Budování elektronického katalogu prvotisků ve Vědecké knihovně v Olomouci

Na prvním místě je samozřejmě Národní knihovna. Soupis jejích prvotisků nebyl vydán, počet včetně depozita Roudnické knihovny byl vzat z Internetu. Na dalším místě po NKP je Vědecká knihovna v Olomouci, následuje Moravská zemská knihovna v Brně (podle soupisu Vladislava Dokoupila z r. 1970), Knihovna Národního muzea a Studijní a vědecká knihovna v Plzni (soupis Evy Klausnerové z r. 1990). Z tabulky je zřejmý rozdíl v počtu záznamů ve dvou olomouckých soupisech - v Soupisu prvotisků Universitní knihovny v Olomouci a její pobočky v Kroměříži z r. 1956 (kroměřížské fondy byly odečteny, protože knihovně již nepatří) a německým speciálním katalogem dr. Antona Schuberta Die Wiegendrucke der k.k. Studienbibliothek zu Olmütz vor 1501. Rozdíl v počtu záznamů představují poválečné akvizice, které však nebyly nijak významné. Z hlediska celkového objemu jde o nižší počet a navíc v převážné většině knihovna po 2. světové válce získala další výtisky titulů, které ve svém fondu již měla.

Nyní se z určitého úhlu podívejme na složení sbírek prvotisků v českých knihovnách:

Köln - Heinrich Quentell

Leipzig - Konrad Kachelofen

Nürnberg - Anton Koberger

Tabulky uvádí zastoupení výtisků nejproduktivnějších německých tiskařů v jednotlivých soupisech. První vodorovný řádek u každého tiskaře udává absolutní počet výtisků, z druhého řádku pak vyčteme, kolik vydání se v knihovnách vyskytuje zcela ojediněle. Přehled ukazuje, že fondy prvotisků v českých a moravských knihovnách jsou značně rozrůzněné, což podtrhuje význam budoucího elektronického katalogu. Pro informaci jsou připojeny i tabulky zastoupení moravských prvotisků:

Brno - Konrad Stahel a Matthias Preinlein

Olomouc - Konrad Baumgartner, Mathias Preinlein

Pro zajímavost je možné se podívat, jak vypadá zastoupení dvou konkrétních titulů v českých knihovnách.

Thomas de Aquino: Summa theologica - prvotisky v knihovnách ČR

Zkrácené impresum	KNM +	Jihočeské knihovny	VK Olomouc	MZK Brno	SVK Plzeň
Mainz, P. Schöffer 1471	*
[Padua, A.de Stendal 1473	*		*
[Basel, B. Ruppel 1474]		*
[Argentina, F.Arimiensis 1474]			*
Venetia, F. Renner 1475		*
[Basel, M. Wenssler 1475]			*
Venetia, [N. Jenson ] 1477			*
[Basel, B. Ruppel 1477]			*
Venetia, F. Renner 1478	*		*		*
[Venetia], J.de Colonia 1478			*		*
Venetia, A. Torreanus 1483				*
Venetia, A. de Strada 1484			*
Basel, [M.Wenssler 1485]	*	*	*	*
Venetia, B. Stagninus 1486				*	*
Venetia, A.de Strada 1489	*			*
Venetia, B.Locatellus 1495	*	*
Nürnberg, A. Koberger 1496	*		*	*	*
Venetia, J. Rubeus 1497				*

První tabulka vypovídá o výskytu různých vydání spisu Summa theologica italského scholastika Tomáše Akvinského. V přehledu je zachyceno 18 vydání u tiskařů v různých městech Německa, Itálie, Švýcarska a Francie a zastoupení těchto vydání v různých soupisech a knihovnách. Podobně je pojata tabulka podchycující v éře prvotisků snad nejvíce vydávaného díla dominikána, později janovského arcibiskupa Jakoba de Voragine Legenda aurea sanctorum. Z tabulky opět vysvítá v zastoupení titulu v prostředí českých knihoven jistá rozrůzněnost.

Jacobus de Voragine: Legenda aurea sanctorum

Zkrácené impresum	KNM +	Jihočeské knihovny	VK Olomouc	MZK Brno	SVK Plzeň
[Argentinae,G.Husner 1476]	*
Norimbergae, A.Koberger 1478				*
Coloniae, C.Winters 1478			*
Ulmae, J.Zainer post 1478	*		*
[Basileje,B.Ruppel post 1478-1479]		*
Argentinae, [G. Husner] 1479	*		*
Ulmae, J. Zainer [cca 1480]	*
Coloniae, C. Winter 1480				*
[Argentinae,typ.Legendae aureae] 1481				*
Norimbergae, A. Koberger 1481		*	*	*	*
Norimbergae, A. Koberger 1482	*	*		*
[Argentinae,typ.Legendae aureae] 1482		*	*
[Argentinae, G. Husner] 1483	*	*	*
Venetiis, O. Scotus 1483			*
Coloniae, [L.de Renchen] 1485		*
Reutlingen, [J. Otmar] 1485			*
Argentinae, [G. Husner] 1485		*
Argentinae, [G. Husner] 1486	*		*
Basileje, N. Kessler 1486	*	*	*	*
Ulmae, C. Dinckmut 1488		*	*
Norimbergae, G. Stuchs 1488		*	*	*
Argentinae, [G. Husner] 1489	*
Argentinae, [G. Husner] 1490	*		*	*	*
Basileae, [M. Wenssler] 1490			*
Norimbergae, A. Koberger 1492	*			*
Argentinae, [G. Husner] 1492	*	*	*
Argentinae, [J. Grüninger] 1496	*		*	*	*
Argentinae, [G. Husner] 1496	*	*	*	*
Norimbergae, [A. Koberger] 1496	*	*	*
[Argentinae, J. Grüninger] 1497		*

Podmínky při budování elektronického katalogu prvotisků VK v Olomouci nedovolují pracovat s knihou v ruce. Zpracovávání neprobíhá na Bezručově ul., kde je místo uložení prvotisků, totiž rukopisný trezor a převoz dokumentů je samozřejmě vyloučen. Proto je nutné využívat různých informačních zdrojů, především speciálních katalogů prvotisků olomoucké knihovny. Ty jsou celkem tři - rukopisný lístkový katalog a již zmíněné soupisy Jiřího Loudy a Antona Schuberta. K těmto interním zdrojům přistupuje pro objektivizaci jeden zdroj bibliografický: čtyřsvazková bibliografie Ludovica Haina Repertorium bibliographicum in quo libri omnes ab arte typographica inventa usque ad annum MD (Stuttgart, Paris 1826-1838). V kombinaci těchto zdrojů se dá sestavit záznam se značnou vypovídací hodnotou.

Spektrum zaznamenávaných údajů je možné posoudit ve srovnání s dostupnými klasickými soupisy. Údaje, které se vyskytují ve všech pramenech jsou následující: údaje o názvu, údaje o odpovědnosti (včetně autorů přítisků, editorů, komentátorů, překladatelů aj.), údaje impresa, defekty exempláře, přítisky, přívazky, signatury, sigly (u souborných katalogů) a číselné odkazy na jiné soupisy. Tabulka ukazuje další údaje, které v olomouckých soupisech částečně chybí. Zvláště u Loudova soupisu vidíme absenci některých důležitých údajů, k jejichž získání poslouží Schubertův soupis.

Uvádění dalších údajů v jednotlivých soupisech

Autoři	Vnitřní výzdoba	Provenience	Druh vazby a její výzdoba
Šimáková - Vrchotka	x	x	x
Kotvan	x	x	x
Riedl	x	x	x
Louda
Schubert	x	x
Dokoupil	x	x	x
Klausnerová	x	x	x

Zastavila bych se však u údajů specifických pouze pro olomoucké speciální katalogy. Louda inspirován Gesamtkatalogem der Wiegendrucke a 1. dílem Tobolkova Knihopisu uvádí pod záhlavím autorů o nich stručnou informaci. Dnešní terminologií bychom řekli, že jde o údaje potřebné k vytvoření autoritního tvaru jména původce. Louda byl v průběžném styku s komisí pro Gesamtkatalog v Berlíně, měl přístup i k rukopisné části Gesamtkatalogu. Jeho biografické poznámky, včetně určení autorů dosud anonymně popisovaných děl i odhalení mylných autorství, jsou velmi cenné. U Loudy ještě lze ocenit péči o údaje impresa a i v tom je možné spatřovat odraz součinnosti s Gesamtkatalogem. Schubert, který patřičné údaje nenašel v knize, použil zkratek s.a., s.l., což Louda nezná.

Klasické soupisy zpracované v českém prostředí s výjimkou Schuberta všechny rezignovaly na uvádění foliace. Pokud tento údaj Schubert neuvedl, je nutné čerpat u Haina.

Čísla záznamů Loudova a Schubertova soupisu, čísla záznamů Gesamtkatalogu der Wiegendrucke (do písmena F) a čísla záznamů Hainovy bibliografie jsou připojena u elektronických záznamů.

Na závěr příspěvku přikládám příklad záznamu spisu sv. Augustina De civitate dei ve formátu shodném s šablonou používanou pro ukládání záznamů do elektronické databáze a konečně ukázku dřevořezu z tohoto díla jako typické výzdoby prvotisků.

De civitate dei / svatý Augustin. VKOL, signatura III 48.086a. (katalogizační okno)

De civitate dei / svatý Augustin. VKOL, signatura III 48.086a. (ukázka dřevořezu)