Traffic analysis

Vědecká knihovna Olomouc
Vědecká knihovna Olomouc
Česky English Deutsch

Vít Dohnal: Dómské návrší 1972-1995

Vědecká knihovna v Olomouci ve spolupráci s PhDr. Vítem Dohnalem, CSc. (Bezručova 2, 1. patro)
11. března 2002 - 31. března 2002

Výstava:
Poznatky z archeologického průzkumu.
Dlouholetý archeologický a stavebně historický průzkum dómského návrší, kde stával olomoucký hrad, se řadí k badatelským akcím, které podstatně rozšířily poznání našich národních dějin. Hlavní pozornost je zaměřena na období po zániku Velké Moravy, kdy zpustošené zemi hrozila ztráta její identity. Ve střední části země se v 10.století situace přece jen pozvolna konsolidovala. V prostoru dnešního tehdy existovala sídelní aglomerace, profitující ze své polohy na prastaré obchodní trase, po níž šel obchod mezi Západem Evropy a jejími východními oblastmi. Tudy také na střední Moravu pronikali cizí válečníci, jak z části Čech ovládané Přemyslovci, tak zanedlouho potom z opačného směru bojovníci polští. Na dómském návrší vzniklo opevnění postavené "českým" způsobem, kdežto na polském způsobu postavené opevnění známe z Přerova. V zápasech na konci 10. a na začátku 11.století, v nichž se rozhodovalo kromě jiného také o tom, do jakého mocenského uskupení bude Morava patřit, nabyla vrchu česká strana a země byla připojena ke konsolidujícímu se Přemyslovskému státu. Na dómském návrší se znovu objevili přemyslovští válečníci. Vybudovali zde tentokrát už kamenný hrad ,který se v polovině 11.století stal sídlem olomouckých Přemyslovců, ovládající největší a nejdůležitější ze tří údělů, na něž byla Morava až do konce 12.století rozdělena. Hrad měl svůj vlastní kostel zasvěcený sv.Maří Magdaléně. Ke kostelu patřil hřbitov, z něhož zbylo už jen několik hrobů, zjištěných hned na začátku průzkumu na severní straně dómu pod nynější kvadraturou. Hřbitov dlouho netrval, neboť na začátku 12.století se začal stavět dóm, dokončený a vysvěcený biskupem Jindřichem Zdíkem v roce 1131.Biskupskou residencí byl palác, jehož torzo bylo dlouho považováno za zbytek sídla údělných knížat. Zanedlouho Jindřich Zdík nechal k paláci přistavět kapitulní dům a ambit (jeho pozůstatky se nyní nacházejí pod nynější křížovou chodbou), aby měl kde umístit kanovníky jím založené regulované kapituly. Na začátku 13.století kanovníci u katedrály už nežili a kapitulní dům byl přestavěn. Přestavěno bylo také opevnění zeměpanské části hradu. Později byl postaven nedaleko kostela sv.Maří Magdalény dům kapitulních děkanů, v němž byl v roce 1306 zavražděn Václav III.
/z přebalu knihy - Vít Dohnal: Olomoucký hrad v raném středověku. 2001/
Autor monografie Olomoucký hrad v raném středověku /2001/ PhDr.Vít Dohnal, CSc. /1932/ působil po absolvování brněnské Masarykovy university dlouhá léta jako archeolog v Oblastním muzeu jihovýchodní Moravy v tehdejším Gottwaldově. POdstatnou část jeho činnosti zabraly výzkumy v celém tamním většinou kopcovitém kraji, tak trochu odloučeném a v porovní¨ání s jinými moravskými regiony po archeologické stránce tehdy prakticky neznámém. Díky intenzivní badatelské činnosti pak mohl poukázat na některá specifika místního osídlení v mlasdší době bronzové a starší době železné (12.-6.století před Kr.) i v průběhu raného středověku, tedy v obdobích, která nejvíce sledoval. Do Olomouce přišel teprve v roce 1969. (Od maturity na zdejším Slovanském gymnasiu v roce 1951, kdy mu bylo sděleno, že namísto studia prehistorie se má "sblížit s dělnickou třídou" a poté, co se mu oklikou přece jen nakonec ke studiu podařilo dostat, mnoho šancí na umístění v některém významějším archeologickém pracovišti neměl.) Pokračování v badatelské činnosti na Olomoucku a možnost srovnání s východomoravskými materiály ho pak už vedlo k bezpečnému poznatku o rozdílnosti jednotlivých moravských regionů, podmíněnou geograficky i možnostmi jejich kontaktu s okolním světem, a to jak ve zmíněném období pravěkém, tak ještě i v průběhu raného středověku. Kromě řady menších statí, týkajících se nejrůznějších období, hlavní práce vycházejí z jeho specializace na mladší dobu bronzovou a starší dobu železnou (Die Lausitzer Urnenfelderkultur in Ostmähren, Praha 1974 - Kultura lužických popelnicových polí na východní Moravě, Brno 1977 - Opevněná sídliště z doby popelnicových polí na Moravě, Kroměříž 1988 - Zur Frage der vor- und frühurnenfelderzeitlichen Opferstätten in Mahren, Zeitschrift für Archälogie 23,1989 - Zur Frage des sogenannten Protolausitzer Horizontes und der Anfägne der Lausitzer Kultur in Mähren, Prähistrorische Zeitschrift Bd.70,1995). Předložená monografie Olomoucký hrad v raném středověku čerpá ze zkušeností v rámci jeho druhé specializace.
/z přebalu knihy Vít Dohnal: Olomoucký hrad v raném středověku,2001/

Aktualizováno: 15.01.2013
Redaktor: Ivana Mutnianová
Pošli e-mailem
Trvalý odkaz


Vědecká knihovna Olomouc, ­ ­­­­­­­ ­Bezručova 659/2 ­Olomouc 9, 779 11­­­ tel.  +420-585 205 300 e-mail: vkol@vkol.cz   Otevírací doba: Prázdninová otevírací doba ID datové schránky­­: yswjrie
Vědecká knihovna v Olomouci je příspěvkovou organizací zřízenou a financovanou Olomouckým krajem
Tvorba www stránek © Winternet 2008 - 2018
Aktualizováno: 09.08.2018 11:21
TOPlist