Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

Informace o zpracování fondů 19. století v NK ČR

Pozvánka na konferenci, velikost 34 kB.

11. ročník odborné konference
Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska

Informace o zpracování fondů 19. století v NK ČR

Jaroslava Svobodová

V roce 2000 došlo k organizační změně a zpracování fondů 19. století přešlo do oddělení jmenného zpracování, které tak zpracovává veškerý fond knih a částečně i seriálů počínaje rokem 1801. Zánikem samostatného odd. retrospektivní bibliografie neskončily práce na bibliografickém podchycení národní produkce 19. století, ale naopak, začala se automatizovaně zpracovávat, do budoucna pak počítáme s ustavením pracovní skupiny pro zpracování fondů 19. st., s vydáním příručky o automatizovaném zpracování těchto fondů, atd. V současné době ovšem dostalo přednost zpracování vlastních fondů NK ČR, které je potřeba zpracovat do OPAC, ošetřit a uložit jako archivní fond, protože se často jedná o již poslední exempláře určitých vydání. Podle hrubého odhadu správce fondu se jedná o cca 100 000 svazků monografií a seriálů české i zahraniční produkce. Nejprve se zpracovává česká monografická produkce, poté dojde i na seriály a zahraniční produkci. Původní kartotéka titulů vydaných v 19. století je naskenována a zpřístupněna na webových stránkách NK, pro potřeby knihovníků je přístupná i v původní podobě, protože byla doplňována ještě asi dva roky po naskenování.

V současné době najdete v naší bázi záznamy různé úrovně - jsou vytvořeny podle různých dobových pravidel a na úrovni popisu od minimálních záznamů (tzv. režifo = rychlé zpracování živého fondu před výpůjčkou na úrovni minimálního záznamu) po úplné záznamy. Vedle záznamů ukládaných přímo do báze je zde i množství záznamů z retrokonverze katalogu NKF.

Záznamy zpracovaného fondu jsou přístupné v on-line katalogu NK ČR a na CD Česká národní bibliografie, kde jsou součástí báze České knihy.

Zásady bibliografického zpracování přijaté pro fond NK ČR

Pod pojem česká produkce řadíme samozřejmě všechny tituly vydané na území Česka bez ohledu na jazyk dokumentu - rozdíl oproti původnímu pojetí národní bibliografie 19. století , kdy se zaznamenávala jen produkce vydaná v českém jazyce. Pod zahraniční produkci řadíme všechna díla vydaná mimo území Česka opět bez ohledu na jazyk dokumentu (např. česky psané dílo vydané ve Vídni). Spornou otázkou pro nás byla produkce nejširšího Československa. Po ověřovacích dávkách složení fondu a s ohledem na dobu vzniku spisovné slovenštiny, na to, že slovenské knihy byly vydávány často na Moravě, na celé historické a kulturní propojení, též s přihlédnutím k záběru retrokonverze pro bázi Česká kniha, jsme se rozhodli přiřadit tyto tituly k české produkci.

Po zpracování ověřovací dávky několika desítek svazků jsme se rozhodli pro následující úrovně popisu, které vycházejí z formální podoby knihy:

knihy vydané po r. 1860:

  • popis jako současná produkce + údaje o výrobě + v případě potřeby název v moderním pravopise + výjimečně poznámka k exempláři

knihy vydané mezi r. 1801 a 1830

  • popis jako současná produkce + údaje o výrobě + název v moderním pravopise + v případě potřeby poznámka k exempláři (to v případě existence jediného exempláře, při více exemplářích zapisujeme poznámku přímo u každé knihovní jednotky) a k provenienci + popis rozšířený o kódované údaje v polích 140, 141 (tj. fyzické vlastnosti starých tisků) + podrobnější poznámky vůbec

knihy vydané mezi r. 1830 a 1860:

  • popis spíše jako produkce po r. 1860, ale v případě, že kniha odpovídá formálně více před r. 1830, pak se popisuje jako tisky vydané před r. 1830

V bibliografickém popisu (jmenná katalogizace) se dodržují pravidla AACR2R spolu se schválenými českými interpretacemi včetně důsledného využívání souboru autorit. Zapisuje se ve formátu UNIMARC. Popisuje se na úrovni úplného bibliografického záznamu stanoveného pro současnou knižní produkci, rozšířeného o některé další údaje - údaje o výrobě, název v moderním pravopise apod.

Vzhledem k podobě záznamů v elektronickém katalogu (záznamy podle různých pravidel a převážně na monografické úrovni), dodržujeme též následující zásady:

  • ve sporných případech u údajů o edici se zapisují spíše dvě edice než edice a subedice
  • defekty exemplářů se zapisují v poznámce u jednotek, tj. odklon od dříve častého exemplářového popisu
  • přívazky - vyskytují se velmi často a v neomezeném počtu v jednom svazku, pro každé dílo se vytváří nový záznam s patřičnou poznámkou (310), dochází tedy ke zdánlivé duplicitě bibliografických záznamů (bibliografická x lokační funkce katalogu), ale pro potřeby evidence, zápisu jednotek a případné výpůjčky je tento způsob nutný, každý takový svazek je totiž z tohoto hlediska jedinečný
  • popisuje se na monografické úrovni, souborné záznamy se vytváří pouze ojediněle, a to z důvodu zachování určité jednotnosti charakteru záznamů pro starší produkci
  • výroční zprávy se popisují monograficky, vytváří se unifikovaný název a hlavní záhlaví pro korporaci
  • v poznámce uvádíme, je-li dílo tištěno švabachem a údaj o existenci významné ilustrace (frontispice popř. i s údajem o autorství)
  • nakladatelé - a) jméno nakladatele se zapisuje plným jménem (vypouští se výrazy nákladem, tiskem, apod. a uvádí se v 1. pádě), b) při vlastním nákladu se zapisuje zkratka křestního jména, c) shodné jméno nakladatele a tiskaře - uvádí se jen jako nakladatel, d) uveden jen tiskař, který má nejspíše i funkci nakladatele (dobová zvyklost) - uvádí se jako jméno nakladatele, e) výjimečně se používá pole 928, a to většinou pro moderní podobu jména, f) znak & se ponechává
  • význační autoři předmluv apod. se uvádí jak v záznamu, tak jako vedlejší záhlaví

Věcná katalogizace využívá stejné pořádací nástroje jako při zpracovávání dokumentů současné knižní produkce. V praxi to znamená, že dokumentům jsou přidělovány znaky MDT-MRF (soubor znaků vzniklý překladem UDC- MRF, který zpracovává, vydává a aktualizuje UDC konsorcium v Haagu, současný soubor reflektuje změny v letech 1999-2000 a znaky jsou přibližně na úrovni středního vydání, přičemž se stále častěji v notaci využívá kombinace hlavních znaků se znaky pomocnými).

Dále jsou dokumentům přidělována předmětová hesla (PHNK), která korespondují s průběžně vytvářeným souborem jmenných a věcných autorit NK. Je-li předmětem dokumentu osoba nebo korporace, jsou využívány při vytváření předmětových hesel jmenné autority NK. Pro tematická a geografická předmětová hesla jsou využívány věcné soubory autorit NK.

Nová koncepce vytváření předmětových hesel v NK preferuje okleštění řetězce a klade hlavní důraz na vstupní prvek řetězce. Lexikální jednotka ve vstupním prvku odpovídá věcné autoritě a je propojena s notací MDT. Předmětové heslo může dále obsahovat tematické, geografické příp. chronologické zpřesnění. Formální deskriptor je uveden ve zvláštním poli.

Nově jsou dokumentům přidělovány znaky a krátké slovní vyjádření pro zařazení do předmětové skupiny (Konspekt).

Každý dokument je klasifikován minimálně kódovanými údaji ( formát UNIMARC pole 140), MDT (pole 675) , je zařazen do předmětové skupiny (pole 615) a je mu přidělen jeden či více formálních deskriptorů (pole 608).

Aktualizováno: 02.09.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno   ID datové schránky­­: yswjrie  
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2018
Aktualizováno: 15.10.2018 14:56
TOPlist