pro česko-americké školy. B.r., 79 s.
  138. Tajemství Orcivalské. Román z francouzského. B.r., 298 s.
  139. Úplný Rychlý Počtář. Příruční knížka pro kupující a prodávající s tabulkami o ceně zboží v jakémkoli množství a jakékoliv hodnotě od 1 centu do 10 dolarů, a> se váží nebo měří.... b.r., 249 s.
  140. Verne Jules, Sever proti Jihu. 1890, 200 s.
  141. Vrána Jan, Pozdě. Obrázek ze života. B.r., 55 s.
  142. Walter A. Wood, Walter A. Wood Společnost na vyrábění žacích a sekacích strojů. 1878, 12s.
  143. Weber Karl Julius - Bittner Bartoš, Z knih veselého filosofa... 1892, 232 s.
  144. Wood H., Lady Isabela. Román... 1901, 451 s.
  145. Za neodvislost Texasu. Historická povídka. 1902, 160 s.
  146. Zdrůbek František Boleslav, Anglický vyslovovatel. Navedení ku správnému vyslovování, hláskování, slabikování, čtení a psaní anglických slov... 3.vyd., 1897, 213 s.
  147. Zdrůbek František Boleslav, Česko-anglický tlumač pro Čechy americké se snadným mluvnickým návodem pro žáky i samouky... 1907, 255 s.
  148. Zdrůbek František Boleslav, Dějiny Česko-Národního Hřbitova v Chicagu, Illinois. 1902, 144 s.
  149. Zdrůbek František Boleslav, Druhá čítanka pro školy česko-americké. 4 oprav. a rozmnož.vyd., 1895, 330 s.
  150. Zdrůbek František Boleslav, Druhá čítanka pro školy česko-americké. 7.vyd. b.r., 330 s.
  151. Zdrůbek František Boleslav, Kapesní slovník anglické a české řeči s úplnou výslovností a přízvuky... 1888, 1sv. 288 s., 2.sv. 390 s.
  152. Zdrůbek František Boleslav, Kázání o Svaté Víře, čili výklady apoštolského vyznání víry... 1879, 391 s.
  153. Zdrůbek František Boleslav, Křes>anství a vzdělanost. 1906, 112 s.
  154. Zdrůbek František Boleslav, Nová anglická mluvnice aneb vůdce k nabytí zběhlosti v anglickém mluvení, čtení a psaní v čase nejkratším. 1874, 269 s.
  155. Zdrůbek František Boleslav, Obrázková dějepisná čítanka Spojených Států pro školy americké a domácnost. 1878, 291 s.
  156. Zdrůbek František Boleslav, Pohřební řeči s přidáním řečí při pojmenování dítek, řeč kmotra a poděkování otce... 1881, 55 s.
  157. Zdrůbek František Boleslav, Pohřební řeči s přidáním řeči při pojmenování dítek... 2. rozmnož.vyd., 1890, 47 s.
  158. Zdrůbek František Boleslav, Postupná anglická mluvnice pro školy česko-anglické i samouky. 2.přeprac.vyd., 1884, 204 s.
  159. Zdrůbek František Boleslav, Stručný životopis Mistra Jana z Husince... 1890, 32 s.Zdrůbek František Boleslav, Základové českého pravopisu a mluvnice. 1892, 92 s.
  160. Zdrůbek František Boleslav - Čoka Vilém, Dvě náboženská hádání mezi... redaktorem Svornosti a Amerikána a... farářem u sv. Prokopa, v Chicagu... 1877, 38 s.
  161. Zdrůbek František Boleslav - Čoka Vilém, Dvě náboženská hádání... 3.rozmnož.vyd., 1877, 63 s.
  162. Zmrhal Jaroslav Josef, Anglicky snadno ve třiceti úlohách. 1913, 112 s.
  163. Zmrhal Jaroslav Josef, Selected Readings in Czechoslovak for High Schools and Colleges. 1923, 239 s.
Poznámky pod čarou

[1] K dalším významným českým nakladatelům v Americe patřili Jan Rosický z Omahy a Antonín Novák z Milwaukee.

[2] Podrobně viz kalendář Amerikán 46/1923, s.256-278; 54/01931, s. 273-282.

[3] Podrobně viz Čapek Tomáš, Padesát Let Českého Tisku v Americe. New York 1911.

[4] Knihovna Náprstkova muzea, která má v republice ojedinělou sbírku krajanských tiskovin, vlastní následující Geringerem vydaná periodika: týdenník Amerikán (nekompletní 1880-1956), kalendář Amerikán (1878-1949, 1957), Duch času (nekompletní 1877-1936, 1945-46), Svornost (nekompletní 1875-1957). Amerikán vycházel až do konce 50.let 20.st.

[5] Ty, na které v Čechách pamatoval ve své poslední vůli byly: Deylův ústav slepých v Praze, Jedličkův ústav pro zmrzačené dítky v Praze, Bakulův ústav pro zmrzačené dítky v Praze, Dětský tábor v Černovicích u Tábora, Fond pro chudé studenty při Husově domu v Praze a dalším.

[6] Soupis darovaných knih viz příloha.

Aktualizováno: 29.08.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno   17. 11. 2018 státní svátek - zavřeno ID datové schránky­­: yswjrie  
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2018
Aktualizováno: 15.11.2018 13:38
TOPlist