Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

Memoárové fondy v knihovně Náprstkova muzea

Pozvánka na konferenci, velikost 34 kB.

10. ročník odborné konference
Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska

Memoárové fondy v knihovně Náprstkova muzea

Milena Secká

Knihovna Náprstkova muzea má poměrně bohaté fondy nejen knižní, ale její součástí jsou i tři poměrně rozsáhlé archivy, které obsahují mimo jiné rovněž memoárové prameny. Nutno poznamenat, že většina z nich nebyla nikdy publikována a ani odborně zpracována. Veškeré archiválie byly uchovávány pohromadě; k jejich rozdělení do jednotlivých celků došlo až v 60.letech 20.století, kdy se přistoupilo také k podrobnějšímu třídění a vytvoření jednoduchých soupisů.

Relativně nejvíce memoárových pramenů obsahuje archiv cestovatelů. [1] Vznikal od konce 50.let 19.st., kdy se v domě U Halánků scházeli kromě politiků, literátů a vědců také cestovatelé a Vojtovi Náprstkovi, jenž štědře podporoval jejich cesty přiváželi nejrůznější exponáty pro plánované muzeum. Kromě trojrozměrných předmětů mu často zanechali také své deníky, zápisníky, rukopisy, kresby, fotografie, separáty článků i vytištěné cestopisy. Tyto materiály jsou nesmírně zajímavé z mnoha stránek pohledu. Jednak vypovídají o svém autorovi, o době, v níž žil a cestoval, ale především pak popisují cestování, daleké kraje včetně klimatu, geografie, historie, zajímavostí kulturních i přírodních a pochopitelně také obyvatele, jejich zvyky, umění i každodenní život. Tak jak si každý cestovatel všímal podrobněji různých věcí, tak se mění i zaměření výpovědí. Někdo si více všímal fauny, flory, nebo minerálů, jiného zajímal život původních obyvatel a někdo se zaměřil na jazyk a folklórní projevy. Mnohdy některé z těchto deníků posloužily rovněž jako primitivní učebnice a slovníky.

K těm nejstarším pramenům, které získal Vojta Náprstek pro svou knihovnu, patřily deníky jeho přátel jako byl MUDr.Emil Holub, Otokar Feistmantel nebo Enrique Stanko Vráz. Tyto prameny neopakovatelným způsobem zachycují objevování neznámých oblastí spojené s nebezpečím od lidí i divokých zvířat v Africe, Indii, Americe a Austrálii. Archiv cestovatelů byl doplňován i po smrti Vojty Náprstka a je doplňován dodnes. Pozdější deníkové záznamy se již od předešlých liší, i když nebezpečí a dobrodružství doslova čiší z každé stránky, ať již ji píše milovník jedné země, lovec divokých zvířat, člen vědecké expedice, cestovatel amatér, univerzitní profesor nebo školený etnograf popisující své výzkumy (Joe Hloucha, Bedřich Machulka, Wilhelm Filchner, Jiří Baum, Bedřich Hrozný, Erich Herold ad.).

Některé tyto deníkové zápisky posloužily jako podklady k cestopisům, ale mnoho poznámek ještě čeká na badatele a odborné zpracování.

Materiálově největší je v Náprstkově knihovně archiv krajanský, který zahrnuje doklady života jednotlivců i členů spolků českého původů v zahraničí. [2] Je členěn teritoriálně a k nejbohatším fondům patří části týkající se Spojených států amerických a Rakouska. Jednak to byly země s největšími českými menšinami a s americkými Čechy udržoval kontakty Vojta Náprstek od svého pobytu v USA po celý život. Právě osobní kontakty způsobily, že knihovna Náprstkova muzea dnes vlastní unikátní materiály, mnohdy existující v jediném exempláři.

Stejně jako archiv cestovatelů, je i krajanský archiv průběžně doplňován především dary krajanů doslova z celého světa. Většinou se jedná o korespondenci, fotografie, výstřižky a drobné tisky. Tím, že tento archiv zahrnuje dokumenty od 60. let 19. století do současnosti, je neobyčejně vyhledávaným fondem jak českých, tak i zahraničních badatelů. Pochopitelně také zde se najdou memoárové prameny, ať již ve formě zapsaných vzpomínek, kronik a památníků nebo i v korespondenci. Většinou se jedná o popis cesty do nového domova, situace v cizině včetně prostředí, přírody a kontaktů se sousedy, prvních problémů i úspěchů apod. Tyto zápisky píší jednotlivci jednak pro svoji potřebu nebo i s odstupem let pro své potomky a přátele. Zvláštní typ tvoří vzpomínky, mnohdy anonymní, týkající se spolků a krajanských organizací, které se více orientují na historii komunity a její aktivity. V krajanském archivu tak nalezneme zajímavé materiály ze života Čechů z Austrálie, Francie, Kanady, Německa, Rakouska, Rumunska a Spojených států amerických, a to jak z 19., tak i 20.st.. Nutno poznamenat, že veřejnost s těmito materiály ještě nebyla nikdy seznámena a ojediněle posloužily jako studijní materiál historikům zabývajícím se vystěhovaleckou otázkou.

Třetím archivem obsahujícím memoárové prameny je archiv Vojty Náprstka, který zahrnuje jak osobní doklady zakladatele a jeho rodiny, tak doklady vztahující se k živnosti pivovarnické a především vinopalnické, která přetrvala v domě U Halánků až do roku 1948. [3] Součástí fondu je dále velmi rozsáhlá korespondence manželů Náprstkových s lidmi doslova po celém světě, dokumenty vztahující se k životu a práci V.Náprstka v Americe, jeho politické a osvětové činnosti v Praze a také materiály týkající se Náprstkova muzea. K nejzajímavějším pramenům tohoto rozsáhlého fondu patří mimo jiné deníky, zápisky a vzpomínková vyprávění, která byla publikována jen zčásti a okrajově.

K nejstarším materiálům patří vzpomínkové vyprávění Anny Fingerhutové, matky Vojty Náprstka, které patrně podle diktátu zapsala Josefa Křížková. Celkem 9 malých lístků torzovitě zachycuje počátky služby Anny Homové u pražského strýce a první léta jejího prvního manželství s Janem Novákem. I když se jedná o nevelkou výpověď, navíc zapsanou Josefiným rukopisem plným chyb a nepřesností, je to zajímavý materiál o životě Pražanů na konci 18. a začátku 19. století. [4]

Dalším velmi cenným fondem jsou deníky a zápisky Vojty Náprstka, které se nám nedochovaly v úplnosti. [5] Především podle poznámek v korespondenci víme, že si Náprstek vedl deníky již od studentských let. Když byl na něho pro aktivní účast na revolučních nepokojích ve Vídni a v Praze v r. 1848 vydán zatykač, uprchl s přítelkyní do Ameriky, ale perzekuci se nevyhnula matka s bratrem v Praze. Pod hrozbou domovní prohlídky matka spálila vše, co mohlo rodině politicky přitížit. Byla to jednak Vojtova sbírka více jak 200 českých knih a také patrně zcela nevinné deníkové zápisky a korespondence. Když se Vojta po deseti letech vrátil domů, přivezl si deníky a poznámky ze svého amerického pobytu a v psaní jistě pokračoval. Po jeho smrti požádala vdova Josefa Náprstková Julia Zeyera, aby k nedožitým Vojtovým 70. narozeninám připravil přítelův životopis. Dala mu k dispozici deníky s tím, aby byly vynechány všechny kompromitující materiály, zvláště ty, které by připomínaly Vojtovo soužití s přítelkyní Kateřinou Krákorovou v letech 1848-1852. Julius Zeyer z těchto materiálů sepsal tzv. Kostru k deníku Vojty Náprstka. [6] Po skončení jeho práce vdova zničila všechen kompromitující materiál a dochoval se pouze deník z r. 1845, který patrně unikl její pozornosti. Zeyerova Kostra je psána v první osobě a jedná se podle všeho o doslovný, ale torzovitý přepis původních deníkových zápisů z let 1844-1862 s vynecháním nevhodných informací. Z doby Vojtova amerického pobytu se navíc dochovalo ještě několik rukopisných poznámek a části přednášek a dále několik kapesních kalendáříků s kusými poznámkami, často pro utajení psanými azbukou. Bez znalosti historických souvislostí a reálií jsou pro nezasvěceného čtenáře téměř bezcenné. V podobných zápiscích pokračoval Náprstek po svém návratu do Prahy a máme k dispozici celkem sedm kalendáříků z let 1863-1871. Jejich vypovídací hodnota oproti dřívějším značně poklesla, a proto Zeyer zařadil do tzv. Kostry jen zápisy do r.1862. [7] V některých kalendářících je minimum zápisků, někde více, ale většinou se jedná o poznámky komu poslat dopisy, kdo se účastnil dychánku, případně jaká témata je třeba prodiskutovat. Pokud badatel zná podrobně životopis autora, historické a kulturní reálie Prahy a monarchie 2. pol. 19. st., může také zde nalézt zajímavé poznámky. Mimo jiné např. i k historii a činnosti Amerického klubu dam, jehož vznik Náprstek v r.1865 inicioval.

Z hlediska výpovědi, jsou pro badatele nejzajímavější deníky Josefy Křížkové, v r.1875 provdané Náprstkové. Také ona, možná pod vlivem Vojty, si zapisovala poznámky do kapesních kalendáříků, ale oproti Vojtovým poznámkám se jedná o souvislá vyprávění, často velmi emocionálně zabarvená. Dochovalo se celkem 10 kalendáříků z let 1860-1879 a v jedenáctém jsou zápisky z let 1884, 1893 a 1899. Ze textů dobře poznáváme jak osobnost autorky, tak její rodinné poměry, práci a život v domě U Halánků, její vztah k Anně Fingerhutové i Vojtovi Náprstkovi a jeho bratrovi Ferdinandovi, ale zmiňuje se také o dycháncích, divadelních představeních a společenských událostech, které navštívila a také o význačných návštěvách v domě U Halánků. [8] Kromě těchto denních zápisků se nám dochovala písemná vzpomínka Josefy na revoluční dění v roce 1848, kdy také poprvé viděla Vojtu Náprstka jako člena studentské legie. Pro pochopení doby je jistě zajímavých 16 stran líčení, jak se desetiletá dívka na pozadí revolučních dní obdivně dívala na syna zaměstnavatelky svého otce.

Z historického hlediska jsou podstatně zajímavější deníkové zápisky Josefy Náprstkové z let 1890-1896. Kromě popisu vlastních zážitků a pocitů podávají svědectví o Náprstkově domácnosti, rodině i domě U Halánků, o rodině sestry Ludmily Barbory Šimáčkové, o životě paní Marie Riegrové, rodině nakladatele a tiskaře J. S. Skrejšovského, o známých českých cestovatelích a jejich osudech (Dr. E. Holub, J. Kořenský), o přátelích a dárcích exponátů pro muzeum (F.L.Rieger, F.Řehoř, J.Zeyer ad.). Stránky psané po manželově smrti vyjadřují jednak hluboký žal a depresivní nálady, ale také úsilí přestavět muzeum, aby byl dostatek místa pro všechny exponáty a snahu pokračovat v manželově díle, ať již v knihovně, kontaktech s krajany v zahraničí, muzeu, Americkém klubu dam, či v péči o vzdělání mladé generace. Tím, že je autorkou zralá a zkušená žena, je její výpověď často velmi otevřená a emotivní, ale také dává mnohdy nahlédnout do intimních sfér svých bližních a tím přináší naprosto odlišný pohled na osoby a jejich konání, než jaký je běžně tradován.

Archiv Vojty Náprstka obsahuje ještě další memoárové materiály, z nichž nejzajímavější jsou vzpomínky knihovnice Náprstkova muzea Boženy Čermákové, sepsané ve 40. letech 20. st. [9]

Jak vyplývá z předloženého textu, memoárové fondy v knihovně Náprstkova muzea jsou značně odlišného charakteru. Podávají pohled na daleké kraje očima českých cestovatelů, na problém české ekonomické emigrace 19.st. a politických emigrací 20.st. a sžívání se s novým prostředím, ale také přibližují českou vlasteneckou společnost Prahy 2. pol. 19.století. To, že jsou subjektivním pramenem, polidšťují pohled na realitu a mají nezastupitelnou roli při studiu společenských věd.

Poznámky pod čarou

[1] Archiv cestovatelů členěný podle jednotlivých osobností zahrnuje 328 archivních krabic.

[2] Krajanský archiv je členěn teritoriálně, podle jednotlivých států a zahrnuje 607 archivních krabic.

[3] Archiv Vojty Náprstka zahrnuje celkem 149 archivních krabic.

[4] Viz Secká, Milena: Panímaminka od Halánků. Anna Fingerhutová 1788-1873. Res Musei Pragensis 1998/11,s.1-4.

[5] Šolle, Zdeněk: Vojta Náprstek a jeho doba. Praha 1994, s. 9-13.

[6] Zeyer, Julius: Vojta Náprstek. Přednáška k sedmdesátým narozeninám. Praha 1896. In: Památce Vojty Náprstka ve sté výročí jeho narozenin redakcí Renaty Tyršové. Praha 1926.

[7] Kostra k deníku V.Náprstka, Knihovna Náprstkova muzea, Ar XXIV/1, trezor 2/18.

[8] Některé deníkové zápisky Josefy Náprstkové byly použity na výstavě Ve stínu velkého muže (Josefa Náprstková v zápiscích a vzpomínkách). Autor Milena Secká. Náprstkovo muzeum, Praha 11.9.1997-4.1.1998.

[9] Čermáková, Božena: Pan Vojta Náprstek v soukromí. Čermáková, Božena: Paní J. Náprstková v soukromí. Praha 1946. Knihovna Náprstkova muzea, trezor 3/117,118.

Aktualizováno: 01.09.2008
Redaktor: správce www stránek
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Po - Pá 8:30 - 19:00 So 9:00 - 13:00* Ne zavřeno   *MVS a studovna vázaných novin - zavřeno   17. 11. 2018 státní svátek - zavřeno ID datové schránky­­: yswjrie  
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2018
Aktualizováno: 15.11.2018 13:38
TOPlist