Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

Výstřižkové knihy - speciální fond knihovny Vojty Náprstka

Pozvánka na konferenci, velikost 34 kB.

11. ročník odborné konference
Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska

Výstřižkové knihy - speciální fond knihovny Vojty Náprstka

Milena Secká

17.12.1848 stanul Vojtěch Fingerhut-Náprstek na americké pevnině a začalo jeho dlouhých deset let politické emigrace. Po prvních strastiplných měsících se v roce 1850 usadil v městě Milwaukee a 5.7. si zde otevřel obchod s knihami a o měsíc později půjčovnu knih a hudebnin. O rok později si otevřel v přízemí pronajatého domu i veřejnou čítárnu, kterou bychom dnes nazvali literární kavárnou, kde se scházela inteligence města. Návštěvníkům byly k dispozici také noviny a časopisy a patrně někde zde najdeme kořeny pozdějších Náprstkových výstřižkových knih. Vojta si začal vystřihovat z periodik nejprve vše, co se týkalo jeho podnikání a vše nalepoval do tlustého sešitu. Později začal shromažďovat výstřižky i k jiným tématům, která jej zajímala a tuto zvyklost si v roce 1858 přivezl zpět do Prahy.

Návštěvníci domu U Halánků na Betlémském plácku, kteří přicházeli za Vojtou, o tyto materiály projevovali zájem, a tak Náprstek neustále rozšiřoval okruh témat, pro která vytvářel samostatné svazky. Když začal pro své přátele budovat knihovnu, sbírka těchto knih se stala velmi vyhledávaným zdrojem informací, v Praze do té doby naprosto neznámým. Náprstek si uvědomoval, že v novinách a časopisech je velmi mnoho zajímavých informací, které se po přečtení snadno ztrácejí a časem upadají v zapomnění. Vybíral taková témata, která zajímala nejen jeho, ale o kterých byl přesvědčen, že zaujmou i jeho přátele. Vytvořil tak velmi specifický obraz života v Praze v druhé polovině 19. století.

Nejstarší výstřižky se krom Vojtova podnikání týkají života německé menšiny v Americe, zpráv o životě indiánů, politických témat, amerických zajímavostí přírodních, ale např. i ženské otázky, tedy tématu, o které se Náprstek zajímal již před emigrací. [1]

Co se týká nejstarších výstřižků podle data vydání, jsou to dva sešity nazvané Anglický scrap-book. [2] Obsahují výstřižky povídek, básní a nejrůznějších zpráv z anglických novin z let 1775-1807.

Po návratu do Prahy byl dalším Náprstkem sledovaným tématem Čechové mimo vlast. [3] Vojta Náprstek ještě v době svého amerického pobytu zažil první velkou přistěhovaleckou vlnu Čechů do USA a kontakty s krajany udržoval pak až do konce svého života. Tyto díly vznikající od roku 1861 nepostihovaly jen Čechy v Americe, ale zahrnovaly zprávy jak o jednotlivcích, tak i o českých menšinách doslova v celém světě.

Chronologicky vznikaly další díly nazvané Náprstkovo České průmyslové muzeum, [4] Americký klub dam, [5] Vychovatelství, [6] Průmysl, [7] Dělnická otázka, [8] Čína, [9] Afrika, [10] Praha, [11]Přednášky, [12] Výstavy, [13] Muzea [14] ad.

Jen tento náhodný výběr charakterizuje jak Náprstkovy zájmy, tak i jeho činnost osvětovou a veřejnou. Dokumentují jeho úsilí vybudovat průmyslové muzeum, v roce 1865 pod jeho patronací založený první ženský spolek Americký klub dam (AKD) a s tím spojený zájem o školní děti a mládež, dále jeho celoživotní záliby v čtení o dalekých krajích a v neposlední řadě jeho činnost na pražském magistrátu a ve Sboru obecních starších.

Kromě toho vznikaly některé díly jako reakce na aktuální témata, např. Rok 1866 (Prusko-rakouská válka), [15] Povodeň 1890, [16] Pouť Velehradská r. 1885 [17] nebo Hus pro a proti, [18] kde byly zachovány informace o bojích mezi přívrženci a odpůrci Husova pomníku v Praze.

Některé díly pak úzce souvisí se zájmy a názory (často kuriózními) svého zakladatele, jako např. Pohřbívání ohněm [19]nebo Blaženosti letního zátiší. [20] Náprstek byl přívržencem myšlenky kremace a i když ta byla v Rakousko-Uhersku v této době zakázána, shromažďoval veškeré dostupné informace, aby pak sám byl prvním Čechem zpopelněným v německé Gothě. Naproti tomu dovolená na venkově či letní byt bylo něco, s čím Náprstek nesouhlasil a stěhování městského člověka do venkovského prostředí považoval přímo za škodlivé.

Faktograficky velmi cenné jsou svazky věnované monograficky jednotlivým cestovatelům, s kterými se Náprstek přátelil a jejichž cesty mnohdy podporoval, jako byli např. Pavel Durdík, Otokar Feistmantel, Alberto Vojtěch Frič, Dr. Emil Holub, Josef Kořenský, Enrique Stanko Vráz aj. [21]

Podobně velmi cenné jsou díly nadepsané Životopisy. [22] Ve 22 svazcích je doslova nepřeberné množství informací o osobnostech českého politického i kulturního života 19. století. Je pochopitelné, že mnohé informace ani oficiální zdroje neuvádí, a tak jsou zde velmi často zaznamenána překvapující fakta. Navíc mnohé osobnosti jsou dnes pozapomenuty a soudobé encyklopedie se o nich nezmiňují. Některým osobnostem Náprstek věnoval samostatné svazky, jako např. Fr. Palackému, [23] Fr. L. Riegrovi, [24] K. Jonášovi, [25]B. Jablonskému [26] nebo J. Zeyerovi. [27]

I když jsou knihy nazývány výstřižkovými, neobsahují jen klasické novinové výstřižky. Ve snaze podat badateli co nejúplnější informace, byly do sešitů vlepovány kromě výstřižků i dopisy, drobné tisky, plakáty, svatební i úmrtní oznámení, vizitky, letáky, obrázky a další typy archiválií. Některé díly, např. věnované Americkému klubu dam shromáždily veškeré dostupné doklady a jelikož novinových zpráv bylo sporadicky, převažují archiválie a knihy jsou jakýmsi druhem kroniky.

Pamětníci se shodují v tvrzení, že veškeré výstřižky a materiály vybíral osobně pan Náprstek. Barevnými tužkami zatrhával články, které se měly vystřihnout a jelikož se vystřihovalo hodně zpráv, některá periodika se kupovala ve více exemplářích. Co do titulů, objednávaly se především české a německé pražské noviny (Národní listy, Posel z Prahy, Pokrok, Pražský deník, Hlas národa, Humoristické listy, Politik, Bohemia, Prager Tagblatt), ale najdou se zde zprávy i z tisku vídeňského, berlínského, různých slovanských zemí, Anglie i Ameriky. Vybrané články vystřihoval a nalepoval do tlustých sešitů knihovník. Většina sešitů má stejný tvar (29 x 22 cm) a podobu; převážně 400 číslovaných stran je svázáno do desek potažených černo-zeleně pruhovaným plátnem se zavazováním na dvě černé tkaničky. Každý sešit má na hřbetě nalepený velký bílý štítek s názvem hesla, případně i s letopočtem nebo pořadovým číslem v rámci jednoho hesla. Některé sešity jsou zaplněné jen zčásti, ale většina je doslova přeplněna. Mnohé výstřižky byly pro úspornost nalepovány jen zčásti a poskládány tak, aby se jich na stránku vešlo co nejvíce, přičemž většina výstřižků je řazena chronologicky. U každého výstřižku je vždy napsán název periodika a datum, případně ročník a číslo. Když byl sešit zaplněn, měl knihovník sestavit rejstřík - proto bylo vždy na začátku sešitu vynecháváno několik listů. Ne vždy byl tento rejstřík vepsán, ale pokud byl, můžeme podle rukopisu identifikovat knihovníka. [28] Ten svazek, který rejstřík obsahuje, má na štítku připsáno index.

Převážná většina výstřižků pochází z 2. poloviny 19. století a poslední byly nalepeny v mnoha případech v roce 1903. V tomto roce bylo z finančních důvodů od vystřihování upuštěno, ale v některých případech byly do knih nalepeny nebo jen vloženy výstřižky z let daleko pozdějších. To ale byly jen výjimky.

Sbírka výstřižkových knih dnes představuje soubor 350 svazků, v nichž je více jak 180 000 výstřižků a archiválií. Svou početností fond udivuje již od 19. století a dodnes je velmi vyhledávaným pramenem. Zájemce o informace z Čech 19. století nemusí procházet stohy starých a často těžce dostupných novin, ale má již vše připraveno ke studiu v jednom či několika svazcích, což je velmi praktické a pohodlné.

Vojta Náprstek nám zde zanechal sbírku vypovídající o událostech a osobách, které podle jeho názoru stály za zachování a čas ukázal, že jeho výběr byl velmi správný. Škoda, že v této činnosti nebylo důsledně pokračováno i ve století 20. Této výsady se dostalo jen sv azkům, které byly věnovány přímo zakladateli a jeho rodině (svazky Vojta Náprstek, Ferdinand Fingerhut, Anna Fingerhutová a Josefa Náprstková [29]). V roce 1929 sice vznikla v Praze filiálka středoevropské výstřižkové kanceláře Argus, ale jejích služeb muzeum užívalo sporadicky. Více pak po roce 1958, kdy se výstřižková služba stala součástí Pražské informační služby a muzeum si předplatilo hesla týkající se muzea, krajanství a cestovatelů. [30] Ale to je již jiná doba a jiná kapitola.

Poznámky pod čarou

[ 1] Vojta Náprstek 24.září 1848 promluvil ve Vídně na zasedání Jednoty o povolání a vzdělání ženského pohlaví v konstitučním státě, kde jeho revolučním myšlenkám tleskalo jistě hodně žen. Bylo to jeho poslední veřejné vystoupení před odjezdem do Ameriky.

[ 2] Anglický scrap-book I. 1775-1807, II. 1780-1784. Knihovna Náprstkova muzea, sbírka scrap-books (SB) č. 28, 29.

[ 3] Čechové mimo vlast I - XXXIV, SB č. K1 1 - 34. Tyto knihy byly ze sbírky vyjmuty a uloženy pro svůj obsah v archivu krajanství.

[ 4] Náprstkovo České průmyslové museum I-V, SB 132-136. Náprstkova knihovna I-II, SB 137-138.

[ 5] Americký klub dam I-VII, SB 17-23; další nadepsány Dvacetiletá činnost, Archiv, Denník a Velký denník, SB 24-27.

[ 6] Vychovatelství I - XVIII (1867 - 1903), SB 208-225.

[ 7] Průmysl I-IX (1871-1903), SB 170-178.

[ 8] Dělnická otázka I-XVI (1871-1903), SB 50-65.

[ 9] Čína I-V (1871-1900), SB 44-48.

[ 10] Afrika I-VIII (1872-1903), SB 1-8.

[ 11] Praha I-XXIII (1875-1903), SB 147-169.

[ 12] Přednášky I-VII (1877-1904, SB 179-185.

[ 13] Výstavy I-XIV (1875-1903), SB 227-240. Jedná se jen o menší výstavy, které neměly vlastní sešity, jako např. Výstava africká SB 241, Výstava architektů a inženýrů r. 1898 SB 242, Výstava chicagská r. 1893 SB 243-245, Výstava jubilejní r. 1891 SB 246-252, Výstava národopisná r. 1895 SB 253-260, Výstava krojů SB 261, Výstava pařížská r. 1878 SB 262-263.

[ 14] Muzea I-V (1877-1903), SB 106-110.

[ 15] Rok 1848 a 1866, SB 191.

[ 16] Povodeň 1890, 1891, 1897, 1899, SB 146.

[ 17] Pouť Velehradská r. 1885, SB 186.

[ 18] Hus pro I-III (1889-1903), proti IV (1889), SB 79-82.

[ 19] Pohřbívání ohněm (1883), SB 145.

[ 20] Výsměšné poznámky na různé doby. Sebral Vojta Náprstek - Blaženosti letního zátiší, SB 226.

[ 21] Durdík P. I-II (1877-1879), Holandská Indie, SB 70-71, 49. Feistmantel O. (1878-1891), SB 72. Frič V.A. SB 73. Holub E. I-IV, SB 75-78. Kořenský J., SB 90. Vráz E.S., SB 264-266.

[ 22] Životopisy I-XXII (1878-1903), SB 296-317.

[ 23] Palacký F. (1898-1903), SB 142-143.

[ 24] Rieger F.L. I-III (1898-1903), SB 187-189.

[ 25] Jonáš K. I-II (1887-1894), SB 87-88.

[ 26] Jablonský B. (1888), SB 83.

[ 27] Zeyer J. I-IV, SB 267-270.

[ 28] Z větší části byly indexy vypracovány Stanislavem Kodymem, který byl knihovníkem sice jen v letech 1887-1889, ale zaučil svou nástupkyni Ludmilu Kottnerovou (knihovnicí 1889-1933) a do knihovny ještě po mnoho let docházel. Viz Kodym, Stanislav: Dům U Halánků. Praha 1955, s. 110-121.

[ 29] Náprstek Vojta I-IV, SB 114-118; Náprstek Vojta v Americe (1849-1857), SB 119-120; Náprstek Vojta co stopoval v myšlenkách a činnosti I-III, SB 121-123. Fingerhut Ferdinand, SB 113. Fingerhutová Anna a Josefa Náprstková, SB 125. Náprstková Josefa (Soustrasti) I-VI, SB 126-128.

[ 30] Málková, Kateřina: Dokumentace pražských muzeí ve výstřižkových knihách Náprstkova muzea v Praze. Absolventská práce Vyšší odborné školy informačních služeb v Praze, 2002.

Aktualizováno: 02.09.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Prázdninová otevírací doba ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2018
Aktualizováno: 21.08.2018 07:37
TOPlist