Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

Za sklo, do peřinek, pod zámek

Pozvánka na konferenci, velikost 34 kB.

12. ročník odborné konference
Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska

Za sklo, do peřinek, pod zámek
Návod na neofenzívní cesty k šetrnému zpřístupnění knihovních sbírek

Františka Vrbenská, Irena Fibichová

Motto: Zpřístupnění a ochrana knihovních fondů jsou spojené nádoby.
Hans Rüteman

Dilema knihy a čtenáře

Zpřístupnění historických a vzácných knihovních sbírek představuje zásadní otázku, jež završuje veškeré úsilí o jejich uchování a dává hlubší rozměr velmi náročné a pečlivé práci odborných knihovníků a archivářů, kteří pamětníky naší kulturní historie evidují a katalogizují. Jestliže totiž existují bibliografické záznamy, s nimiž se mohou potenciální uživatelé seznámit, pak logicky vyplývá, že by ve studovně dané instituce měli mít k dispozici také originální dokument, pokud jej potřebují ke svému studiu nebo k vědecké práci.

Ovšem zpřístupnění dokumentu, který je vzácný nebo jehož fyzický stav je z různých příčin narušený, znamená riskantní záležitost. Prezentace dokumentu jako faktor ohrožení se týká rovněž sbírek starších periodik, z nichž mnohé tituly jsou unikátní a obecně bývají výrazně poškozeny díky časté frekvenci výpůjček a nekvalitnímu papírovému nosiči.

Právě tak může nevhodně zvolený přístup k problematice zpřístupnění znehodnotit už docílené úspěchy v oblasti optimálního uložení knihovních fondů. Nejde pouze o přímou výpůjčku inkriminovaného dokumentu, ale také o zápůjčky na výstavy, pořizování kopií celého titulu nebo části textu. Správce knihovní sbírky pak stojí před složitou šarádou:

  1. Dokumenty musí zůstat zachovány pro budoucnost jakou součást kulturního dědictví
  2. Uživatel má nezadatelné právo na dokument, který potřebuje
  3. Čas, nevhodné uložení a využívání zkracují dokumentům životnost
Rozuzlení této hlavní starosti paměťových institucí je jednoduché: potřeby uživatele nezajistíme okamžitým splněním všech jeho čtenářských požadavků, ale zabezpečením dokumentů pro budoucnost, přičemž vhodné nástroje nám nabízejí současné technologie.
Nestačí ale pouze aplikovat jednotlivé postupy, i kdyby byly sebevíc sofistikované: je nutné technologicky náročnější metody doplnit dalšími, jen zdánlivě nenápadnými a obyčejnými kroky a sestavit obojí do komplexního systému opatření k ochraně sbírek .

Podmínky uložení

Dobré prostorové, klimatické a mikrobiologické podmínky , za nichž je knihovní fond uchováván, jsou naprostým základem pro jejich přežití, přesto jsou tyto faktory velmi často přehlíženy a nedoceněny. Sbírky bývají z nezbytí umísťovány do nevyhovujících budov, do suterénů, do objektů v záplavovém pásmu, poblíž dopravních tepen nebo průmyslových komplexů. Podobně bývají podceňována také preventivní opatření proti haváriím a katastrofám , především vytvoření evakuačního plánu.

Správce knihovního fondu nejprve musí vyhodnotit základní soubor údajů, které zahrnují mimo jiné informace o lokaci budovy či místnosti, v níž jsou dokumenty deponovány, zabezpečení sbírky před zcizením a instalaci elektronického bezpečnostního systému, o možných rizicích havárií (stav budovy, způsob vytápění.), o připravenosti na evakuaci a následnou nápravu škod, pokud by opravdu k živelní pohromě došlo. Nejenom povodně v minulých letech, ale další tragické události, které se i v poměrně dobře střežených institucích vybavených signalizačními systémy odehrály, slouží jako důkaz, že opatrnosti a předvídavosti nikdy nezbývá.

Ke zhodnocení parametrů prostředí a k jeho stabilizaci na optimální dosažitelné úrovni slouží sytém monitorování prostředí s teplotními a vlhkostními čidly. Mikrobiologické kontroly a zásahy chrání uložené sbírky proti mikrobiálnímu napadení, zatímco konzervátorské průzkumy umožňují sledovat fyzický stav dokumentů, včas aplikovat konzervátorské nebo restaurátorské zásahy, případně vybrat tituly pro ochranné reformátování, ale jeho výsledkem jsou také doporučení na změnu výpůjčního statutu u ohrožených svazků. Seznam priorit sestavený na základě těchto průzkumů usnadňuje plánování a přípravu ochranných opatření.

Konzervátorské a restaurátorské zásahy

Nejjednodušším a základním krokem péče o knihovní fond je jeho očista; mimo jiné snižuje riziko napadení mikroorganismy, pokud v prostoru depozitáře dojde ke zvýšení relativní vlhkosti. Pro historický a vzácný fond je očista spojena s konzervátorským průzkumem a je třeba, aby se obojího ujali pracovníci s kvalifikací restaurátora. Pokud v depozitáři probíhají řemeslnické nebo stavební práce, je nezbytné fond zabezpečit i před mechanickým znečištěním.

Ambulantní opravy by měli podle významu konkrétních dokumentů nebo sbírek provádět zaškolení pracovníci, knihvazači, u historického fondu restaurátoři. Platí obecná zásada, že včasná menší oprava ušetří náročnější a dražší restaurátorský zásah a že dokument, který je poškozen, by měl být okamžitě vyčleněn z výpůjčního režimu.

Širokou paletu uplatnění nabízí program ukládání dokumentů do ochranných obalů z (nekyselé) lepenky archivních kvalit. Individuální obaly zhotovené přesně podle rozměrů konkrétního dokumentu chrání před mechanickým poškozením, prachem, v případě živelní katastrofy sníží riziko poškození nebo mu i zabrání, usnadňují manipulaci. Dokument uložený do ochranného obalu tohoto typu lze postavit v depozitáři na původní místo. Obal poslouží pro dokumenty určené k restaurování, aby se rozsah poškození nezhoršoval, stejně tak je vhodný pro restaurované dokumenty - svazky i listiny.

V Národní knihovně ČR bylo v rámci projektu MK ČR vybudováno pracoviště na výrobu ochranných obalů , které slouží také pro potřeby jiných paměťových institucí v České republice. Je vybaveno vzorkovacím vyřezávacím plotrem, který značně urychluje a racionalizuje zhotovení individuálních ochranných obalů, a používá výhradně testovanou archivní lepenku z čisté buničiny, produkovanou tuzemskými papírnami (Neograph Štětí a Papírna Novosedlice). Díky tomu je také cena výsledného produktu nižší než při použití zahraničního materiálu srovnatelné kvality.

Převazba už má charakter restaurátorského zásahu. Pokud nechce k tomuto řešení správce sbírky sáhnout (např. kvůli autenticitě dokumentu) nebo je z nějakého důvodu nutné zásah odložit, je vhodným východiskem uložení do ochranného obalu a pořízení mikrofilmové nebo digitální kopie.

Reprografie a informační technologie

Kopírování je z hlediska zpřístupnění knihovních sbírek prvořadým nástrojem. Jednak u méně ceněných dokumentů umožňuje kopírování textových celků a částí podle čtenářských požadavků přímou metodou z originálu. Existují šetrné kopírovací přístroje, v poslední době místo xeroxů (elektrografického kopírování) začíná být dávána přednost knižním - tzv. planetárním - skenerům, které jsou k dokumentům nesrovnatelně ohleduplnější.

Použití skenerů také dává možnost uplatnit pro zpřístupnění obsahu dokumentů celou šíři prostředků poskytovaných progresivními informačními technologiemi, například systému Document Delivery. Vystavením digitálních kopií na internetu či intranetu či prezentací digitalizovaného dokumentu prostřednictvím CD-R či DVD se dostáváme do oblasti ochranného reformátování. Zde již není záměrem pouze uspokojit požadavky uživatelů: nahrazení originálu jeho zástupnou kopií jej šetří a chrání, přitom umožňuje poskytnout badateli obsah i neobyčejně vzácného a jinak nedostupného historického skvostu, a to v původní vizuální podobě, třebaže na jiném médiu. Ochranné reformátování řeší také přežití příliš destruovaného originálu, i když v náhradní formě.

Výběr dokumentů k reformátování by měl být promyšlenou, koncepční záležitostí, která zohlední výsledky konzervátorského průzkumu nebo doporučení správce knihovní sbírky. Podle typu, kategorie a stavu dokumentu a podle čtenářského zájmu o něj je třeba zvolit adekvátní technologii, přičemž je nutné sledovat jak hledisko ochrany, tak i možnosti zpřístupnění.

Pokud je dokument silně poškozený, je třeba použít ochranného mikrofilmování k vytvoření archivní mikrofilmové kopie. Jestliže není čtenáři požadován, stačí pak originál uložit do ochranného obalu v bezpečných skladovacích prostorách.

Jestliže je o dokument zájem, pak se v případě destruovaného originálu nabízí hybridní technologie reformátování, kdy je druhý, matriční negativ digitalizován a v této podobě je elektronické faksimile využíváno čtenáři. Pokud se jedná o poměrně zachovalý materiál na trvanlivějším nosiči nebo o dokument, pro nějž je důležitá barevná složka (rukopisy, dokumenty s obrazovými přílohami), lze s výhodou užít přímé skenování .

Problémem v této oblasti zůstává jednak autorský zákon, který limituje vystavení digitálních kopií dokumentu na webu zhruba rokem 1880; druhým, podstatně složitějším, je pak vytvoření systému archivace a zálohování naskenovaných dokumentů, navíc s ohledem na předpokládanou migraci dat v budoucnu. Digitální záznam, ať už je vypálen na CD-R nebo je uložen v magnetopáskové knihovně, není považován za faksimile archivní hodnoty - pouze přechodně zastupuje originál, protože přes veškerý technologický pokrok dosud zůstává velmi zranitelným médiem s omezenou životností.

Povodně z hlediska nápravy škod

Prevenci v ochraně knihovních sbírek není radno opominout - o tom jsme se za cenu kulturních i ekonomických ztrát přesvědčili v minulých letech. Katastrofy, jako byly povodně v roce 1997 nebo 2002, jen přidají na misky vah další množství zničených nebo poškozených dokumentů, jen další úkoly restaurátorům a pracovištím reformátování - vždyť jen při srpnových záplavách bylo postiženo na tři čtvrtě milionu svazků, z nichž se zhruba sto padesát tisíc podařilo zamrazit. Ztráty archivů a spisoven byly ještě vyšší; zamrazené dokumenty z těchto paměťových nebo úředních institucí ještě čekají na záchranu s použitím co možná nejšetrnější a nejvhodnější technologie.

Drtivá většina dokumentů ze sféry knihoven a muzeí jsou v současné době vysušeny, zbývají dosud unikátní materiály, které si žádají mimořádné, individuální péče. Při výběru vhodné technologie vysoušení spolupracovala NK ČR se Státním ústředním archivem v Praze. Byly vyzkoušeny nejrůznější možnosti a způsoby: například lyofilizace - vakuová sublimace, vakuové sušení, sušení vlhkým teplem atd.. Některé testované technologie mohly být prospěšné pro určité méně náročné typy dokumentů, jiné naopak byly vhodné pro vzácné a historické svazky.

NK ČR otestovala metodu vakuového balení (zatavené sáčky se svazky obloženými netkanou textilií a savým papírem) a zapůjčila Městské knihovně v Praze zařízení (baličky) věnovaná British Council v Praze: osvědčily se zejména pro vzácnější historické tisky . Pro většinu dokumentů se osvědčilo sušení vlhkým teplem (sušení při regulované teplotě a vlhkosti), které NK ČR uskutečnila v sušárně dřeva firmy Dřevo a dýhy v Kralupech nad Vltavou. Touto metodou byly zachráněny jak zamrazené fondy NK ČR (vzhledem k tomu, že se jednalo o rezervní exempláře, posloužily především jako zkušební materiál), tak sbírky další paměťových institucí:

  • Knihovny Muzea družstevnictví
  • Knihovny Středočeského muzea v Roztokách
  • Knihovny Říše loutek
  • Knihovny Archeologického ústavu
  • Knihovny Velké lóže
  • Hornikovy (lužickosrbské) knihovny
  • Vybraných svazků MK Praha
  • Vybraných atypických formátů - plánů Archeologického ústavu AV ČR
  • a několika dalších institucí.
Na realizaci prací, a to jak na šetrném stěhování zamrazených a pak vysušených dokumentů, tak i na průběhu vlastního vysoušení se významně podílela pražská firma Stahl, která má rovněž zkušenosti s očistou novodobých knižních sbírek a se stěhováním knihovních fondů. Velké díky patří Ing. Jiřímu Neuvirtovi, CSc., který působil jako odborný poradce při výběru vhodné metody sušení a při zřízení a provozu sušárny dokumentů v Kralupech n.V., a také Státnímu ústřednímu archivu v Praze na Chodovci, který zajistil nezbytnou dezinfekci vysušených dokumentů.

Ještě v roce 2003 bylo zahájeno ochranné reformátování poškozených titulů a náhrad za zcela zničené svazky, v roce 2004 budou podle harmonogramu tohoto programu převedeny na zástupná média další dokumenty. Dále v rámci náprav povodňových škod byla řada poničených svazků uložena do ochranných obalů: rovněž tato aktivita bude pokračovat. Tyto akce byly a mají být i v letošním roce dotovány z prostředků Ministerstva kultury ČR.

Další zamrazené dokumenty úspěšně podstoupily metodu sušení vlhkým teplem a proces dezinfekce na pracovišti, které Akademie věd ČR zřídila v Jenštejně u Prahy, část dokumentů prošla mikrovlnným vysoušením (fond knihovny Právnické fakulty v Praze), záchrany sbírek Archeologického ústavu v Praze se ujaly spřízněné instituce v Dánsku s použitím technologie lyofilizace.

Strategická řešení

Finanční zdroje pro reformátování mají své meze, restaurátorské práce jsou časově náročné. Knih a jiných dokumentů, které považujeme za historicky, kulturně, případně informačně cenné - a které navíc bývají velmi často poškozené či zcela odsouzené k pozvolné zkáze, napočítáme stovky tisíc exemplářů... a možná i více. S během času, znečištěním ovzduší a procesem jejich fyzického zpřístupňování bude počet ohrožených dokumentů jen narůstat. Nárůst objemu elektronických dokumentů zpřístupňovaných prostřednictvím internetu není protiargumentem, spíše naopak...

Dříve či později budeme muset zvolit systematickou s trategii ochrany a záchrany klasických dokumentů, ale stejně tak moderních záznamových médií. Verifikace kritérií výběru pro archivaci bude klíčem k dalšímu postupu a k výběru odpovídajících technologií. Čeká nás velmi pravděpodobně pasportizace historických a vzácných knihovních sbírek a zcela nepochybně vytvoření konsorcia paměťových institucí a možná i dalších zainteresovaných subjektů, které umožní kapacitně, organizačně a ekonomicky zvládnout ochranu a zpřístupnění uvážlivě volených dokumentů a sbírek tak, aby přinesly co největší kulturní prospěch co největšímu počtu uživatelů.

Ideálním řešením pro část literárního bohatství v našich knihovnách a muzeích a zčásti také archivech by bylo vybudování Document Supply Center , které by shromáždilo dokumenty, jež pro vlastnické instituce nemají úzký kulturně historický význam a nejsou plnohodnotnou součástí jejich kmenového tezauru; avšak pro potenciální čtenáře - badatele, autory, studenty, laické zájemce - kdykoliv v budoucnosti mohou mít nenahraditelnou hodnotu. Tento centrální depozitář by uchovával archivní exempláře a z nich pak zajišťoval kopie, eventuálně zápůjčky pro studijní účely. Ušetřil by řadě institucí okřídlenou starost kam s tou knihou a čtenářům neméně těžké pátrání kde ten dokument najít.

Nastupující technologie bez pochyby změní jak přístup k dokumentům a knižní kultuře, tak i poskytnou nové cesty k zachování toho, co se nám z minulých generací podařilo dochovat, či toho, co snad zachráníme ze současné produkce. V každém případě však bude rozhodovat především jeden faktor - ten lidský: čtenáři a ti, kteří spravují knižní sbírky.

Informace o záchraně dokumentů postižených povodněmi nebo o postupech péče o knihovní fondy a o jejich ochraně včetně programu ochranných obalů získáte na této adrese:

Národní knihovna ČR

Centrální depozitář Hostivař
Sodomkova 2
102 00 Praha 10

PhDr. Františka Vrbenská
tel. 281013314
mailto:vrbenska.frantiska(at)cdh.nkp.cz

Irena Fibichová
tel. 281013101
mailto:fibichova.irena(at)cdh.nkp.cz

Obrazová příloha

1. Před uložením do ochranných obalů

Před uložením do ochranných obalů


2. Fond uložený v ochranných obalech vyrobených na vyřezávacím plotteru Kasemake

Fond uložený v ochranných obalech vyrobených na vyřezávacím plotteru Kasemake


3. Svazek po povodni 2002

Svazek po povodni 2002


4. Mechanická očista svazků v digestoři

Mechanická očista svazků v digestoři


5. Vyřezávací plotter Kasemake

Vyřezávací plotter Kasemake


Aktualizováno: 02.09.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2018
Aktualizováno: 21.02.2018 16:34
TOPlist