Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

Historické knižní fondy Muzea Komenského v Přerově

Pozvánka na konferenci, velikost 34 kB.

11. ročník odborné konference
Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska

Historické knižní fondy Muzea Komenského v Přerově

Václav Pumprla

Město Přerov má přibližně 50 000 obyvatel a z pohledu kulturního má vedle řady středních škol též významné vlastivědné muzeum. Je to město s bohatou kulturní tradicí. Narodil se zde např. slavný bratrský biskup Jan Blahoslav (* 20.2.1523 Přerov, + 24.11.1571 Moravský Krumlov), který je mj. autorem spisu Musica, vytištěného v Ivančicích v roce 1569. Výtečně přeložil z řeckého originálu do češtiny Nový zákon a vydal jej v bratrské tiskárně v roce 1564. Tento jeho přeložený Nový zákon se později stal součástí tzv. šestidílné Bible kralické z let 1579-1594 jako její 6. díl. Další osobností z kulturních dějin Přerova je Jan Amos Komenský, který v Přerově nejprve v letech 1607-1611 žil jako žák zdejší bratrské školy a později v letech 1614-1618 na této bratrské škole působil jako učitel. Odtud též úcta k jeho osobě ze strany zakladatele přerovského muzea a později i pojmenování muzea jeho jménem.

Město samo patří k starobylým městům Moravy. Jeho historické začátky můžeme klást do poloviny 11. století, kdy zde stával zeměpanský hrad. Je zmiňován v roce 1131 v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka. O dnešní podobu zámku se nejvíce zasloužili Žerotínové, a proto se dodnes vžilo pojmenování Žerotínský zámek. Před nimi se o existenci zámku zasloužil jiný významný moravský rod, a to Pernštejnové, kteří zámek vlastnili více než 100 let (v letech 1475-1596). K závažným stavebním úpravám došlo zejména za již zmíněných Žerotínů, kteří měli zámek v držení v letech 1596-1688. Karel starší ze Žerotína, známý vůdce moravských nekatolických stavů a ochránce Jana Amose Komenského, který nechal tyto úpravy v letech 1612-1615 provést, a sám sledoval jejich postup, byl prvním z majitelů, který na zámku trvale sídlil. Zde, v Přerově, na něm také 6. října 1636 zemřel. Další podstatnější zásah do stavební podoby zámku provedl až nový majitel panství Arnošt Petrasch, který pozměnil i zastřešení věže. V letech 1928-1930 proběhla generální oprava a rekonstrukce celého objektu. Do takto spraveného zámku město rozhodlo přemístit všechna místní muzea, která se dosud nacházela na přerovských školách. A tak muzejním účelům slouží opravený zámek od roku 1930 dosud. K původní žerotínské věži se její podoba vrátila až zcela nedávno, a to v roce 1998, i když diskuse o ní byly dosti dlouhé a bouřlivé.

Vlastním zakladatelem přerovského muzea byl v roce 1888 ředitel zdejší střední školy František Slaměník (1845-1919). Rodák z obce Radslavice z přerovského okresu zasvětil celý svůj život učitelskému povolání a pro svůj poctivý přístup ke své profesi se dostal až na ředitelské místo měšťanské školy, která byla ve školním roce 1884/85 v Přerově založena. To už měl ale za sebou bohatou osvětovou činnost. Proslavil se též jako redaktor velmi známého, oblíbeného a vysoce odborného učitelského časopisu Komenský, který začal vycházet v Olomouci v roce 1873. František Slaměník se ujal redaktorské funkce tohoto časopisu v roce 1880 a řídil jej plných 27 let.

Po založení muzea, pro které z počátku nebyl žádný volný prostor a muzeum dostalo řádné umístění v knihovně školy až v roce 1903, Slaměník hradil ze svých peněz všechny náklady na jeho provoz. Jezdil ve stopách Komenského nejen po území Rakousko-Uherska, ale i po západní Evropě a všude sháněl památky, které se k této osobě vázaly a ukládal je do muzea. Speciálně se věnoval též sběru biblí a jejich sbírku vydal pod názvem Staré tisky českých biblí, v níž jednotlivé exempláře popsal a populární formou seznámil čtenáře s jejich historií. Jeho velká angažovanost v Ústředním spolku jednot učitelských na Moravě se po dvaceti letech úmorné práce obrátila vniveč, když se proti němu začala vytvářet opozice z mladých učitelů, kterým již šlo více o jejich soukromé finanční ohodnocení než o učitelské poslání. A tak František Slaměník z činné učitelské služby v roce 1905 dobrovolně odešel a věnoval se svým zájmům, pokud mu to ale jeho zdravotní stav dovoloval. Poslední léta se však naplno projevila i jeho déletrvající nemoc - pakostnice, která mu postupně znemožňovala pohyb a později způsobila i slepotu. Přesto se nevzdával a své ošetřovatelce alespoň zpaměti diktoval příspěvky, které se vázaly na jeho bohatou učitelskou a sběratelskou praxi. Zemřel 2. července 1919 v Přerově.

Právě už od dob Františka Slaměníka se datuje založení knihovny muzea. Základem se staly jeho knihy, které muzeu daroval, k nim pak přistupovaly dary občanů a vše bylo doplňováno nákupy knih ze skrovných darovaných peněz. Sám František Slaměník, jak výše řečeno, veškeré své bible a další knihy, které získal, daroval knihovně zdejšího muzea.

Sbírka historických knižních fondů Muzea Komenského v Přerově čítá dnes asi 3 500 svazků. Při svém nástupu do tohoto muzea 1. září 1997 jsem byl pověřen jejich odborným zpracováním, i když tyto historické knižní fondy byly již v základním popisu evidenčně zpracovány. Mým úkolem tedy bylo zpracovat tyto fondy fundovaněji než tomu bylo dosud a pokud možno jejich soupis vydat tiskem. Chtěl bych vám podat můj zatímní přibližný odhad složení tohoto historického knižního fondu z několika hledisek.

Nutno předeslat, že v muzeích se většinou nedodržuje časová hranice roku 1800 pro staré tisky jako ve většině knihoven, ale většinou se dochází až k roku 1860. Také přerovský fond je takto časově koncipován, tj. končí až rokem 1860 a v několika případech i tuto časovou hranici překračuje. Podstatnou roli zde hraje i místo jejich uložení v muzeu. Podstatná jejich část je uložena v tzv. komeniologické pracovně v dobových skříních. Je tomu tak i proto, že dalším kritériem pro muzea je určitá specializace, která v přerovském případě znamená soustředění se na 3 oblasti:

  1. na fondy regionálních dějin (sběrná oblast okres Přerov),
  2. na fondy dějin školství (sběrná oblast Česká republika),
  3. na fondy ornitologie (sběrná oblast Česká republika).

Pozn.: u Muzea Komenského je již několik desetiletí připojena známá muzejní ornitologická stanice /MOS/.

Historický fond byl zpracován několikrát, jak bylo výše řečeno, ale jeho zpracování 2. odborným stupněm nebylo většinou dotaženo až do konce. Navíc knihy byly popsány na papírové předtištěné karty poměrně jen zjednodušeně na psacím stroji, takže jsem je musel odborně zpracovat do počítače od samého začátku znovu. Vedle textového počítačového zpracování, které je připraveno pro tiskový výstup, jsem připravoval i další databáze pro provozní účely muzea, a to: 1/ podle signatur (od ST 1 až po ST 3480 s uvedením signatury, přír. čísla a záhlaví pod kterým lze knihu vyhledat), 2/ podle přírůstkových čísel s uvedením signatury a záhlaví (aby bylo možné identifikovat exempláře v přírůstkových knihách, vedených podle roků, a podle přírůstkových čísel v nich), 3/ databáze vzácných knih, uložených v trezoru, a 4/ rovněž rukopisy a hebrejské tisky mají svou malou databázi. Byla též provedena nová adjustace přibližně poloviny fondu (zejména v prostorách tzv. komeniologie).

Vzato z chronologického hlediska je časové rozmezí přerovského knižního fondu vymezeno rokem 1488 (Bible pražská) až asi k roku 1860, kterýžto rok však byl v několika případech, jak jsem se už zmínil, překročen. Další prvotisk je od sv. Ambrosia a pochází z poloviny 90. let 15. století. Tisky 16. století jsou zastoupeny jen v malé míře a představují asi kolem stovky knih. Ani tisků 17. století není mnoho. Podle chronologického rejstříku čítají kolem 150 svazků. Tak hlavní část historického fondu se z časového hlediska soustřeďuje na 18. a hlavně na 19. století, kterých je naprostá většina a z nich opět silně převažuje 19. století.

Z hlediska místa tisku vévodí podle počtu vytištěných titulů Česko, i když je nutno vzít v úvahu, že mnohé z nich jsou jazykově německé. Vévodí Praha, která těsně převyšuje počtem vytištěných titulů i Vídeň, z dalších českých měst je to Brno, následují Olomouc, Jindřichův Hradec, Litomyšl a Kralice. Samostatnou kapitolkou by mohly být spisy J. A. Komenského i z pohledu místa tisku. Z mimočeských lokalit je to na prvním místě již zmiňovaná Vídeň, z dalších měst je to hlavně Lipsko, menší počty zaznamenávají Augsburg, Frankfurt n. M., Stuttgart. Další města se vyskytují s malým počtem tisků. Týká se to zejména francouzských, italských a anglických měst. Málo tisků pochází též z Polska nebo Maďarska. Je zde zřejmá geografická souvislost s životem naší země v rámci Rakousko-Uherska jak po stránce jazykové, tak i po stránce obsahové.

Tomu odpovídá též jazykový pohled na knižní tištěný fond. Vede němčina, která zaznamenává kolem 1900 položek, protože k německé oblasti /Rakousko, Německo/ je nutno připojit též německou produkci z českých tiskáren. Na druhém místě je čeština s přibližně 1200 tituly, třetí místo obsazuje latina s 350 tituly. Z dalších jazyků je zastoupena francouzština, italština a řečtina. Jiné jazyky se vyskytují v malé míře. Můžeme zde konstatovat stejný jev o soužití v rámci Rakouska-Uherska, konstatovaný již výše. Ve fondu je také přes dvě desítky hebrejsky psaných titulů, které nám ochotně zpracovala sl. Andrea Braunová z Židovského muzea v Praze.

Z obsahového hlediska jde na prvním místě o literaturu s náboženskou tematikou, které je z celkového počtu asi 600 titulů. K nim by bylo nutné připočítat ještě některé tematické celky s literaturou na pomezí teologie a dalších příbuzných obsahových témat (Ježíš Kristus, sv. Jan Nepomucký, kancionály, modlitební knihy, dějiny církví), které se vymykají přísně teoretickým církevním náhledům. Z obsahového hlediska se zbylá větší část historického fondu tříští do mnoha obsahových hledisek, takže původně předpokládaná naprostá převaha teologické literatury se ukázala nesprávnou. Hodně knih by bylo možné zařadit do oboru literatura - zde mírně převažuje literatura německá, ale poměrně dost je zastoupena i literatura česká, rakouská a latinská. Poměrně hodně je ve fondu zastoupena jazykovědná literatura, literatura k českým dějinám nebo díla zeměpisná. Záměrná pozornost byla v akvizici věnována učebnicím, metodickému zaměření výuky na školách a vůbec literatuře s výchovou dětí a dospělých spojenou, i když tato literatura, jako stěžejní prvek v knižních fondech muzea je uložena, a tím také vykazována, v jiných knižních fondech než v historických. Výrazněji lze odlišit také knihy určitého zaměření - např. v historickém fondu je solidní sbírka komenián, vydaných v originálu, ale i v pozdějších vydáních, biblí, bratrské literatury nebo knih z oblasti školství. Jak bylo již dříve řečeno je Muzeum Komenského na oblast školství celkově zaměřeno. Další obory již tak výrazně zastoupeny nejsou a tak se můžeme setkat s literaturou uměnovědnou, lékařskou, filozofickou, zemědělskou apod.

Z hlediska provenienčního je patrné soustřeďování tisků především formou darů. Dárci jsou většinou zcela obyčejní a dnes neznámí lidé, kteří z vlasteneckých citů věnovali zdarma muzeu řadu knih. Svědčí o tom provenienční zápisky, které ukazují, že koupěmi bylo doplněno jen malé množství literatury. Přitom mnohdy cesty, jak se knihy dostávaly do zdejšího fondu, jsou často zajímavé. Ve fondu jsou díky koupi v pražském antikvariátu např. i knihy z knihovny Václava Hanky. Na provenienci je také dobře vidět, jak tok darů muzeu postupně klesal od dob velkého počtu osob a darovaných knih z konce 19. století a 1. poloviny 20. století a že už dnes i v nedávné minulosti jsou knižní dary od osob jen výjimečné. Je ovšem pravdou, že se muzeum nějakým výrazným způsobem o doplňování historických fondů nezabývá a že mnou zpracovaná historická knihovna je vlastně uzavřenou sbírkou. S podrobnějšími kvantitativními výsledky se budou moci zájemci seznámit v rejstříku, který bude součástí publikace a v případě vydání CD-ROM i na něm.

Jaké jsou tedy výsledky mé zatímní práce?

Do počítače jsem uložil v textové databázi 3 480 titulů knih z let 1488-1860, což představuje při velikosti písma 12 bodů asi 1050 stran formátu A4. K tomu přistupuje rejstříková část, která čítá při stejných velikostních parametrech asi 440 stran. Dohromady mi vychází zatímní odhad na 1500 stran zpracovaného materiálu ve formátu A 4 a velikosti písma 12 bodů. Soupis bude obsahovat vedle jasně formulovaných záznamů také část nevyřešených defektních děl, dále přibudou oddíly rukopisů a hebrejských tisků. Rejstříky byly budovány souběžně na mém domácím počítači a zatím mají při stejných parametrech asi 440 stran, což však bude zkráceno asi na třetinu až se bude připravovat tištěný výstup /např. opakují se místa vydání, jména tiskařů a nakladatelů, provenience apod./ Rejstříky zachycují těchto 9 hledisek: místo tisku, tiskaře a nakladatele, vročení děl a jejich zkrácené názvy, dedikaci, jazyk díla, provenienci, ilustraci, autory ilustrací a obsahové nebo předmětové heslo, případně klíčové slovo. U tištěné podoby uvažujeme o desetibodovém písmě, což počet stran soupisu sníží.

Nepochybně vzniká otázka, zda nebylo výhodnější psát soupis do strukturované podoby už od samého začátku. Jistě ano, ale má to také své příčiny proč k tomu došlo:

  1. Už od počátku bylo záměrem muzea vydat soupis tiskem. Proto jsem tomu přizpůsobil i techniku své práce a zvolil jsem tedy textovou databázi. Jestli se nám podaří záměr uskutečnit, o tom nepochybně rozhodnou peníze. V té souvislosti jsme se obrátili o finanční přispění na tisk na Grantovou agenturu ČR v Praze, zatím odpověď nemáme. /Pozn.: v době redakce článku jsme obdrželi zprávu, že GA nám přidělila jistou část peněz, která nám umožní soupis v příštím roce vydat./ V režii jen muzea by bylo vydání soupisu nemožné. Zvažujeme zároveň pořízení soupisu na CD ROM, který by byl součástí tisku.
  2. Neexistoval, a dodnes jednoznačně neexistuje, program pro strukturované zpracování historických knižních fondů. Rád bych hlavně připomněl, že jsem s prací začínal již v 2. polovině roku 1997 a prvních tisíc záznamů jsem dokonce psal ještě na psacím stroji a text jsem převáděl do počítače ve shodě s dosavadním způsobem zpracování v muzeu. Teprve potom jsem se domluvil s vedoucí oddělení paní magistrou Klímovou, že budu knihy popisovat jen v počítačové podobě a kartotékovou formu záznamů uložíme ad akta.
  3. Také technické vybavení počítače a jeho programové vybavení se vylepšovalo postupně, což znamenalo vracet se někdy k už napsaným záznamům, protože lepší program dovoloval použít potřebných nezvyklých značek, jako je ostré ß, &, některá písmena francouzské abecedy, řecká alfabeta apod. Nepochybně se dnešní softwarové i hardwarové vybavení zlepšuje, já jsem ale musel začínat s tím co bylo tehdy v muzeu k dispozici a nemohl jsem se stále vracet k začátkům abecedy.

Myslím si, že význam takových dílčích soupisů, které sice nezahrnují nějaké velké množství starých tisků, má význam v tom, že plasticky ukazují vývojové fáze budování knižního historického fondu, v našem případě, muzea a dávají tak představu o složení historických knižních sbírek v těchto institucích v celé zemi. Pokud bude takových soupisů z více muzeí přibývat, pak nám z toho časem vyplyne mozaika budování muzeí a jejích částí, tj. knižních fondů. V neposlední řadě nám také tyto soupisy přinášejí informace o knihách, které byly dosud zasunuty v muzejních depozitářích a o nichž mnohdy ani badatelská veřejnost nic nevěděla.

Je také nesporné, že jak technické, tak programové vybavení odborných knihoven, knihoven muzeí, galerií a archivů se zlepšuje. Celkově se také zlepšuje kvalita programů, se kterými knihovny pracují. Myslím si proto, že budoucnost elektronického zpracovávání historických fondů je velmi dobrá. Přesto mám dojem, že jsme zde něco zanedbali. Počítač, přísně vzato, má jednu velkou nevýhodu, a to, že neumí sám myslet. Je schopen fantasticky rychle zpracovat zadanou úlohu, je schopen ji uložit do paměti a kdykoliv se k ní člověk může znovu vrátit a pracovat na ní dále. Vše však člověk musel do něj nejprve vložit, aby nám počítač tyto úkony prováděl. A tady jsme se, myslím, dopustili té chyby, že každý z nás onen pracovní postup zpracování historických fondů, kterému říkáme počítačový program, si vyrábíme každý sám. Co mám na mysli ? Mám za úkol převést v Ústavu pro klasická studia AV v Praze do elektronické podoby známý Knihopis českých a slovenských starých tisků - viz o tom na jiném místě sborníku. Nikde a nikdo mně však neřekne, která odborná knihopisná hlediska mám z textové podoby Knihopisu vložit do jeho elektronické podoby, protože tam už půjde o strukturovaný záznam a nikoliv o záznam v prostém textovém editoru jak je vlastně tištěný Knihopis psán. Bude tedy záležet jen na mé úvaze, které položky z popisu historických fondů do počítače budu chtít uložit a které ne. To je ona nevýhoda počítače, o které jsem mluvil. Může se stát, a nepochybně se také stane, že někdo bude v elektronickém Knihopisu hledat něco, k čemu jsem nedal počítači příkaz, aby to zpracoval. Prostě problém je v tom, že se o výběr odborných hledisek popisu pokoušíme každý sám a tento problém navzájem konzultujeme jen zcela náhodně. Nechci tím samozřejmě tvrdit, že se o to nepokoušejí úspěšně už jiní, namátkou bych mohl jmenovat pracoviště Národní knihovny v Praze a tam zejména dr. Jaroslavu Kašparovou, Knihovnu Akademie věd ČR v Praze s dr. Anežkou Baďurovou, v Knihovně Národního muzea by to byl např. dr. Petr Mašek, ale i třeba pracovnice muzea v České Lípě pí. Fridrichová apod. Je jen škoda, že jsme se všichni nesešli na jednom místě a neprodiskutovali také obsahovou a nikoliv jen technickou stránku věci. Potřebovali bychom to co mají tč. v západní Evropě, tj. společný počítačový program na zpracování historických fondů pro knihovny z různých zemí. Snad se k tomu jednou dopracujeme, aby se mohl stát základem tolik touženého souborného katalogu historických fondů České republiky.

Aktualizováno: 02.09.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Prázdninová otevírací doba ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2018
Aktualizováno: 17.08.2018 13:19
TOPlist