Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

Ing. Petr Žwak: 17 zastavení světla, camera obscura

zwak01xVědecká knihovna v Olomouci (Bezručova 2, 1. patro)
6. března - 15. dubna 2006

výstava fotografií:

Dírková komora (camera obscura)

Princip projekce obrazu přes dírku je znám již od dob řeckého filozofa Aristotela (384-322 př. n. l.), který jej pozoroval při zatmění slunce. Stejný jev popsal arabský matematik a filozof Abu Ali Alhazen z Basry v 11. století. Způsob pozorování zatmění Slunce malým otvorem byl používán mnoha vědci po další staletí. První popis camery obscury a práce s ní nacházíme u Leonarda da Vinci (1452-1519) v jeho spisu Codex Atlanticus, další vývoj pokračoval vložením čočky do otvoru a projekcí přímo na matnici či odrazem přes zrcadlo (vložení čočky do otvoru poprvé popisuje Girolamo Cardano už v roce 1550). Camera obscura ovšem tehdy ještě nesloužila k trvalému zachycení obrazu, protože nebyl znám princip světlocitlivé vrstvy, ale jako pomůcka při malování.

zwak02

První skutečné fotografie pořízené dírkovou komorou pravděpodobně pocházejí z poloviny 19. století. Ke konci 19. století byla "dírková fotografie" již poměrně rozšířena k získávání měkce zaostřených obrázků. První kamera na jedno použití "The Ready Fotografer", vyrobená v roce 1892, byla rovněž dírkovou komorou. Během vývoje fotoaparátu s čočkovými objektivy se dostala na okraj zájmu, až v poslední době, obdobně jako jiné staré techniky, vyvolává fotografování dírkovou komorou velký zájem. Je to dáno jednak nezvyklým způsobem snímání (mnoho lidí je překvapeno, že něco tak primitivního může vůbec fungovat) a také neobvyklými výsledky, fotografie mají nádech stáří a no stalgie.
zwak03
Z optického hlediska si musíme uvědomit, že projekce obrazu na matnici či negativ přes malou dírku má některé vlastnosti výrazně odlišné od obrazu zachyceného přes čočkový objektiv. Jednak je to určitá "měkkost" a neostrost daná vlivem velké difrakce na malé dírce. Čím více tedy tento obraz zvětšíme, tím více se tato měkkost stává výraznou a rušivou. Proto jsou často dírkové kamery stavěny na větší formát negativu, ze kterého jsou zhotovovány přímo kontaktní kopie. Další výraznou vlastností dírkových kamer je vinětace, čili tmavnutí obrazu směrem k okraji fotky. Toto je dáno úbytkem světla se zvětšující se vzdáleností dírky a negativu, což je u čočkových objektivů více či méně kompenzováno. Přijatelná vinětace je ještě při úhlech záběru kolem 150°, což umožňuje nezvykle širokoúhlé záběry se zvláštní perspektivou, kdy nedochází k zakřivení linií (není zde soudkové či poduškovité zkreslení). Ostrost je stejná bez ohledu na vzdálenost objektu od dírky. Nevýhodou je ovšem malé množství světla procházející dírkou, které i při použití citlivých negativů neumožňuje krátké expoziční časy.

zwak04

Pro co nejlepší kvalitu obrazu je potřeba dodržet pouze několik zásad. Dírka by měla být pokud možno co nejvíce podobna kruhu, bez otřepu a nerovností okraje. Materiál, ve kterém je provrtána, by měl být pokud možno co nejtenčí. Vzdálenost dírky od negativu je optimální jako cca třetina úhlopříčky negativu, průměr dírky by měl s rostoucí "ohniskovou" vzdáleností rovněž narůstat. Pro formát kinofilmu je optimální dírka cca 0,12mm.

Vlastní výroba dírkové kamery je celkem jednoduchá, stačí libovolná světlotěsná krabička vhodných rozměrů a dírka provrtaná jehlou v hliníkové potravinářské folii nebo v plechu z plechovky od piva. Jako závěrku lze použít kousek černé samolepící pásky. Negativem nemusí být nutně film, je možno použít i fotopapír, který nepotřebuje dodržování tak přísných podmínek a jeho zpracování je jednodušší. Dírkové komory jsou vyráběny i komerčně, převážně v USA, jejich cena je ovšem značná a zručný kutil je schopen si vyrobit podobné zařízení nepoměrně levněji.


zwak05 zwak06

Pořizování fotografií pomocí dírkové kamery není složité a výsledky jsou překvapivé. Podobají se fotografiím exponovaným s velmi širokoúhlým objektivem a dlouhými expozičními časy, což sice do jisté míry omezuje výběr námětů, na druhou stranu mají fotky takto získané zvláštní nezaměnitelnou atmosféru. V dnešní době digitálních fotoaparátů přinášejí odpoutání od přetechnizovaného světa, ve kterém žijeme, a pro svou určitou technickou nedokonalost nechávají více prostoru pro představivost diváka. Již několik let je pořádán každý rok celosvětově den dírkové fotografie (letos připadá na 30.4.2006), kdy fotografové, zabývající se pinole, pořádají po celém světě setkání a pořizují touto technikou fotografie, které následně prezentují v internetové galerii http://www.pinholeday.org. Každoročně se takto vytvoří více než tisíc fotografií a zájem rok od roku narůstá.

zwak07x

S fotografováním jsem začal již na základní škole, později během studia na VŠ v Brně jsem byl členem Katedry experimentální fotografie, vedené Ing. Zbyňkem Maděryčem. Po několikaleté přestávce jsem se v roce 1999 opět začal vážněji fotografii zabývat. Svou první fotografii pomocí pinhole jsem realizoval až v roce 2000. Postupně jsem sestavil několik dírkových kamer, v současné době používám vlastnoručně vyrobenou kameru na svitkový film 6x9cm, která mi umožňuje jak expozici černobílých filmů tak i barevných negativů či diafilmů, průměr dírky 0.25mm, ohnisková vzdálenost 32mm. Vystavené fotografie jsou pořízený právě touto komorou, černobílé zvětšovány "mokrou" cestou, barevné filmy skenovány a fotografie tisknuty na inkoustové tiskárně. Budete-li mít zájem o informace ať už k technologii pinhole nebo o vlastní fotografie, kontaktujte mne na adrese pzwakvolny.cz nebo prostřednictvím knihy připravené pro vaše názory a pocity.­

Aktualizováno: 04.01.2013
Redaktor: Ivana Mutnianová
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Prázdninová otevírací doba ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2018
Aktualizováno: 09.08.2018 11:21
TOPlist