Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

Knihovna Josefa Macůrka (o jejím uložení, uspořádání a zpřístupnění)

Pozvánka na konferenci, velikost 34 kB.

12. ročník odborné konference
Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska

Knihovna Josefa Macůrka (o jejím uložení, uspořádání a zpřístupnění)

Jiří Procházka

V předloženém příspěvku bych chtěl pojednat o fakticky neznámém knižním fondu. Tvoří dnes knihovnu Archívu Masarykovy univerzity v Brně a dá se říci, že je s ní totožný. [1]

Jedná se o knihovnu významného historika minulého století Josefa Macůrka (l901-1992). Svůj archív a knihovnu Archívu Masarykovy univerzity historik věnoval. Archív i knihovna Josefa Macůrka byly umístěny v Archívu Masarykovy univerzity v Brně v roce l996. Tam byly převezeny z Macůrkovy domácí pracovny. [2] Jaký je ráz této knihovny, které si dosavadní literatura o Josefu Macůrkovi téměř nepovšimnula?

Především je zřejmé, že ji J. Macůrek nebudoval systematicky. Je také nápadné, že jeho zmínky a to jak publikované, tak i osobní, o knihovnách nejsou početné.

Josef Macůrek, totiž, ve shodě se svým celoživotním vědeckým pozitivistickým přesvědčením, viděl prioritu vědeckého bádání ve studiu původních archivních pramenů. Výsledkem tedy je, že u J. Macůrka bývá archiv s knihovnou kontaminován, historik jedno od druhého fakticky neodděluje (například rukopisnou edici historických pramenů - Češi a Poláci v dokumentech, měl J. Macůrek zařazenou ve své knihovně). [3] Stejně tak do své knihovny ukládal i své výpisky, ofotografovaný historický materiál a vůbec fotografie. [4] Měl také v oblibě sestavovat soupisy archivních pramenů a bibliografie. Těmito úkoly také pověřoval své žáky. Zdůrazňoval, že se snažil své práce vždy psát - na základě podrobné znalosti domácí a zahraniční literatury. [5]

Své knihy měl badatel seřazeny podle určitých tematických celků a zásadně si je podepisoval. Pokud J. Macůrek dostal knihu darem a s věnováním, pak si ji nepodepsal.

Knihy J. Macůrka jsou dnes uloženy ve zmíněném archívu v 63 regálech, přičemž každý z těchto regálů obsahuje přibližně 35 knižních svazků nebo časopisů. [6] Uvnitř tohoto fondu nebyly nalezeny žádné doposud neznámé práce J. Macůrka nebo práce, které bývají považovány za ztracené. [7]

Současné uložení knih vcelku zachovává původní strukturu a ráz Macůrkovy knihovny. [8]

Na první pohled obsahuje knihovna J. Macůrka rozmanitý soubor vědeckých knih a časopisů. Za cenné je možno považovat původní, německé vydání dějin Františka Palackého, popřípadě světové dějiny Hanse Helmota, nebo Theodora Lindnera. [9] Knihovna J. Macůrka také obsahuje množství torz historických prací a jedná se například o knihy historiků - Leopolda von Rankeho, Jaroslava Bidla, nebo Nicolae Iorgy. Nenacházíme v ní ale žádné encyklopedie, nebo jazykové slovníky.

V knihovně J. Macůrka ovšem můžeme najít i různé průvodce po evropských městech, kam historik badatelsky zajížděl, popřípadě plánky těchto míst a mapy.

Nejvíc tohoto materiálu, často doposud svázaného motouzem, se týká Švédska. Tam J. Macůrek pobýval ve Stockholmu, Uppsale a Goeteborgu. Zastoupena je také Paříž, Vídeň, Curych, Poznaň, Cařihrad a Bukurešť.

V knihovně také nacházíme práce jeho žáků - Milana Šmerdy, Lubomíra E. Havlíka, Blanky Pitronové, nebo Josefa Války.

Rozsáhlou a badatelsky zajímavou částí knihovny J. Macůrka, je soubor zvláštních otisků. Ty Macůrkovi věnovali jeho přátelé, kolegové, nebo žáci a jsou obyčejně vybaveny dedikacemi.

Vcelku knihovna J. Macůrka vykazuje čilé pracovní styky historika a nejenom s kolegy ve střední Evropě. Zde bych vyzvedl zejména jeho přátelství a spolupráci s generačně blízkým Francouzem Victorem-L. Tapié - autorem řady knižních prací o středoevropské historické problematice. Jeho kniha o Těšínsku se, i s věnováním, dodnes nachází v Macůrkově knihovně. [10]

Pokud přehlédneme Macůrkovu knihovnu jako celek, pak je nápadný větší výskyt prací, které se týkají historie moravského Valašska, popřípadě Těšínska. Posléze - a může nás překvapit - je ve větší míře zastoupena historická problematika Balkánu. [11]

Je známo, že rozsáhlejší studií z balkánských dějin chtěl J. Macůrek svou vědeckou dráhu zakončit. [12] Zejména jej zajímala postava snad nejvýznamnějšího balkánského vládce - Michala Chrabrého (1558-1601). K tomuto tématu se mu podařilo sebrat dost pramenů a literatury a také některé drobnější přípravné práce publikoval. [13] J. Macůrek chtěl očividně také napsat rozsáhlejší práci o klasikovi historického bádání o Balkánu - Nicolae Iorgovi (1871-1940), jehož byl přímým žákem.

Způsob mého života byl pln úsilí o získání nových poznatků, napsal na konci života Josef Macůrek. [14]

O tom konečně svědčí i jeho knihovna.


Poznámky pod čarou

[1] Archiv Masarykovy univerzity, 601 80, Brno, Veveří 70. Josef Macůrek se ovšem také významnou měrou zasloužil o budování historické knihovny na Filozofické fakultě dnešní Masarykovy univerzity. Tento historik také zdůrazňoval dobré možnosti Brna pro studium obecných dějin. Srovn.: Josef Macůrek: Úvahy o mé vědecké činnosti a vědeckých pracích, Brno 1998, s. 70, 74, 49.

[2] Josef Macůrek... c.d., s. 182. Jiří Procházka: Paměti, archiv a závěť Josefa Macůrka (Ke 100. výročí narození historika). I: Paměti, způsob zobrazení skutečnosti, Olomouc, 2001, s. 156 a 158.

[3] J. Procházka... c.d. s. 158.

[4] J. Macůrek... c.d. s. 178.

[5] Tamtéž... s. 84.

[6] Knihy J. Macůrka, uložené v dnešním Archívu Masarykovy univerzity však nejsou opatřeny signaturami.

[7] J. Macůrek například ve svých pamětech uvádí, že má ve své knihovně zařazenou svou srovnávací historiografickou studii, která prý vzbudila ve své době i jistý ohlas. Byla to práce studentská, ve které historik využil zejména své jazykové znalosti. Josef Macůrek také sděluje, že má ve své pracovně, která také byla zároveň knihovnou, dva své rukopisy z dějin česko-maďarských vztahů-spolu s archivními zápisky, které si pořizoval k tomuto tématu. Srovn.: J. Macůrek: Úvahy..., s. 13 a 138.

[8] Zde se opírám o autopsii. Mohu také potvrdit, že nemálo knih, které patřily J. Macůrkovi, se nachází v knihovnách na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.

[9] Franz Palacky: Geschichte von Boehmen, 1-5, Prag 1836-1865. Hans Helmot: Weltgeschichte, 1-9, Leipzig, Wien, 1913. Theodor Lindner: Weltgeschichte, 1-10, Stuttgart, Berlin 1920.

[10] Jedná se o knihu: Victor-L. Tapié: Les pays Teschen et les rapports entre la Pologne et la Tchécoslovaquie, Paris 1936.

[11] Zde je třeba na prvním místě jmenovat 35 svazků vydaných pramenů - Documenta historica, Bucuresti 1966-1979.

[12] J. Macůrek: Úvahy..., s. 133. V tomto jeho rozhodnutí hrála jistou roli i ta okolnost, že svou knihu Dějiny rumunského národa po jednom nepříznivém ohlasu ještě před vydáním krátce po II. světové válce zničil. Tamtéž..., s. 133 a 182.

[13] J. Macůrek: Michal der Tapfere und die boehmischschlesischen Staende am Ende des 16. Jahrhundert, Revista istorica romana, 2, 1931, s. 346-353. Týž: Mihai Viteazul in Prag (26.II.-4.IV.1601), Prager Presse 25.10.1936, s. 3.

[14] J. Macůrek: Úvahy..., s. 120.

Aktualizováno: 29.08.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2018
Aktualizováno: 19.02.2018 10:56
TOPlist