Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

Úvod

Pozvánka na konferenci, velikost 34 kB.

11. ročník odborné konference
Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska

Úvod

Marie Nádvorníková

11. ročník konference Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska zahájila ředitelka Vědecké knihovny v Olomouci PhDr. Marie Nádvorníková,CSc. Přivítala všechny účastníky a poděkovala sponzorům, kterými byli Severomoravská energetika, Check dejeuner, Ceiba a Sdružení knihoven ČR.. Na úvod přednesla příspěvek o aktivitách Vědecké knihovny v Olomouci v oblasti historických fondů.

Digitalizace nejvzácnějších rukopisů Vědecké knihovny v Olomouci se začala provádět v roce 1996. Tehdy Ústav pro klasická studia AV ČR zajistil v rámci projektu Clavis monumentorum litterarum digitalizaci nejstaršího rukopisu knihovny - románského Evangeliáře zábrdovického z 11. století. Po určité přestávce se koordinace digitalizace ujala Národní knihovna ČR a technické zajištění převzala Albertina icome. V projektu Memoraie mundi series Bohemica mohla Vědecká knihovna díky grantům MK ČR postupně digitalizovat dalších 25 dokumentů. Od r. 1999 je na CD-ROM nasnímáno 23 rukopisů, 1 prvotisk a 2 historické mapy.

Vklad knihovny do tohoto dění je dvojí. V prvé řadě jde o náročný popis historických dokumentů, včetně všech iluminací. Popis je pak propojen s digitalizovanými folii dokumentu tak, aby si badatel mohl kliknout na stránku, která ho zajímá. Druhou aktivitou knihovny je zpřístupnění všech digitalizovaných dokumentů na internetu. Zveřejnění této digitální knihovny má za následek zvýšený zájem o historický fond, objevují se první žádosti o kopie CD-ROM. Výhledově je možno digitální knihovnu využít k prezentaci historického fondu v PowerPointu. Tato forma propagace je zatím používána ojediněle. V nové budově, kde bude umístěna studovna historických fondů, bude možné tímto způsobem zvýšit úroveň exkurzí na historické fondy, kde jsou dosud promítány pouze diapozitivy.

K rukopisům můžeme připojit ještě komentář k mezinárodnímu projektu Rinascimento virtuale (virtuální renesance), do něhož je olomoucká knihovna zapojena. Cílem projektu je otestovat optimální metodu oživování původních textů v palimpsestech. Zvláště v raném středověku bylo při nákladnosti pergamenů obvyklé seškrábat původní text, který už pro majitele ztratil význam a nahradit jej textem novým. Dřívější metody byly velmi nešetrné k novým textům, často pergamen ztmavnul a znehodnotil se. Pro dnešní metody multispektrální digitalizace a počítačového zpracování bylo v Evropě vybráno 60 palimpsestů s řeckými texty.

Do projektu, který podporuje Evropská komise pro kulturu a vzdělávání je zapojeno 42 vědeckých institucí z 15 zemí EU, tří tzv. přidružených zemí a 8 států střední a východní Evropy. Hlavním organizátorem je Univerzita v Hamburku. Českou republiku reprezentuje jedním řeckým palimpsestem VK v Olomouci, Slovensko je zastoupeno Univerzitou Komenského v Bratislavě. Testovány budou čtyři systémy - italský vyvinutý v Parmě, řecký vzniklý na Krétě, anglický z British Library a finský z Helsinské univerzity. Letos jsme se mohli zúčastnit setkání účastníků projektu v Bratislavě a prezentovat tam historický fond VKOL a aktivity kolem něj.

Věnujme se teď oblasti starých tisků. V rámci projektu Věda a výzkum knihovna naskenovala generální katalog 1801-1959 (novější produkce je již uložena v elektronickém katalogu ve strukturované podobě). Naskenovaný generální katalog má odborná veřejnost k dispozici na internetu se softwarovou nadstavbou usnadňující vyhledávání záznamů a umožňující objednávání dokumentů. V rámci projektu byly naskenovány i katalogy rukopisů, prvotisků a starých tisků. Ty však jsou dostupné jen ke služebním účelům, vyhledávání v nich je velmi obtížné, pro laika v podstatě nemožné.

Proto bylo přijato rozhodnutí bohatou produkci starých tisků ukládat do počítače ve strukturované podobě, která by pak mohla být vystavena na internetu. Dosud bylo zpracováno 25.711 záznamů, určité problémy má knihovna s jejich revizí včetně autoritních tvarů záhlaví.

Touto prací se také dovíme, kolik přesně vlastní knihovna starých tisků. Vykazujeme zhruba 80.000, ale domníváme se, že jich bude více. Můžeme to ilustrovat malým příkladem. V 90. letech knihovna zakoupila v antikvariátu historickou knihovnu litoměřických dominikánů. Doprovodný soupis obsahoval 2.400 záznamů. Tato knihovna se do strukturované podoby ukládá zvlášť. Počet 2.400 záznamů byl již překročen a práce zdaleka není u konce, odhaduje se, že hotovy jsou tak dvě třetiny kolekce. Je to samozřejmě vlivem konvolutů, v původním seznamu nejsou zohledněny jednotlivé dokumenty svázané v kodexu.

Může tomu tak být i v celé produkci starých tisků, kde v klasickém katalogu mohly některé drobnější přívazky uniknout. Podobná situace se může ukázat i u prvotisků, kterých zatím vykazujeme 1898. Na jejich elektronické strukturované zpracovávání se Vědecká knihovna v Olomouci chystá v příštím roce.

Aktualizováno: 02.09.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2018
Aktualizováno: 21.02.2018 16:34
TOPlist