Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

Písemné paměti učitelů z fondu oddělení dějin školství Muzea Komenského v Přerově

Pozvánka na konferenci, velikost 34 kB.

10. ročník odborné konference
Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska

Písemné paměti učitelů z fondu oddělení dějin školství Muzea Komenského v Přerově

František Hýbl

Archiv oddělení dějin školství Muzea Komenského v Přerově má ve svých fondech několik velmi cenných pamětí předních českých učitelů.

Z období rakousko-uherské monarchie nepochybně přední místo zaujme rukopis Vzpomínek starého učitele Františka Slaměníka (1845-1919), zakladatele Muzea Komenského v Přerově (1888), ředitele zdejších měšťanských škol, dlouholetého předsedy Ústředního spolku jednot učitelských na Moravě a redaktora časopisu Komenský. Slaměníkovy Vzpomínky starého učitele vycházely na pokračování nejprve ve zmíněném časopise Komenský v letech 1901 až 1905. Upravené, pozměněné a doplněné byly pak knižně vydány Družstvem knihtiskárny v Zábřeze v roce 1907. [1]

Vedle školských a učitelských informací autor zasvěceně a poutavě píše i o politických a kulturních událostech. Celou knihu pak František Slaměník rozdělil podle místa působení na šest částí a ty pak ještě na 88 jednotlivých kapitol. [2]

Ve Vzpomínkách starého učitele František Slaměník otevřel čtenářům své srdce a široce se rozepsal nejen o tom, co ho v životě těšilo, ale i trápilo a zarmucovalo. Oprávněně je proto přední znalec historie české národní školy Emanuel Strnad (1894-1985) v knize Vlastenecký u čitel charakterizoval slovy: Slaměníkovy Vzpomínky jsou naše nejhodnotnější dějiny učitelského života na Moravě z druhé poloviny minulého století. Autor zasazuje příběhy svého života do dobového prostředí na Hané a přihlíží v celé šíři k místní školské problematice, takže přitom hodnotí celé dějiny moravského školství. [3]

Podle mého názoru obsahově i faktograficky Slaměníkovy Vzpomínky starého učitele převyšují nejen dvoudílné Paměti starého učitele-vlastence, persekucí postiženého od Antonína Konstantina Vitáka (1835-1906) [4], ale i Život starého kantora Jana Evangelisty Kosiny (1827-1899) [5], které rovněž otiskoval František Slaměník na stránkách Komenského. Jejich rukopis se zčásti nachází ve zmíněném archivu oddělení dějin školství Muzea Komenského v Přerově, v literární pozůstalosti Františka Slaměníka.

Třistastránkové Vzpomínky z učitelského života , psané do čtyř sešitů, třeštinským rodákem Františkem Poštulkou (1859-1942) podrobně líčí nejen život na Zábřežsku, kde působil na venkovských školách ve Zvoli, Postřelmově, Drozdově, Brníčku, ale i v dalších místech jeho působení - v Brodku u Přerova, kde byl řídícím učitelem. Od roku 1923 se stal odborným učitelem na dívčí měšťanské škole v Litovli. Zde po vzoru Františka Slaměníka a také svých přátel Jakuba Lolka (1845-1917) [6] a Evarda Kubíčka (1858-1930) [7] psal tyto Vzpomínky, které do našeho archivu předal doc. PhDr. Zdeněk Filip, CSc .

Poštulkovy Vzpomínky podrobně popisují události od sedmdesátých let 19. století až do dvacátých let 20. století. Jsou prostoupeny reminiscencemi na dětská a studentská léta. Pozoruhodné jsou málo známé epizody a podrobnosti z vlastivědy i z dějin českého školství a jejího učitelstva na severní a střední Moravě. František Poštulka v nich plasticky líčí každodenní život vesnických učitelů, kteří ve své době byli šiřiteli osvěty, průkopníky pokroku a odhodlanými bojovníky proti germanizaci.

V rozsáhlé literární pozůstalosti Emanuela Strnada, CSc. jsou opisy pamětí různých učitelů, intelektuálů i prostých lidí, dokumentující život v 18.-20. století. Nachází se zde strojopisy Pamětí Františka Dědiny: Školy za roboty (19 s.), Vzpomínky a zápisky Dr. Serváce Hellera: Z minulé doby našeho života národního, kulturního a politického (7 s.), Františka Jílka-Oberpfalcera: Jak žili naši otcové (4 s.), Deník Jana Kypty opsaný synem jeho Bernardem z r. 1940 (6 s.), Události života mého... Paseckého učitele Antonína Lehmana (4 s.) (Otištěno v Zieglerově Příteli mládeže v r. 1842), V. Pauluse: Vzpomínky starého kantora (Nový Bydžov 1923, 10 s.), Z pamětí školních pomocníků Jos. Růžičky (1820-34) a Jos. Bělonožníka (1828-1872 - 5 s. (Vydal Kliment Čermák v Čáslavi v r. 1907), Obrázky ze staré školy. Vzpomínky a úvahy Františka Weniga (7 s.). Z pražského pedagogického časopisu Posel z Budče jsou zde přepsány z roč. XI/18 (Ze života školního pomocníka M.... r. 1829 a 1830 a z téhož časopisu z r. 1874 Stav školství ve vikariátě mladoboleslavském na konci předešlého a na počátku nynějšího století od Václava Vaňka (2 s.). Mezi těmito přepisy učitelských pamětí nechyběly ani části Slaměníkových Vzpomínek starého učitele. Rozsáhlý je Strnadův přepis Pamětí Václava Šípka z č.p. 15 z obce Malých Všelis z konce 19. století (32 s.) a Jiřího Šípka počínaje rokem 1785. V téže složce se nachází strojopis Zápisníku Václava Slánského a jeho rodu od roku 1835. [8]

Pro historika české školy a jejího učitelstva mají nesmírný význam paměti Ovzduší naší školy na přelomu století Emanuela Strnada (1894-1985), které dokončil v roce 1981. Pro přerovský učitelský archiv jsem je získal ve druhé polovině 80. let. Lze je nepochybně srovnat se Vzpomínkami Františka Slaměníka. Vedle předmluvy, doslovu a závěru, ve kterých kriticky rozebral prvorepublikové i pozdější problémy ve školské politice vládnoucích vrstev, autor si celou 402 stránkovou práci, opsanou z těžko čitelného rukopisu na psacím stroji, rozdělil na sedm kapitol, ve kterých podrobně popisuje své mládí, studia, působení na školách v Okřínku, ve Všelisích a atmosféru škol na Mladoboleslavsku v letech 1918-1933 za inspektora Karla Sellnera, a nakonec působení ve Výzkumném ústavu pedagogickém a v Kabinetu pedagogiky ČSAV v Praze. Jednotlivé kapitoly jsou opatřeny rozsáhlým poznámkovým aparátem a vysvětlivkami. V těchto Strnadových pamětech, stejně jako v rukopise knižně nevydaného třetího dílu Didaktiky školy národní je velmi kriticky hodnoceno tehdejší dění v oblasti politického života, české školy i kultury. Oprávněně upravovatel a korektor Strnadových rukopisů, plzeňský historik a pedagog PhDr. Václav Spěváček napsal, že jejich bohatá obsahová základna, spočívající na autorově osobní účasti na líčení dějinného období, nabývá místy i povahy pramene. [9] Bylo by proto nanejvýš žádoucí, tato dvě stěžejní Strnadova díla vydat tiskem. [10] Badatel, zabývající se historií české školy, by se tak mohl vedle objektivně-kritického pohledu Slaměníka na tehdejší politické, školské a kulturní dění Rakousko-Uherska obdobně nezaujatě seznámit se soudným pohledem neméně zkušeného učitele Strnada na podobná témata éry rozpadu monarchie a nově se formujícího republikového systému až do konce druhé třetiny 20. století.

Neméně zajímavé jsou vzpomínky ředitele Základní školy v Pavlovicích u Přerova Stanislava Pospíšila (1912-2001), které napsal na zasloužilém odpočinku v Šišmě na Přerovsku pro své čtyři děti a vnoučata. Původně je zapisoval do školních sešitů. Jejich přepis na PC má 137 hustě psaných stran. Celou práci rozdělil na několik částí:

  1. V úvodu podrobně popisuje životní osudy prarodičů a rodičů. Pak si všímá jednotlivých osob, institucí a činností v rodných Soběchlebech: učitelů, školy, lékaře, zvěrolékaře, četníků, bezpečnosti, požárů a hasičů, nočních hlídačů, ponocných, porodních asistentek, pošty, pastoušky, Bratči (pochodující obchodníci z Jugoslávie), cikánů, kolotočů a řemeslníků (sedláře, krejčího, ševce, koláře, kováře, bednáře, mlynáře, hostinského a hospody, obchodníka, pekaře, zedníka, tesaře, zvěrokleštiče, pokrývače, kominíka, cestáře, sklenáře, dráteníka).
  2. Pracovní rok v průběhu čtyř ročních období. Podrobně zde popisuje nejen práci na polích, v lese, ale i různé pracovní domácí úkony. Pozornost věnoval také zvířatům, jednotlivým plodinám a ovoci.
  3. Nábožný rok. Podrobný popis jednotlivých částí roku (advent, vánoce, masopust, půst, pouť, svatba, narození, modlitby). Líčí zde vliv náboženské výchovy na život lidí na Záhoří v letech mezi 1. a 2. světovou válkou.
  4. Curriculum vitae Stanislava Pospíšila. Na mnoha stranách podrobně popisuje své dětství, studia, učitelská působení na Slovensku a pak na různých místech Moravy, politickou situaci před a po Mnichovu, průběh druhé světové války, chování a jednání našich občanů a Němců. Neméně zajímavá jsou líčení poválečné obnovy, únor 1948 v Šišmě a okolí, jeho práce na MNV, ve škole a situace při združstevňování polí a majetku zemědělců padesátých let a období tzv. normalizace po srpnu 1968.

V závěrečné části pak ve zkratce podává životopisy příbuzných.

To byl výčet těch nejvýznamnějších rukopisných pamětí učitelů, které se nalézají v archivu oddělení dějin školství Muzea Komenského v Přerově. Jejich obsah je cenný zvláště pro poznání života našeho lidu, české školy a jejího učitelstva v průběhu 18.-20. století se všemi radostnými i smutnými stránkami.

Poznámky pod čarou

1] Slaměník, František: Vzpomínky starého učitele. Tiskem a nákladem Družstva knihtiskárny. Zábřeh 1907. 416 s.

[2] Z rodiště : I.-VIII. (s. 1-33)

Lipník : IX.-XVI. (s. 33-69)

Olomouc : XVII.-XXVI. (s. 69-106)

Kroměříž : XXVII.-LII. (s. 107-217)

Kojetín : LIII.-LXX. (s. 217-307)

Přerov : LXXI.-LXXXVIII. (s. 307-403)

Závěrek : (s. 403-407)

Abecední ukazatel jmen osob (s. 409-416)

[3] Strnad, Emanuel: Vlastenecký učitel. Praha, SPN 1955, s. 257.

[4] Viták, Antonín Konstantin: Paměti starého učitele-vlastence, persekucí postiženého. Praha, F. A. Urbánek 1902 a 1904, 628 s. a 378 s.

[5] Kosina, Jan Evangelista: Život starého kantora. Olomouc, R. Promberger 1899. Díl I. 1827-1840. 320 s. Díl II. 297 s. Třetí díl napsal A. Vávra a byl vydán u téhož olomouckého nakladatele v r. 1900. 178 s.

[6] Jakub Lolek napsal po vzoru Františka Slaměníka dvojdílnou autobiografii Paměti z mého života, ve které popsal dobu svého dětství v Lipince u Uničova, olomoucká studia na učitelském ústavě a pak místa na severní Moravě, kde vyučoval a bojoval všemi prostředky za českou školu proti rozpínající se germanizaci. Tiskem z těchto Lolkových pamětí vyšla jen kapitola Z let mého podučitelování v časopise Komenský (r. 36 (1908), s. 681-710, 724-743, 763-779 a 793-809.)

[7] Učitel Edvard Kubíček-národní a kulturní pracovník obdobně jako J. Lolek čelil rozpínající se germanizaci na severní Moravě, kde vyučoval. Z jeho rukopisných vzpomínek tiskem vyšla pouze kapitola Vzpomínky na starou školu ve Vlastivědném sborníku střední a severní Moravy (r. 10 (1930-1931) – příloha k číslu 10.)

[8] Všechny strojopisy zde uvedených přepisů pamětí různých učitelů se nacházejí v literární pozůstalosti Emanuela Strnada v archivu oddělení dějin školství MK v Přerově, sign AP 30, III/1-rukopisy, karton č. 1; přír. č. 1601/99.

[9] Spěváček, Václav: Dílo Emanuela Strnada v sedmdesátých letech. In: Emanuel Strnad, CSc. Život a dílo učitele a vědeckého pracovníka. Přerov, Muzeum Komenského 1998, s. 34.

[10] Ve třetím čísle XX. ročníku Pedagogiky publikoval Emanuel Strnad pouze svou Retrospektivu literárně pedagogické činnosti od let dvacátých. S. 415-426. V rukopise zůstala také šestadvacetistránková studie Po stopách pedagogické orientace učitele základní školy Emanuela Strnada, CSc. 1917-1974.

Aktualizováno: 01.09.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno   17. 11. 2018 zavřeno ID datové schránky­­: yswjrie  
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2018
Aktualizováno: 14.11.2018 14:51
TOPlist